Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 22

Alɔ I Má Uwa Eyī Gla Ŋ Amáŋ É Cɛgbá Nɛɛnɛhi

Alɔ I Má Uwa Eyī Gla Ŋ Amáŋ É Cɛgbá Nɛɛnɛhi

“Kpó eyī [ku uwɔ] kwu ɔdā nɛ̄ eyī í má glá ŋ́ mā ā. Ɔdā nɛ̄ eyī gē má glá ā í gē yɔ̄ piyóó ŋ́, amáŋ ɔdā nɛ̄ eyī í má glá ŋ́ mā gē yɔ̄ piyóó.”—2 UKƆ́R. 4:18.

IJÉ ƆMƐ 45 Ɛlá Nɛ Um Gē Gbo Ipu Ɔtu

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

1. Ɔdi nɛ Ujisɔsi ka lɛyikwu agbenu nōo yɔ ɔkpanco a?

AƆDĀ nōo cɛgbá nɛɛnɛhi fiyɛ duu a, nɛ eyī i gē má gla ŋ ma. Ipu ɛlā nɛ Ujisɔsi nwu ɛyi ɛfu a, ó kɛla lɛyikwu aɔdā agbenu nōo yɔ ɔkpanco, nōo kóō lɔhi nɛɛnɛhi fiyɛ aɔdā agbenu bɛɛka ije nōo yɔ ipu ɛcɛ a. Ujisɔsi klla kahinii: “Ohígbū ka ɛga nɛ̄ agbénú kú uwɔ yɔ̄ ā, abɔ́ɔ nɛ̄ ɔtū kú uwɔ gē tá á.” (Umát. 6:19-21) Ɔdaŋ ku alɔ má odee ka ó cɛgbá nɛɛnɛhi, ó géē lɛ abɔ kwu alɔ ɔtu ku alɔ dɔka ō lɛ ɔdā ɔɔma. Alɔ géē “lɛ agbénú tú lɛ īyī [alɔ] ɔkpánco” ŋma lɛ ō ya ku alɔ hayi kpaakpa mla Ɔwɔico. Ujisɔsi ka ka agbenu ɛgɛnyā i gáā je yiifi gboogboo ŋ, ɔcɛ duuma i kē gáā je uwi gla ŋ.

2. (a) Oŋma ɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá ku 2 Ācɛ Ukɔ́rīnti 4:17, 18 a, ɔdi nɛ Upɔlu da alɔ ku alɔ lɛ ɔtu ku alɔ kwu ɔ a? (b) Ɔdi nɛ alɔ gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a?

2 Upɔlu da alɔ ku alɔ “kpó eyī kú alɔ kwu ɔdā nɛ̄ eyī í má glá ŋ́ mā.” (Jé 2 Ācɛ Ukɔ́rīnti 4:17, 18.) Aagbenu nɛ eyī i má gla ŋ ma lɛ ō ya mla ɛjɛɛji aɔdā olɔhi nɛ alɔ géē lɛ ipu ɛcɛ ɛpɛpɛ a. Ipu ikpɛyi ɛla nyā, alɔ géē kɛla lɛyikwu agbenu ɛnɛ nɛ eyī i má gla ŋ, nɛ alɔ lɔfu lɛ babanya a. É wɛ ɛma ō lɛ mla Ɔwɔico, ɛhi ku ɔkɔ ō gba, otabɔ ku Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico, amoomɛ, otabɔ nɛ alɔ gē miyɛ ipu uklɔ ku ɔna ō ta a ŋma ɛgiyi Ujehofa, Ujisɔsi mɛmla aalelekwu otɛhɔ a. Alɔ klla géē nwu ɔdā nɛ alɔ géē ya, nōo géē mafu lɛ Ujehofa ka aagbenu nɛ ó je lɛ alɔ nɛ eyī i má gla ŋ ma, jɛ alɔ eyī nɛhi.

ƐMA Ō LƐ MLA UJEHOFA

3. Ɔdi wɛ agbenu nōo fiyɛ duu nɛ eyī i má gla ŋ ma, ɔdi kē ya ɔ tɔɔtɛ ku alɔ lɛ agbenu nyā a?

