Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 27

Ɔdiya Nɛ Alɔ Cika Ō Yuufi Ujehofa A?

Ɔdiya Nɛ Alɔ Cika Ō Yuufi Ujehofa A?

“Óndú ā wɛ oklóbīya kú ācɛ dúúmā nēe gē yúufi nū ā.”—AÍJĒ 25:14.

IJÉ ƆMƐ 8 Ujehofa Gē Gbo Ɛjɛɛji Alɔ A

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A a

1-2. Ɛgɛ nɛ ɔkpá ku Aíjē Kú Ɛ̄gbā 25:14 ka a, ɔdi nɛ alɔ cika ō ya ɔdaŋ ku alɔ dɔka ō lɛ ɛma olɔhi mla Ujehofa a?

 UCE ō ya nyá nɛ a gbɛla ka ó cɛgbá nɛhi ɔdaŋ ku a dɔka ku ɛma nōo yɔ ɔtahɛ ku awɔ mla ɔcɛ ɔhá a kóō yɔ i gɔbu a? A géē cila ōhī a ka aɔkpa olɔhi cika ō yihɔtu iyi uwa klla je otabɔ lɛ iyi uwa. Á kē gáā gbɛla ka ufi wɛ ɔdā nōo cɛgbá cɛɛ ku ɛma nōo yɔ ɔtahɛ ku aa kóō yɔ i gɔbu ŋ. Amáŋ ɛgɛ nɛ ikpɛyi ɛlā ku oklɔcɛ nyā ka lɛ a, ācɛ nōo dɔka ō lɛ ɛma olɔhi mla Ujehofa cika ō “yúufi” nu piii.”— Aíjē Kú Ɛ̄gbā 25:14.

2 Ɛgɛ duuma nɛ ó gboji nɛ alɔ yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā ɛ, ɛjɛɛji alɔ cika ō lɛ ufi okpaakpa a lɛ ɔ. Amáŋ ɔdi nɛ ó wɛ ō yuufi Ɔwɔico a? Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā nwu ō yuufi Ɔwɔico a? Ɔdi nɛ alɔ kē lɔfu nwu lɛyikwu ufi ku Ɔwɔico ō ya ŋma ocabɔ ku Obadiya, Ujɛhoyada nōo wɛ Otrɛyi Ku Ācɛ Ogwɛɛya, mla Ujowasi nōo wɛ Ɔcɛ́ a?

ƆDI NƐ Ó WƐ Ō YUUFI ƆWƆICO A?

3. Lɛ ɔ teyi peee ɛgɛ nɛ ufi lɔfu gbo alɔ a.

3 Ō ya yuufi Ɔwɔico wɛ ka alɔ i gáā ya ɔdā duuma nōo géē biya ɔ ɔtu ŋ. Naana nɛ ɛlā nōo wɛ ufi a i gē he acɛ ɔtu ŋ ma, alɔ lɔfu lɛ itene ŋma anu ohigbu ka ó gē ta alɔ abɔ ō ya ōmiya olɔhi. Ufi kóō gwonu ŋma ɛyi ɛfu lɔfu ci alɔ ŋma ō yɛ okonugwu ku ɛyi ɛfu a. Ufi ku agbe lɔfu ya ku alɔ kwinya ŋma āhɔ̄ nōo lɔfu ya alɔ agbe. Ufi kóō biya ɛma nɛ alɔ lɛ mla ɔcɛ a, lɔfu ci alɔ ŋma ō kɛla amāŋ ya odee ɔwɛ nōó kpaakpa ŋ.

4. Ɛdɔ ufi nyá nɛ Usetan dɔka ku ācɛ kéē lɛ lɛ Ujehofa a?

4 Usetan dɔka ku ācɛ kóō lɛ ufi ɛ̄nɛ̄ ó kpaakpa ŋ ma lɛ Ujehofa. Usetan dɔka ku alɔ kpɔtuce ka Ujehofa gē cɔnu mla alɔ eko doodu klla dɔka ō ya alɔ itala, ka alɔ i klla gáā ya ɔdā nōo he ɔ ɔtu gboogboo gla ŋ. (Ujób. 4:18, 19) Usetan dɔka ku alɔ lɛ ufi ɛ̄nɛ̄ ó kpaakpa ŋ ma lɛ Ujehofa, nōo géē ya ku alɔ lɛ abɔ ci ō gba ɔ ɛ̄gbā. Amáŋ alɔ i cika ō lɛ ɛdɔ ufi ɛgɛnyā lɛ Ujehofa ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma, alɔ cika ō nwu ō lɛ ojilima ce ɔ klla yuufi ō ya ɔdā nōo géē biya ɔ ɔtu.

