Skip to content

Skip to table of contents

A Jé?

A Jé?

Ɛpleeko ku Ujisɔsi, ɛdɔ ije eli nyá nɛ ācɛ cika ō gba a?

ŊMIIFI ihayi alɛwa, ācɛ Isrɛlu gē da ije o ya ɛɛ kéē je otabɔ lɛ ɛ̄gbā ō gba ku ɔkwɛyi a. Amáŋ ɛpleeko ku Ujisɔsi a, ācɛ Ujiyu a cɛgbá ō gba ije eli alɛwa, ɛnyā kē cɛ lɛ oyeeyi lɔnɔ tu uwa nɛhi.

O ya ɛɛ kéē je otabɔ lɛ aklɔkpiihɔ mla agbliihɔ a, ó cɛgbá ku ɛjɛɛji ācɛ Ujiyu nōo wɛ ijinkpa kéē gba aya éyi ku usɛkɛlu (ikpiije ɛpa). Ɛpleeko ku Ujisɔsi a, é gē bi ije eli ɔɔma lɛ ya ku ɛya ō gwo kóō tɔɔtɛ, mla ō bi ɔ le teyi tu agbliihɔ nɛ Uherɔdu gwo a. Ācɛ Ujiyu ōhī da Upita ɔka ɔdaŋ ku Ujisɔsi gē gba ije eli ɔɔma, Ujisɔsi kē ka ka ó wɛ ɔdɔbɔbi ō gba ŋ. Ku ɛlā ɔkwɛyi a ba, ó kōo da Upita ɛga nɛ ó lɔfu má ikpo ije ŋma kóō lɛ ije eli ɔɔma gba a.​—Umát. 17:​24-27.

Ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico eko ɔɔma klla cɛgbá ō gba ɛdɔ ije eli ɔhá néē hi ku tithe a, ɔɔma wɛ ka é géē je éyi ŋma ipu igwo ku aɔdā ɛhɔ ku uwa, amāŋ éyi ŋma ipu igwo ku ile néē lɛ ŋma ɔhi ō ta ku uwa a. (Ulīf. 27:​30-32; Áluk. 18:​26-28) Aotrɛyi ku ɔwɛ ō gba ɛ̄gbā ka, ka ācɛ a cika ō leyi kwɛcɛ lɔɔlɔhi kéē lɛ ije nyā gba ikpɛyi ku epu, mla ikpɛyi ku “umint mɛmla udill mɛmla ukumin.” Ujisɔsi i ka ka ó wɛ ɔdɔbɔbi ō gba tithe ŋ, amáŋ ó ka ka ɔwɛ nɛ aitica ku íne mɛmla ācɛ Ufarisii a yɔ i yuklɔ mla íne lɛyikwu tithe ō gba a i lɔhi ŋ.​—Umát. 23:23.

Amáŋ ɛpleeko ɔɔma kpɔ a, ācɛ Ujiyu a klla cɛgbá ō gba ije eli alɛwa lɛ ācɛ ku Urom nōo yɔ i lé ɔcɛ́ ikpɛyi ku uwa a. Ocabɔ mafu, ācɛ nōo lɛ ajɛ géē cɛgbá ō gba ije eli mla ije amāŋ mla aɔdā ɛhɔ. Ɛgɛ nɛ ācɛ a géē cɛgbá ō gba ije eli a géē wɛ éyi ŋma ipu ɛnɛ, mla éyi ŋma ipu ɛhɔ doodu nɛ ajɛ a gē ya a. Ɔnyɔɔnyɛ ku ācɛ Ujiyu nōo wɛ ondu ɔlɛ a klla géē cɛgba ō gba ije eli. Lɛyikwu ije eli nyā nɛ ācɛ Ufarisii a da Ujisɔsi ɔka ku nu á. Ó mafu ɛgɛ nɛ alɔ cika ō leyi má ije eli ō gba ŋma lɛ ō ka kahinii: “Aá je ɔdā nēe wɛ áku Usísa ā lɛ Usísa. Aá kē je aɛ́nɛ̄ e wɛ ákú Ɔwɔicō lɛ Ɔwɔicō.”​—Umát. 22:​15-22.

Ó klla le ije eli nɛ ācɛ nōo wa gáā ta ɔhi ipu igeli ōhī gē gba. É gē miyɛ ije eli ɔɔma ɛga nɛ ugbeenyi gē yɛ ɔ, ɛga nɛ ācɛ gē bu ɛyi akpa, ɛga nɛ ācɛ gē hɛ ɔwɛ, amāŋ ɔwɛ nōo bu gā ipu igeli amāŋ olihi a.

Ɛjɛɛji ije eli nɛ ācɛ nōo yɔ ɛhaajɛ ɔcɛ́ ō lé ku ācɛ Urom lɛ ō gba a nwune nɛɛnɛhi. Tacitus ɔcɛ Urom nōo wɛ ɔcɛ ō ka ɔka ku ɔdā nōo ya eko igble a ka, ka ɛpleeko nɛ u Tiberius yɔ i lé ɔcɛ́ eko nɛ Ujisɔsi yɔ ipu ɛcɛ nyā kpɔ a, ka ācɛ “Usiriya mla Ujudiya gba ɔkɔ kéē lɛ ije eli néē gē gba a tu waajɛ, ohighu ka ó kwu lɔnɔ lɛ uwa ō gba.”

Ɔwɛ néē gē bi le gba ije eli a klla ya ka ó wɛ iyo ō gbɛnu nɛhi. É gē je íkwu nɛ ɔcɛ lɛ ō yuklɔ ɔɔma a je lá lɛ ɔcɛ nōo gba ije fiyɛ duu a. Ācɛ nōo gba ije fiyɛ duu nōo géē lɛ itene ŋma ɔkpá néē gē hɛ lɛ ācɛ ō bi le miyɛ ije eli a, géē fu ācɛ ɔhá kéē miyɛ ije eli ɔkwɛyi a, cɛɛ é kē lɛ itene ya lɛ iyi uwa. Usakiyɔsi kē lɛ ācɛ ō miyɛ ɛdɔ ije eli ɛgɛnyā ɛhaajɛ nu. (Ulúk. 19:​1, 2) Ó teyi peee ku ācɛ a i dɔka uce ō ya nyā ŋ, ɛnyā kē cɛ lɛ uwa gē wɔtu ācɛ nōo gē miyɛ ije eli ŋma abɔ ku uwa a.