Skip to content

Skip to table of contents

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Auce ō ya néē cɔci ipu ɔkpá ku Ācɛ Ugalésīya 5:22, 23 a, wɛ “Īkpō kú Alelékwū” foofunu a nɛɛ?

Ɔkpá ku Ācɛ Ugalésīya ɔɔma kɛla lɛyikwu auce ō ya ahaanɛ: “Īkpō kú Alelékwū ā wɛ ihɔtū, éeyē, ɛbɔ́, ɔtū oōlé, ogbonɛnɛ, olɔhi, ɔtōkpóce, otɛ́yí wāajɛ, ogbēyīcíí.” Amáŋ ó wɛ ɛnyā foofunu wɛ uce ō ya olɔhi nɛ Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico lɔfu ta alɔ abɔ ku alɔ lɛ a ŋ.

Ɛgɛnyá nɛ alɔ bi le jé a? Gbɔbu ɛɛ ku Upɔlu kóō gbɔɔ ō cɔci ikpo ku Alelekwu a, ó kahinii: “Ɔdā nɛ̄ alɛɛcɛ gē yá ā . . . wɛ ajā ōgbo, īnyī ōblá, oyēeyi obɔ̄bí ō lā, ɛcí ōpa, imabɔ̄, eyījii ō tāācɛ, ikpɛ́lá ō yá, ímálanyī, ícɔ̄nū, oōkɔ̄ ígwíígwu útū ō hɛ́, ímálanyī-ɔka, ejé oōgwá nwuné fíyɛ́ abɔ̄, ɔdīcíci kú uwū ō yá, mla ɔdā ō lɛbɛ̄ɛka aɔ́dā nēe bá ā.” (Ugal. 5:19-21) Oŋmɛyi ku ɔgba ɔɔma Upɔlu kahinii, ɔdā nōo lɛbɛɛka aɔdā néē ba a, ɔɔma le ka ó wɛ ɛjɛɛji “ɔdā nɛ̄ alɛɛcɛ gē yá ā,” bɛɛka ɛ̄nɛ̄ ō yɔ ipu ɔkpá ku Ācɛ Ukólōsi 3:5 nɛ Upɔlu cɔci a ŋ. Ɔdā ekponu ɔɔma nɛ ó ya eko nɛ ó yɔ i cɔci auce ō ya olɔhi ahaanɛ a duu a. Ipu ɔgba ofu ce ɛta (23) a ó kahinii: “Íne dúú í yɔ̄ nōo ī ci ɔ̄cɛ ō yá ucē ɔwɛ dúúmā nēe bá nyā ŋ́.” Ó lɛ a, ó wɛ ɛjɛɛji auce ō ya olɔhi nɛ Alelekwu Ihɔ lɔfu ta alɔ abɔ ku alɔ lɛ a nɛ Upɔlu cɔci a ŋ.

Alɔ jé ɛnyā lɛ a, eko nɛ alɔ lɛ ikpo ku Alelekwu nɛ Upɔlu cɔci a, miya mla aku ɔla ofiyajɛ nɛ ó ta gē lɛ ujɔ nōo yɔ Ɛfɛsɔsi a. Ó da uwa kahinii: “Ohígbū ka ɔlá ofíyajɛ nyā yá ɛ́ɛ́ nɛ̄ ācɛ gē yá ɛjɛ̄ɛ̄jī aɔ́dā nōo lɔhi, aɔ́dā nēe le kpaakpa mɛ́mla aɔ́dā nēe wɛ ɔkwɛ̄yi á.” (Āfi. 5:8, 9) Ii gboo, “aɔ́dā nōo lɔhi” mɛmla aɔdā okpaakpa mla aɔdā nōo wɛ ɔkwɛyi a, wɛ ipu ikpo ku “ɔlá ofíyajɛ” a, ó klla wɛ ipu “īkpō kú Alelékwū” a duu.

Alɔ klla géē jɛyi nu lɛ a, ɔdaŋ ku alɔ lɛ ikpo ku Alelekwu a miya mla uce ō ya ɛhili nɛ Upɔlu da Utimoti kóō ceyitikwu ya kóō lɛ a. Ó da ɔ kahinii: “Yɛce ɔdā nōo le kpaakpa klla lɔhi. Cēyītīkwū ká ā yúufi Ɔwɔicō, ká ā cɛ̄ɛ̄lā kú nū. Yíihɔtū, lɛ ɔtū lé, cɛ́ɛ́ a klla kē gbonɛnɛ.” (1 Utím. 6:11) Uce ɛta ŋma amanya foofunu (ō cɛɛla, yihɔtu, mɛmla ogbonɛnɛ) wɛ ipu “īkpō kú Alelékwū” á. Amáŋ Utimoti kē cika ō ya kóō lɛ auce ohile a, bɛɛka uce ō ya nōo le kpaakpa klla lɔhi, ufi ku Ɔwɔico ō ya mɛmla ɔtoole. Ó klla jé ka ó géē cɛgbá otabɔ ku Alelekwu Ihɔ a, o ya ɛɛ kóō lɛ auce nyā a.—⁠Má aɛga ku Ubáyíbu nyā duu: Ācɛ Ukólōsi 3:12; 2 Upíta 1:5-7.

Ó lɛ a, ó wɛ ɛjɛɛji uce ō ya nɛ Ācɛ O Yɛce Ukraist cika ō lɛ a, néē cɔci ipu ɔkpá ku Ācɛ Ugalésīya 5:22, 23 a ŋ. Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico lɔfu ta alɔ abɔ, ku alɔ lɛ auce ahaanɛ nōo wɛ “īkpō kú Alelékwū” a. Amáŋ ó lɛ uce ō ya alɛwa ɔhá nɛ alɔ cika ō lɛ, o ya ɛɛ ku alɔ piya ācɛ ojikoko ipu ɛlā ku Ɔwɔico. É klla géē ta alɔ abɔ ku alɔ “je pīya ɔ̄cɛ ɛ̄yīpɛ̄ ā piíí, nɛ̄ Ɔwɔicō yá ku alɔ lɛbɛ̄ɛka anú abɔ̄yīnū ā, kú alɔ lā ɔwɛ nɛ̄ ɛjɛ̄ɛ̄jī ācɛ géē má oyēeyī okpaakpa nōo géē yá kú ɔtū kóō he Ɔwɔicō ɛ́gɛ́nɛ̄ ɛlā ɔkwɛ̄yi nōo ŋmá ɛgiyí nū lɛ ā.”—⁠Āfi. 4:⁠24.