Skip to content

Skip to table of contents

Abɔ eko ku “owu nɛ̄hi” ku Ɔwɔico yɔ i ba a, ācɛ cika ō po ahɔ̄ nɛ Ɔwɔico yɔ i pi a!

Ɛpɔ Ō Ka Ku Ɔwɔico—Ó Gē Pi Ācɛ Ahɔ̄ Taajɛ Lɔɔlɔhi Gbɔbu?

Ɛpɔ Ō Ka Ku Ɔwɔico—Ó Gē Pi Ācɛ Ahɔ̄ Taajɛ Lɔɔlɔhi Gbɔbu?

ƆCƐ ō da ācɛ ɔdaŋ ku a ɔwɔ, owu amāŋ ɛnɔ géē cɛ a, lɛ má ku owu nɛhi yɔ i ta fiya fiya gā ɛgiyi ajɛ éyi nɛ ācɛ ba ipu nu nwune a. Abɔ ó wɛ ɔcɛ nōo gē lɛ ɛlá wu ogbotu ku ācɛ ɔhá a, ó géē ya ɔdā duuma nɛ ó ya gla, o ya ɛɛ kóō pi uwa ahɔ̄ gbɔbu le eko a.

Ɔwɛ ekponu ɔɔma, Ujehofa yɔ i pi alɛɛcɛ nōo lā ipu ɛcɛ ahɔ̄ lɛyikwu “owu nɛ̄hi” nōo bɔbi fiyɛ ɔdā duuma néē humayi po ipu ɔ̄kā a. Ɛgɛnyá nɛ ó yɔ i ya ɛnyā a? Ɔdiya nɛ alɔ kē jé kpɔcii ka Ujehofa yɔ i je eko taajɛ lɛ ācɛ lɔɔlɔhi, o ya ɛɛ kéē ya odee lɛyikwu ahɔ̄ nɛ ó yɔ i pi uwa anu a? O ya ɛɛ ku alɔ má ohi ku aɔka nyā, aflɛyi alɔ géē leyi yɛ ɛgɛ nɛ Ujehofa pi ācɛ ōhī ahɔ̄ eko igble a.

EKO NƐ ƆWƆICO PI ĀCƐ AHƆ̄ TAAJƐ

Ipu Ubáyíbu, Ujehofa pi ācɛ ahɔ̄ lɛyikwu “owu nɛ̄hi” ɛyɛɛyɛyi nōo géē ta, amāŋ ɔwɛ nɛ ó géē kɛpɔ tu ācɛ nōo gē kweyigedee biya íne ku nu a. (Aíit. 10:25; Ujɛr. 30:23) Eko duuma, ó ge pi ācɛ nōo gē ya ikpɛyi olɔfu ta ɔ a ahɔ̄ taajɛ lɔɔlɔhi gbɔbu. Ó klla gē da uwa ɔdā néē géē ya, o ya ɛɛ kéē lɛyitaajɛ lɛ ɔ a. (2 Aɔ́cɛ́ 17:12-15; Uneh. 9:29, 30) Igbalɛwa, o ya ɛɛ kóō ta ācɛ a abɔ kéē le piyabɔ, ó gē bi ācɛ nōo gē gba ɔ ɛ̄gbā ipu ɛcɛ le tɔɔna ku ɛpɔ nɛ ó gáā ka tu ācɛ a. Ó klla gē bi ɔwɛ nyā le ta uwa abɔ kéē jé ka é cɛgbá opiyabɔ boobu.—Émɔ̄s. 3:7.

Unowa wɛ ocabɔ éyi ku ɔcɛ nɛ Ɔwɔico bi le ya ɛdɔ uklɔ nyā. Ācɛ nōo lā eko ku Unowa a gē gbaja, gē ŋmo ācɛ klla gē ya ɔdobɔbi ɛyɛɛyɛyi ɔhá. Naana a, Unowa i yuufi ŋ. Ó bi ihayi alɛwa le pi ācɛ a ahɔ̄, ka eŋkpɔ géē ceenyi klla oduudu ɛcɛ a. (Ohút. 6:9-13, 17) Ó klla da uwa ɔdā néē cika ō ya kéē le wi. Unowa tɔɔna nɛɛnɛhi, ohigbu ɛnyā, igbihaajɛ é hi ɔ ka ɔcɛ “nōo tɔ́ɔna kú ācɛ kéē yá ɔdā okpaakpa ā.”—2 Upít. 2:5.

