1, 2. ¿Jantʼoj i exlál tin kwéntaj a Sadoc? (1 Crónicas 12:​22, 26-28).

 KA TSALPAY kʼal jawaʼ kʼwajatak ti watʼel, a David neʼetsak ka bíjiyat ti tsʼalej. Jaxtám waʼatsak tamkudh watʼadh 340.000 i atiklábchik axi ti Israel, jajáʼchik kʼwajatak lej kulbél, u ajat ani in tʼilálakchik jawaʼ kʼwajatak ti watʼel (1 Crón. 12:39). Jayej tanáʼ kʼwajatak jun i kwitól axi in bij Sadoc, jajáʼ yab lej exladhak, pero kʼal a Jehová u exlábak. A Jehová in léʼak abal wawáʼ jayej ki exlaʼ, jaxtám neʼets ki exóbnaʼ tin kwéntaj a Sadoc (ka ajiy 1 Crónicas 12:​22, 26-28). Ki tsuʼuw jitaʼ játsak jajáʼ.

² A Sadoc pelak jun i sacerdote axi u tʼojnálak junax kʼal an sumo sacerdote Abiatar. Jajáʼ pidhan i tsalpadhtaláb kʼal a Jehová ani tólmiyat abal kin exlaʼ jawaʼ jatsak in kulbétal a Jehová (2 Sam. 15:27). Yan i atikláb u utelak kin konchij i tolmixtaláb a Sadoc. Jayej pelak jun i inik axi in tejwamédhaʼ yan i iniktaláb. Ani játs neʼets ki exóbnaʼ al axéʼ xi exobintaláb.

3. a) ¿Jaleʼ tin yéjenchal ki tejwamédhaʼ i iniktaláb xowéʼ ta kʼicháj? b) ¿Jantʼoj neʼets ki exóbnaʼ?

³ Xowéʼ ta kʼicháj a Satanás kʼwajat in lej odhnál in bichówil a Jehová (1 Ped. 5:8). Jaxtám biyat i aychal ka talabedháj a Satanás kwaʼal ki tejwamédhaʼ i iniktaláb (Sal. 31:24). Ki tsuʼuw ox i tʼiplab jantʼiniʼ i éjtowal ki nitsʼbiy a Sadoc.

 KI TÓLMIY IN ÉYALTAL A DIOS

4. ¿Jaleʼ i yéjenchal i iniktaláb max i léʼ ki tólmiy in Éyaltal a Dios? (Ka tsuʼuw jayej an imagen).

⁴ Patal jitaʼ in kʼakʼnál a Jehová in tʼójonchal kʼal i kanataláb, pero junchikíl neʼets kin yejenchij ki tejwamédhaʼ i iniktaláb (Mat. 6:33). Jun i tʼiplab, junchikíl neʼets ki yéjenchij i iniktaláb abal ki bélkaʼ jawaʼ tu konchal a Jehová, ani abal ku kʼalej tu ólnom (1 Tes. 2:2). Jayej xowéʼ ta kʼicháj an eyalchik tu nixoknál abal ki tólmiy, játs tanáʼ juʼtáj ti neʼets kin yéjenchij i iniktaláb abal ku kʼwajiy putudh kʼal a Jehová (Juan 18:36). Yan i ólchixchik kʼal a Jehová in tametnál i kʼibataláb, ejtíl tin kwéntaj an tumín, jayej kom yab in leʼ kin tólmiy an eyalchik ani talchik odhnámej ani kʼeʼatchik ma baliyámej ti wikʼaxteʼ.

5. ¿Jaleʼ ti a Sadoc in yéjenchalak kin koʼoy yan i iniktaláb?

⁵ A Sadoc yab expidh kʼalej ti Hebrón abal kin tsuʼuw a David tam ti bíjiyat ti tsʼalej, jayej neʼetsak tʼojojodh abal max kin yejenchij ti pejex (1 Crón. 12:38). Jajáʼ in kwaʼalakits tsalpadh kin aynaʼ a David juʼtámakits ka kʼalej ti pejex abal kin kʼaniy an bichow Israel. Walám jajáʼ yab lej witʼadhak ti pejex, pero in kwaʼalak yan i iniktaláb.