3 Agbenu nōo fiyɛ duu nɛ eyī i má gla ŋ ma wɛ ɛma ō lɛ mla Ujehofa Ɔwɔico nɛ. (Aíjē 25:14) Ɛgɛnyá nōó tɔɔtɛ ku Ɔwɔico kóō yɛɛma mla alɛɛcɛ nōó jila iyē ŋ, klla yɔ tiihɔ duudu kpɔ ɛ ma? Ó lɔfu ya lɛ a ohigbu ka ikwū ku Ujisɔsi “kpó íne nɛ̄ ācɛ kú ɛcɛ bīya nyɔ̄” a. (Ujɔ́n. 1:29) Gbɔbu ɛɛ ku Ujisɔsi kóō kwū a, Ujehofa jé ka Ujisɔsi géē hayi kpaakpa jaa gbeeko nɛ ó gekwū, o ya ɛɛ kóō lɛ alɛɛcɛ nyata. Ɔɔma kē ya nɛ Ujehofa lɔfu wɛ ɔya ku alɛɛcɛ nōo lā oyeeyi gbɔbu lɛ ikwū ku Ujisɔsi a.—Uróm 3:25.

4. Je ocabɔ ku acɛnyilɔ ōhī nōo lā oyeeyi gbɔbu ɛɛ ku Ujisɔsi kóō wa ipu ɛcɛ a, nōo je piya aoklobiya ku Ɔwɔico a.

4 Leyi yɛ acɛnyilɔ ōhī nōo lā oyeeyi gbɔbu ɛɛ ku Ujisɔsi kóō wa ipu ɛcɛ a, nōo je piya aoklobiya ku Ɔwɔico a. Ebraham wɛ ɔcɛ éyi nōo lɛ ɔtu okpoce olɔfu nɛɛnɛhi. Ihayi ula ɛpa ce ofu igwo (1,000) igbihi nɛ Ebraham gekwu a, Ujehofa hi ɔ ka “oklóbīya um” kpɔ. (Ayis. 41:8) Ɛnyā mafu peee ka ɔdaŋ ku ɔcɛ kóō gekwu naana, Ujehofa gē má ɔcɛ ɔɔma ka ó wɛ ɛnɛɛnɛ oklobiya ku nu kpɔ. Ebraham yeeyi tu Ujehofa kpɔ ɛ. (Ulúk. 20:37, 38) Ocabɔ ɔhá wɛ aku Ujobu. Eko nɛ aalelekwu otɛhɔ ku Ɔwɔico jila ipu ɔkpanco a, Ujehofa kɛla mla ɔtooce lɛyikwu Ujobu. Ujehofa kɛla lɛyikwu ɔ kahinii: “Ó gē gbā um ɛ̄gbā kpaakpa, í klla gē yá ɔdōbɔ̄bí dóódu ŋ́.” (Ujób. 1:6-8) Ɛgɛnyá nɛ ɔtu kē ya Ujehofa lɛ lɛyikwu Udaniyɛlu a? Udaniyɛlu gba Ɔwɔico ɛ̄gbā kpaakpa ihayi ofu ɛnɛ (80) ipu ajɛ nɛ ācɛ ku abɔɔ i gē gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ. Igbɛta alelekwu otɛhɔ ku Ɔwɔico ta Udaniyɛlu nōo kwu hila ɛ ma ɔtu kwu ɔtu kahinii: “Ɔwɔicō yíhɔtū tá uwɔ.” (Udán. 9:23; 10:11, 19) Ujehofa dɔka ō je aoklobiya mla ancɛnya nu nōo gekwu ɛ ma heyi ŋma ɔlekwu.—Ujób. 14:15.

Ɔdi wɛ ɔwɛ ōhī nɛ alɔ lɔfu mafu ku aagbenu nɛ alɔ i má gla ŋ ma jɛ alɔ eyī nɛhi a? (Má ogwotu ɔmɛ 5) *

5. Ɔdi nɛ alɔ cika ō ya, o ya ɛɛ ku alɔ jɔɔnyɛ ɛnɛɛnɛ ɛma mla Ujehofa a?

