1. ¿Jantʼoj exóbchin a Abrahán kʼal a Jehová?

 TAM ti a Jehová tʼilmáts kʼal a Abrahán, in uchaʼ abal neʼetsak kin talabédhaʼ an bichowchik axi ti Sodoma ani Gomorra. A Abrahán in lej belálak kʼal a Jehová, pero kʼibat in atsʼálak kin belaʼ abal a Jehová neʼetsak kin tʼajaʼ nixéʼ, jaxtám in uchaʼ a Jehová: «¿Chubax neʼets ka talabedhaʼ an atiklábchik axi alwaʼ inik junax kʼal axi pojkax? ¿Yab aníts abal tatáʼ etsʼey a tʼajál jawaʼ tekedh?». A Jehová in tejwamédhanchij i kʼayaʼtaláb a Abrahán ani in exóbchij abal Jajáʼ yab jaykʼiʼ neʼets kin talabédhaʼ an atiklábchik axi bolidh. Tu lej kanatbedhál ki atsʼaʼ axéʼ xi kaw (Gén. 18:​23-33).

2. ¿Jaleʼ ti belál abal a Jehová u bolix tekedh ani u yajnanchix?

² ¿Jaleʼ ti belál abal a Jehová u bolix tekedh ani u yajnanchix? Kom i exlál abal a Jehová in tsuʼchal jawaʼ waʼats tin ichích an atiklábchik (1 Sam. 16:7). A Jehová in exlál jantʼoj jats axi waʼats ti ichích ti junchik ti eb (1 Rey. 8:39; 1 Crón. 28:9). I lej jikʼpál an tsalpadhtaláb axi a Jehová in kwaʼal ani yab i bájuwal ki exbay jantʼiniʼ tu bolix. Jaxtám an abatwálej Pablo in uluw: «Yab i éjtowal ki talaʼ éxbanchij jawaʼ in tʼajál» (Rom. 11:33).

3, 4. ¿Jantʼoj walám i konoyamal ti kwetemtal ani jantʼoj neʼets ki exóbnaʼ? (Juan 5:​28, 29).

³ Walám junchikíl ki tʼajaʼ talchik i konowixtaláb ejtíl axi in tʼajaʼ a Abrahán. Walám i éjtowal ki tsalpay: «¿Neʼets ka edháj  an atiklábchik axi a Jehová in talabedhaʼ, ejtíl axi ti Sodoma ani ti Gomorra? ¿Walám jajáʼchik jayej kʼwajat ajidh kʼal axi yab bolidh?» (Hech. 24:15).

⁴ Neʼets ki tʼilaʼ jantʼoj i exobnámal tin kwéntaj an atiklábchik axi neʼets ka wichbanchat in ejatal. Itekʼij i exbayámal más alwaʼ tin kwéntaj jitaʼchik neʼets ka edháj abal ka «kʼwajiy abal etsʼey» ani «jitaʼchik neʼets ka edháj abal ka bóliyat» (ka ajiy Juan 5:​28, 29). a Jaxtám i yéjenchal ki wéʼ jalkʼuy talchik i exobchixtaláb. Jats neʼets ki exóbnaʼ xowéʼ ani axi taʼtal an semana. Okʼox neʼets ki tsuʼuw jantʼoj jats axi yab i exlál tin kwéntaj a Jehová tam u bolix ani talbél neʼets ki tsuʼuw jantʼoj i exlál.

¿JANTʼOJ JATS AXI YAB I EXLÁL?

5. ¿Jantʼoj i exobnámal ban publicaciones tin kwéntaj an atiklábchik axi u kʼwajilak ti Sodoma ani ti Gomorra?

⁵ ¿Jantʼoj neʼets ka watʼey kʼal an atiklábchik axi a Jehová in tsuʼuw abal yab bolidh ani in talabédhaʼ, ejtíl axi ti Sodoma ani Gomorra? Ti biyál i tsálpayalak abal axéʼchik xi atikláb yabáts neʼets ka edháj. Pero an tʼojnal axi putudh ani tsalpadh in lej ólonchamal a Jehová ani in lej exobnámal an Biblia kʼal tin kwéntaj axéʼ. In éxbaychik abal yab i éjtowal ki uluw abal tʼájatits yab neʼets ka edháj axéʼchik xi atikláb. Ki tsuʼuw jaleʼ ti ulal nixéʼ.