6. ¿Jaleʼ ti a David pelak jun i alwaʼ tʼiplab abal a Sadoc? (Salmo 138:3).

⁶ ¿Juʼtáj tin elaʼ i iniktaláb a Sadoc? Lej tólmiyat kom in júnkuwalak i atiklábchik axi lej tsapik ani axi in tejwamedhálakchik yan i iniktaláb. Jun kʼal axéʼ xi inik pel a David, jajáʼ in okʼnálak lej alwaʼ an soldados ani in tejwamedhálak yan i iniktaláb, jaxtám ti bíjiyat ti tsʼalej (1 Crón. 11:​1, 2). A David in lej belálak kʼal a Jehová, jaxtám in kónchalak i tolmixtaláb tam u ayoknábak kʼal an atiklábchik axi pojkax (Sal. 28:7; ka ajiy Salmo 138:3). Jayej waʼatsak kʼeʼat i atikláb axi pelak jun i alwaʼ tʼiplab abal a Sadoc, ejtíl a Jehoiadá, a Benaya ani 22 i okʼlek axi in tólmiyalak a  David (1 Crón. 11:​22-25; 12:​26-28). Patal axéʼ xi atikláb kʼwajatak tʼojojodh abal kin tólmiy a David.

7. a) ¿Jitaʼchik tu punchal jun i alwaʼ tʼiplab xowéʼ ta kʼicháj? b) ¿Jantʼoj i exobnál kʼal jawaʼ in watʼaʼ an epchal Nsilu?

⁷ Ki exóbnaʼ tin kwéntaj in tʼojnálil a Jehová neʼets tu ku tólmiy ki koʼoy i iniktaláb ani ki tólmiy in Éyaltal a Dios. Ejtíl tam ti a Jesucristo kʼwajiy ti tsabál yab in tólmiy nibal jun i eyal (Mat. 4:​8-11; Juan 6:​14, 15). Etsʼey in kónchalak i tolmixtaláb a Jehová tin olábil. Xowéʼ ta kʼicháj i kwaʼal in tʼiplábil i kwitólchik axi in takuyámal yab ka kʼalej ti pejex o kin tólmiy jun i eyal. A éjtowal ka ajiy ti jw.org jawaʼ in watʼamal axéʼchik xi epchal. a

KA TÓLMIY AN EPCHALCHIK

8. ¿Jaykʼiʼ ti neʼets kin yejenchij kin tejwamédhaʼ i iniktaláb an ókʼnomchik?

⁸ Patal axi i tʼójonchal a Jehová i kulbetnál ki tólmiy an epchalchik (2 Cor. 8:4). Pero junchikíl neʼets ki yejenchij ki tejwamédhaʼ i iniktaláb. Jun i tʼiplab, tam ka dhaykʼan jun i pejextaláb, an ókʼnomchik kwaʼal kin kanatbédhaʼ an epchalchik. Jayej neʼets kin yejenchij kin tólmiychik abal ka utey más kʼal a Jehová, kwaʼal kin nenchij an publicaciones ani kin utunchij jawaʼ in yéjenchal abal kin watʼaʼ a kʼicháj. Jajáʼchik in lej kʼanidhál an epchalchik, jaxtám in tʼajchal in tsap kin pidhaʼ jawaʼ kin yejenchij, belits abal junchikíl wéʼ kʼakʼadh kin tʼajaʼ (Juan 15:​12, 13). Tam in tʼajálchik patal axéʼ kʼwajat in nitsʼbiyal a Sadoc.