5 Icɛ, umiliyɔn alɛwa ku ācɛ wɛ aɛnɛɛnɛ oklobiya mla ancɛnya ku Ɔwɔico. Acɛnyilɔ, acɛnya, mla ayipɛ nɛ̄ŋcɛ́ alɛwa ipu oduudu ɛcɛ gē mafu ka é wɛ aɔya ku Ɔwɔico ɔkwɔɔkwɛyi, oŋma lɛ ɛgɛ néē gē ya odee a. Ujehofa “gē wɛ oklóbīya kú ācɛ dúúmā nēe gē yúufi nū ā.” (Aíjē 25:14) Ó tɔɔtɛ lɛ uwa kéē wɛ aɔya ku Ujehofa ohigbu ɔtu néē kpoce ikwū ku Ujisɔsi a. Ohigbu ɔɔma a, alɔ lɔfu wɛ ɔya ku Ujehofa, lɛ oyeeyi ku alɔ gwɛɛya lɛ ɔ klla ya ubatisim. Ɔdaŋ ku alɔ lɛ aɔdā ō cɛgbá nɛhi nyā ya, alɔ géē wa i wɛ ipu umiliyɔn ku Ācɛ O Yɛce Ukraist nōo lɛ oyeeyi ku uwa gwɛɛya, ya ubatisim klla yɔ i jɔɔnya ō wɛ “oklóbīya” ku ɔcɛ nōo wɛ Ofiyɛ Duu ipu ɔkpanco mla ɛcɛ a!

6. Ɛgɛnyá nɛ alɔ géē mafu ka ɛma nɛ alɔ lɛ mla Ujehofa jɛ alɔ eyī a?

6 Ɛgɛnyá nɛ alɔ géē mafu ka ɛma nɛ alɔ lɛ mla Ujehofa jɛ alɔ eyī a? Bɛɛka Ebraham mla Ujobu nōo hayi kpaakpa gba Ujehofa ɛ̄gbā fiyɛ ihayi ofu ɛhɔ a, ɛgɛ duuma nɛ ihayi nɛ alɔ humayi gba Ujehofa ɛ̄gbā lɛ ipu ɛcɛ obɔbi nyā kóō lɛ a naana, alɔ kóō yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā gɔbu. Bɛɛka Udaniyɛlu a, ɛma nɛ alɔ lɛ mla Ujehofa a kóō jɛ alɔ eyī fiyɛ oyeeyi ku alɔ. (Udán. 6:7, 10, 16, 22) Ujehofa géē yɔ i ta alɔ abɔ ku alɔ kóō yɔ i lɔtu ojama duuma, o ya ɛɛ ku alɔ kóō wɛ ɔya ku nu gɔbu.—Ufíl. 4:13.

ƐHI KU ƆKƆ Ō GBA

7. (a) Oŋma ɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá ku Aíita 15:8 a, ɛgɛnyá nɛ ɔtu gē ya Ujehofa lɛyikwu ɔkɔ nɛ alɔ gē gba lɛ ɔ a? (b) Ɛgɛnyá nɛ Ujehofa gē cila ɔkɔ ō gba ku alɔ a?

7 Agbenu ɔhá nɛ eyī i má gla ŋ ma wɛ ɔkɔ ō gba. Aoklobiya gē dɔka ō kɔka mla iyi uwa lɛyikwu ɔdā nōo yɔ ipu ɔtu ku uwa mla ɛgɛ nɛ ɔtu gē ya uwa lɛ a. Ɛgɔɔma nɛ ɛma ku alɔ mla Ujehofa cika ō lɛ a. Ujehofa gē kɛla lɛ alɔ o bu ipu Ubáyíbu, ó gē da alɔ ɔdā nōo yɔ ipu ɔtu ku nu mla ɛgɛ nɛ ɔtu gē ya ɔ lɛ a. Alɔ a gē kɛla lɛ ɔ ipu ɔkɔ ō gba. Alɔ gē da Ɔwɔico lɛyikwu ɛgɛ nɛ ɔtu gē ya alɔ lɛ mla ɔdā nɛ alɔ gē gbɛla ipiipu ɔtu ku alɔ a. Ó gē he Ujehofa ɔtu nɛɛnɛhi ō po ɔkɔ ō gba ku alɔ. (Jé Aíita 15:8.) Abɔ Ujehofa wɛ oklobiya ku alɔ nōo yihɔtu alɔ nɛɛnɛhi a, ó gē jahɔ tu ɔkɔ ō gba ku alɔ foofunu ŋ, amáŋ ó gē cila ɔkɔ ō gba a duu. Ekoohi, ó gē cila ɔkɔ ō gba ku alɔ fiya fiya. Eko ohile alɔ géē cɛgbá ō yɔ i gbɔɔkɔ lɛyikwu ɛlā a gɔbu. Naana a, alɔ lɛ ɔtuce ka ó géē cila ɔ eko kpaakpa mla ɔwɛ olɔhi fiyɛ duu a. Ku ɔkwɛyi a, ɛgɛ nɛ Ɔwɔico gē cila ɔkɔ ō gba ku alɔ a lɔfu wɛ ɛyɛɛyi gwo ɛgɛ nɛ alɔ leyice a ta. Ocabɔ mafu, ikɔkɔ nōó géē lɛ ojama nɛ alɔ yɔ i má a fu a, ó lɔfu je ijeeyi mla ɔfu iyē lɛ alɔ, o ya ɛɛ ku alɔ “lɔtūlé.”—1 Ukɔ́r. 10:13.