6. ¿Jaykʼiʼ tin talabedhaʼ a Jehová i atiklábchik axi yab in tʼajaʼ jawaʼ tekedh ani jantʼoj játs axi wawáʼ yab i exlál?

⁶ Waʼats yan i tʼilab ti Biblia axi in olnál abal a Jehová in talabédhaʼ i atiklábchik axi yab bolidh, ejtíl tam ti tsemets yan i atikláb kʼal an Diluvio. Expidh a Noé ani in yanél jilkʼon ejat. Yan i támub talbél, a Jehová in uchaʼ an israelitas abal kin talabédhaʼ buk i bichow, abal jajáʼchik kin ejtow ka kʼwajiy tanáʼ. Jayej, jun a kʼicháj, a Jehová in abaʼ jun i ángel abal kin tsemdhaʼ 185.000 i soldados asirios al jun i akal (Gén. 7:23; Deut. 7:​1-3; Is. 37:​36, 37). An Biblia yab tu pidhál yan i olchixtaláb abal ki uluw abal axéʼchik xi atikláb talabedhaʼ abal etsʼey ani yabáts neʼets ka wichbanchat in ejatal. Neʼets ki exóbnaʼ más tin kwéntaj axéʼ.

7. ¿Jantʼoj jats axi yab i exlál kʼal an atiklábchik axi tsemets kʼal an púlik ukʼenib ani kʼal an atiklábchik axi ti Canaán? (Ka tsuʼuw an dibujo).

⁷ Yab i exlál jantʼiniʼ tin tsuʼtalak a Jehová patal axéʼ xi atikláb. Jayej yab i exlál max jajáʼchik ólchat wéʼ tin kwéntaj a Jehová ani max in éjtowalak ka tʼeʼpin kʼal in wálab. Jun i tʼiplab, an Biblia in ulal abal «a Noé xeʼtsin ti exóbchix» (2 Ped. 2:5). Pero yab tu ólchal max in bajuw kin tʼilmay patal an atikláb axi ti tsabál biyat in tsʼejkálak an arca. Jayej yab i exlál max an atiklábchik axi ti Canaán in ejtow kin exlaʼ wéʼ tin kwéntaj a Jehová ani jayej kin ejtow kin jalkʼuy in ejatal.

8. ¿Jantʼoj yab i exlál kʼal an atiklábchik axi ti Sodoma ani Gomorra?

⁸ ¿Jantʼoj i éjtowal ki uluw kʼal an atiklábchik axi tsemets ti Sodoma ani ti Gomorra? Ti Sodoma u kʼwajilak jun i inik bolidh, a Lot. Pero yab i exlál max in ólchij patal an atiklábchik tin kwéntaj a Jehová. Axéʼchik xi atikláb pojkaxak, pero ¿walám in exlálakchik abal yab alwaʼ jawaʼ kʼwajatak in tʼajál? Walám imbáj, an Biblia in ulal abal an atiklábchik axi ti Sodoma lej atʼaxak, kom in léʼakchik kin tʼajaʼ i kidháb tʼajbiláb tam ti tsaʼbiyat a Lot kʼal tsab i angeles. Jayej waʼatsak axi lej tsakamej pero jajáʼchik yab in exlálak max kidháb jawaʼ in léʼakchik kin tʼajaʼ (Gén. 19:4; 2 Ped. 2:7). Max a Jehová pel jun i Dios axi u yajnanchix, ¿walám yabáts neʼets kin wíchbanchij in ejatal patal axéʼchik xi atikláb? A Jehová in uchaʼ a Abrahán abal al nixéʼ xi bichow yab waʼatsak nibal 10 i atikláb axi bólidhchik (Gén. 18: 32). Axéʼchik xi atikláb yabak bolidh, jaxtám a Jehová in talabédhaʼchik. Pero max a Jehová neʼets kin édhaʼ kʼeʼat axi yab bolidh, ¿yab walám neʼets kin édhaʼ an atiklábchik axi ti Sodoma ani Gomorra? Yabaye i exlál jantʼoj neʼets kin tʼajaʼ a Jehová.