Naana nɛ Unowa ceyitikwu tɔɔna a, ācɛ ku eko ɔɔma ta ō jahɔ tu ɛlā ku Ɔwɔico nɛ ó yɔ i da uwa a. Ācɛ a mafu ka é lɛ ɔtu okpoce ŋ duudu. Ohigbu ɔɔma, é le pɛ kwū eko nɛ “éŋkpɔ̄ ā gaá lɛ uwá kpó nyɔ̄.” (Umát. 24:39; Uhíb. 11:7) Abɔ oŋmɛyi ku uwa le ba a, é gáā jama jama ka ku Ɔwɔico i pi uwa ahɔ̄ ŋ ma.

Ó kē lɛ eko ɔhá nɛ Ujehofa pi ācɛ ōhī ahɔ̄, amáŋ eko nōo le pi uwa ahɔ̄ taajɛ a le kpii gbɔbu ɛɛ ku “owu nɛ̄hi” ku ɛpɔ nɛ ó gáā ka tu uwa a kóō gbɔɔ. Naana nɛ eko a i nwune ŋ ma, eko nɛ ó je lɛ ācɛ nōo géē má owe ɔdaŋ ka é piyabɔ ŋ ma jɛ kéē le piyabɔ. Ocabɔ mafu, Ujehofa pi ācɛ ku Ijipiti ahɔ̄ taajɛ gbɔbu ɛɛ nɛ ó ya uwa itala igwo á. Bɛɛka itala ɔmɛ ahaapa a, Ujehofa ta Umosisi mla Arɔni ɛhɔ kéē pi Ufero mla ācɛ ɔlɛ nu ahɔ̄ lɛyikwu ɛcɔwɔ nōo géē ya klla i biya odee alɛwa a. Abɔ ɛcɔwɔ a géē gbɔɔ ō ya oŋmɔci nu a, eko nɛ Ɔwɔico je taajɛ lɛ uwa kéē lɛ aodee ku uwa kpo gā inu klla le kwu tayinu a jɛ? Ubáyíbu kahinii: “Aígabɔ̄ kú ɔlɛ́ ɔcɛ́ ā le ufi yá ohígbū ɔdā nɛ̄ Óndú ā ka ā, anɔ́ɔ é le aɔ́fiyɛ mɛ́mla aɛ́bɛ́ kú uwā kpó tū ipú inu. Amáŋ ācɛ nēé lɛ ɛlá wu ahɔ̄ nɛ̄ Ɔwɔicō pi uwá ŋ́ mā, habɔ̄ aɔ́fiyɛ mɛ́mla aɛ́bɛ́ kú uwā bá ɛcɛ.” (Oyɛb. 9:18-21) Ó lɛ aafu ŋ, Ujehofa pi uwa ahɔ̄ taajɛ lɔɔlɔhi. Ācɛ nōo bi ahɔ̄ ō pi a le yuklɔ fiya fiya a í má owe bɛɛka ācɛ nōo ta ō jahɔ a ŋ.

Ɔwɛ ekponu ɔɔma, Ujehofa pi Ufero mla ācɛ ɔlɛ nu ahɔ̄ gbɔbu le eko nɛ ó ya uwa itala igwo a. Amáŋ, é ta ahɔ̄ ō pi ku nu ɔɔma. Ohigbu ɔɔma, ɛjɛɛji aɔkpla ku uwa gekwu. Ó kē wɛ ɔdā ō kwiiye nɛɛnɛhi! (Oyɛb. 11:4-10; 12:29) É géē yɛ i miya ahɔ̄ ō pi ɔɔma gbɔbu le eko? Ii! Boobu, Umosisi gbɔɔ ō pi ācɛ Isrɛlu ahɔ̄ lɛyikwu itala igwo nōo gáā ya a. Ó klla da uwa ɛgɛ néē géē ya ku ācɛ ɔlɛ uwa kéē wi. (Oyɛb. 12:21-28) Ācɛ ɛmula lɛyitaajɛ lɛ ahɔ̄ ō pi ɔɔma a? Aluka ku ācɛ Isrɛlu, mla ācɛ néē wɛ ācɛ Isrɛlu ŋ, mla ācɛ Ijipiti kwu “ɛwa nɛ̄hi kú ācɛ ɔhá” nōo wi ŋma itala ku Ɔwɔico klla nyɛɛ ŋma Ijipiti a, lɛbɛɛka umiliyɔn ɛta amāŋ fiyɛ.—Oyɛb. 12:38.