(Má ogwotu ɔmɛ 8) *

8. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā mafu ka ɛnɛɛnɛ ɛhi ku ɔkɔ ō gba jɛ alɔ eyī nɛhi a?

8 Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā mafu ka ɛnɛɛnɛ ɛhi ku ɔkɔ ō gba jɛ alɔ eyī nɛhi a? Ɔwɛ éyi wɛ ō lɛyitaajɛ lɛ ɛlā ku Ujehofa nōo kahinii: “Aá kɛlā lɛ Ɔwɔiɔcō ipú ɔkɔ ō gbā eko dóódu.” (1 Utes. 5:17) Ujehofa i gē kwu alɔ abɔfu ku alɔ gbɔɔkɔ lɛ ɔ ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma a, ó gē lɛ ojilima ce ɔdā duuma nɛ alɔ miya ō ya a. Ó klla da alɔ kahinii: “Aá híī hɛ́ bené ŋmá ɔkɔ nɛ̄ aá ī gbā ā ŋ́.” (Uróm 12:12) Ó lɛ a, alɔ géē mafu ka ó jɛ alɔ eyī, ŋma lɛ ō yɔ i gbɔɔkɔ igbalɛwa ɛ̄cī doodu. Alɔ kóō hii mlanyi ō ta Ujehofa ahinya mɛmla ō cɛtra ɔ ipu ɔkɔ ō gba ku alɔ ŋ.—Aíjē 145:2, 3.

9. Ɛgɛnyá nɛ ɔtu gē ya ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi lɛyikwu ɔkɔ ō gba a, ɛgɛnyá nɛ ɔɔma kē lɛ abɔ kwu uwɔ ɔtu lɛ a?

9 Ɔkɔ ō gba géē yɔ i jɛ alɔ eyī tōōtɔ̄ɔ̄, ɔdaŋ ku alɔ humayi gba Ujehofa ɛ̄gbā klla yɔ i má ɛgɛ nɛ ó gē cila ɔkɔ ō gba ku alɔ a. Ocabɔ mafu, Uchris, nōo humayi yɔ ipu uklɔ ō ya lɛ Ujehofa eko doodu ŋmiifi ihayi ofu ɛpa ce ahapa (47) a kahinii: “N gē jɔɔnyɛ ō heyi ofulɔci ku um gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa. Ó wɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ō kɛla lɛ Ujehofa eko nɛ ɛnɔ yɔ i gico nɛ ɔdā doodu heyifuu a! Ɛnyā gē lɛ abɔ kwu um ɔtu ō ta Ujehofa ahinya ku ɛjɛɛji ɛhi nɛ ó je gā um a, kwu ɛnɛɛnɛ ɛga ku ɔkɔ ō gba. Eko duuma nɛ um kē lɛ ɔkɔ gba oŋmɛyi ku ɛ̄cī doodu a, n gē lɔfu gbiyɔla mla ɔtu oyeŋee.”

ƐHI KU ALELEKWU IHƆ

10. Ɔdiya nɛ ɛhi ku Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico cika ō jɛ alɔ eyī a?

10 Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico wɛ agbenu ɔhá nɛ alɔ i má gla ŋ, nōo cika ō jɛ alɔ eyī. Ujisɔsi da alɔ ku alɔ bēē gbɔɔkɔ lɛyikwu Alelekwu Ihɔ a. (Ulúk. 11:9, 13) Ujehofa gē bi Alelekwu Ihɔ a le je “ɔfú nɛ̄ɛ̄nɛ̄hi” lɛ alɔ. (2 Ukɔ́r. 4:7; Ācot. 1:8) Mla otabɔ ku Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico a, alɔ lɔfu lɔtu ojama duuma nɛ alɔ géē má a.

