1, 2. ¿Jantʼoj in ulal an Biblia kʼal tin kwéntaj talchik i tsʼalej axi ti Israel?

 AN Biblia u kaw tin kwéntaj watʼadh 40 i inik axi abatnomáts ti Israel, ani tu ólchal yan jantʼoj axi jajáʼchik in tʼajaʼ. a Jun i tʼiplab, tu ólchal abal talchik i tsʼalej axi alwaʼ jayej in tʼajaʼ i tʼajbiláb axi kidháb. Ki tsalpay kʼal a David, jajáʼ in tʼajaʼ jawaʼ alwaʼ. Jaxtám a Jehová in uluw: «Jajáʼ tin bélkaʼ kʼal patal in ichích ani in tʼajaʼ expidh jawaʼ alwaʼ» (1 Rey. 14:8). Pero jajáʼ kwatsiy kʼal jun i mimláb axi tómkidhak ani in tʼajaʼ abal ka tsémdhanchat in tomkíl axéʼ xi mimláb al jun i pextaláb (2 Sam. 11:​4, 14, 15).

² Pero jayej waʼtsin i tsʼalej axi pojkax axi junchikíl in tʼajaʼ jawaʼ alwaʼ. Ki tsalpay kʼal a Rehoboam, jajáʼ tsuʼtat kʼal a Jehová jantʼiniʼ jun i tsʼalej axi yab putudh kom in tʼajaʼ yan jantʼoj axi yab tekedh (2 Crón. 12:14). Pero a Rehoboam bélkaxin tam ti uchan kʼal a Jehová abal yab ka kʼalej kin otsánchij an laju i tribus axi ti Israel ani jayej uchan abal kin jílaʼchik abal jajáʼ kin takuy tin kwetémtal jun i tsʼalej. Jayej in alwaʼ báʼteliy an bichowchik abal yab ka odhnáj kʼal an atiklábchik axi pojkax (1 Rey. 12:​21-24; 2 Crón. 11:​5-12).

3. ¿Jantʼoj awits ki konowiy ti kwetémtal ani jantʼoj neʼets ki exóbnaʼ?

³ Max patal an tsʼalej axi ti Israel in tʼajálak jawaʼ alwaʼ ani jawaʼ yab alwaʼ, ¿jaleʼ tin uluw a Jehová abal talchik kʼal jajáʼ kʼwajiy putudh ani kʼeʼatchik imbáj? Max ki exbay axéʼ, neʼets ki  ejtow ki exlaʼ jantʼoj kwaʼal ki tʼajaʼ abal ki kulbedhaʼ a Jehová. Al axéʼ xi exobintaláb neʼets ki exóbnaʼ jantʼoj in tsuʼchalak a Jehová an tsʼálejchik axi ti Israel. A Jehová in tʼajchalak ti kwéntaj max u kʼanidhábak kʼal patal in ichích, max u tʼeʼpinalak kʼal in wálab ani max chubax kʼwajatak ti kʼakʼnáb Jajáʼ.

IN KʼANIDHAʼCHIK A JEHOVÁ KʼAL PATAL IN ICHÍCH

4. ¿Jaleʼ ti lej pilits an tsʼálejchik axi putudh ani axi yab putudh?

⁴ An tsʼálejchik axi a Jehová in tsuʼuw ti putudh pel kom u kʼanidhábak kʼal patal in ichích. bJun i tʼiplab, an tsʼalej Jehosafat in aliy a Jehová kʼal patal in ichích (2 Crón. 22:9). An Biblia in ulal axéʼ kʼal tin kwéntaj a Josías: «Ti biyál yab waʼtsinének nibal jun i tsʼalej jantʼiniʼ jajáʼ, axi utey kʼal a Jehová kʼal patal in ichích (2 Rey. 23:25). Pero a Salomón lej pilits jawaʼ in tʼajaʼ, tam ti jajáʼ kʼwájatakits in putundhál ti tsʼalej, in tʼajaʼ jawaʼ kidháb ani yab in kʼakʼnaʼ a Jehová kʼal patal in ichích (1 Rey. 11:4). A Abiyam pel kʼeʼat i tsʼalej axi yab putudh, an Biblia in ulal abal yab in tʼojonchij a Jehová kʼal patal in ichích (1 Rey. 15:3).