5. Ɔdi nɛ ó wɛ ō yuufi Ɔwɔico a?

5 Ɔcɛ nōo lɛ ufi okpaakpa a lɛ Ɔwɔico yihɔtu nu nɛhi, ó klla gē dɔka ō ya ɔdā duuma nōo géē biya ɛma nɛ ó lɛ mɛmla ɔ a ŋ. Ujisɔsi lɛ ɛdɔ ‘ufi’ ɛgɛnyā lɛ Ujehofa. (Uhíb. 5:7) Ó lɛ ufi ɛ̄nɛ̄ ó kpaakpa ŋ ma lɛ Ujehofa ŋ. (Ayis. 11:2, 3) Ikɔkɔ ɔɔma, ó yihɔtu ku Ujehofa nɛɛnɛhi klla dɔka ō lɛyitaajɛ lɛ ɔ. (Ujɔ́n. 14:21, 31) Bɛɛka Ujisɔsi a, alɔ lɛ ojilima nɛhi lɛ Ujehofa klla lɛ ufi okpaakpa a lɛ ɔ, ohigbu ka ó lɛ ihɔtu, jijeeyi, gē ya ɔdā okpaakpa, klla lɛ ɔfu nɛhi. Ohigbu ka alɔ klla jé ka Ujehofa yihɔtu alɔ nɛɛnɛhi a, ó gē lɛ ɛlá wu ɛgɛ nɛ alɔ gē ya ɛlā lɛ eko duuma nɛ ó lɛ ɛlā nwu alɔ. Ɔdaŋ ku alɔ i lɛyitaajɛ lɛ Ujehofa ŋ, ó gē biya ɔ ɔtu nɛhi. Amáŋ ɔdaŋ ku alɔ lɛyitaajɛ lɛ ɔ, ó gē cɛ lɛ ɔtu he ɔ.—Aíjē 78:41; Aíit. 27:11.

ALƆ LƆFU NWU Ō YUUFI ƆWƆICO

6. Ɔdi wɛ ɔwɛ éyi nɛ alɔ lɔfu nwu ō yuufi Ɔwɔico a? (Aíjē Kú Ɛ̄gbā 34:11)

6 É ma alɔ mla ufi Ujehofa ō ya ŋ, alɔ cika ō nwu ō ya lɛ a. (Jé Aíita 2:5.) Ɔwɛ éyi nɛ alɔ lɔfu ya ɔɔma a wɛ ō leyi yɛ aɔdā ɛyɛɛyɛyi nɛ Ɔwɔico ya a. Eko duuma nɛ alɔ gáā le nwu lɛyikwu ɛgɛ nɛ aɔdā nɛ Ujehofa ya a mafu ijeeyi, ɔfu, mla ihɔtu nɛhi nɛ ó lɛ lɛ alɔ a, ó géē ya ku alɔ lɛ ojilima mla ihɔtu nɛhi lɛ ɔ. (Uróm 1:20) Ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi nōo lé ka u Adrienne a kahinii: “Eko duuma nɛ um leyi má ɛjɛɛji aɔdā nɛ Ujehofa ya mla ɛgɛ nɛ Ujehofa jijeeyi nɛhi lɛ a, ó gē hɛ um idaago klla gē ta um abɔ ō jé ka ó jé ɔdā nōo lɔhi gā um fiyɛ duu a.” Ohigbu ka ó gē gbɛla lipu lipu tu ɛlā nyā eko doodu a, ó kahinii: “Ń dɔka ō ya ɔdā duuma nōo géē biya ɛma nɛ um lɛ mla Ujehofa nōo je oyeeyi gā um a ŋ.” Lɛ eko taajɛ ipu alaadi nyā cɛɛ ku a gbɛla lipu lipu lɛyikwu aɔdā nɛ Ujehofa ya a. Ō ya ɛnyā géē ya ka ojilima mla ihɔtu nɛ a lɛ lɛ Ujehofa a kóō lɔfu tōōtɔ̄ɔ̄.—Aíjē 111:2, 3.

7. Ɛgɛnyá nɛ ɔkɔ ō gba lɔfu ta alɔ abɔ ya ku alɔ lɛ ufi okpaakpa a lɛ Ujehofa a?