9. ¿Jantʼoj yab i exlál tin kwéntaj a Salomón?

⁹ Ban Biblia u tʼilnal jayej tin kwéntaj i atiklábchik axi kʼwajiy bolidh ani talbél in tʼajaʼ jawaʼ yab tekedh, jun i tʼiplab pel a Salomón. Jajáʼ in lej exlálak a Jehová ani in exlálak jantʼiniʼ tin tomnálak kin kʼakʼnaʼ ani jayej lej lábliyat kʼal Jajáʼ. Pero talbél a Salomón tujey kin kʼakʼnaʼ kʼeʼat i dioses ani a Jehová lej tsákuy kʼal jajáʼ. Kʼal in wálab a Salomón an bichow Israel in yajchiknaʼ al yan i támub. An Biblia in ulal abal tam ti tsemets a Salomón «jóliyat junax kʼal in biyál yanél» axi tsémenek, ejtíl an tsʼalej David (1 Rey. 11:​5-9, 43; 2 Rey. 23:13). ¿In léʼ kin uluw abal neʼets ka edháj? An Biblia yab in ulal. Talchik in tsalpayal abal a Salomón neʼets ka edháj kom Romanos 6:7 in ulal «abal tam jun ka tsemets in jálbiyal in wálab». Pero axéʼ an texto yab tu ólchal abal patal jitaʼ tsémenek neʼets ka edháj, kom yab jitaʼ in atal in ejatal expidh kom tsemets. Axéʼ an aychixtaláb pel jun i tsʼejwalixtaláb axi in binál a Jehová ani neʼets kin pidhaʼ patal an atikláb axi Jajáʼ in léʼ abal ka kʼwajiychik abal etsʼey (Job 14:​13, 14; Juan 6:44). ¿Walám a Salomón neʼets kin batsʼuw axéʼ xi tsʼejwalixtaláb? Yab i exlál, expidh a Jehová. Jawaʼ i exlál játs abal a Jehová neʼets kin tʼajaʼ jawaʼ tekedh.

JAWAʼ CHUBAX I EXLÁL

10. ¿Jantʼiniʼ tin atsʼál a Jehová tam kwaʼal kin talabedhaʼ an atiklábchik axi jekʼom? (Ezequiel 33:11; ka tsuʼuw jayej an imagen).

¹⁰ (Ka ajiy Ezequiel 33:11). A Jehová tu ólchal jawaʼ in atsʼál tam kwaʼal kin boliy jitaʼ. An abatwálej Pedro in dhuchaʼ jun i kaw ejtílits axi in dhuchaʼ an kawlomej Ezequiel. Jajáʼ in uluw: «A Jehová yab in léʼ abal ka kʼibeychik jitaʼ» (2 Ped. 3:9). Axéʼ xi kaw tu lej kanatbedhál, i lej belál abal a Jehová neʼets kin talabedhaʼ jun i atikláb abal etsʼey expidh max tʼájatits yab kin jalkʼuy in tʼajbilábil. A Jehová u lej yajnanchix ani etsʼey in tʼajál antsanáʼ tam Jajáʼ in tsuʼtal abal in tomnál kin tʼajaʼ.

11. ¿Jitaʼchik játs axi yab neʼets ka edháj kʼal a Jehová ani jaleʼ ti exlál?