9. Kʼal jawaʼ in ulal 2 Samuel 15:​27-29, ¿jantʼoj uchan kin tʼajaʼ a Sadoc kʼal a David? (Ka tsuʼuw jayej an imagen).

⁹ A David u leʼnabak ka tsemdháj kʼal in kwitólil Absalón, kom jajáʼ in léʼak kin tʼajaʼ ti tsʼalej (2 Sam. 15:​12, 13). Jaxtám a David kwaʼalak ka kʼalej ti tsinél. A David in uchaʼ an soldados: «Wanaj, max ku jilkʼon tejéʼ a Absalón neʼets tu ku tsemdhaʼ» (2 Sam. 15:14). Tam ti neʼetsakits ban bel in tʼajaʼ ti kwéntaj abal kwaʼalak ka jilkʼon jitaʼ ti Jerusalén abal kin exlaʼ  jantʼoj kʼwajatak in tʼajál a Absalón ani talbél ka ólchin a David. Jaxtám in uchaʼ a Sadoc ani kʼeʼat i sacerdotes abal ka wichiy ti Jerusalén (ka ajiy 2 Samuel 15:​27-29). Axéʼchik xi inik kwaʼalak kin béletnaʼ tin baʼ, kom lej kʼíbatak jawaʼ konchin kʼal a David. A Absalón pelak jun i inik lej pojkax, yab in kʼanidhálak nibal jitaʼ ani etsʼey in tʼajálak jawaʼ jajáʼ in léʼ. Ka tsalpay, ¿jantʼoj walám in tʼajámalak a Absalón max in exlámalak abal kʼwajat ti kwatsiyáb kʼal a Sadoc ani kʼal an sacerdotes?

10. ¿Jantʼoj in tʼajaʼ a Sadoc ani an sacerdotes abal kin kʼaniy a David?

¹⁰ A David in uchaʼ a Sadoc ani a Husái abal ka tolmiyat kʼal jawaʼ in tsalpayal kin tʼajaʼ (2 Sam. 15:​32-37). A Husái in tʼajaʼ patal jawaʼ uchan kʼal a David ani in jaʼúbnaʼ a Absalón, in uchaʼ jantʼoj kwaʼalak kin tʼajaʼ tam ka kʼalej ti pejéx. Axéʼ neʼetsak kin tʼajaʼ abal a David kin ejtow ka tʼojojon ani kin ataʼ an pextaláb. Talbél a Husái in ólchij a Sadoc jawaʼ in tsálpayalak kin tʼajaʼ a Abiatar (2 Sam. 17:​8-16). Tam jajáʼchik in abchij jun i kaw a David (2 Sam. 17:17). Kʼal in tólmixtal a Jehová ani axéʼchik xi inik, a David yab tsemdháj (2 Sam. 17:​21, 22).

11. ¿Jantʼiniʼ i éjtowal ki tejwamédhaʼ i iniktaláb jantʼiniʼ a Sadoc tam ku konchin ki tólmiy an epchalchik?

¹¹ ¿Jantʼiniʼ i éjtowal ki tejwamédhaʼ i iniktaláb jantʼiniʼ a Sadoc, tam ku konchin ki tólmiy an epchalchik? Kʼaʼál, ka bélkaʼ jawaʼ kit konchin ka tʼajaʼ. Lej exbadh ki tʼajaʼ kom nixéʼ neʼets tu ku tólmiy ku kʼwajiy junkudh ani yab ku bukʼlaxin. Jaxtám lej exbadh ki bélkaʼ an olchixtaláb axi tu pidhál in bichówil a Jehová (Heb. 13:17). An ókʼnomchik kwaʼal kin wilkʼidh exóbnaʼ an olchixtaláb axi pidhnének tin kwéntaj jawaʼ in tomnál kin tʼajaʼ tam ka watʼey jun i yajchiktaláb (1 Cor. 14:​33, 40). Tsabchíl, ka tejwamédhaʼ i iniktaláb pero jayej ka lej tʼajaʼ ti kwéntaj jawaʼ neʼets ka tʼajaʼ (Prov. 22:3). Ka tsalpay alwaʼ jawaʼ neʼets ka tʼajaʼ ani  ka lej béletnaʼ ta baʼ abal yab kit tsʼojbéj. Oxchíl, ka belaʼ kʼal a Jehová. Jajáʼ u tʼeʼpinal kʼal patal ani yab in léʼ abal ki yajchiknaʼ. Jajáʼ neʼets tu ku exóbchij jantʼiniʼ ki tólmiy an epchalchik ani neʼets tu ku béletnaʼ.

12, 13. ¿Jantʼoj tu exóbchal jawaʼ in tʼajaʼ a Víktor ani a Vitali? (Ka tsuʼuw jayej an imagen).