7 Ɔwɛ ɔhá nɛ alɔ lɔfu ya ku alɔ lɛ ufi okpaakpa lɛ Ɔwɔico a wɛ ō gbɔɔkɔ eko doodu. Alɔ géē wa i jé Ujehofa lɔɔlɔhi fiyɛ ɔdaŋ ku alɔ gē gbɔɔkɔ lɛ ɔ. Eko duuma nɛ alɔ ba Ujehofa ɛba kóō je ɔfu nɛ alɔ cɛgbá o ya ɛɛ ku alɔ lɔtu a lɛ alɔ, alɔ gē blakwu ɛgɛ nɛ ó lɔfu nɛhi lɛ a. Eko duuma nɛ alɔ ta Ujehofa ahinya ku ɛhi ku Ɔyinɔnyilɔ ku nu a, alɔ gē blakwu ɛgɛ nɛ Ujehofa yihɔtu alɔ nɛhi lɛ a. Eko duuma nɛ alɔ kē ba Ujehofa ɛba kóō ta alɔ abɔ mla unwalu nɛ alɔ lɛ a, alɔ gē blakwu ɛgɛ nɛ ó jijeeyi nɛhi lɛ a. Ō gba ɛdɔ ɔkɔ ɛgɛnyā gē ya ku alɔ lɛ ojilima nɛhi lɛ Ujehofa. Ó klla gē ya ku alɔ lɔtu ya ekponu fiyɛ ō lɛ abɔ ci ō ya ɔdā duuma nōo géē biya ɛma nɛ alɔ lɛ mɛmla ɔ a.

8. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu ya cɛɛ ka ufi nɛ alɔ lɛ lɛ Ɔwɔico a kóō yɔ i gɔbu a?

8 Alɔ lɔfu ya cɛɛ ka ufi nɛ alɔ lɛ lɛ Ɔwɔico a kóō yɔ i gɔbu ŋma lɛ ō klɔcɛ ku Ubáyíbu, mla ō bi ipu ɔtu ku alɔ dɔka nwu ɛlā ŋma ipu aocabɔ olɔhi mla aocabɔ obɔbi nōo yɔ ipu nu a. Alɔ kɛla lɛyikwu ācɛ ɛpa nōo gba Ujehofa ɛ̄gbā kpaakpa a. Éyi wɛ Obadiya nōo gē leyikwu ɛjɛɛji aɔdā nōo yɔ agblɔcɛ ku Ahabu a, ɔcɛ ɔhá kē wɛ Ujɛhoyada nōo wɛ ɔcogwɛɛya a. Oŋma ɔɔma, alɔ géē má ɛlā nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ɛgiyi Ujowasi nōo wɛ Ɔcɛ́ ku Ujuda, nōo lɛ abɔ ci ō gba Ujehofa ɛ̄gbā igbihaajɛ a.

WƐ ƆCƐ NŌO LƐ ƆTU BƐƐKA OBADIYA

9. Ɛgɛnyá nɛ ufi okpaakpa nɛ Obadiya lɛ lɛ Ujehofa a ta ɔ abɔ a? (1 Aɔ́cɛ́ 18:3-4, 12)

9 Eko aflɛyi nɛ Ubáyíbu kɛla lɛyikwu Obadiya b a, ó kahinii: “Obadíya wɛ ɔ̄cɛ o gbā Óndú ā ɛ̄gbā, [klla gē yuufi nu] nɛ̄hi.” (Jé 1 Aɔ́cɛ́ 18:3-4, 12.) Ɛgɛnyá nɛ ufi ɔkwɛyi ɛgɛnyā ta Obadiya abɔ a? Ɔwɛ éyi wɛ ka ó ta ɔ abɔ ō wɛ ɔcɛ nōo gē ka ɔkwɛyi mla ɔcɛ néē lɔtuce ɔ gla. Ohigbu ɛnyā, ɔcɛ́ a kwu ɔ u piya ɔcɛ nōo géē yɔ i leyi kwu ɛjɛɛji ɔdā nōo yɔ ipu agblɔcɛ ku nu a. (Má Unehemíya 7:2.) Ufi okpaakpa nɛ Obadiya lɛ lɛ Ujehofa a ya kóō lɛ ɔtu ɛ̄nɛ̄ ó lɛ ɛdɔ ŋ, nōo wɛ uce ō ya nɛ ó cɛgbá nɛhi a. Ó lā ɛpleeko nɛ Ahabu nōo “bɔ̄bíipú tū Óndú ā fíyɛ́ ódúúdú aɔ́cɛ́ nēe gbɔbū lɛ ɔ́” cɔcɛ́ a. (1 Aɔ́cɛ́ 16:30) Ɔdā ɔhá kpɔ, ɔnyā nu Ujesɛbɛlu nōo gē gba ɔwɛ ku Ubaalu ɛ̄gbā a gē wɔtu Ujehofa nɛɛnɛhi. Ɛnyā ya kóō ceyitikwu lɔfu lɔfu kóō lɛ ācɛ Isrɛlu nōo gē gba Ujehofa ɛ̄gbā nōo yɔ aya ɛhaajɛ ku ajɔɔcɛ a ci ŋma ō gba ɔ ɛ̄gbā. Ó kóō ŋmo alɛwa ku acomɛɛbɛ ku Ujehofa. (1 Aɔ́cɛ́ 18:4) Ó lɛ aafu ŋ, Obadiya gba Ujehofa ɛ̄gbā ɛpleeko nōo lɔnɔ nɛhi a.