5. ¿Jantʼoj in léʼ kin uluw ki kʼanidhaʼ a Jehová kʼal patal i ichích?

⁵ ¿Jantʼoj jats ki tʼojonchij a Jehová kʼal patal i ichích? Pel ki kʼakʼnaʼ kom chubax i kʼanidhál ani kom i léʼ ki tʼajaʼ, ani yab kom u nixoknáb o kom i tsálpayal abal kwaʼal ki tʼajaʼ. Jayej kwaʼal ki kʼanidhaʼ tin nakél i ejatal.

6. ¿Jantʼiniʼ i éjtowal ki kʼanidhaʼ a Jehová kʼal patal i ichích? (Proverbios 4:23; Mateo 5:​29, 30).

⁶ ¿Jantʼiniʼ i éjtowal ki nitsʼbiy an tsʼálejchik axi putudh ani ki kʼanidhaʼ a Jehová kʼal patal i ichích? Yab ki jilaʼ abal nibal jantʼoj tu ku owmedhaʼ kʼal a Jehová ani kin tsaʼkaʼ an kʼanidhomtaláb axi i koʼonchal. Jun i tʼiplab, yab kwaʼal ku kʼijidhbéj kʼal jantʼoj axi in éjtowal tu ku odhnaʼ, yab in tomnál ki kʼanidhaʼ an tumín, nibal ki junkuw jitaʼchik yab in kʼakʼnál a Jehová. Max ki tʼajaʼ ti kwéntaj abal exom i watʼál jantʼoj ejtíl nixéʼ, kwaʼal ki jilaʼ ki tʼajaʼ jawaʼ in éjtowal tu ku odhnaʼ (ka ajiy Proverbios 4:23; Mateo 5:​29, 30).

7. ¿Jaleʼ ti kwaʼal ki lej tʼajaʼ ti kwéntaj jawaʼ in éjtowal tu ku odhnaʼ?

⁷ Yab ki jilaʼ abal i ichích tu ku kʼambiy. Max yab ki tʼajaʼ ti kwéntaj, awits ki tsalpay abal yab neʼets tu ku odhnaʼ an jaʼubtaláb axi i kwaʼal kʼal jitaʼchik yab in kʼakʼnál a Jehová kom exom i tʼójonchal lej tsapik a Jehová. Ka tsalpay kʼal axéʼ xi tʼiplab, max tatáʼ it kʼwajiy a alwaʼ wejál a kʼimáʼ, yab neʼets ka japiy an wiʼleb nibal an ventanas, kom a exlál abal neʼets ka otsits junílekʼij an pojodh ani neʼets ti lúklinchij. Jayetsej awits ka watʼey kʼal an jaʼubtaláb axi i kwaʼal kʼal a Jehová. Max i léʼ ku kʼwajiy utat kʼal a Jehová, yab expidh i yéjenchal ku kʼwajiy tʼojlidh tin bichówil a Jehová, jayej kwaʼal ki pojkaʼ patal jawaʼ in éjtowal tu ku ódhnanchij an jaʼubtaláb axi i kwaʼal kʼal Jajáʼ. Max ki tʼajaʼ antsanáʼ, pel ejtíl max ki mápuy alwaʼ an wiʼleb abal yab tu ku lúklinchij i ejatal patal jawaʼ waʼats eléb ani yab tu ku owmedhaʼ kʼal a Jehová (Efes. 2:2).

TʼEʼPIN KʼAL JAWAʼ IN TʼAJAʼ KIDHÁB

8, 9. ¿Jantʼoj in tʼajaʼ an tsʼalej David ani an tsʼalej Ezequías tam ti bóliyat? (Ka tsuʼuw an imagen).

