Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 19

“Ɔcɛ́ Ku Ɛhico” Ɛpleeko Amoomɛ A

“Ɔcɛ́ Ku Ɛhico” Ɛpleeko Amoomɛ A

“Eko nɛ̄ eko ámōōmɛ kú ɔcɛ́ kú [ɛhico] gā ā, ɔcɛ́ kú [ɛhaajɛ] ā géē kpɛ́fú tá ɔ̄.”—UDÁN. 11:40.

IJÉ ƆMƐ 150 Kpɔtuce Ɔwɔico kóō géē hɛ uwɔ ta

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

1. Ɔdi nɛ akacɛ ku Ubáyíbu gē cɛ lɛ alɔ jé a?

ƆDI gáā ya ācɛ nōo gē gba Ujehofa ɛ̄gbā nōó gáā gboji gɛ ŋ ma? Alɔ jé ohi a gla. Akacɛ ku Ubáyíbu gē cɛ lɛ alɔ jé aɔdā ō cɛgbá nɛhi nōó gáā gboji ō ya gɛ ŋ, nōo géē lɛ abɔ kwu ɛjɛɛji alɔ. Ó lɛ akacɛ éyi nōo cɛ lɛ alɔ jé ɔdā nɛ aigɔmɛnti ōhī ipu ɛcɛ nyā nōo lɔfu nɛhi a, gáā ya a. Akacɛ ɔɔma yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu ɛyi 11. Ó kɛla lɛyikwu aɔcɛ́ ɛpa nōo kpɛfu ta iyi uwa, é kē hi uwa ka ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ. Ɛyinɛhi ku aya ku akacɛ ɔɔma le ya jila ɛ, ɛnyā kē cɛ lɛ alɔ jé kpɔcii ku ohile ku nu géē ya jila piii.

2. Ɛgɛ nɛ ɔkpá ku Ohútu 3:15 mla Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 11:7 mla 12:17 mafu lɛ a, aɔdā ō cɛgbá nyá nɛ alɔ cika ō blakwu ɔ, eko nɛ alɔ yɔ i ya oklɔcɛ ku akacɛ ku Udaniyɛlu a?

2 O ya ɛɛ ku alɔ jɛyi ku akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu ɛyi 11 a, alɔ cika ō bi ɔtu, ka ó yɔ i kɛla foofunu lɛyikwu aɔcɛ́ mla aigɔmɛnti nōo gē lɛ ɔcɛ́, ɛga nɛ ɛyinɛhi ku ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico lā a. Ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico i lɛwa bɛɛka ācɛ ohile nōo yɔ ipu ɛcɛ nyā ŋ. Ó lɛ a, ɔdiya nɛ aigɔmɛnti nyā leyi kwu uwa yɔ i ya uwa ŋmo a? Ohigbu ku ɔdā ekpo nɛ Ɛbilii mla ɛjɛɛji ɛcɛ ku nu nyā bi ɔtu a, wɛ ō lɛ ācɛ nōo i gba Ujehofa mla Ujisɔsi a cataajɛ duudu. (Jé Ohútu 3:15 mla Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 11:7; 12:17.) Ō ka tu ɔ, akacɛ nɛ Udaniyɛlu ta taajɛ a, cika ō cɛtɔha mla aakacɛ ɔhá nōo yɔ ipu ɛlā Ɔwɔico a. Alɔ klla cɛgbá o leyi yɛ aɛga ku Ubáyíbu ɔhá, o ya ɛɛ ku akacɛ ku Udaniyɛlu nyā kóō ta alɔ eyī peee.

3. Ɔdi nɛ alɔ gáā kɔka lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā mla ɛ̄nɛ̄ nōo gboce ɔ a?