¹¹ ¿Jitaʼchik játs axi yab neʼets ka edháj kʼal a Jehová? Ban Biblia expidh u bijiyáb talchik. b Ejtíl, a Jesús in uluw abal a Judas Iscariote yab neʼets ka edháj (Mar. 14:21; ka tsuʼuw jayej Juan 17:12 ani an nota de estudio). A Judas Iscariote in exlálak abal yab alwaʼ jawaʼ kʼwajatak in tʼajál tam tin kʼibchij a Jesús ani a Jehová (ka tsuʼuw Marcos 3:29 ani an notas de estudio). A Jesús jayej in uluw abal talchik i atikláb axi in okʼnálak jun i belomtaláb ti biyál yab neʼets ka edháj kom lej tomolnáj (Mat. 23:33; ka tsuʼuw jayej Juan 19:11 ani an nota de estudio «del hombre»). Ani an abatwálej Pablo in uluw abal an apóstatas axi yab ka tʼeʼpin kʼal in wálab, yab neʼets ka edháj kʼal a Jehová (Heb. 6:​4-8; 10:29).

12. Ka olnaʼ kʼal jun i tʼiplab jaykʼiʼ tin tejwamedhál a Jehová abal u yajnanchix.

¹² I exóbnaʼits abal a Jehová tu lej yajnanchal ani «yab in léʼ abal ka kʼibej nibal jitaʼ». ¿Jantʼiniʼ tin tejwamédhaʼ a Jehová ti biyál abal in yajnanchij talchik i atikláb? Jun i tʼiplab pel an tsʼalej David, jajáʼ tsemdhomáts ani in tíxkʼanchij in kʼimádhil kʼeʼat i inik. Nixéʼ pelak jun i walabtaláb axi lej púlik, pero kom tʼeʼpin kʼal in wálab, pakwlanchat kʼal a Jehová ani yajnanchat (2 Sam. 12:​1-13). Kʼeʼat i tʼiplab pel a Manasés, jajáʼ in tʼajaʼ i walabtaláb axi  lej púlik. Pero kom tʼeʼpin kʼal in wálab, jaxtám yajnanchat kʼal a Jehová ani pakwlanchat (2 Crón. 33:​9-16). Axéʼchik xi tʼiplab tu tejwamédhanchal abal a Jehová in yajnanchal jun i atikláb tam in tsuʼtal abal in tomnál kin tʼajaʼ. A Jehová neʼets kin édhaʼ an tsʼalej David ani an tsʼalej Manasés, kom jajáʼchik in tʼajaʼ ti kwéntaj abal yab alwaʼ jawaʼ exomak in tʼajál ani tʼeʼpinchik kʼal in wálab.

13. a) ¿Jaleʼ ti a Jehová in yajnanchij an ninivitas? b) ¿Jantʼoj in uluw a Jesús tin kwéntaj an ninivitas?

¹³ A Jehová jayej in yajnanchij an atiklábchik axi ti Nínive. Jajáʼ in uchaʼ a Jonás: «U tʼajámal ti kwéntaj an walabtaláb axi in tʼajámalchik». Pero tam ti a Jehová in tʼajaʼ ti kwéntaj abal an atiklábchik axi ti Nínive tʼeʼpin kʼal in wálab, in yajnanchij ani in pakwlanchij, belits abal a Jonás yab in kulbétnaʼ nixéʼ. Tam ti a Jonás tsákuy, a Jehová koʼoy kin tʼilchij abal «an ninivitas yab in exlálakchik jantʼoj játs axi alwaʼ ani jantʼoj játs axi yab alwaʼ» (Jon. 1:​1, 2; 3:10; 4:​9-11). Yan i támub talbél a Jesús kawin tin kwéntaj an ninivitas abal kin tejwamédhaʼ jantʼiniʼ a Jehová in tʼajál jawaʼ tekedh ani u yajnanchix. In uluw abal jajáʼchik neʼets ka edháj tam kin bajuw an kʼicháj abal ka boliyat kʼal a Dios (Mat. 12:41).

14. ¿Jantʼoj neʼets kin watʼaʼ an ninivitas tam «ka edháj abal ka boliyat»?