⁸ Jantʼiniʼ i exóbnaʼits, an tsʼalej David in tʼajaʼ jun i walabtaláb lej púlik, pero tam ti kʼalej ti tʼilmayáb kʼal a Natán, a David in tsaʼkaʼ tin baʼ ani tʼeʼpin kʼal in wálab (2 Sam. 12:13). Jawaʼ in dhuchaʼ ban Salmo 51, in tejwamedhál abal chubax tʼeʼpin kʼal in kidháb tʼajbilábil.  Yab expidh in tʼajaʼ ejtíl max kʼwajatak tʼeʼpidh abal yab ka uchan jantʼoj más kʼal a Natán o abal yab ka tʼajchat jantʼoj (Sal. 51:​3, 4, 17, encabezamiento).

⁹ An tsʼalej Ezequías jayej walbin tin tamét a Jehová. An Biblia in ulal abal a Ezequías in kʼadhatnaʼ tin baʼ ani in tʼajaʼ abal a Jehová ka tsákuy kʼal jajáʼ, kʼal a Judá ani kʼal a Jerusalén (2 Crón. 32:25). ¿Jaleʼ ti a Ezequías in kʼadhatnaʼ tin baʼ? Walám jats kom pidhnének yan jantʼoj kʼal a Jehová, kom tólmiyat abal kin ataʼ an Asirios o kom lejkiyat kʼal jun i yawʼláts axi lej kidháb. Walám játs nixéʼ axi in tʼajaʼ abal kin kʼadhatnaʼ tin baʼ tin tamét an babilonios ani kin tejwamédhanchij patal an kʼaláb axi in kwaʼalak. Jaxtám an kawlomej Isaías koʼoy kin boliy (2 Rey. 20:​12-18). Antsanáʼ jantʼiniʼ a David, a Ezequías jayej in koʼoy i tsaʼataláb ani tʼeʼpin kʼal in wálab (2 Crón. 32:26). Tam ti a Jehová in tsuʼchij patal jawaʼ in tʼajámal tin ejatal, in tsuʼuw abal pelak jun i tsʼalej axi kʼwajiy putudh. An Biblia in ulal: «In tʼajálak jawaʼ alwaʼ tin tamét a Jehová» (2 Rey. 18:3).

10. ¿Jantʼoj in tʼajaʼ an tsʼalej Amasías tam ti boliyat?

¹⁰ An tsʼalej Amasías axi ti Judá in tʼajaʼ jawaʼ alwaʼ, «pero yab kʼal patal in ichích» (2 Crón. 25:2). ¿Jawaʼ játs axi yab in tʼajaʼ alwaʼ? Talbél ti tolmiyámej kʼal a Jehová abal kin ataʼ an edomitas, a Amasías tujey in kʼakʼnál an dioses axi in kʼakʼnálak nixéʼ an bichow. c Talbél tam ti kʼalej ti boliyáb kʼal jun i kawlomej in kʼál a Jehová, an tsʼalej Amasías jekʼombéj ani yab in léʼnaʼ ka bélkaxin (2 Crón. 25:​14-16).

11. Kʼal jawaʼ in ulal 2 Corintios 7:​9, 11, ¿jantʼoj kwaʼal ki tʼajaʼ abal a Jehová tu ku pakwlanchij? (Ka tsuʼuw jayej an imágenes).