(Má ogwotu ɔmɛ 11) *

11. Ɔwɛ ɛyɛɛyɛyi nyá nɛ Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico lɔfu ta alɔ abɔ a?

11 Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico lɔfu ta alɔ abɔ ō yuklɔ néē je lɛ alɔ ipu ɛ̄gbā ō gba ku Ujehofa. Ó klla géē ta alɔ abɔ ya lɔhi mla ɛhi ɛyɛɛyɛyi nɛ alɔ lɛ a. Ku ɛlā ɔkwɛyi a, alɔ jé ku ɔdā olɔhi nōo gē bɛɛcɛ ŋma ɛ̄gbā ō gba ku alɔ lɛ Ujehofa a, i wɛ ohigbu ō ceyitikwu nɛhi ku alɔ ŋ, amáŋ ohigbu ku Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico yɔ i ta alɔ abɔ nɛ.

12. Oŋma ipu ɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá ku Aíjē 139:23, 24 a, ɔdi nɛ alɔ lɔfu gbɔɔkɔ ku Alelekwu Ihɔ kóō ta alɔ abɔ ya a?

12 Ɛgɛnyá nɛ alɔ géē mafu ku ɛhi ku Alelekwu Ihɔ jɛ alɔ eyī a? Ɔwɛ éyi wɛ ō gbɔɔkɔ kóō ta alɔ abɔ jé, ɔdaŋ ku alɔ lɛ ɔbiipu amāŋ ɛlá ō gbo obɔbi duuma ipu ɔtu. (Jé Aíjē 139:23, 24.) Ɔdaŋ ku alɔ gbɔɔkɔ lɛ a, Ujehofa géē ta alɔ abɔ o bu ipu Alelekwu Ihɔ ku nu, ku alɔ jé, ɔdaŋ ku alɔ lɛ ɔbiipu amāŋ ɛlá ō gbo obɔbi duuma ipu ɔtu. Ɔdaŋ ku alɔ gáā le jé ku alɔ lɛ, alɔ cika ō gbɔɔkɔ lɛ Ɔwɔico kóō je Alelekwu Ihɔ ku nu lɛ alɔ, nōo géē je ɔfu lɛ alɔ ku alɔ ya ɛlá ō gbo obɔbi ɔɔma lé. Ɔdaŋ ku alɔ gē ya ɛnyā, alɔ gē mafu lɛ Ujehofa ku alɔ i dɔka ō ya ɔdā duuma nōo géē cɛ lɛ ɔ cɔnu kóō hii je alelekwu ihɔ ku nu lɛ alɔ ŋ.—Āfi. 4:30.

13. Ɛgɛnyá nɛ alɔ lɔfu mafu ku ɛhi ku Alelekwu Ihɔ jɛ alɔ eyī nɛnɛɛhi a?

13 Ɛhi ku Alelekwu Ihɔ a lɔfu jɛ alɔ eyī fiyɛ, ɔdaŋ ku alɔ gē gbɛla lɛyikwu ɔdā nɛ ó gē ya eko ku alɔ nyā a. Gbɔbu ɛɛ ku Ujisɔsi kóō gā ɔkpanco a, ó da ayikpo ku nu kahinii: “Ɔwɔico géē tū aá mu mla ɔfú eko nɛ̄ alelékwū ihɔ ā wā gaá ce aá ɛyí. Aá kē í wɛ ijáalí kú um . . . jāā ga oŋmɛ́yi kú ɛcɛ” a. (Ācot. 1:8) Ɔdā nōo yɔ i ya yiili icɛ a yɔ a. Mla otabɔ ku Alelekwu Ihɔ a, aluka ku ācɛ nōo lɛbɛɛka umiliyɔn ce ŋma ɔkika doodu ipu ɛcɛ a, kwu piya ācɛ ō gba Ujehofa ɛ̄gbā ɛ. Abɔ alɔ wɛ ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico a, alɔ piyatɔha ipu ɛbɔ, ohigbu ku Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico gē tu alɔ abɔ mafu ɛnɛɛnɛ uce ō ya bɛɛka ihɔtu, eeye, ɛbɔ, ɔtoole, ogbonɛnɛ, olɔhi, ɔtu okpoce, otɛyi waajɛ mla ogbeyi cii. Uce ɛyɛɛyɛyi nyā wɛ “ikpō kú alelékwū” a. (Ugal. 5:22, 23) Alelekwu Ihɔ wɛ ɛnɛɛnɛ ɛhi!