¹² Ki tsuʼuw jawaʼ in watʼaʼ a Víktor ani a Vitali, jajáʼchik pel i ókʼnom ani in tejwamédhaʼchik i iniktaláb kom in nenchij i kʼapnél an epchalchik axi ti Ucrania tam ti tujey an pextaláb. A Víktor in ulal:«U xeʼtsin i aliyal i kʼapnél. Wílkʼidh i atsʼálak u petnal an bala, kom an atiklábchik kʼwajatak ti kwiʼix. Jun i epchal axi in kwaʼalak jun i tienda in bínaʼ i kʼapnél abal an epchalchik kin watʼaʼ a kʼicháj. Tam tu kʼwajatak i punuwal an kʼapnél ban carro, ijkan jun i bomba utat juʼtáj tu kʼwajatak wawáʼ, pero yab peten. U lej kónchalak a Jehová ti kin pidhaʼ an iniktaláb abal ku áynanchij ku tólmiy an epchalchik».

¹³ A Vitali in uluw: «U yejenchij yan i iniktaláb abal kin ulits juʼtáj ti kʼwajatak an epchalchik. U tʼojonchij 12 i horas ani biyat u neʼetsak ban bel u ólonchij a Jehová». A Vitali in tejwamédhaʼ i iniktaláb, pero jayej i tsalpadhtaláb. Jayej in ulal: «U lej kónchalak a Jehová i tsalpadhtaláb ani i tsaʼataláb abal ku bélkaʼ jawaʼ an eyal tu kónchalak ki tʼajaʼ. Jaxtám expidh in beldhomáts juʼtáj an eyalchik tu jilalak. Tin lej kanatbédhaʼ ku tsuʼuw abal an epchalchik u tʼojnálak junkudh. Talchik i epchal in wejkʼálak an bel, ani kʼeʼatchik in kʼadhbálak an kʼapnél ani an toltom ban carro abal kin nenchij an epchalchik. An epchalchik jayej tu píjchiyalak ani tu pidhálak juʼtáj tu ku jilkʼon».

KU KʼWAJIY PUTUDH KʼAL A JEHOVÁ

14. ¿Jantʼoj i atsʼál tam jitaʼ axi i lej kʼanidhál ka owméj kʼal a Jehová?

¹⁴ Tu lej yajbédhanchal i ichích tam jun i yanél o jun i jaʼúb ka owméj kʼal a Jehová (Sal. 78:40; Prov. 24:10). Ani más yajchik max i lej jaʼubnálak axéʼ xi atikláb. Max tatáʼ a watʼamal antsanáʼ, in tʼiplábil a Sadoc neʼets ti tólmiy abal ka áynanchij putudh kʼal a Jehová.

15. ¿Jaleʼ ti a Sadoc in yéjenchij i iniktaláb ani ka kʼwajiy putudh kʼal a Jehová? (1 Reyes 1:​5-8).

¹⁵ Tam ti a David payeblábits ani weʼits neʼetsak ka tsemets, u leʼnabak ka tixkʼanchat in ey kʼal a Adonías. Pero a Jehová in léʼak abal a Salomón játs kin tʼajaʼ ti tsʼalej (1 Crón. 22:​9, 10). A Sadoc kʼwajiy putudh kʼal a Jehová, pero a Abiatar in takuy kin tólmiy a Adonías (ka ajiy 1 Reyes 1:​5-8). Kʼal axéʼ in tejwamédhaʼ abal yab kʼwajatak putudh kʼal a Jehová ani kʼal a David. Jayej axéʼ in tʼajaʼ abal ka lej yajbéj in ichích a Sadoc, kom tʼojonchik junax al 40 i támub (2 Sam. 8:17). Ani jats jajáʼchik axi in neʼdhaʼ junax an Arca in kʼál a Jehová ti Jerusalén (2 Sam. 15:29). Jajáʼchik in lej tólmiy a David ani in tʼojonchij junkudh a Jehová (2 Sam. 19:​11-14).

16. ¿Kʼal jantʼoj ti tólmiyat a Sadoc abal ka kʼwajiy putudh kʼal a Jehová?