¹⁴ ¿Jaykʼiʼ ti neʼets ka boliyat an ninivitas? A Jesús kawin tin kwéntaj jun i kʼicháj axi taʼtalej juʼtáj ti neʼets ka edháj an atiklábchik abal ka boliyat (Juan 5:29). A Jesús kʼwajatak ti kaw tin kwéntaj an Mil i Támub axi jajáʼ neʼets ti ábatnom, al nixéʼ xi kʼij «neʼets ka edháj an bólidhchik ani axi yab bolidh» (Hech. 24:15). «An atiklábchik axi yab bolidh neʼets ka edháj abal ka boliyatchik» kʼal a Jehová ani a Jesús, neʼets ka lej tʼajan ti kwéntaj max ka bélkaxin ani max kin eyendhaʼ tin ejatal jawaʼ u exóbchinal. Max jun i ninivita ka edháj, pero max yab kin léʼnaʼ kin bélkaʼ a Jehová, neʼets ka talabedháj abal etsʼey (Is. 65:20). Pero max jajáʼ kin takuy kin bélkaʼ a Jehová, neʼets kin ejtow ka kʼwajiy abal etsʼey (Dan. 12:2).

15. a) ¿Jaleʼ ti yab in tomnál ki uluw abal nibal jun i atikláb axi ti Sodoma ani axi ti Gomorra neʼets ka edháj? b) ¿Jantʼiniʼ tin tomnál ki exbay Judas 7? (Ka tsuʼuw an recuadro « ¿Jantʼoj in léʼak kin uluw a Judas?»).

¹⁵ A Jesús in uluw abal waʼatsak más i aychixtaláb abal an atiklábchik axi ti «Sodoma  ani axi ti Gomorra» ani yab ejtíl an atikláb kʼal axi yab batsʼkʼunchat an olchixtaláb axi in olnálak (Mat. 10:​14, 15; 11:​23, 24; Luc. 10:12). ¿Jantʼoj in léʼak kin uluw kʼal axéʼ xi kaw? ¿Walám expidh pelak jun i tʼiplab kʼal axi kʼwajatak in watʼkʼanchal? c Imbáj, yab kʼwajatak in watʼkʼanchal. Kʼwajatak ti kaw tekedh, antsanáʼ jantʼiniʼ tam ti kawin tin kwéntaj an ninivitas. Al an mil i támub tam ka boliyat an ninivitas, walám jayej neʼets ka eyendháj nixéʼ xi kʼij abal ka boliyat an atiklábchik axi ti Sodoma ani axi ti Gomorra. Patal axéʼchik xi atikláb in tʼajaʼ jawaʼ kidháb ti biyal, pero an ninivitas in ejtowchik kin jalkʼuy in ejatal kom exóbchat. Jayej ki tʼilaʼ abal a Jesús in uluw «abal jitaʼchik kin tʼajaʼ jawaʼ kidháb, neʼets ka edháj abal ka boliyat» (Juan 5:29). Kʼal axéʼ i éxbayal abal walám waʼats jun i aychixtaláb abal an atiklábchik axi ti Sodoma ani ti Gomorra. Walám talchik kʼal jajáʼ neʼets ka edháj ani neʼets ki ejtow ki tólmiy abal kin exlaʼ tin kwéntaj a Jehová ani a Jesús.

16. ¿Jantʼoj in tʼajál ti kwéntaj a Jehová tam kin takuy jitaʼ neʼets kin edhaʼ? (Jeremías 17:10).

¹⁶ (Ka ajiy Jeremías 17:10). Axéʼ xi versículo tu tólminchal ki tʼilaʼ jantʼoj axi wawáʼ i exlál: A Jehová «tu metʼanchal jawaʼ i atsʼál ti ichích ani in exlál jantʼoj játs axi i tsalpayal». Tam a Jehová kin takuy jitaʼchik neʼets kin édhaʼ, neʼets kin lej tʼajchij ti kwéntaj jantʼoj in tʼajaʼ kʼal in ejatal. A Jehová etsʼey neʼets kin tejwamédhaʼ abal tu yajnanchal, pero tam kin tʼajaʼ ti kwéntaj abal jun i atikláb in yéjenchal ka boliyat neʼets kin tʼajaʼ. Jaxtám yab in tomnál ki uluw abal jun atikláb yabáts neʼets ka wichbanchat in ejatal kʼal a Jehová max an Biblia yab in olnál.