3 Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē kɔka lɛyikwu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 11:25-39. Alɔ géē má ācɛ nɛ ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ ku ɛhaajɛ a wɛ, ŋma ihayi ku 1870 gā tu ihayi ku 1991 a. Alɔ klla géē má ɔdā nōo ya nōó cɛgbá, ku alɔ lɛ ɔwɛ nɛ alɔ jɛyi ku aya éyi ku akacɛ nyā piyabɔ a. Ipu ikpɛyi ɛlā nōo gboce ɛnyā a, alɔ géē kɔka lɛyikwu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 11:40–12:1. Alɔ géē lɛ ɔdā nɛ ɛga ku akacɛ a ka lɛyikwu eko nōo gbɔɔ ŋma ihayi ku 1991 gā ta ɛfú ku Amagɛdɔn a teyi peee. Abɔ alɔ yɔ i klɔcɛ ku aikpɛyi ɛlā ɛpa nyā a, ó géē lɔhi ɔdaŋ ku alɔ leyi yɛ ucaati nōo kahinii: “Aɔcɛ́ Ɛpa Nōo I Kpɛfu Tu Iyi Uwa Ɛpleeko Amoomɛ A.” Aflɛyi, alɔ cika ō jé ācɛ nɛ aɔcɛ́ ɛpa nōo yɔ ipu akacɛ nyā wɛ a.

Ō JÉ ĀCƐ NŌO WƐ ƆCƐ́ KU EHICO MLA ƆCƐ́ KU ƐHAAJƐ A

4. Aɔdā ɛta nyá gáā ta alɔ abɔ ō jé ācɛ nɛ ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ wɛ a?

4 Gbɔbu a “ɔcɛ́ kú [ɛhico]” mla “ɔcɛ́ kú [ɛhaajɛ]” wɛ icagba néē gē hi aɔcɛ́ ɛpa nōo lā ajɛ ku ɛhico mla ɛhaajɛ ku Isrɛlu a nɛ. Ɔdiya nɛ alɔ ka lɛ a? Ohigbu ku alelekwu-otɛhɔ a da Udaniyɛlu kahinii: “N wā ká n̄ yá ka a lɛ ɛyí kú ɔdā nōo gáā yá ācɛ ɔlɛ́ uwɔ [ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico] ɛ̄cɔ̄bū ā jé.” (Udán. 10:14) Jaa gā tu Upɛntikɔsi 33 C.E., éwo ku Isrɛlu wɛ ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico. Ŋma eko ɔɔma gɔbu, Ujehofa kwu ɔ teyi peee ku ayikpo ku Ujisɔsi nōo hayi kpaakpa a wɛ ācɛ ɔlɛ anuɔ a. Ohigbu ɛnyā, akacɛ alɛwa nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu ɛyi 11 a, yɔ i kɛla lɛyikwu ayikpo ku Ujisɔsi, ó wɛ éwo ku Isrɛlu ŋ. (Ācot. 2:1-4; Uróm 9:6-8; Ugal. 6:15, 16) Igbihaajɛ, aɔcɛ́ ɛyɛɛyɛyi gáā kwu piya ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ. Naana a, ó lɛ odee lɛyikwu aɔcɛ́ ɛyɛɛyɛyi nyā nōo wɛ ekponu. Aflɛyi, é gē lé ɔcɛ́ ɛga nɛ ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico lā nwune a amāŋ gē ya uwa ŋmo. Ɔmpa, ɔwɛ néē gē ya mla ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico a mafu ka é wɔtu Ujehofa nɛ ō wɛ Ɔwɔico ɔkwɛyi a. Ɔmɛ ɛta, aɔcɛ́ ɛpa nyā gē kweyi ɔfu mla iyi uwa.

5. Ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ yɔ o gbɔɔ ŋma ihayi 100 gáā tu ihayi ku 1870? Lɛ ɔ teyi peee.