OTABƆ ŊMA ƆKPANCO IPU UKLƆ KU ƆNA Ō TA KU ALƆ

14. Otabɔ nyá nɛ alɔ i gē má ŋ nɛ alɔ lɛ eko nɛ alɔ gē yuklɔ ku ɔna ō ta a?

14 Alɔ lɛ ɛnɛɛnɛ ɛhi ō “yúklɔ́ tɔ̄há” mla Ujehofa, Ujisɔsi mla aalelekwu otɛhɔ a. (2 Ukɔ́r. 6:1) Alɔ gē ya ɛnyā eko duuma nɛ alɔ gē yuklɔ ku ɔna ō ta a. Upɔlu kɛla lɛyikwu iyi nu mla ācɛ ɔhá nōo gē yuklɔ nyā kahinii: “Alɔ wɛ ācoyúklɔ tɔ̄há mla Ɔwɔicō.” (1 Ukɔ́r. 3:9) Eko duuma nɛ alɔ gē yuklɔ ku ɔna ō ta, alɔ klla gē yuklɔ tɔha mla Ujisɔsi. Igbihi nɛ Ujisɔsi je ɔ́da lɛ ācɛ nōo gē yɛce ɔ a kéē ‘nyɔ̄ ga ɛgiyí ācɛ kú éwo dóódu ku é yá kéē le pīya ayíkpó’ ku nu a, Ujisɔsi kahinii: “N géē yɔ̄ mla aá.” (Umát. 28:19, 20) Aalelekwu otɛhɔ a kē bɛ? Ó wɛ ɔhá nɛhi abɔ aalelekwu otɛhɔ a yɔ i bi alɔ jé ɔwɛ eko nɛ alɔ gē tɔɔna ku “ɔ̄kōolɔhi nōo ī mɛ ŋ́ mā . . . lɛ ācɛ kú ipú ɛcɛ” a!—Mafú 14:6.

15. Je ocabɔ ŋma ipu Ubáyíbu nōo mafu aya ō cɛgbá nɛhi nɛ Ujehofa lɛ ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a.

15 Abɔ alɔ yɔ i nyi ikpo ku ɛlā ku Ajɔɔcɛ a, ikpo ōhī lɔfu gwonu ipu ɔtu nōo le tutu ō miyɛ ɛlā a klla jɛ gɔbu. (Umát. 13:18, 23) Ɔnyɛ gē cɛ lɛ ikpo ku ɔkwɛyi a kóō jɛ klla gwa ikpo a? Ujisɔsi ka ku ɔcɛ duuma i gáā je piya ɔyikpo ku nu gla ŋ, ayika “Ádā a. . . lɛ ɔ́ pi wā nɛ.” (Ujɔ́n. 6:44) Ubáyíbu je ocabɔ éyi ku ɛnyā lɛ alɔ. A blakwu eko éyi nɛ Upɔlu tɔɔna lɛ ígwu ku acɛnya nōo yɔ eyiyɛɛcɛ ku igeli ku Ufilipayi a kpɔ ɛ? Má ɔdā nɛ Ubáyíbu ka lɛyikwu ɔcɛ éyi ku uwa nɛ iye nu wɛ Ulidiya a: “Óndú ā lɛ ɔ ɔtū túkwu ɛlā nɛ̄ Upɔ́lu yɔ̄ ī ka ā.” (Ācot. 16:13-15) Bɛɛka Ulidiya a, Ujehofa humayi pi alɛwa ku ācɛ bla iyi nu.

16. Ɔnyɛ nɛ alɔ cika ō je owoofu lɛ ɔ ku ɔdā olɔhi nɛ alɔ gē má ipu uklɔ ku ɔna ō ta a?

