Skip to content

Skip to table of contents

Aɔcɛ́ Ɛpa Nōo Kpo Ɛfú Tu Iyi Uwa Ɛpleeko Amoomɛ A

Aɔcɛ́ Ɛpa Nōo Kpo Ɛfú Tu Iyi Uwa Ɛpleeko Amoomɛ A

Akacɛ ōhī néē kɛla lɛyikwu uwa ipu Ucaati nyā mafu aɔdā nōo ya ɛpleeko ekponu. Ɛjɛɛji uwa mafu ku alɔ lā “oŋmɛ́yí kú ɛcɛ” a.—Udán. 12:4.

  • Ubáyíbu Mafú 11:7; 12:13, 17; 13:1-8, 12

    Akacɛ “Ɛbɛ ɔbɔ̄bí” a humayi lé ɔcɛ́ ku ācɛ alɛwa ipu ɛcɛ nyā ihayi alɛwa ɛ. Ɛpleeko amoomɛ a, ikpɛyi ɔmɛ ahapa ku nu lɛ agbe lɛ. Igbihaajɛ a, agbe a le jé, “odúúdú ācɛ kú ipú ɛcɛ” a klla gbɔɔ ō yɛce ɛbɛ obɔbi a. Ebilii bi ɛbɛ obɔbi nyā le “nuunu tú ayááyí kú ɔnyā ā.”

    Ō ya jila ku nu Igbihi néē eŋkpɔ cenyi kla ɛcɛ a, aigɔmɛnti nōo wɛ olɛla ku ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico a humayi ce ɔcɛ́ ikpɛyi ku alɛɛcɛ a. Igbihi ihayi nōo fiyɛ ula ahaapa ce ofu igwo (3,000) a, ɛyinɛhi ku ɔfu nɛhi nɛ éyi ku aigɔmɛnti nyā néē hi ku Ubritain lɛ a, hɛ ɔ abɔ ɛpleeko ku ɛfu ō kpo ku oduudu ɛcɛ aflɛyi a. Ó gáā lɛ ɔfu lɛ kpɔ eko néē le piyatɔha mla America a. Ɛpleeko amoomɛ nyā a, Ebilii humayi bi ɛjɛɛji igɔmɛnti ku ɛcɛ nyā le yuklɔ, o ya ɛɛ kē ya ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico ŋmo.

  • Ubáyíbu Udán. 11:25-45

    Akacɛ Ɛpleeko amoomɛ a, ɔcɛ́ ku ɛhico mla ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ a kpo ɛfú mla iyi ohigbu ɔfu.

    Ō ya jila ku nu Ugermany nunu mla Ubritain mla America. Ipu ihayi ku 1945, Soviet Union mla aéwo nōo gē ta ɔ abɔ kwu piya ɔcɛ́ ku ɛhico. Ipu ihayi ku 1991, Soviet Union mɛ taajɛ. Igbihi ɔɔma, Urussia mla aéwo nōo gē ta ɔ abɔ a kwu piya ɔcɛ́ ku ɛhico.

  • Ubáyíbu Ayis. 61:1; Umál. 3:1; Ulúk. 4:18

    Akacɛ Ujehofa lɛ “ɔ̄cocɛ̄hɔ̄” ku nu tɛhɔ kóō “gáā tá ɔwɛ tū” gbɔbu ɛɛ ku Ajɔɔcɛ ku Umesayiya a kóō gbɔɔ. “Ɔ̄cocɛ̄hɔ̄” a gbɔɔ ō “kɔ̄ɔ̄ka olɔhi ā tɛ́ɛcɛ lɛ aólɛhɔ́ɔ̄cɛ ā.”

    Ō ya jila ku nu o gbɔɔ ŋma ihayi ku 1870, ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ Urussell mla ācɛ ɔhá nōo yɔ mla anu a, gbɔɔ ō ya oklɔcɛ ku Ubáyíbu lɔfu lɔfu, o ya ɛɛ kéē má ɔdā nɛ Ubáyíbu gē nwu ɔkwɔɔkwɛyi. Ipu ihayi ku 1881, é gáā le má ku ācɛ ō gba ɔwɔico ɛ̄gbā cika ō tɔɔna ku ɔkoolɔhi a. É ya ikpɛyi ɛlā oklɔcɛ nōo kahinii: “Wanted 1,000 Preachers” mla u “Anointed to Preach.”