5 Igbihi ku ihayi ofu ɛhɔ (100) eko ku Ukraist a, Ācɛ Ō Yɛce Ukraist ɛkɛmgbɛ klla yɔ i wa ipu ujɔ ɔkwɛyi a tōōtɔ̄ɔ̄. É gbɔɔ ō nwu ɛlā ɛkɛmgbɛ ku alɛɛcɛ, klla kwu ɔkwɛyi nōo yɔ ipu ɛlā Ɔwɔico a i tayinu. Ŋma eko ɔɔma gā tu ihayi ku 1800, ɔwa duuma i yɔ nōo piyatɔha yɔ i gba Ɔwɔico ɛ̄gbā gɛ ŋ. Ācɛ Ō Yɛce Ukraist ɛkɛmgbɛ a yɔ i nyila bɛɛka aci ku ipu ɛhɔ a. Ohigbu ɛnyā, ō gā kwu lɔnɔ ō jé ācɛ nōo wɛ Ācɛ Ō Yɛce Ukraist ɔkwɛyi a. (Umát. 13:36-43) Ɔdiya nōó cɛgbá ō jé ɛnyā a? Ohigbu ka ó mafu ka ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ i lɔfu wɛ aɔcɛ́ amāŋ aigɔmɛnti nōo yɔ ŋma ihayi 100 gā ta ihayi 1870 a ŋ. Ācɛ ō gba Ɔwɔico ɛ̄gbā duuma i yɔ nōo piyatɔha néē géē ya ŋmo eko ɔɔma ɛ ŋ. * Naana a, igbihi ku ihayi ku 1870, ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ gā yɔ kpɔ. Ɛgɛnyá nɛ alɔ bi le jé a?

6. Eko nyá nɛ ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico gbɔɔ ō piyatɔha bɛɛka ígwu kpɔ a? Lɛ ɔ teyi peee.

6 Oŋma ihayi ku 1870 gɔbu a, ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico gbɔɔ ō piyatɔha bɛɛka ígwu a. Ihayi ɔɔma nɛ Charles T. Urussell mla ācɛ ɔhá nōo yɔ mla ɔ a gbɔɔ ō klɔcɛ ku Ubáyíbu tɔha a. Ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ Urussell mla aɔya ku nu wɛ acocɛhɔ néē kacɛ lɛyikwu uwa, nōo “tá ɔwɛ tū” gbɔbu ɛɛ ku ɔcɛ́ ō lé ku Umɛsayiya a kóō gbɔɔ a. (Umál. 3:1) Ohigbu ɛnyā a, é gáā lɛ ígwu nōo piyatɔha yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā ɔwɛ okpaakpa kpɔ! Ó lɛ igɔmɛnti duuma nōo yɔ eko ɔɔma, nōo lɛ abɔ kwu ācɛ nōo yɔ i gba Ɔwɔico ɛ̄gbā a? Alɔ má ɔ ɛ.

ƆNYƐ WƐ ƆCƐ́ KU ƐHAAJƐ A?

7. Ɔnyɛ wɛ ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a jaa kwu eko néē kpo Ɛfú Aflɛyi Ku Oduudu Ɛcɛ a?

7 Ipu ihayi ku 1870, Ubritain lé ɔcɛ́ ɛga alɛwa fiyɛ aéwo ɔhá, klla lɛ aicɔɔja nōo lɔfu fiyɛ duu ipu ɛcɛ nyā a. Akacɛ ku Udaniyɛlu kɛla lɛyikwu aji nɛ̄ŋcɛ́ nōo je aji ɛta ɔhá kpo cataajɛ a. Aji nɛ̄ŋcɛ́ a kwɛyi ku Ubritain, aji ɛta ɔhá a kē kwɛyi ku Ufrance, Uspain, mla Unetherland. (Udán. 7:7, 8) Ubritain kwu piya ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ jaa kwu eko néē kpo Ɛfú Aflɛyi Ku Oduudu Ɛcɛ a. Ɛpleeko nyā kpɔ a, éwo ku America gáā kwu piya éwo nōo lɛ ije fiyɛ duu ipu oduudu ɛcɛ a, é klla gbɔɔ ō yuklɔ tɔha lɔɔlɔhi mla Ubritain.

8. Ɔnyɛ humayi wɛ ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a ɛpleeko amoomɛ nyā a?

8 Ɛpleeko néē kpo Ɛfú Aflɛyi Ku Oduudu Ɛcɛ a, éwo ku America mla Ubritain piyatɔha kéē nuunu, é klla gáā kwu ɔfu i lɛ nɛɛnɛhi. Eko ɔɔma, Ubritain mla America gbɔɔ ō yuklɔ tɔha, uwa ɛplɛɛpa kwu piya éwo nōo lɔfu fiyɛ duu ipu oduudu ɛcɛ a. Ɛgɛ nɛ Udaniyɛlu ka taajɛ a, ɔcɛ́ nyā lɛ “aícɔ́ɔja alɛwa nɛ̄hi.” (Udán. 11:25) Ɛpleeko amoomɛ nyā a, Ubritain mla America humayi wɛ ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a. * Ó lɛ a, ɔnyɛ kwɛyi ɔcɛ́ ku ɛhico a mɛɛ?