¹¹ ¿Jantʼoj i exóbnal kʼal axéʼchik xi tʼiplab? Abal kwaʼal ku wichʼkʼon kʼal patal jawaʼ i tʼajámal ani ki tsápnanchij abal yabáts ku wichiy ki tʼajaʼ jantʼoj axi kidháb. Pero, ¿jantʼoj neʼets ki tʼajaʼ max an ókʼnomchik tu ku boliy kʼal jantʼoj axi i tsalpayal abal yab lej exbadh? Yab in tomnál ki tsalpay abal a Jehová yabáts tu kʼanidhál o abal an ókʼnomchik tu kʼwiyál. Ki tʼilaʼ abal an tsʼálejchik axi ti Israel axi kʼwajiychik putudh kʼal a Jehová, jayej in yejenchij ka boliyat ani ka pidhan i tsʼalaxtaláb (Heb. 12:6). Tam, ¿jantʼoj kwaʼal ki tʼajaʼ max ku boliyat? Kʼaʼál, kwaʼal ki koʼoy i tsaʼataláb, tsabchíl, ki jalkʼuy jawaʼ yab kʼwajat i tʼajál tekedh ani oxchíl, ki áynanchij ki tʼojonchij a Jehová kʼal patal i ichích. Max ku wichʼkʼon kʼal i wálab a Jehová neʼets tu ku pákwlanchij (ka ajiy 2 Corintios 7:​9, 11).

IN KʼAKʼNAʼCHIK A JEHOVÁ

12. ¿Jaleʼ ti lej júnits an tsʼálejchik axi putudh ani an tsʼálejchik axi yab putudh?

¹² An tsʼálejchik axi a Jehová in tsuʼuw ti putudh in tsápnanchij kin kʼakʼnaʼ a Jehová ani in tólmiyalak jayej an bichow abal jayej kin tʼajaʼ. Jantʼiniʼ ti exóbnaʼits, jajáʼchik jayej ukʼpin ani in tʼajaʼ i walabtaláb. Pero in kʼakʼnálakchik expidh a Jehová ani in tsápnanchij kin tixkʼaʼ an kʼakʼnaxtaláb axi yab chubax. d

13. ¿Jaleʼ tin uluw a Jehová abal an tsʼalej Acab yab kʼwajiy putudh?

¹³ Pero, ¿jantʼiniʼ játsak an tsʼálejchik axi a Jehová in tsuʼuw abal yab putudh? Jajáʼchik yab expidh in tʼajálak jawaʼ yab alwaʼ. Jun i tʼiplab, an tsʼalej Acab jun a kʼicháj in tejwamédhaʼ wéʼ i tsaʼataláb ani in wéʼ yajnaʼ kom tsemdháj  a Nabot kʼal jajáʼ in wálab (1 Rey. 21:​27-29). Jayej in tsʼejkaʼ i bichowchik ani in tólmiy an bichow Israel abal kin ataʼ i pextaláb (1 Rey. 20:​21, 29; 22:39). Pero a Acab in tʼajaʼ jantʼoj axi lej kidháb ani yab jaykʼiʼ ti tʼeʼpin kʼal in wálab. Jajáʼ ani in kʼimádhil in tʼajaʼ abal an bichow kin kʼakʼnaʼ i dioses axi yab chubax (1 Rey. 21:​25, 26).

14. a) ¿Jaleʼ tin uluw a Jehová abal a Rehoboam pelak jun i tsʼalej axi yab putudh? b) ¿Jantʼoj in tʼajaʼ axi más an tsʼalej axi yab kʼwajiy putudh?

¹⁴ Ki tsuʼuw júnakej i tsʼalej axi yab kʼwajiy putudh kʼal a Jehová, jajáʼ pel a Rehoboam. Jajáʼ in tʼajaʼ yan jantʼoj alwaʼ, pero tam ti in yakʼwaʼ más in tsap yabáts in bélkaʼ a Jehová ani tujey in kʼakʼnál kʼeʼat i dioses (2 Crón. 12:1). Tanáʼ abal okʼox antsanáʼits tin tʼajaʼ, junchikíl in kʼakʼnálak a Jehová ani junchikíl in kʼakʼnálak kʼeʼat i dioses (1 Rey. 14:​21-24). Yab expidh a Rehoboam ani a Acab owméjchik kʼal an kʼakʼnaxtaláb axi chubax. Waʼtsin yan i tsʼalej axi ti Israel axi yab kʼwajiy putudh kʼal a Jehová, in kʼakʼnaʼ kʼeʼat i dioses. Jawaʼ a Jehová in tʼajálak ti kwéntaj abal kin uluw max jun i tsʼalej kʼwajiy putudh kʼal Jajáʼ o imbáj, játs max u kʼakʼnabak Jajáʼ o max in kʼakʼnálak kʼeʼat i dioses.

