In wa’tsin al jun i tsakam kwenchal ti Los Ángeles (California, Estados Unidos), axé’ xi kwenchal u lej exlabak kom an atiklábchik in kulbetnalak ti pejéx ani u nujuwabak i drogas. Pelak akak ti eb, ani naná’ pel an tsabchíl.

Tam tin tsakamej, u mamá’ tu n’edhalak al jun i iglesia evangélica. Pero tam tin kwitolejak, yabak u t’ajál ti kwéntaj jawa’ in exobchinalak taná’. Tam kin bajuw an k’icháj domingo, in ajatak al an coro ti nixé’ xi iglesia, pero tin naktal an semana in k’alelak tin k’ijidhbél al i ajib, u eyendhalak i drogas ani u xe’tsindhalakchik i uxum.

Max kin we’ takchikiyat, dhubat in tsakulak. Jant’okits ku ela’ jats u eyendhalak abal tin pejéx. Yab tin lej tólmiy jawa’ u exóbna’ ti iglesia. U tsalpayalak abal a Dios in le’ak kin pejexin, jaxtám u t’ajalak. Tam ti u kwa’alak 18 i támub, ban támub sesenta, u kulbetnalak jawa’ in tsalpayalak jun i muk’e’ axi u exláb ti Panteras Negras. Axé’ xi muk’e’ u exlábak kom in pidhalak i tolmixtaláb an atiklábchik. In junkun k’al jun i muk’e’ i exóbalchik axi jayej in k’aniyalak an atiklábchik. Yaníl u k’alej ki tomolna’ an eyalchik, jaxtám ti escuela yab i ko’oyalak i clases.

Pero naná’ u le’ak más. Jaxtám, in k’alelak ti cine abal ku tsu’uw i películas ju’táj ti u tejwamelak jant’ini’ an atiklábchik axi dhakni’ in lej odhnál an atiklábchik axi t’unu’. Nixé’ in t’aja’ abal ku más tsakuy. Jaxtám, u k’alej ki aliy i kwitólchik axi dhakni’ abal ki kwadha’. Jayej u k’alej tin k’imá’ i atiklábchik axi dhakni’ abal ki odhna’.

Al axé’ xi k’ij, u epchal ani naná’ i t’ajamalits yan i pojkaxtaláb. Jun u epchal xe’etsak k’al jun i muk’e’ i atiklábchik axi lej pojkax ani naná’ jayej u junkuwchik, ne’etsak ti más kidhabmél u ejatal.

Jun u ja’úb, in tátajchik pelak i ólchixchik k’al a Jehová, ani tin kaniy ti tamkuntaláb. An k’a’ál k’icháj tam tin k’alej u tsu’uw abal axé’chik xi atikláb lej junits. Patalchik in kwa’alak jun i Biblia ani in eyendhalak. Ani ma axi kwitolej in binalak i tsakam t’ilomtalábchik. U lej jik’pa’ tam ti u exla’ abal a Dios in bij Jehová, ani abal jajá’chik in lej eyendhalak(Salmo 83:18). Belits abal wa’atsak i atiklábchik axi k’e’at in wal, k’e’at in kawintal, pero k’wajatakchik junkudh.

Tam ti k’a’ál, yabak u le’ ku bats’uw jun i exobintaláb k’al an Biblia, pero u kulbetnalak kin k’alej ti tamkuntaláb. Jun i akal, biyat in k’wajatak ti tamkuntaláb, u exla’ abal an atiklábchik axi u junkuwalak in tsemdha’chik jun i kwitól abal kin tixk’anchij in kotón, ani tam ti chudhey exomak in olnál jawa’ in t’aja’. Belits abal ne’dhájchik k’al an eyal, yabchik u t’e’pinalak. Junchik k’al jajá’ jilan ti wik’axte’ abal ets’ey. ¡U ats’a’ lej alwa’ kom yab in k’alej k’al jajá’chik! Tam u le’na’ ku jalk’uy u ejatal ani u tujchij ku exóbna’ an Biblia.