10. Ɛgɛnyá nɛ Obadiya mafu ɔtu ō lɛ ɛ̄nɛ̄ ó lɛ ɛdɔ ŋ ma?

10 Ɛgɛnyá nɛ Obadiya mafu ɔtu ō lɛ ɛ̄nɛ̄ ó lɛ ɛdɔ ŋ ma? Eko nɛ Ujesɛbɛlu gbɔɔ ō dɔka acomɛɛbɛ ku Ujehofa kóō je uwa kpo ŋmo a, Obadiya lɛ ofu ɛhɔ ku acomɛɛbɛ nyā kpo tayinu “ígwíígwu kú ofɛpa cigwó ofɛpa cigwo ipú ɔ̄gɛ̄cɔ̄. [Ó] klla ī je ɔdōlé mɛ́mla éŋkpɔ̄ lɛ uwá.” (1 Aɔ́cɛ́ 18:13, 14) Ɔdaŋ ka Ujesɛbɛlu gē yɛ i lɛ ɔdā nɛ Obadiya ya nyā jé nɛ, ó gē yɛ i kwu ɔ u ŋmo. Ku ɛlā ɔkwɛyi, Obadiya yɔ i yuufi ó klla dɔka ō kwū ŋ. Amáŋ Obadiya yihɔtu ku Ujehofa mla ācɛ nōo gē gba ɔ ɛ̄gbā a, fiyɛ ɛgɛ nɛ ó yihɔtu ka oyeeyi ku nu a.

Naana néē lɛ abɔ ci uklɔ ku alɔ a, ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi mafu ɔtu ō lɛ ŋma lɛ ō bi aɔkpá ku alɔ nōo wɛ ɔdole ku ɛlā Ɔwɔico a gē lɛ ayinɛ alɔ ɔhá (Má ogwotu ɔmɛ 11) d

11. Ɛgɛnyá nɛ ayinɛ alɔ nōo gē gba Ujehofa ɛ̄gbā icɛ a lɛbɛɛka Obadiya a? (Má ifoto a.)

11 Icɛ, alɛwa ku ācɛ nōo gē gba Ujehofa ɛ̄gbā a lā ɛga néē lɛ uklɔ ku alɔ ci. Bɛɛka Obadiya a, ayinɛ alɔ nōo he alɔ ɔtu nyā i lɛ abɔ ci ō gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ, naana néē gɔbu yɔ i lɛ ojilima ce ācɛ nōo lɛ íkwu a! (Umát. 22:21) É mafu ka é lɛ ufi okpaakpa a lɛ Ɔwɔico ŋma lɛ ō lɛyitaajɛ lɛ ɔ ikɔkɔ alɛɛcɛ. (Ācot. 5:29) É gē ya ɛnyā ŋma lɛ ō tɔɔna mla ō ya ōjila ku ujɔ gɔbu nɛ ācɛ i gáā jé lɛyikwu ɔ ŋ. (Umát. 10:16, 28) É gē ceyitikwu lɔfu lɔfu kéē má ku ayinɛ uwa lɛ ɔdā néē cɛgbá o ya ɛɛ kéē yɔ kwu Ujehofa ajaajɛ a. Leyi yɛ ocabɔ ku Henri nōo lā ipu éwo ku Africa ɛga néē lɛ abɔ ci uklɔ ku alɔ eko kpii a. Eko néē lɛ abɔ ci uklɔ ku alɔ a, Henri lɛ iyi nu fu tɛɛcɛ ō bi aɔkpá ku alɔ gē lɛ ayinɛ alɔ ɔhá. Ó kahinii: “N wɛ ɔcɛ nōo gē ya uweyi nɛhi. Ohigbu ɛnyā, n jé kpɔcii ka ojilima nɛhi nɛ um lɛ lɛ Ujehofa a je ɔtu ō lɛ nɛ um cɛgbá a gā um a.” A lɛ ɛdɔ ɔtu ō lɛ nɛ u Henri lɛ a gla a? A ya lɛ a gla ɔdaŋ ku a lɛ ufi okpaakpa a lɛ Ɔwɔico.

