EXOBINTALÁB 33
AJATLÁB 130 Aprendamos a perdonar
¿Jantʼoj in léʼ a Jehová abal ki tʼajaʼ kʼal jitaʼchik walbinének?
«Max ku walbin, i kwaʼal jun i tolmix abal ku pakwlanchat» (1 JUAN 2:1).
JAWAʼ NEʼETS KI EXÓBNAʼ
Ban tamkuntaláb axi ti Corinto axi ti kʼaʼál siglo, waʼtsin jun i inik axi in tʼajaʼ jun i walabtaláb lej púlik, ki tsuʼuw jantʼoj tu exóbchal jawaʼ watʼey.
1. ¿Jantʼoj in aychal a Jehová abal ki tʼajaʼ?
A JEHOVÁ tu jilchamal ki takuy ti kwetemtal jawaʼ i léʼ ki tʼajaʼ, ani waʼats jantʼoj exbadh axi i éjtowal ki takuy. Ki takuy ki tʼojonchij a Jehová ani ku kʼwajiy tin bichówil. A Jehová in léʼak max patal an atikláb kin takuy kin tʼajaʼ nixéʼ, ¿jaleʼ? Jajáʼ tu lej kʼanidhál ani in léʼ abal ku kʼwajiy alwaʼ, in léʼ ki jaʼúbnaʼ ani ku kʼwajiy abal etsʼey (Deut. 30:19, 20; Gál. 6:7, 8).
2. ¿Jantʼoj in léʼ a Jehová abal kin tʼajaʼ jitaʼchik in tʼajámal jun i walabtaláb lej púlik ani yab tʼeʼpinének kʼal in wálab? (1 Juan 2:1).
2 A Jehová yab tu nixoknál abal ki tʼojonchij, Jajáʼ tu jilchal ki takuy jawaʼ i léʼ ki tʼajaʼ. Pero max jun i epchal axi pujadh kin tʼajaʼ jun i walabtaláb axi lej púlik ani yab ka tʼeʼpin kʼal in wálab, kwaʼal ka pilmedháj ti tamkuntaláb (1 Cor. 5:13). Pero belits abal nixéʼ xi atikláb in tʼajámal jun i púlik walabtaláb a Jehová in léʼ abal ka wichiy tin bichowil, Jajáʼ in léʼ tu ku pákwlanchij i wálab, jaxtám in bínaʼ in tsakámil (ka ajiy 1 Juan 2:1). A Jehová tu lej kʼanidhál, jaxtám in tólmiyal jitaʼchik walbinének abal ka tʼeʼpin kʼal in wálab (Zac. 1:3; Rom. 2:4; Sant. 4:8).
3. ¿Jantʼoj neʼets ki exóbnaʼ?
3 A Jehová in léʼ abal wawáʼ ki nitsʼbiy kʼal jawaʼ in tʼajál Jajáʼ kʼal jun i atikláb axi walbinének. Tejéʼ neʼets ki exóbnaʼ jantʼiniʼ i éjtowal ki tʼajaʼ nixéʼ. Okʼox neʼets ki tsuʼuw jantʼoj in tʼajaʼ an epchalchik axi ban tamkuntaláb ti Corinto kʼal jun i epchal axi in tʼajaʼ jun i walabtaláb lej púlik. Jayej neʼets ki tsuʼuw jantʼoj in uluw an abatwálej Pablo abal kwaʼalak ka tʼajan kʼal axéʼ xi epchal axi tʼeʼpin kʼal in wálab. Ani talbél neʼets ki tsuʼuw jantʼoj in tsalpayal a Jehová tin kwéntaj jitaʼchik in tʼajámal jun i púlik walabtaláb.
¿JANTʼINIʼ TI BÓLIYAT JUN I EPCHAL AXI IN TʼAJAʼ JUN I WALABTALÁB TI KʼAʼÁL SIGLO?
4. ¿Jantʼoj kʼwajatak ti watʼel ban tamkuntaláb axi ti Corinto? (1 Corintios 5:1, 2).