Aocabɔ nyā mafu ka Ujehofa gē je eko taajɛ lɔɔlɔhi lɛ ācɛ kéē lɛyitaajɛ lɛ ahɔ̄ ō pi ku nu. (Obla. 32:4) Ɔdiya nɛ Ɔwɔico gē ya lɛ a? Ɔyikpo Upita kwu ɔ u ta alɔ eyī peee, ka Ujehofa i ‘tíne kú ɔ̄cɛ dúúmā kóō le yíífi ŋ́, amáŋ ó tíne ka odúúdú [ācɛ] kéē le pīyabɔ̄ ŋmá íne nēé bīya ā.’ (2 Upít. 3:9) Ku ɔkwɛyi a, Ɔwɔico lɛ ɛlá wu ācɛ ɔɔma nɛhi. Ó dɔka kéē lɛyitaajɛ lɛ ahɔ̄ ō pi ku nu klla ya opiyabɔ gbɔbu ɛɛ ku eko ku ɛpɔ ō ka ku nu kóō wa.—Ayis. 48:17, 18; Uróm 2:4.

Ō LƐYITAAJƐ LƐ AHƆ̄ Ō PI KU ƆWƆICO ICƐ

Icɛ, ɛjɛɛji alɔ cika ō lɛyitaajɛ lɛ ahɔ̄ ō pi éyi nōo cɛgbá nɛɛnɛhi néē bi yɔ i tɔɔna ipu oduudu ɛcɛ a. Eko nɛ Ujisɔsi yɔ ipu ɛcɛ a, ó pi alɔ ahɔ̄ ku ɛcɛ ku Ebilii nyā géē je cataajɛ igbihaaje ɛpleeko ku “ōwē nɛ̄hi” a. (Umát. 24:21) Ohigbu ɔdā ɔɔma nōo géē ya ɛɔɔbu a, Ujisɔsi lɛ akacɛ éyi ka taajɛ nōo mafu peee ɔdā nɛ ayikpo ku nu cika ō leyice ō má, mla ɔdā nōo géē ya ɔdaŋ ka eko ɔɔma le ba. Aodee kpɔcii kpɔcii nɛ Ujisɔsi cɔci ka é géē ya ipu oduudu ɛcɛ a yɔ i ya nɛ alɔ gē má icɛ á.—Umát. 24:3-12; Ulúk. 21:10-13.

Ohigbu akacɛ ɔɔma, Ujehofa yɔ i gbɔɔkɔ lɛ ɛjɛɛji ācɛ kéē cɛ ō lɛyitaajɛ lɛ ɔ klla gba ɔ ɛ̄gbā. Ó wɛ ɔtu ku nu ku ācɛ nōo gē lɛyitaajɛ lɛ ɔ a kéē jɔɔnyɛ oyeeyi olɔhi babanya mla ɔhā alɛwa ku ɛcɔbu ipu ɛcɛ ɛpɛpɛ ku nu. (2 Upít. 3:13) Ujehofa dɔka ō ta ācɛ abɔ kéē kpɔtuce aokonu ō ce ku nu. Ó yɔ i ya ɛnyā ŋma lɛ ō da uwa ɛlā nōo géē nya oyeeyi ku uwa ta. Ɛlā ɔɔma kē wɛ “ɔ̄kōolɔhi kú ajɔ̄ɔ̄cɛ́ ā” nɛ Ujisɔsi tɛtɛ le ka taajɛ kéē géē “tɔ́ɔna [ku nu] . . . ga odúúdú kú ɛcɛ kóō wɛ ijáalí lɛ éwo dóódu” á. (Umát. 24:14) Ipu ajɛ nɛ aluka ku uwa gaajɛ ofu igwo ɛpa (240) a, Ɔwɔico lɛ ācɛ nōo gē gba ɔ ɛ̄gbā ɔkwɛyi a fu kéē wɛ ācɛ nōo géē ya ku ācɛ kéē jé ɛlā nōo ŋma ɛgiyi nu a. Ó wɛ ɔtu ku Ujehofa ku ācɛ alɛwa kéē lɛyitaajɛ lɛ ahɔ̄ ō pi ku nu klla wi ŋma “owu nɛ̄hi” ku ɛpɔ okpaakpa ku nu nōo yɔ i wa a.—Usɛf. 1:14, 15; 2:2, 3.

Ujehofa gē pi ācɛ ahɔ̄ taajɛ lɔɔlɔhi gbɔbu le eko? Ɔka ɔɔma i cɛgbá ŋ. Ohigbu ku alɔ le má peee ka Ujehofa gē ya lɛ a. Ikɔkɔ ɔɔma, ɔka nōo cɛgbá nɛ alɔ cika ō da a wɛ kahinii: Ācɛ géē lɛyitaajɛ lɛ ahɔ̄ ō pi ku Ɔwɔico babanya néē lɛ ɛga kpɔ ɛ ma a? Alɔ gbla acocɛhɔ ku Ɔwɔico ya. Alɔ ta ācɛ alɛwa abɔ ɛgɛ duuma nɛ alɔ ya gla, o ya ɛɛ kéē wi ɛpleeko ku oŋmɛyi ku ɛcɛ obɔbi nyā.