WƐ ƆCƐ NŌO HAYI KPAAKPA BƐƐKA UJƐHOYADA NŌO WƐ OTRƐYI KU ACOGWƐƐYA A

12. Ɛgɛnyá nɛ Ujɛhoyada nōo wɛ otrɛyi ku acogwɛɛya mla ɔnyā nu a mafu ka é wɛ ācɛ nōo hayi kpaakpa lɛ Ujehofa a?

12 Ujɛhoyada nōo wɛ otrɛyi ku acogwɛɛya a lɛ ufi okpaakpa a lɛ Ujehofa, ufi ɔɔma kē lɛ abɔ kwu ɔ ɔtu kóō hayi kpaakpa lɛ Ujehofa mla ō ta ācɛ ɔhá ɔtu kwu ɔtu kéē gba Ujehofa ɛ̄gbā. Ɛnyā gáā le teyi peee eko nɛ ɔyinɔnya ku Ujesɛbɛlu nōo lé ka Ataliya kwu piya ɔcanya ku Ujuda abɔfu a. Ācɛ a lɛ ɔdā nōo ya néē cika ō yuufi Ataliya. Ó wɛ ɔcɛ nōo bɔbi ɔtu nɛhi klla dɔka ō wɛ ɔcanya ku Ujuda piii, nɛ ó ceyitikwu lɔfu lɔfu ō lɛ ɛjɛɛji ayaayi ku nu kpo ŋmo o ya ɛɛ kóō lɛ ɔcɛ́ lé! (2 Úklɔ́ 22:10, 11) Éyi ku ayi a nōo lé ka Ujowasi a le wi ohigbu ka ɔnyā ku Ujɛhoyada nōo lé ka Ujɛhossɛba a lɛ ɔ hɛta. Anu mla ɔba nu kwu ɔyi a u tayinu klla leyikwu ɔ lɔɔlɔhi. O bu ɔwɛ nyā, Ujɛhoyada mla Ujɛhossɛba tabɔ ya ka ɔcɛ éyi kóō le wi ŋma ipɔɔma ku Udefidi nōo géē je piya ɔcɛ́ igbihaajɛ. Ujɛhoyada hayi kpaakpa lɛ Ujehofa, ó klla cɛ ka ufi ku Ataliya kóō ci ɔ ŋma ō ya ɔdā nōo le kpaakpa a ŋ.—Aíit. 29:25.