4 (Ka ajiy 1 Corintios 5:1, 2). Tam ti a Pablo xeʼetsak in tʼajál an oxchíl tsaʼbixtaláb ban tamkuntalábchik, in exlaʼ abal ban tamkuntaláb axi ti Corinto kʼwajatak ti tʼajnal jun i walabtaláb lej kidháb: jun i epchal inik kʼwajatak ti kwatsíl kʼal in kʼimádhil in papá. A Pablo in uluw abal pelak jun i walabtaláb lej kidháb. Ma an atiklábchik axi yab in kʼakʼnálak a Jehová, in exlálak abal nixéʼ yab alwaʼ. An epchalchik axi ti Corinto walám in tsálpayalak abal yabak kidháb jawaʼ kʼwajatak in tʼajál an epchal, walám ma in tsalpaychik abal in tomnálak kin yajnanchij kom a Jehová pel jun i Dios axi tu yajnanchal. Pero patal i exlál abal a Jehová yab neʼets tu ku jilchij ku kʼwajiy tin bichowil, max kʼwajat i tʼajál jun i walabtaláb axi lej púlik. Ani walám talchik i atikláb axi yab in kʼakʼnálak a Jehová, kʼwajatak in kawíliyal an tamkuntaláb kʼal in wálab axéʼ xi epchal, ani walám talchik i epchal ma in léʼak kin nitsʼbiy. ¿Jantʼoj in uchaʼ an abatwálej Pablo an epchalchik axi ti Corinto abal kin tʼajaʼ kʼal axéʼ xi epchal?
5. ¿Jantʼoj in uchaʼ a Pablo an epchalchik axi ti Corinto ani jantʼoj in léʼak abal kin exbaychik? (1 Corintios 5:13; ka tsuʼuw jayej an imagen).
5 (Ka ajiy 1 Corintios 5:13). A Pablo in uchaʼ an epchalchik abal kwaʼalak kin kaldhaʼ ti tamkuntaláb nixéʼ xi epchal, kom yab in léʼak kin jilaʼ kin tʼajaʼ nixéʼ xi walabtaláb. ¿Jantʼoj más kwaʼalak kin tʼajaʼ an epchalchik? A Pablo in uchaʼchik abal yabáts kin junkuw ani yab ka kʼapúts kʼal jajáʼ (1 Cor. 5:11). Tam wawáʼ u kʼapul kʼal kʼeʼatchik, i tujchal tu tʼilom ani i junkuwál más jitaʼchik kʼwajat ti kʼapul kʼal wawáʼ. Jaxtám a Pablo in uchaʼ an epchalchik abal yab ka kʼapúts kʼal nixéʼ xi inik abal yabáts kin jaʼúbnaʼ. Ani nixéʼ neʼetsak ka eyan abal an epchalchik yab ka odhnanchat in bélomtal (1 Cor. 5:5-7). Kʼal nixéʼ awitsak ka tolmiyat an inik axi walbinének abal kin tʼajaʼ ti kwéntaj abal in kʼibchámal a Jehová, jayej neʼetsak ka tidhebéj kʼal jawaʼ in tʼajámal ani kin jilaʼ kin tʼajaʼ nixéʼ xi walabtaláb.
A Jehová in eyendhaʼ a Pablo abal kin ólchij an epchalchik axi ti Corintio abal ka pilmedháj ti tamkuntaláb an inik axi walbinének ani yabak tʼeʼpinének kʼal in wálab. (Ka tsuʼuw an párrafo 5).
6. ¿Jantʼiniʼ ti tolmiyat an epchalchik ani an inik axi walbin, kʼal an carta axi a Pablo in abaʼ?
6 A Pablo kʼwajiy in tsalpayal max an epchalchik axi ti Corinto, neʼetsak ka tolmiyat kʼal an carta axi in abchij. Wéʼ talbél a Tito in uchaʼ an abatwálej Pablo abal an epchalchik axi ti Corinto in batsʼuw alwaʼ an olchixtaláb ani in tʼajaʼchik ti kwéntaj jawaʼ uchan (2 Cor. 7:6, 7). Wéʼ i kʼij talbél ti a Pablo in abamal axéʼ xi carta, axéʼ xi inik tʼeʼpin kʼal in wálab, in jilaʼ kin tʼajaʼ an walabtaláb ani in tsápnanchij kin bélkaʼ a Jehová (2 Cor. 7:8-11). ¿Jantʼoj neʼetsak ka uchan xowéʼ an epchalchik kʼal a Pablo?