ƆNYƐ WƐ ƆCƐ́ KU ƐHICO A?

9. Eko nyá nɛ ɔcɛ ɛyipɛ éyi gáā kwu piya ɔcɛ́ ku ɛhico a, ɛgɛnyá nɛ ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 11:25 kē ya jila lɛ a?

9 Ɔcɛ ɛyipɛ éyi gáā kwu piya ɔcɛ́ ku ɛhico ipu ihayi ku 1871, nōo wɛ ihayi nōo gboce ɛ̄nɛ̄ Urussell mla aɔya ku nu, lɛ ígwu ku Ubáyíbu oklɔcɛ kwaajɛ a. Ipu ihayi ɔɔma a, Otto von Bismarck lɛ igeli alɛwa piyatɔha, uwa kē kwu piya éwo nōo lɔfu nɛhi néē hi ku Ugermany. Wilhelm I, kwu piya ɔcɛ́ ku éwo ɛyipɛ nyā, ó kē lɛ Bismarck fu kóō wɛ otrɛyi ku igɔmɛnti nyā. * Abɔ eko yɔ i nyɔ a, Ugermany gbɔɔ ō lé ɔcɛ́ ikpɛyi ku aéwo ōhī ipu Africa mla Upacific Ocean, klla ceyitikwu ya kóō kwu ɔfu i lɛ fiyɛ Ubritain. (Jé Udánīyɛ̄lu 11:25.) Ugermany gáā lɛ aicɔɔja alɛwa nɛhi tuba nōo dɔka ō lɔfu bɛɛka aicɔɔja ku Ubritain a. Eko néē kpo Ɛfú Aflɛyi Ku Oduudu Ɛcɛ a, Ugermany bi aicɔɔja nɛhi nyā le kpo ɛfú tu aolɛla ku uwa.

10. Ɛgɛnyá nɛ akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 11:25b, 26 a ya jila a?

10 Udaniyɛlu klla ka akacɛ lɛyikwu ɔdā nōo géē ya Ugermany mla aicɔɔja alɛwa ku nu a. Akacɛ a ka ka é géē “yá [ɔcɛ́ ku ɛhico a] lé.” Ɛgɛnyá a? Ohigbu ku “ācɛ nōo gē nwu ɔ ɛlā fíyɛ́ dúú ā, gáā ŋmó ɔ̄ tāajɛ á.” (Udán. 11:25b, 26a) Ɛpleeko ku Udaniyɛlu a, “ācɛ nōo gē nwu [ɔcɛ́] ɛlā fíyɛ́ dúú” a, lɛ ō ya mla aigabɔ ku ɔlɛ ɔcɛ́. Ó lɛ a, ɛlā nyā yɔ i kɛla lɛyikwu ācɛ nōo lɔfu nɛhi ipu igɔmɛnti ku Ugermany, mla aicɔɔja nōo lɔfu nɛhi nōo i yuklɔ tɔha mla ɔcɛ́ a. Ohigbu ɔdā nɛ ācɛ nōo lɔfu nɛhi nyā ya a, é kwu ɔfu ku ɔcɛ́ a i miyɛ, igɔmɛnti ɛyipɛ ɔhá kē gbɔɔ ipu éwo ku Ugermany.  * Akacɛ a klla kɛla lɛyikwu ɔdā nōo bɛɛcɛ ŋma ɛfú néē kpo mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a. Akacɛ a kɛla lɛyikwu ɔcɛ́ ku ɛhico a kahinii: “É géē ŋmó aícɔ́ɔja alɛwa kú nū, klla í je aícɔ́ɔja kú nū kpó ŋmó ŋmá ajɛ.” (Udán. 11:26b) Ɛgɛ nɛ akacɛ a ka lɛ a, é lɛ aicɔɔja ku Ugermany ya le, klla lɛ ācɛ alɛwa kpo ŋmo. É ŋmo ācɛ alɛwa ipu ɛfú ɔɔma fiyɛ ɛjɛɛji ɛfú néē kpo gbɔbu lɛ ɔɔma a.