16 Ɔnyɛ gē ya nɛ ɔdā olɔhi gē bɛɛcɛ ŋma ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a? Upɔlu cila ohi ku ɔka ɔɔma eko nɛ ó ta ɔkpá nyā gē lɛ ujɔ ku Ukɔrinti a kahinii: “Uklɔ́ kú um ipú aá lɛbɛ̄ɛka ɔ̄cɛ nōo nyi ikpɔ̄dɛ̄hɔ̄ ā. Uklɔ́ kú Apólɔsi lɛbɛ̄ɛka ɔ̄cɛ nōo gē kpó éŋkpɔ̄ tū īkpɔ̄dɛ̄hɔ̄ ā. Amáŋ Ɔwɔicō yá ɛ́ɛ́ nɛ̄ īkpɔ̄dɛ̄hɔ̄ ā gē jɛ̄ á. Ó lɛ ā, ɔ̄cɛ nōo nyi ā mɛ́mla ɔ̄cɛ nōo kpó éŋkpɔ̄ tū ɔ̄ ā, í wɛ ɔdā dúúmā ŋ́. Ɛ̄nɛ̄ o wɛ odée ā wɛ Ɔwɔicō nōo gē yá kú īkpɔ̄dɛ̄hɔ̄ ā kóō jɛ̄ ā.” (1 Ukɔ́r. 3:6, 7) Bɛɛka Upɔlu a, alɔ cika ō bēē je owoofu lɛ Ujehofa eko doodu, ku ɔdā olɔhi duuma nōo bɛɛcɛ ŋma ipu uklɔ ku ɔna ō ta a.

17. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā mafu ka ō “yúklɔ́ tɔ̄há” mla Ɔwɔico, Ujisɔsi mla aalelekwu otɛhɔ jɛ alɔ eyī a?

17 Ɛgɛnyá nɛ alɔ géē mafu ku ɛga nɛ alɔ lɛ ō “yúklɔ́ tɔ̄há” mla Ɔwɔico, Ujisɔsi mla aalelekwu otɛhɔ a jɛ alɔ eyī nɛhi a? Alɔ lɔfu ya lɛ a, ŋma lɛ ō ya ɔdā duuma nɛ alɔ ya gla, o ya ɛɛ ku alɔ tɔɔna ku ɔkoolɔhi lɛ ācɛ ɔhá. Alɔ lɔfu ya ɛnyā ɔwɛ alɛwa. Ɔwɛ éyi wɛ ō tɔɔna ‘ɔgbɔ́ kú ójila amāŋ ŋma ɔlɛ gā ɔlɛ.’ (Ācot. 20:20) Ācɛ alɛwa gē jɔɔnyɛ ō tɔɔna eko néē tutu ŋ. Eko duuma néē lɛ ɔcɛ néē jé ŋ ma má, é gē hɛ okonu tu ɔcɛ ɔɔma ɔwɛ ojilima klla gē ceyitikwu gbɔɔ ɔka ō ka mla ɔ. Ɔdaŋ ku ɔcɛ ɔɔma mafu ku ó dɔka ɛlā a, é gē bi ijeeyi le bi ɔka ō ka ɔɔma le tɔɔna lɛyikwu Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico a.

(Má ogwotu ɔmɛ 18) *

18-19. (a) Ɛgɛnyá nɛ alɔ lɔfu kpo eŋkpɔ tu ikpo ku ɔkwɛyi a? (b) Je ocabɔ éyi nōo mafu ɛgɛ nɛ Ujehofa tu ɔcɛ éyi néē gē klɔcɛ ku Ubáyíbu mla ɔ abɔ a.

18 Abɔ alɔ wɛ “acoyúklɔ́ tɔ̄há mla Ɔwɔicō” a, alɔ i cika ō nyi ikpo ku ɔkwɛyi a foofunu ŋ, amáŋ alɔ cika ō kpo eŋkpo tu ɔ. Ɔdaŋ ku ɔcɛ éyi mafu ku ɛlā a hɛ ɔ ɔtu, alɔ dɔka ō ya ɔdā duuma nɛ alɔ ya gla ō cigbihi gáā kɛla lɛ ɔcɛ ɔɔma, amāŋ ya ōmiya mla ɔcɛ ɔhá nōo géē gbɔɔ oklɔcɛ ku Ubáyíbu mla ɔcɛ ɔɔma a. Abɔ oklɔcɛ a yɔ i jɛ gɔbu a, alɔ gē gweeye nɛhi eko nɛ alɔ gē má ɛgɛ nɛ Ujehofa yɔ i ta ɔcɛ ɔɔma abɔ, kóō ya opiyabɔ ipu ɔwɛ nɛ ó gē gbɛla klla ya uce lɛ a.