¿JANTʼOJ IN TOMNÁLAK KIN TʼAJAʼ AN EPCHALCHIK TAM TI AN INIK TʼEʼPIN KʼAL IN WÁLAB?
7. ¿Jantʼiniʼ ti tolmiyat an inik axi walbin kom pilmedháj ti tamkuntaláb? (2 Corintios 2:5-8).
7 (Ka ajiy 2 Corintios 2:5-8). A Pablo in uluw: «Alwaʼits kʼal an kʼwiyaxtaláb axi a pidhámal nixéʼ xi epchal». Axéʼ xi kaw tu exóbchal abal lej alwaʼ jawaʼ in tʼajaʼ an epchalchik, kom tolmiyat an inik abal ka tʼeʼpin kʼal in wálab (Heb. 12:11).
8. ¿Jantʼoj uchan an epchalchik kʼal a Pablo?
8 Talbél, a Pablo in uchaʼ an epchalchik jantʼoj kwaʼalak kin tʼajaʼ kom xowéʼ an inik tʼeʼpinének kʼal in wálab, in uluw: «Xowéʼ in tomnálits ka pákwlanchij ani ka kulbédhanchij in ichích». Ani jayej in uluw: «Ka tejwamédhanchij abal chubax a kʼanidhálej». A Pablo in léʼak abal an epchalchik juníl kin batsʼuw axéʼ xi inik ban tamkuntaláb, pero jayej in léʼak abal kin tejwamédhanchij kʼal jawaʼ in tʼajál ani kʼal jawaʼ in ulal abal chubax in pakwlanchámal ani in kʼanidhálchik. Antsanáʼ neʼetsak kin tʼajaʼ ti kwéntaj an inik abal an epchalchik chubax u kulbél kom jajáʼ wichiy ban tamkuntaláb.
9. ¿Jaleʼ ti walám talchik i epchal in atsʼálak kʼibat kin pákwlanchij an inik axi wichiy ban tamkuntaláb?
9 ¿Walám in atsʼaʼ kʼibat an epchalchik kin pákwlanchij an inik axi tʼeʼpin kʼal in wálab? An Biblia yab in ulal , pero walám in atsʼaʼchik kʼibat. Walám talchik i epchal u tsakúlak o yajbédhanchat in ichích kʼal jawaʼ in tʼajaʼ axéʼ xi inik. Axéʼ xi epchalchik kʼwajatak in tsápnanchal kin bélkaʼ a Jehová ani jaxtám walám in tsalpaychik abal yab in tomnálak kin kʼanidháj axéʼ xi epchal, kom in tʼajámal i walabtaláb axi lej púlik (ka jumbiy kʼal Lucas 15:28-30). Pero ¿jaleʼ tin tomnálak kin tejwamédhanchij i kʼanidhomtaláb axéʼ xi epchal axi wichiy ban tamkuntaláb?
10, 11. ¿Jantʼoj neʼetsak ka watʼey max an ókʼnomchik yabak in pakwlanchámal in wálab an inik?
10 ¿Jantʼiniʼ ti neʼetsak kin atsʼaʼ an inik max yab ka jilan kʼal an ókʼnomchik ka wichiy ban tamkuntaláb talbél ti tʼeʼpinének kʼal in wálab? ¿Jantʼiniʼ ti neʼets kin atsʼaʼ max yab ka tejwamédhanchat i kʼanidhomtaláb kʼal an epchalchik? Walám neʼets ka atáj kʼal an tʼeʼpintaláb. Walám kin tsalpay abal yabáts neʼets ka bátsʼuwat kʼal a Jehová, ani walám ma yabáts kin léʼnaʼ kin tsápnanchij kin tʼojonchij.