¹⁶ A Sadoc in áynanchij putudh kʼal a Jehová belits abal a Abiatar yab in tʼajaʼ. Tam ti a David in exlaʼ jawaʼ in tsálpayalak kin tʼajaʼ a Adonías, in aliy a Sadoc, a Natán ani a Benaya abal kin bíjiy a Salomón jantʼiniʼ i tsʼalej (1 Rey. 1:​32-34). A Sadoc lej tólmiyat kʼal in tʼiplábil a Natán abal ka kʼwajiy putudh kʼal a Jehová (1 Rey. 1:​38, 39). Tam ti a Salomón in bajuw ti tsʼalej, a Sadoc in kalchiy a Abiatar (1 Rey. 2:35).

17. ¿Jantʼoj a éjtowal ka tʼajaʼ abal ka nitsʼbiy a Sadoc tam jun a jaʼúb o jun a yanél ka owméj a Jehová?

¹⁷ ¿Jaykʼiʼ ti neʼets kin yejenchij ka nitsʼbiy a Sadoc? Tam jun a yanél o a jaʼúb kin jilaʼ kin tʼojonchij a Jehová. Max ka watʼey nixéʼ neʼets kin yéjenchij ka tsápnanchij abal yab kit owméj kʼal a Jehová (Jos. 24:15). A Jehová  neʼets ti pidhaʼ i tsapláb ani an iniktaláb abal ka áynanchij ka tʼajaʼ jawaʼ tekedh. Etsʼey ka ólonchij a Jehová ani kit kʼwajiy utat kʼal an epchalchik. A Jehová yab jaykʼiʼ neʼets kin ukʼchiy jawaʼ tatáʼ ka tʼajaʼ abal kit kʼwajiy putudh kʼal Jajáʼ ani neʼets ti lábliy (2 Sam. 22:26).

18. ¿Jantʼoj a exobnál kʼal in tʼiplábil a Marco ani a Sidse?

¹⁸ Ki tsuʼuw in tʼiplábil a Marco ani in kʼimádhil Sidse. Jajáʼchik in kwaʼal tsab i tsʼikʼách ani tam ti más púlikits in jílaʼchik kin tʼojonchij a Jehová. A Marco in ulal: «Jun i tataláb in tujchal kin kʼanidhaʼ in tsakámil ma tam kin exlaʼ abal neʼets kin koʼoy jun i tʼeleʼ ani etsʼey in tsápnanchal kin béletnaʼ. Jaxtám i lej yajnaʼ tam ti i tsakámil in jilaʼ a Jehová». Jayej in ulal: «Pero a Jehová etsʼey kʼwajinek utat kʼal wawáʼ abal tu ku tólmiy. Ejtíl, tam nanáʼ in kʼwajat lej tʼeʼpidh, u kʼimádhil játs axi tin kanatbedhál ani tam u kʼimádhil kʼwajat tʼeʼpidh nanáʼ jats axi u kanatbedhál». A Sidse jayej in ulal: «I ejtowamal ki kuxuy pero játs kom a Jehová tu pidhámal i tsapláb. U atsʼálak lej tʼeʼpidh kom u tsálpayalak abal kʼal nanáʼ u wálab u tsʼikʼáchil in jílaʼchik a Jehová. Nanáʼ u tʼilchij a Jehová jawaʼ u atsʼálak. Wéʼ talbél tam tu kʼwajatak ban atáj tamkuntaláb, utey jun i epchal mimláb axi biyálits yab u tsuʼtalak, jajáʼ in punuw in kʼubak tu punukʼ, tin metʼaʼ ani tin uchaʼ: ‹Sidse, ka tʼilaʼ abal yab tatáʼ a wálab›. A Jehová tin lej tólmiyamal abal ku áynanchij ku tʼojonchij kʼal i kanataláb».

19. ¿Jantʼoj játs axi neʼets ka áynanchij ka tʼajaʼ?

¹⁹ A Jehová in léʼ abal in tʼojnálil kin koʼoy i iniktaláb antsanáʼ jantʼiniʼ a Sadoc (2 Tim. 1:7). Pero jayej in léʼ abal ka belaʼ kʼal Jajáʼ. Jaxtám, tam ka tamétnaʼ jun i kʼibataláb ani ka yejenchij i iniktaláb ka konchij a Jehová abal ti tólmiy. Ka lej belaʼ abal Jajáʼ neʼets ti tólmiy abal ka koʼoy i iniktaláb antsanáʼ jantʼiniʼ a Sadoc (1 Ped. 5:10).