15. ¿Jaleʼ ti a Jehová in pidhál yan in exbadh an kʼakʼnaxtaláb axi chubax?

¹⁵ ¿Jaleʼ ti a Jehová in pidhálak yan in exbadh an kʼakʼnaxtaláb axi chubax? Jun i tsalap játs kom an tsʼálejchik axi ti Israel in kwaʼalakchik in uchbíl abal kin tólmiy an bichow abal kin kʼakʼnaʼ a Jehová jantʼiniʼ tin tomnál. Jayej, max jajáʼchik kin kʼakʼnaʼ kʼeʼat i dioses neʼetsak kin tʼajaʼ jantʼoj axi yab tekedh, neʼetsakchik kin tʼajaʼ jawaʼ yab alwaʼ ani walám kin tʼajaʼ jun i walabtaláb axi más púlik (Os.  4:​1, 2). Jayej an tsʼalej axi ti Israel ani an israelitas in tomnálak kin kʼakʼnaʼ expidh a Jehová. Jaxtám, tam jajáʼchik in kʼakʼnálak kʼeʼat i dioses an Biblia in ulalak abal pel ejtíl max in kʼámbiyalak a Jehová (Jer. 3:​8, 9). Tam jun i inik o jun i mimláb kin kʼambiy in tomkíl, yab in tejwamédhanchal i putudhtaláb, kom in yajbédhanchal in ichích ani in odhnál. Jayej, tam jun i atikláb kin jilaʼ kin kʼakʼnaʼ a Jehová kʼwajat in yajbédhanchal in ichích ani in bájuwal jantʼiniʼ jun i atikláb axi in kʼámbiyal in tomkíl (Deut. 4:​23, 24). e

16. ¿Jantʼiniʼ tin tsuʼtal a Jehová abal jun i atikláb pel bolidh ani jun i atikláb pel pojkax?

¹⁶ ¿Jantʼoj i exobnál kʼal axéʼ? Abal kwaʼal ki pojkaʼ an kʼakʼnaxtaláb axi yab chubax. Ani jayej abal kwaʼal ki tejwamédhaʼ kʼal i tʼajbilábil abal expidh i léʼ ki kʼakʼnaʼ a Jehová. An kawlomej Malaquías in uluw jantʼiniʼ tin tsuʼtal a Jehová jun i atikláb axi alwaʼ ani jun i atikláb axi pojkax. Jajáʼ in uluw axéʼ: «Tatáʼchik neʼets ka tʼajaʼ ti kwéntaj jantʼiniʼ játs jun i atikláb axi bolidh ani jun i atikláb axi pojkax. Neʼets ka exlaʼchik jitaʼ in kʼakʼnál a Dios ani jitaʼ játs axi yab in kʼakʼnál» (Mal. 3:18). Jaxtám, yab ki jilaʼ abal i wálab kin tʼajaʼ abal ki jilaʼ ki kʼakʼnaʼ a Jehová. Pel jun i walabtaláb lej púlik ki jilaʼ ki kʼakʼnaʼ a Jehová.

17. ¿Jaleʼ ti kwaʼal ki lej tʼajaʼ ti kwéntaj tam ki takuy kʼal jitaʼ ti neʼets ku tomkin?