11 ¿Ani jantʼoj más neʼets ka watʼey max an epchalchik yabak in pakwlanchámal in wálab axéʼ xi inik? Jajáʼchik jayej yab neʼets kin ejtow ka kʼwajiy alwaʼ kʼal a Jehová. ¿Jaleʼ? Kom antsanáʼ yab kʼwajatchik in nitsʼbiyal a Jehová. Jajáʼ pel jun i Dios axi tu pákwlanchal i wálab max ku tʼeʼpin. Max yabak in pakwlanchámal, tam neʼets kin nitsʼbiy a Satanás, jajáʼ lej pojkax ani in léʼ abal ki yajchiknaʼ. Ani walám ma ka eyendháj axéʼ xi epchalchik abal kin tʼajaʼ abal an inik yabáts kin tʼojonchij a Jehová (2 Cor. 2:10, 11; Efes. 4:27).
12. ¿Jantʼoj in éjtowal kin tʼajaʼ an epchalchik abal kin nitsʼbiy a Jehová?
12 ¿Jantʼoj in éjtowalak kin tʼajaʼ an epchalchik axi ti Corinto abal kin nitsʼbiy a Jehová ani yab a Satanás? Max kin pákwlanchij an epchal, antsanáʼ jantʼiniʼ tin tʼajál a Jehová. Ki tsuʼuw jantʼoj in uluw talchik i dhuchum kʼal an Biblia tin kwéntaj a Jehová. A David in uluw: «Tatáʼ i lej alwaʼ inik ani a léʼ tu ku pákwlanchij i wálab» (Sal. 86:5). A Miqueas in uluw: «Yab waʼats jun i Dios ejtíl tatáʼ, axi tu pákwlanchal i wálab» (Miq. 7:18). Jayej a Isaías in uluw axéʼ xi kaw: «Ki tʼeʼpinchik kʼal jawaʼ a tʼajámal kom a Dios in léʼ ti pákwlanchij a wálab, Jajáʼ ti yajnanchal. Ka jalkʼuychik a tsalápil ani yabáts ka tʼajaʼ jawaʼ kidháb» (Is. 55:7).
13. ¿Jaleʼ tin tomnálak an ókʼnomchik kin batsʼuw junílekʼij axéʼ xi inik ban tamkuntaláb? (Ka tsuʼuw an recuadro « ¿Jaykʼiʼ ti bátsʼuwat junílekʼij ban tamkuntaláb axi ti Corinto an inik axi walbin?»).
13 An epchalchik axi ti Corinto kwaʼalak kin batsʼuw juníl ti tamkuntaláb an inik axi tʼeʼpin kʼal in wálab ani kin tejwamédhanchij abal in kʼanidhál. Antsanáʼ neʼetsakchik kin nitsʼbiy a Jehová. Jayej in uluw abal max kin pákwlanchij in wálab nixéʼ xi inik, neʼets kin tejwamédhaʼchik abal u bélkax (2 Cor. 2:9). Yabaye in kwaʼalak yan a ítsʼ ti pilmedhámej axéʼ xi epchal ti tamkuntaláb, pero kom boliyat, tʼeʼpin kʼal in wálab. Jaxtám yab in yéjenchalak más i kʼij abal an ókʼnomchik kin batsʼuw junílekʼij axéʼ xi epchal ti tamkuntaláb.
¿JANTʼOJ I EXOBNÁL KOM A JEHOVÁ TU BÓLIYAL ANI TU YAJNANCHAL?
14, 15. ¿Jantʼoj i exobnál kʼal jawaʼ watʼey ban tamkuntaláb axi ti Corinto? (2 Pedro 3:9; ka tsuʼuw jayej imagen).