13. Eko nɛ Ujowasi kwu piya ihayi ahaapa a, ɛgɛnyá nɛ Ujɛhoyada klla mafu ka ó wɛ ɔcɛ nōo hayi kpaakpa lɛ Ujehofa a?

13 Eko nɛ Ujowasi kwu piya ihayi ahaapa a, Ujɛhoyada klla le mafu ka ó wɛ ɔcɛ nōo hayi kpaakpa lɛ Ujehofa. Ó lɛ odee éyi miya. Ɔdaŋ ka ōmiya ɔɔma lɛyi lɛ, Ujowasi géē je piya ɔcɛ́, nōo wɛ ɔcɛ éyi ŋma ipɔɔma ku Udefidi ō lé ɔcɛ́ a. Amáŋ ɔdaŋ ka ōmiya ɔɔma i lɛyi ŋ, oyeeyi ku Ujɛhoyada géē hɛ ɔ abɔ piii. Mla ɔhā ku Ujehofa, ōmiya ɔɔma lɛyi lɛ. Mla otabɔ nɛ anyakwɔcɛ ku Isrɛlu mla ācɛ Ulifayi a je lɛ Ujɛhoyada a, é kwu Ujowasi u piya ɔcɛ́ klla kwu Ataliya u ŋmo. (2 Úklɔ́ 23:1-5, 11, 12, 15; 24:1) Oŋma ɔɔma, Ujɛhoyada “mɛ́mla ācɛ ā le okónu ce mla Óndú ā ka aá ɔ́ɔ géē wɛ ācɛ kú nū. Ó klla cɛ̄ lɛ ɔcɛ́ mɛ́mla ācɛ ā le okónu ce mla īyī uwā dúú.” (2 Aɔ́cɛ́ 11:17) Ujɛhoyada “lɛ ayí kú Ulífāyi kpó gbō ɔwɛ kú Agblīihɔ-nɛ̄hi kú Óndú ā, kéē cɛ̄ lɛ ɔ̄cɛ dúúmā, nōo le tēelihɔ bēé wā ipú Agblīihɔ-nɛ̄hi kú Óndú ā ŋ́.”—2 Úklɔ́ 23:19.

14. Ɔwɛ ɛyɛɛyɛyi nyá nɛ Ujɛhoyada miyɛ ojilima ohigbu ka ó lɛ ojilima ce Ujehofa a?

14 Ujehofa tɛtɛ le ka kahinii: “N géē lɛ ojīlīma ce ācɛ nēe gē lɛ ojīlīma ce um ā.” Ku ɛlā ɔkwɛyi a, Ujehofa kē lɛ ɔhā hɛ ce Ujɛhoyada. (1 Usám. 2:30) Ocabɔ mafu, ó ya kéē lɛ ɔ̄kā ku Ujɛhoyada ta taajɛ ipu Ubáyíbu nɛ alɔ lɔfu nwu ɛlā ŋma anu. (Uróm 15:4) Eko nɛ Ujɛhoyada kē gekwu a, Ujehofa ya kéē lɛ ɔ nyi ɔwɛ ɛnɛɛnɛ ipu ‘ikpámílī kú aɔ́cɛ́ ohígbū úklɔ́ nɛ ó yá lɛ Ɔwɔicō mɛ́mla ācɛ kú Ísrɛ̄lu ipu Agblīihɔ-nɛ̄hi kú Óndú ā.’—2 Úklɔ́ 24:15, 16.

Bɛɛka Ujɛhoyada nōo wɛ Otrɛyi Ku Acogwɛɛya a, ufi nɛ alɔ lɛ lɛ Ujehofa a lɔfu lɛ abɔ kwu alɔ ɔtu ō je otabɔ lɛ ayinɛ alɔ ŋma ɔtu (Má ogwotu ɔmɛ 15) e

15. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ɔ̄kā ku Ujɛhoyada a? (Má ifoto a.)

15 Ɔ̄kā ku Ujɛhoyada lɔfu ta ɛjɛɛji alɔ abɔ ō ya ku alɔ lɛ ufi okpaakpa a lɛ Ɔwɔico. Anyakwɔcɛ ku ujɔ lɔfu gbla ocabɔ ku Ujɛhoyada ya, ŋma lɛ ō dɔka ɔwɛ ɛyɛɛyɛyi néē lɔfu je ogbotu lɛ ujɔ a. (Ācot. 20:28) Ācɛ nōo kwu hilokplici ɛ ma lɔfu nwu ɛlā ŋma ocabɔ ku Ujɛhoyada, ka ɔdaŋ ka é lɛ ufi okpaakpa a lɛ Ujehofa néē klla hayi kpaakpa lɛ ɔ, ó lɔfu bi uwa yuklɔ cɛɛ kéē lɛ ococɛ ku nu ya jila. Ó gē leyi gwu uwa bonu ŋ. Aɛdrɔ lɔfu leyi bi ɛgɛ nɛ Ujehofa ya ɛlā mla Ujɛhoyada klla gbla ɔ ya, ŋma lɛ ō mafu ojilima lɛ ayinɛ alɔ nōo kwu hilokplici ɛ, ofiyɛ duu aɛ̄nɛ̄ ō gba Ujehofa ɛ̄gbā kpaakpa ihayi alɛwa ɛ ma. (Aíit. 16:31) Amoomɛ, ɛjɛɛji alɔ lɔfu nwu ɛlā ŋma ɛgiyi anyakwɔcɛ ku Isrɛlu mla ācɛ Ulifayi nōo je otabɔ lɛ Ujɛhoyada a. Ɛjɛɛji alɔ kóō je otabɔ lɛ ‘ācɛ nōo yɔ i bi alɔ jé ɔwɛ’ a ŋma lɛ ō lɛyitaajɛ lɛ uwa.—Uhíb. 13:17.