Kom naná’ u pok’odh tsu’talak an atiklábchik, u lej jik’pa’ an junkudhtaláb axi wa’atsak k’al an ólchixchik k’al a Jehová. Jun i t’iplab, jun i tomkinél ko’oychik ka k’alej al pil i bichow ani in jila’ abal in tsakámilchik ka beletnanchat k’al i atiklábchik axi t’unu’. Jayej, jun i yaneláb axi pel dhakni’ in ne’dha’chik tin k’imá’ jun i kwitól axi pel t’unu’. Axé’ tin tólmiy ku tsu’uw abal an ólchixchik k’al a Jehová in belkál jawa’ in ulal ti Juan 13:35: «Max chubax kit k’anidhaxin, tam patal an atiklábchik ne’ets kin tso’obna’ abal tatá’chik pel tu lej exobalil.

K’al an exobintaláb k’al an Biblia, u tsu’uw abal kwa’alak ku jalk’uy u ey. Ko’oy ku exóbna’ ku t’aja’ tin lej k’aya’ ani ku jila’ an tsakultaláb. (Romanos 12:2). U jalk’uy u ejatal k’ayúm k’ayúm, ani ti enero ti 1974 in pujan, u bajuw ku t’aja’ tin ólchix k’al a Jehová.

Ani talbél tin pujadh, ko’oy ku tsapnanchij ku ayna’ ku jalk’uy u ey. Jun i t’iplab, jun a k’icháj tam ti u xe’etsak tu ólnom al jun i kwenchal. U t’aja’ ti kwéntaj abal jun i inik, exomak tin kwe’chal an radio axi u kwa’alak ban carro. In k’alej ku bajuw, tam ti ne’etsakits ku yek’wa’, in pet’na’ an radio ani in aynanchij ti adhil. Tam ti u ólchij an epchalchik jawa’ u t’aja’ abal yab tin kwe’chin an radio, jun i epchal axi biyálits ti ólchix tin ucha’: «¿Jant’oj a t’ajchamalak an inik max a ejtowamalak ka yek’wa’?». Axé’ xi konowixtaláb tin tólmiy ku tsu’uw abal bel u ats’alak i tsakultaláb tu ichích.

Ti octubre ti 1974, u t’aja’ más i k’ij ban olnomtaláb. U t’ajalak cien i horas ta íts’ abal ku exóbchij an atiklábchik k’al an Biblia. Talbél in kaniyat tin tólmix ban central in k’ál an ólchixchik k’al a Jehová axi k’wajat ti Brooklyn (Nueva York). Ti 1978 ko’oy kin wichiy ti Los Ángeles abal ku beletna’ u mamá. Tsab i támub talbél, in tomkin k’al a ­Aarhonda. Jajá’ tin lej tólmiy ku beletna’ u mamá’ ma tam tin bajuw ka tsemets. Talbél u kaniyat ban Escuela Bíblica de Galaad de la Watchtower. Tam ti ta’panits, u aban jant’ini’ i misioneros ti Panamá, ani xowé’ bel i aynanchal tejé’.

Ma tin pujnenek, bel u ats’ál k’ibat yab kin tsakuy. Tam u ats’ál antsaná’, in nixk’inal taná’ abal yab kin pejexin o u tsapnanchal ku ts’ejka’ an k’ibataláb. Yan i atiklábchik ani ma u k’imádhil in jik’pál jant’ini’ u jalk’uyamal u ejatal. Naná’ jayej u lej jik’pál jawa’ u bajuwamal. Pero patal axé’ xi jalk’untaláb axi u t’ajámal yab u bajuwamal tu kwetemtal. U lej belál abal pel in tsap an Biblia axi in kwa’al abal kin jalk’unchij in ey an atiklábchik (Hebreos 4:12).

An Biblia tin tolmiyámal ku ko’oy más i k’aya’taláb ani ku ats’a’ lej kulbél. Xowé’ yabáts u odhnál an atiklábchik, expidh u tólmiyal abal kin exla’ a Dios. Ma u bajuw ku pidha’ i exobintaláb k’al an Biblia jun u juntal exóbal axi u k’wiyalak. Ani talbél ti pujadh, u k’alej tu k’wajíl junax, ani xowé’ bel u ne’dháx alwa’. Ma xowé’, u k’imádhil ani naná’ i tolmiyámal wat’adh ochenta i atiklábchik abal kin t’aja’ ti ólchix k’al a Jehová.

U lej k’ak’nanchal a Jehová kom tin tolmiyamal ku exla’ an chubaxtaláb ani kin k’wajiy kulbél ani ku ko’oy i ja’úbchik axi chubax tin k’anidhál.