14 A Jehová in tʼajaʼ ka jilkʼon dhuchadh ti Biblia jawaʼ watʼey ti Corinto, kom in léʼak tu ku pidhaʼ jun i exobchixtaláb (Rom. 15:4). Axéʼ tu exóbchal abal a Jehová yab neʼets kin jilaʼ ka kʼwajiy tin bichowil, jun i atikláb axi in tʼajál i walabtaláb axi lej púlik ani yab in léʼ ka tʼeʼpin. Talchik in tsalpayal abal jun i atikláb in éjtowal ka kʼwajiy ti tamkuntaláb, belits max in tʼajámal jun i walabtaláb lej púlik, kom a Jehová pel jun i Dios axi u yajnanchix. Nixéʼ yab chubax. A Jehová tu yajnanchal, pero yab neʼets kin jilaʼ ki tʼajaʼ jawaʼ ki léʼnaʼ, nibal neʼets kin jalkʼuy an abatnaxtaláb axi Jajáʼ in binámal (Jud. 4). Jajáʼ yab neʼets kin jilaʼ ka kʼwajiy tin bichówil jun i atikláb axi yab tʼeʼpinének kʼal in wálab kom nixéʼ neʼets kin odhnaʼ axi más an epchalchik, ani max kin tʼajaʼ nixéʼ yab neʼets kin tejwamédhaʼ abal tu yajnanchal (Prov. 13:20; 1 Cor. 15:33).
15 Jawaʼ watʼey ti Corinto jayej tu exóbchal abal a Jehová yab in léʼ abal nibal jun i atikláb ka kʼibej. Jawaʼ in léʼ játs kin kʼaniy an atiklábchik. Jaxtám in yajnanchal jitaʼchik u tʼeʼpinal kʼal in wálab ani in tsápnanchal ka wichiy kʼal Jajáʼ (Ezeq. 33:11; ka ajiy 2 Pedro 3:9). Jaxtám, tam ti a Jehová in tsuʼuw abal an inik axi ti Corinto tʼeʼpin kʼal in wálab ani in jilaʼ ti wálbinal, Jajáʼ in eyendhaʼ a Pablo abal kin ólchij an epchalchik abal kwaʼalak kin pákwlanchij ani kin batsʼuw junílekʼij ban tamkuntaláb.
An epchalchik kʼwajat in bátsʼuwal kʼal i kulbetaláb jun i epchal axi wichiy ti tamkuntaláb, in tejwamédhanchal abal in kʼanidhál ani in yajnanchal, antsanáʼ jantʼiniʼ tin tʼajál a Jehová. (Ka tsuʼuw an párrafos 14 ani 15).
16. ¿Jantʼiniʼ ta atsʼál tatáʼ kom a Jehová tu pákwlanchal i wálab?
16 Jawaʼ watʼey ban tamkuntaláb axi ti Corinto tu exobchámal abal a Jehová tu lej kʼanidhál ani etsʼey in tʼajál jawaʼ tekedh (Sal. 33:5). Tam ki exlaʼ abal a Jehová antsanáʼ in ey, in tʼajál abal ki léʼnaʼ ki kʼakʼnaʼ. Wawáʼ u wálbidh, ani jaxtám etsʼey neʼets ki yejenchij abal Jajáʼ tu ku pákwlanchij. Ani i lej kʼakʼnál kom a Jehová in bínaʼ in tsakámil abal kin ejtow tu ku pákwlanchij i wálab. I atsʼál lej kulbél tam ki tsalpay abal a Jehová tu lej kʼanidhál, ani in léʼ abal ku kʼwajiy alwaʼ.
17. ¿Jantʼoj neʼets ki exóbnaʼ al axi más an exobintaláb?
17 Max xowéʼ ta kʼicháj jun i epchal ka walbin, ¿jantʼiniʼ in éjtowal an ókʼnomchik kin nitsʼbiy an kʼanidhomtaláb axi tu koʼonchal a Jehová? ¿Jantʼiniʼ i éjtowal ki tólmiy abal ka tʼeʼpin kʼal i wálab? ¿Jantʼoj kwaʼal ki tʼajaʼ tam an ókʼnomchik kin pilmedhaʼ ti tamkuntaláb jun i epchal? ¿Ani jantʼoj neʼets ki tʼajaʼ max an ókʼnomchik kin uluw abal neʼets ka wichiy ti tamkuntaláb jun i epchal? Játs neʼets ki exóbnaʼ al axi jun an exobintaláb.
AJATLÁB 109 Amémonos de todo corazón