  • Ubáyíbu Umát. 13:24-30, 36-43

    Akacɛ Olɛla gáā lɛ ací nyi tu ipu ɔdɛhɔ olɔhi, ací a le jɛ tɔha mla ɔdɛhɔ olɔhi a jaa gbeeko ō ce ɔdɛhɔ. Eko ku ō ce ɔdɛhɔ a, é lɛ ací a fu gwu ɔdɛhɔ olɔhi a ta.

    Ō ya jila ku nu O gbɔɔ ŋma ihayi ku 1870, ɛyɛɛyɛyi ku Ācɛ Ō Yɛce Ukraist ɔkwɛyi mla Ācɛ Ō Yɛce Ukraist ɛkɛmgbɛ a gáā le teyi peee. Ɛpleeko amoomɛ a, é lɛ Ācɛ Ō Yɛce Ukraist ɔkwɛyi a tuba ipu ujɔ, klla lɛ uwa kɔ ɛyɛɛyi gwu Ācɛ Ō Yɛce Ukraist ɛkɛmgbɛ a ta.

  • Ubáyíbu Udán. 2:31-33, 41-43

    Akacɛ Ikpo ō daajɛ néē ya mla oje mɛmla ɔmɛ a kwɛyi ojibo néē ya mla oje ɛyɛɛyɛyi a.

    Ō ya jila ku nu Ɔmɛ a kwɛyi ācɛ ɔlamu nɛ Ubritain mla America gē lé ɔcɛ́ ikpɛyi ku uwa, nōo klla gē ya ikpɛyi olɔfu tu aigɔmɛnti a. Ohigbu ācɛ nōo ba nyā a, aigɔmɛnti nyā i yuklɔ mla ɔfu ku uwa doodu gla ŋ.

  • Ubáyíbu Umát. 13:30; 24:14, 45; 28:19, 20

    Akacɛ É lɛ “Ikpɔ̄dā” a ce lɛ ɔ tuba tɔha tu “ɔba” klla lɛ “ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ nēé cíkā ō lɛ ɔtū ce ɔ́, nōo jéeyī” a fu kóō leyi kwu “ācɛ ɔlɛ́ nū.” É gbɔɔ ō tɔɔna ku “ɔ̄kōolɔhi ku ajɔ̄ɔ̄cɛ́ ā” gā “odúúdu kú ɛcɛ” a.

    Ō ya jila ku nu Ipu ihayi ku 1919, é lɛ ɔcocɛhɔ néē cika ō lɛ ɔtuce ɔ nōo jeeyi a fu kóō leyi kwu ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico. Ŋma ihayi ɔɔma gɔbu, ācɛ nōo gē klɔcɛ ku Ubáyíbu a gbɔɔ ō tɔɔna tōōtɔ̄ɔ̄. Icɛ, Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa gē tɔɔna ipu ajɛ nōo fiyɛ ofu igwo (200), klla gē ya ɔkpá nōo bi ɛlā ku Ubáyíbu ipu uce nōo fiyɛ ula ɛpa ce ofu igwo (1,000) a.

  • Ubáyíbu Udán. 12:11; Mafú 13:11, 14, 15

    Akacɛ Ɛbɛ obɔbi nōo lɛ aji ɛpa a, da ācɛ nōo yɔ ipu ɛcɛ a kéē lɛ “ojíbó gbā gbla ɛbɛ́ obɔ̄bí” a, klla lɛ “owu kú oyēeyī fu tū ojíbó ā.”

    Ō ya jila ku nu Ubritain mla America kwu League of Nations u kwaajɛ. Aéwo ɔhá klla le piyatɔha mla ɔwa nyā. Ŋma ihayi ku 1926 gā 1933, ɔcɛ́ ku ɛhico a wɛ ipu League of the Nations a duu. Bɛɛka United Nations (UN) nōo wa gboce League of the Nations nyā a, ācɛ gbɛla ku League of the Nations nyā géē ya ku ɛbɔ kóō yɔ ipu ɛcɛ nyā, odee nɛ Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico foofunu gáā ya gla a.

  • Ubáyíbu Udán. 8:23, 24

    Akacɛ Aɔcɛ́ nōo tu ufi ō má nɛɛnɛhi “géē bīya ɔdā alɛwa nɛ̄hi.”

    Ō ya jila ku nu Ubritain mla America lɛ ācɛ alɛwa ŋmo klla lɛ ɔdā alɛwa biya taajɛ ɛ. Ocabɔ mafu, éwo ku America tu ubɔmbu ɛpa ipu éwo nōo wɛ olɛla ku Ubritain mla America. Ɛgɛnɛ iyɛfu ɔɔma biya odee a ba, iyɛfu duuma i ya lɛ a jejee gbɔbu lɛ eko ɔɔma ɛ ŋ.