11. Ɔdi nɛ ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a ya a?

11 Udánīyɛ̄lu 11:27, 28 kɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya gbɔbu lɛ eko ku Ɛfú Aflɛyi Ku Oduudu Ɛcɛ a. Ó ka ku ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a géē “cíce bá ī le ɔdōlé tɔ̄há ɛyí utébulu ékpónú, . . . é géē bá ī kɛ̄mgbɛ̄ lɛ iyi uwa.” Ó klla ka ku ɔcɛ́ ku ɛhico a géē piyɛyi mla “oduudu iyo nōo wu ŋma ɔgbɛfu a.” Má ɔdā nōo ya yilii a. Ugermany mla Ubritain da iyi uwa kē gáā yɛ ɛbɔ, amáŋ ɛlā néē ka nyā gā le piya ɛkɛmgbɛ eko nɛ ɛfú gbɔɔ ihayi ku 1914 a. Ɛpleeko ku 1914 nyā, Ugermany kwu piya éwo ɔmpa nōo lɛ ije fiyɛ duu ipu oduudu ɛcɛ a. Ó ya ɛɛ ku akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 11:29 mla aya aflɛyi ku ɔgba 30 kóō le ya jila a, Ugermany nuunu mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a amáŋ é lɛ ɔ yale.

AƆCƐ́ A NUUNU MLA IYI UWA MLA ĀCƐ ƆLƐ ƆWƆICO

12. Ipu ɛfú aflɛyi ku oduudu ɛcɛ a, ɔdi nɛ ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a ya a?

12 Ŋmifi ihayi ku 1914, aɔcɛ́ ɛpa nyā yɔ i nuunu mla iyi uwa mla ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico tōōtɔ̄ɔ̄. Ocabɔ mafu, eko ku ɛfú aflɛyi a, igɔmɛnti ku Ugermany mla igɔmɛnti ku Ubritain ya ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico nōo ta ō kpɛfú a ŋmo nɛhi. Igɔmɛnti ku U.S lɛ ayinɛ nóō yɔ i gbɔbu ipu uklɔ ku ɔna o ta a, ta ipu inu agba. Ō ya ŋmo nyā ya ku akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 11:7-10 kóō le ya jila.

13. Igbihi nɛ ihayi ku 1930 le gla, mla eko ku ɛfú ku oduudu ɛcɛ ɔmpa a, ɔdi nɛ ɔcɛ́ ku ɛhico ya a?

13 O gbɔɔ ŋma ihayi ku 1930 gɔbu, o fiyɛ duu a eko ku ɛfu ɔmpa ku oduudu ɛcɛ a, ɔcɛ́ ku ɛhico a ya ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico ŋmo nɛɛnɛhi. Eko nɛ Nazi miyɛ éwo ku Ugermany ta abɔ a, Hitler mla ācɛ nōo yɛce ɔ a kwu uklɔ ku ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico u ci. Ɔcɛ́ ku ɛhico ŋmo alɛwa ku ācɛ nōo i gba Ujehofa ɛ̄gbā a, klla kpo utajan ku uwa gā agba néē ya ācɛ owe nɛɛnɛhi a. Aodee nōo ya nyā wɛ ɔdā nɛ Udaniyɛlu kacɛ lɛyikwu ɔ. Ɔcɛ́ ku ɛhico a kwu uklɔ ku ɔna o ta a u ci. O bu ipu ɔwɛ nyā a, ō lɛ ‘agblīihɔ-nɛ̄hi kú Óndú tēelihɔ’ klla lɛ ‘ɛya néē gē gwó lɛ Óndú ipú Agblīihɔ-nɛ̄hi eko dóódu ā ci. (Udán. 11:30b, 31a) Uhitler nōo wɛ otrɛyi ku uwa a, kóō cokonu ku anuɔ géē je ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico ŋmo duudu ipu éwo ku Ugermany.