A HII LƐBƐƐKA UJOWASI NŌO WƐ ƆCƐ́ A Ŋ

16. Ɔdi mafu ka Ujowasi wɛ ɔcɛ nōó hayi kpaakpa lɛ Ujehofa ŋ ma?

16 Ujɛhoyada ta Ujowasi nōo wɛ ɔcɛ́ a abɔ kóō wɛ ɔcɛ olɔhi. (2 Aɔ́cɛ́ 12:2) Ohigbu ɛnyā, eko nɛ ɔcɛ́ a wɛ ɔyipɛ oklobiya a ó dɔka ō ya ɔdā nōo he Ujehofa ɔtu. Amáŋ eko nɛ Ujɛhoyada gekwu a, Ujowasi gbɔɔ ō jahɔ tu aigabɔ nōo lɛ igbihi ce kwu ɛ̄gbā ō gba ku Ujehofa a. Ɔdi bɛɛcɛ ŋma anu a? Anu mɛmla ɛjɛɛji ācɛ nōo yɔ ɛhaajɛ íkwu ku nu a, “gbɔɔ́ ō pā ɛcí klla gbɔɔ́ ō gbā ɛcí nēé hī ka Ássɛ̄ra ā ɛ̄gbā.” (2 Úklɔ́ 24:4, 17, 18) Naana nɛ ɛlā nyā kwu Ujehofa iyē nɛɛnɛhi a, ó lɛ “ācomɛ́ɛbɛ tɛ̄hɔ̄ fu uwá kéē kwúcē wā ɛgiyí anúɔ, amáŋ é bī ɛlā ā yúklɔ́ ŋ́.” É kóō jahɔ tu ɔyinɔnyilɔ ku Ujɛhoyada nōo lé ka Usekariya a ŋ c. Usekariya i wɛ ɔcomɛɛbɛ ku Ujehofa amāŋ ɔcogwɛɛya foofunu ŋ, amáŋ ó wɛ ɔyinɛ ɛpa ku Ujowasi duu. Ujowasi nōo wɛ ɔcɛ́ a kóō ya kéē kwu Usekariya u ŋmo naana nɛ apɔlɛ ku Usekariya ta ɔ abɔ nɛɛnɛhi a.—2 Úklɔ́ 22:11; 24:19-22.

17. Ɛgɛnyá nɛ odee ŋmɛyi lɛ Ujowasi igbihaajɛ lɛ a?

17 Ujowasi i lɛ ufi okpaakpa a lɛ Ujehofa ŋ, odee i kē nyɔ lɔhi lɛ ɔ ŋ. Ujehofa kahinii: “Ācɛ nēe leyī gwū um bónū ā, n géē leyī gwū uwā bónū dúú.” (1 Usám. 2:30) Igbihaajɛ, ígwu ligii ku aicɔɔja ku Asiriya lɛ “ɛwa kú aícɔ́ɔja” ku Ujowasi yale klla lɛ ɔ “yá ágbe nɛ̄hi ɔgbɛ́fú.” Igbihi nɛ ācɛ Asiriya a nyɛɛ a, ɔcocɛhɔ ku Ujowasi éyi kwu ɔ u ŋmo ohigbu Usekariya nɛ ó je ŋmo a. Ohigbu ɛgɛ nɛ Ujowasi bɔbi nɛhi lɛ a, ācɛ a gbɛla ka ó cika néē i “nyi ɔ́ ikpámīlī kú aɔ́cɛ́ ŋ́.”—2 Úklɔ́ 24:23-25.

18. Ɛgɛ nɛ ɔkpá ku Ujɛrɛmíya 17:7, 8 ka a, ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā ta ō lɛbɛɛka Ujowasi a?