«A JEHOVÁ ETSʼEY NEʼETS KIN TʼAJAʼ JAWAʼ TEKEDH TAM TU KU BOLIY»

17. ¿Jantʼoj neʼets ka watʼey kʼal an atiklábchik axi tsémenek?

¹⁷ Ma ti jekʼombéj a Satanás, a Adán ani a Eva, tsémenek lej watʼadh yan i atikláb. «An tsemláj pel ejtíl jun i tomolnáx» axi in odhnámal yan i atikláb (1 Cor. 15:26). ¿Jantʼoj neʼets ka watʼey kʼal patal axéʼ xi atiklábchik? Waʼats 144.000 kʼal jajáʼchik axi neʼets ka edháj tiwaʼ ti  eb abal ti ábatnom kʼal a Cristo ani yabáts jaykʼiʼ neʼets ka wichiy ka tsemets (Apoc. 14:1). Jayej neʼets ka ejtsin yan i atikláb axi in tʼojonchij a Jehová ani «tsuʼtat ti bolidh», jajáʼchik neʼets kin ejtow ka kʼwajiy abal etsʼey max kin áynanchij kin kʼakʼnaʼ a Jehová al an Mil i Támub (Dan. 12:13; Heb. 12:1). Ani jayej al nixéʼ an kʼij neʼets ka edháj yan i atikláb axi yab bolidh, talchik kʼal jajáʼ yab jaykʼiʼ in kʼakʼnaʼ a Jehová o ma in tʼajaʼ i tʼajbiláb axi kidháb. Pero neʼets kin ejtowchik kin jalkʼuy in ejatal ani kin tʼojonchij a Jehová (Luc. 23:​42, 43). Pero jayej waʼtsin i atikláb axi lej watʼadh pojkax ani ma in tomolnaʼchik a Jehová. A Jehová in takuyámal abal nixéʼchik xi atikláb yab neʼets ka ejtsin (Luc. 12:​4, 5).

18, 19. a) ¿Jaleʼ ti lej belál abal a Jehová neʼets kin tʼajaʼ jawaʼ tekedh kʼal an atiklábchik axi tsémenek? (Isaías 55:​8, 9). b) ¿Jantʼoj neʼets ki tsuʼuw al axi jun an exobintaláb?

¹⁸ I lej belál abal a Jehová etsʼey neʼets kin tʼajaʼ jawaʼ tekedh tam kin boliy an atiklábchik. A Abrahán in tʼajaʼ ti kwéntaj abal a Jehová lej tsalpadh, tu lej yajnanchal ani lej tʼokat ani wawáʼ jayetsej i belál. A Jehová in uchbiyamal a Jesús abal kin boliy an atiklábchik ani in exobchámal jantʼiniʼ kin tʼajaʼ (Juan 5:22). A Jehová ani a Jesús in éjtowal kin exlaʼ jantʼoj waʼats tin ichích an atiklábchik (Mat. 9:4). Jaxtám etsʼeychik «neʼets kin tʼajaʼ jawaʼ tekedh».

¹⁹ Ki lej belaʼ abal tam a Jehová kin tʼajaʼ jantʼoj, játs jawaʼ in tomnál, kom Jajáʼ tʼokat jaxtám etsʼey u bolix kʼal i tekedhtaláb (ka ajiy Isaías 55:​8, 9). A Jehová ani a Jesús etsʼey neʼets tu ku béletnaʼ, jaxtám i lej belál abal jawaʼ kin tʼajaʼ játs jawaʼ in tomnál. A Jesús etsʼey neʼets tu ku yajnanchij ani neʼets kin boliy tekedh an atiklábchik, antsanáʼ jantʼiniʼ tin tʼajál a Jehová (Is. 11:​3, 4). Al axi jun an exobintaláb neʼets ki tsuʼuw jantʼoj játs axi i exlálits ani jantʼoj játs axi yabaye i exlál abal jantʼiniʼ ti neʼets kin boliy a Jehová an atiklábchik ban púlik yajchiktaláb.