ƆCƐ́ ƐYIPƐ KU ƐHICO

14. Ɔnyɛ je piya ɔcɛ́ ku ɛhico igbihi ku ɛfú ku oduudu ɛcɛ ɔmpa? Lɛ ɔ teyi peee.

14 Igbihi ku ɛfú ku oduudu ɛcɛ ɔmpa a, Usoviet Union kwu piya ɔcɛ́ ku ɛhico. O gbɔɔ ō lɛ ɔcɛ́ ɛga alɛwa nōo wɛ aku Ugermany gbɔbu a. Bɛɛka igɔmɛnti ku Nazi a, Usoviet Union ya ɛjɛɛji ācɛ nōo je ɛ̄gbā o gba ku Ɔwɔico ta aflɛyi ipu oyeeyi ku uwa a ŋmo nɛɛnɛhi.

15. Ɔdi nɛ ɔcɛ́ ku ɛhico a ya, igbihi nɛ ɛfú ku oduudu ɛcɛ ɔmpa a mɛ a?

15 Igbihi nɛ ɛfú ku oduudu ɛcɛ ɔmpa a mɛ a, ɔcɛ́ ɛyipɛ ku ɛhico nōo wɛ Usoviet Union a gbɔɔ ō nuunu ta ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico. ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 12:15-17 lɛ ō ya ŋmo nyā gbla “isu.” Ocɛtɔha ku akacɛ nyā, ɔcɛ́ ku ɛhico a kwu abɔ i ci uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ, klla kwu alɛwa ku acɛ ō gba Ujehofa ɛ̄gbā abɔfu ga Siberia. Ohigbu ɛnyā, ŋmifi eko amoomɛ nya gbɔɔ a, ɔcɛ́ ku ɛhico a ceyitikwu tōōtɔ̄ɔ̄ ku a ya ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico ŋmo. Amáŋ ó ka é lɛ abɔ ci uklɔ ku ɔna o ta gla ŋ. *

16. Ɛgɛnyá nɛ u Usoviet Union ya ku akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 11:37-39 kóō le ya jila a?

16 Udánīyɛ̄lu 11:37-39. Ɛgɛnya nɛ ɔcɛ́ ku ɛhico a “leyī gwu aɔ́wɔ, nɛ̄ aádáádā nū pā ā bónū” a? Usoviet Union dɔka ō kwu abɔ i ci ɔwɛ ō gba ɛ̄gbā duudu, ɔɔma ya ɛɛ néē ceyitikwu o kwu ɔfu ku uwa i miyɛ a. Ō ya kéē lɛ ɛnyā ya a, igɔmɛnti ku Soviet ya kē gbɔɔ ō nwu inɔkpa ku Ɔwɔico i yɔ ŋ, ō gbɔɔ ŋma ihayi ku 1918 a. Ɛgɛnyá nɛ ɔcɛ́ ku ɛhico a “gbā ɔwɔ nōo ī gbō inu o lɛ ɔdɔ olɔfú ō tayínū kú igelī ā”? Usoviet Union ŋmo ije nɛɛnɛhi yɔ i tu aicɔɔja ku nu tu, klla ya aɔdā ō kpo ɛfú alɛwa ō ya kéē lɔfu tōōtɔ̄ɔ̄. Ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a lɛ aɔda ō kpo ɛfú tutu nwune nwune kéē le ŋmo uluula ku ācɛ!

AOLƐLA ƐPA A YUKLƆ TƆHA

17. Ɔdi wɛ “ɔdā kú ɛbɛ ohéyi” noo gē bi ocataajɛ wa a?

17 Ɔcɛ́ ku ɛhico a yuklɔ tɔha mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a, o ya ɛɛ kéē ya ɔdā ō cɛgbá nɛhi éyi. É “kwu ɔdā ku ɛbɛ oheyi nōo gē bi ocataajɛ wa a u kwaajɛ.” (Udán. 11:31, NW ) “Ɔdā kú ɛbɛ ohéyi” ɔɔma wɛ United Nations á.

18. Ɔdiya néē hi United Nations ka “ɔdā kú ɛbɛ ohéyi” a?