  • Ubáyíbu Udán. 11:31; Mafú 17:3, 7-11

    Akacɛ Ɛbɛ obɔbi nōo wɛ ‘ɔnɔ̄wá yōōō’ nōo bɛcɛ ŋma ɔgɔ nōó lɛ oŋmɛyi ŋ ma, wɛ ɔcɛ́ ɔmahata a. Ɔkpá ku Udaniyɛlu ka ku ɔcɛ́ nyā ɔɔ wɛ “ɔdā ku ɛbɛ oheyi nōo gē bi ocataajɛ wa.”

    Ō ya jila ku nu Ɛpleeko ku Ɛfú Ō Kpo Ku Oduudu Ɛcɛ Ɔmpa a, League of Nations mɛ taajɛ. Igbihi ku ɛfú a, é kwu UN “ce icō ɛyī ede.” UN (United Nations), bɛɛka League of the Nations nōo yɔ gbɔbu lɛ ɔ a, miyɛ ocɛtra nōo cika ō wɛ aku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico foofunu a. UN bɛyikwu ɔwɛ ō gba ɛ̄gbā.

  • Ubáyíbu 1 Utes. 5:3; Mafú 17:16

    Akacɛ Aéwo a le ka tɛɛcɛ ku “ɔdā dóódu í je unwalu lɛ alɔ gɛ ŋ́, alɔ kē bá ɛbɔ́,” anu “aájī igwó” mla “ɛbɛ́ obɔ̄bí ā” piyeyi kwu “akwuna ā” klla lɛ ɔ cataajɛ a. Igbihi ɔɔma, é géē je aéwo a cataajɛ.

    Ō ya jila ku nu Aéwo a géē gbɛla ku uwa lɛ ɛbɔ bi wa ɛɛ ku ɔdā duu i kē gáā bi unwalu wa ipu ɛcɛ a gɛ ŋ. Oŋma ɔɔma a, aéwo nōo kē wɛ ipu UN a, géē je aɔwɛ ō gba ɛ̄gbā ku ɛkɛmgbɛ cataajɛ. Ɛnyā gáā wɛ o gbɔɔ ku owe nɛhi a. Owe nɛhi ɔɔma géē mɛ, eko nɛ Ujisɔsi kwu ɛjɛɛji ɛcɛ ohile ku Ebilii a u cataajɛ eko ku ɛfú ku Amagɛdɔn.

  • Ubáyíbu Isík. 38:11, 14-17; Umát. 24:31

    Akacɛ Ugɔgu géē nyɔ i kpo ɛfú tu igeli nɛ ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico lā anu a. Cɛɛ, aalelekwu otɛhɔ a géē lɛ “ācɛ nēé fu ā” tuba.

    Ō ya jila ku nu Ɔcɛ́ ku ɛhico mla aigɔmɛnti ɔhá géē kpo ɛfú tu ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico. Igbihi nɛ ɛfú ō kpo nyā gbɔɔ a, é géē lɛ aohile ku ācɛ néē fu a tuba gā ɔkpanco.

  • Ubáyíbu Isík. 38:18-23; Udán. 2:34, 35, 44, 45; Mafú 6:2; 16:14, 16; 17:14; 19:20

    Akacɛ “Ɔ̄cɛ nōo ce ɛyí” ku “ɔnya nɛ̄hɛ́” a, lɛ ‘aolɛla ku nu yale’ oŋma lɛ ō lɛ Ugɔgu mla aicɔɔja ku nu cataajɛ. É lɛ “Ɛbɛ́ obɔ̄bí ā” “tɛ́cɔ oyēeyī tū ipú okpoo ku ɔla,” ɛcɔ éyi klla gáā kwu ojibo nɛhi a u cataajɛ.

    Ō ya jila ku nu Ujisɔsi nōo wɛ ɔcɛ́ ku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico a, géē wa i nyā ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico ta. Ujisɔsi, ācɛ ula ofu ce igwo ahaata (144,000) a, mla aalelekwu otɛhɔ a géē je aéwo nōo piyatɔha gē kpo ɛfú tu ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico a cataajɛ duudu. Ɔɔma kē gáā wɛ oŋmɛyi ku ɛcɛ ku Ebilii a.