19 Leyi yɛ ocabɔ ku Uraphalalani, nōo tɛtɛ wɛ ɔcɛ ō pa ɛcí ipu éwo ku South Africa a. Ó dɔka ɔdā nɛ ó yɔ i jé ŋma oklɔcɛ ku Ubáyíbu ku nu a. Amáŋ ō gáā kwu lɔnɔ tu ɔ ō cɛ ɔdā nɛ ɛlā ku Ɔwɔico ka lɛyikwu ācɛ ō gwɛba a. (Obla. 18:10-12) Ɛmɛɛma, ó cɛ lɛ Ɔwɔico lɛ ɛlá ō gbo ku nu piyabɔ. Abɔ eko yɔ i nyɔ a, ó gáā habɔ ɛcí ō pa a ta, naana nōó wɛ uklɔ foofunu nɛ ó lɛ a. Uraphalalani, nōo wɛ ihayi ofu ɛta (60) babanya a kahinii: “N ta Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa ahinya ku otabɔ néē je gā um ɔwɛ alɛwa a. Ɔwɛ éyi wɛ ɛgɛ néē ta um abɔ ō lɛ uklɔ ɔhá a. Ofiyɛ duu a, n ta Ujehofa ahinya, ɛgɛ nɛ ó tu um abɔ lɛ oyeeyi ku um piyabɔ, o ya ɛɛ ku um wɛ Ɔcɛ Ocijali nōo lɛ Ubatisim ya, nōo lɔfu yuklɔ ku ɔna ō ta a.”

20. Ɔdi nɛ a lɛ ɔtu ku uwɔ ya ekponu ku anuɔ géē yɔ i ya a?

20 Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ leyi yɛ agbenu ɛnɛ nɛ alɔ i ma gla ŋ ma ɛ. Ɛ̄nɛ̄ ō kē fiyɛ duu a, wɛ ɛnɛɛnɛ ɛga nɛ alɔ lɛ ō wɛ ɔya ku Ujehofa a. Ɛnyā géē jɛga lɛ alɔ ō lɛ itene ŋma agbenu ɔhá nɛ alɔ i má gla ŋ. Agbenu bɛɛka ɔkɔ ō gba lɛ ɔ, ō má ɛgɛ nɛ Alelekwu Ihɔ ku nu gē ta alɔ abɔ, mɛmla ō miyɛ otabɔ ŋma ɔkpanco ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a. Alɔ dɔka ō ya ku aagbenu nɛ eyī i má gla ŋ ma nɛ Ujehofa je lɛ alɔ a, kóō jɛ alɔ eyī nɛɛnɛhi fiyɛ. Alɔ kóō hii lɛ abɔ ci ō yɔ i ta Ujehofa ahinya ɛgɛ nɛ ó wɛ ɛnɛɛnɛ ɔya ku alɔ a ŋ.

IJÉ ƆMƐ 145 God’s Promise of Paradise

^ par. 5 Ipu ikpɛyi ɛlā nɛ alɔ klɔcɛ gáā yɛ a, alɔ kɛla lɛyikwu agbenu alɛwa ŋma ɛgiyi Ujehofa nɛ alɔ má eyī gla. Ikpɛyi ɛlā nyā géē kɛla lɛyikwu agbenu alɛwa nɛ alɔ i má eyī gla ŋ, mla ɛgɛ nɛ alɔ géē mafu kē jɛ alɔ eyī a. Ó klla géē ya ku alɔ kóō yɔ i ta Ujehofa nōo je ɛnɛɛnɛ aɔdā nyā lɛ alɔ a ahinya tōōtɔ̄ɔ̄.

^ par. 58 ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: (1) Ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi yɔ i jɔɔnyɛ ō má aɔdā nɛ Ujehofa ya a, klla yɔ i gbɛla tu ɛma ku nu mla Ujehofa.

^ par. 60 ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: (2) Ɔyinɛ alɔ nɔnya ɔɔma piii, gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa kóō je ɔfu iyē lɛ ɔ, o ya ɛɛ kóō lɔfu tɔɔna.

^ par. 62 ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: (3) Alelekwu Ihɔ ta ɔ abɔ kóō lɛ ɔtu tɔɔna lɛyikwu Ajɔɔcɛ a, eko nɛ ó tutu ō tɔɔna ŋ.

^ par. 64 ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: (4) Ɔyinɛ alɔ nɔnya ɔɔma yɔ i klɔcɛ mla ɔcɛ ɔɔma nɛ ó tɔɔna lɛ ɔ eko nɛ ó tutu ō tɔɔna ŋ ma. Ó klla yuklɔ ō tɔɔna mla ō lɛ ācɛ piya ayikpo ku Ukraist mla otabɔ ku aalelekwu otɛhɔ ku Ɔwɔico a.