18 É hi United Nations ka “ɔdā kú ɛbɛ ohéyi” ohigbu ka é ku aa géē bi ɛbɔ wa ipu oduudu ɛcɛ, amáŋ Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico foofunu gáā ya ɛnyā gla a. Akacɛ a ka ɔda ku ɛbɛ oheyi nyā “gē bi ocataajɛ wa.” Ɛnyā mafu ka United Nations géē je ɔwɛ ō gba ɛ̄gbā ku ɛkɛmgbɛ cataajɛ duudu.—Má ucaati nōo kahinii: “Aɔcɛ́ Ɛpa Nōo Kpo Ɛfú Ta Iyi Uwa Eko Amoomɛ A.”

ƆDIYA ƐƐ NŌÓ CƐGBÁ KU ALƆ JÉ Ɔ̄KĀ NYĀ A?

19-20. (a) Ɔdiya nɛ alɔ cɛgbá ō jé aɔka nyā a? (b) Aɔka nyá nɛ alɔ gáā cila ipu ikpɛyi ɛlā nōo gboce ɛnyā a?

19 Alɔ cɛgbá ō jé aɔka nyā ohigbu ku o mafu ka o ŋmá ihayi ku 1870 gáā ta ihayi ku 1991, akacɛ ku Udaniyɛlu lɛyikwu ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a le ya jila ɛɛ. Ohigbu ɛnyā alɔ cika ō kpɔtuce ka aya ohile ku akacɛ a géē ya jila piii.

20 Ipu ihayi ku 1991, Usoviet Union mɛ taajɛ. O lɛ a, ɔnyɛ kē kwɛyi ɔcɛ́ ku ɛhico icɛ a? Ikpɛyi ɛlā nōo gboce ɛnyā a géē cila ɔka ɔɔma.

IJÉ ƆMƐ 128 Lɛ Ɔtule Gā Ajaajɛ

^ par. 5 Alɔ yɔ i má ocabɔ alɛwa nōo yɔ i mafu peee, ka akacɛ ku Udaniyɛlu lɛyikwu “ɔcɛ́ kú [ɛhaajɛ]” mla “ɔcɛ́ kú [ɛhico]” a yɔ i ya jila. Ɛgɛnyá nɛ alɔ bi le jé kpɔcii a? Ɔdiya nɛ alɔ cika ō jé ɔdā nɛ akacɛ nyā yɔ i kɛla lɛyikwu ɔ a?

^ par. 5 Alɔ i gáā ka gɛ ŋ ka Aurelian Ɔcɛ́ a (270-275 C.E.) wɛ “ɔcɛ́ ku ɛhico” gbɔbu ŋ amāŋ Ɔcanya Zenobia (267-272 C.E.) ka ó wɛ “ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ” ŋ, ohigbu ka ó lɛ ígwu ku ācɛ nōo gē gba Ɔwɔico ɔwɛ okpaakpa eko ɔɔma ŋ. Ɛnyā wɛ opiyabɔ ku ɔdā nɛ alɔ ka ipu ɔkpá ku Pay Attention to Daniel’s Prophecy! a, ɛyī 13 mla 14 ku nu.

^ par. 9 Ipu ihayi ku 1890, ɔcɛ́ ku Ugermany nōo wɛ Ukaiser Wilhelm II a kwu ɔfu i miyɛ ŋma abɔ ku Bismarck.

^ par. 10 É ya aɔdā alɛwa nōo ya ku ɔfu ku igɔmɛnti ku uwa kóō mɛ teeko. Ocabɔ mafu, é habɔ ō ta ɔcɛ́ a abɔ, kɛla o tayinu lɛyikwu ɛfú a lɛ ācɛ ɔhá, klla kwu ɔcɛ́ a abɔfu kóō i le ɔcɛ́ gɛ ŋ.

^ par. 15 Ɛgɛ nɛ ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 11:34 mafu lɛ a, eko kpii ɔcɛ́ ku ɛhico a i klla ya ācɛ ō yɛce Ukraist ŋmo gɛ ŋ. Ocabɔ mafu, ɛnyā ya eko nɛ Usoviet Union kwu cataajɛ ihayi ku 1991 a.