¹⁷ ¿It kʼwajat kwetém ani a kwaʼal tsalpadh kit tomkin? Jawaʼ in uluw an kawlomej Malaquías neʼets ti lej tólmiy abal ka tsalpay alwaʼ kʼal jitaʼ kit tomkin. Ka tsalpay kʼal axéʼ, walám jun i atikláb tejwaʼ abal in tʼajál i alwaʼ tʼajbiláb, pero max yab in kʼakʼnál a Jehová, ¿walám u tsuʼtab kʼal Jajáʼ jantʼiniʼ jun i atikláb axi bolidh? (2 Cor. 6:14). Max játs ka tomiknaʼ, ¿a  tsalpayal abal neʼets ti tólmiy abal ka kʼakʼnaʼ a Jehová? Ka tʼilaʼ abal an mimlábchik kʼal axi ti tomkin a Salomón walám in tʼajálakchik i alwaʼ tʼajbiláb, pero yab in kʼakʼnálakchik a Jehová. Jaxtám kʼayúm kʼayúm in tʼajaʼchik abal a Salomón kin jilaʼ kin kʼakʼnaʼ a Jehová ani in tujchiy kin kʼakʼnaʼ kʼeʼat i dioses (1 Rey. 11:​1, 4).

18. ¿Jantʼoj in tomnál ka exóbchat an tsakam kʼal in tátajchik?

¹⁸ Tataláb, a éjtowal ka eyendhaʼchik in tʼiplábil an tsʼálejchik abal ka tólmiy a tsakámil abal kin léʼnaʼ kin kʼakʼnaʼ a Jehová. Ka tólmiy a tsakámil kin exbay abal a Jehová in tsuʼtalak ti putudh an tsʼálejchik axi in tólmiyalak an bichow kin kʼakʼnaʼ a Jehová. Ka tejwamédhanchij a tsakámil abal jawaʼ más exbadh kin tʼajaʼ tin ejatal, pel kin kʼakʼnaʼ a Jehová, jaxtám kwaʼal kin tsuʼuw abal a kulbetnál ka ajiy an Biblia, ki kʼalej ti tamkuntaláb ani ki kalej ta ólnom (Mat. 6:33). Max yab ka tʼajaʼ nixéʼ, tam a tsakámil walám expidh neʼets kin tʼojonchij a Jehová kom tatáʼ a tʼajál. Ani tam ka púwey, walám yab neʼets kin tʼojonchij kʼal in kanat a Jehová o walám ma ka owméj kʼal Jajáʼ.

19. ¿Walám waʼats i aychixtaláb abal axi owmének kʼal a Jehová? (Ka tsuʼuw jayej an recuadro « Tatáʼ jayej a éjtowal kit wichiy kʼal a Jehová»).

¹⁹ ¿Walám yabáts waʼats i aychixtaláb abal axi owmének kʼal a Jehová? Aníts, max atikláb ka tʼeʼpin kʼal in wálab in éjtowal kin jaʼúbnaʼ junílekʼij a Jehová. Pero neʼets kin yejenchij yan i tsaʼataláb ani kin jilaʼ ka tólmiyat kʼal an ókʼnomchik (Sant. 5:14). A Jehová neʼets kin lábliy an tsapláb axi ki tʼajaʼ abal ku utey junílekʼij kʼal Jajáʼ.

20. ¿Jantʼoj neʼets kin tsalpay a Jehová ti kwéntaj wawáʼ max ki nitsʼbiy an tsʼálejchik axi putudh?

²⁰ Tam, ¿jantʼoj i exobnámal kʼal jawaʼ in tʼajaʼchik an tsʼalej axi ti Israel? Max ki kʼanidhaʼ a Jehová kʼal patal i ichích neʼets ki ejtow ki tʼajaʼ jantʼiniʼ an tsʼálejchik axi kʼwajiy putudh kʼal a Jehová. Max u ukʼpin ti biyál, ku tʼeʼpin kʼal i wálab ani ki jalkʼuy jawaʼ i exlál abal i yéjenchal ki tʼajaʼ. Lej exbadh ki tʼilaʼ abal expidh in tomnál ki kʼakʼnaʼ a Jehová, kom Jajáʼ játs an Dios axi chubax. Max tatáʼ expidh ka tʼojonchij a Jehová, Jajáʼ jayej neʼets ti tsuʼuw jantʼiniʼ jun i atikláb axi putudh.