18 Ɔdi nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ocabɔ ku Ujowasi a? Ó lɛbɛɛka ɔcí ɛ̄nɛ̄ ó ta ɛgbla gaajɛ ŋ nɛ ó gbolo ce otabɔ ku ɔcí ɔhá a. Igbihi nɛ Ujɛhoyada nōo je otabɔ lɛ ɔ a gekwu, nɛ Ujowasi gáā gbɔɔ ō jahɔ tu ācɛ nōo cigbihi kwu ɛ̄gbā ō gba ku Ujehofa a, ó kwu piya ɔcɛ nōó hayi kpaakpa lɛ Ujehofa gɛ ŋ. Ocabɔ nyā mafu lɛ alɔ ka alɔ i cika ō lɛyitaajɛ lɛ Ujehofa ohigbu ka ācɛ apɔlɛ ku alɔ, amāŋ ācɛ ɔhá nōo yɔ ipu ujɔ a lɛ ocabɔ ɔɔma taajɛ lɛ alɔ ō ya lɛ a ŋ. O ya ɛɛ ku alɔ yɔ kwu Ujehofa ajaajɛ, alɔ cika ō ya ku ihɔtu mla ojilima nɛ alɔ lɛ lɛ ɔ a kóō lɔfu fiyɛ ŋma lɛ ō klɔcɛ ku Ubáyíbu ojigogo, ō gbɛla lipu lipu tu ɛlā nɛ alɔ jé a, mla ɔkɔ ō gba.— Ujɛrɛmíya 17:7, 8; Ukól. 2:6, 7.

19. Ɔdi nɛ Ujehofa cɛgbá ŋma ɛgiyi alɔ a?

19 Ujehofa i yɔ i cɛgbá ɔdā nōo fiyɛ alɔ ɔfu ŋma ɛgiyi alɔ ŋ. Ɔkpá ku Ɔ̄cokóītá 12:13 lɛ ɔdā nɛ ó cɛgbá ŋma ɛgiyi alɔ a teyi peee lɛ alɔ. Abɔɔ kahinii: “Aá yúufi Ɔwɔicō, cɛ́ɛ́ kú aá lɛ íne kú nū tū, ohígbū ka ɛ̄nyā wɛ odúúdú úklɔ́ kú ɔ̄cɛ á.” Ɛgɛ nɛ Obadiya mla Ujɛhoyada ya a, ɔdaŋ ku alɔ lɛ ufi okpaakpa a lɛ Ɔwɔico, ó géē tɔɔtɛ lɛ alɔ ō hayi kpaakpa lɛ Ujehofa ɛgɛ duuma nɛ ɔdā nōo gáā ya da alɔ ɛcɔbu a kóō lɛ a. Ɔdaŋ ku alɔ lɛ ufi ɛgɛnyā, ɔdā duuma i gáā lɔfu biya ɛma nɛ alɔ lɛ mla Ujehofa a gla ŋ.

IJÉ ƆMƐ 3 Ɔfu, Eyiyoce, Mla Ɔtu O Ce Ku Alɔ

a Ubáyíbu gē ta alɔ ɔtu kwu ɔtu ō yuufi Ɔwɔico. Ikpɛyi ɛlā oklɔcɛ nyā géē ta alɔ abɔ ō jé ɔdā nōó wɛ ō yuufi Ɔwɔico, mla ɛgɛ nɛ alɔ lɔfu lɛ ufi ɔɔma a. Alɔ klla géē má ɛgɛ nɛ ɛdɔ ufi ku Ɔwɔico nyā géē ta alɔ abɔ ō wɛ ācɛ nōo lɔtu, klla hayi kpaakpa ipu ɛ̄gbā ō gba ku alɔ lɛ Adā alɔ nōo yɔ ɔkpanco a.

b Obadiya nyā wɛ ɛyɛɛyi gwu Obadiya nōo wɛ ɔcomɛɛbɛ a ta, néē gáā kɛla lɛyikwu ɔ igbihi ku ihayi alɛwa nɛ ō klla ta ɔkpá ku Ubáyíbu nōo lé iyē ku nu a.

c Ɔkpá ku Umátiyu 23:35 ka ka Usekariya wɛ ɔyinɔnyilɔ ku Ubɛrakiya. Ó lɔfu wɛ ka Ujɛhoyada lé iye ɛpa ɛgɛ nɛ ācɛ ɔhá ipu Ubáyíbu lé duu a. (Má Umátiyu 9:9 mla Umáki 2:14) Amáŋ ka Ubɛrikiya wɛ adaada ku Usekariya a.

d ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ipu ifoto a, ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi yɔ i ya ku ɔdole ku ɛlā Ɔwɔico a kóō le yɛ fu ayinɛ alɔ ɔhá, naana néē lɛ abɔ ci uklɔ ku alɔ abɔɔ a.

e ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi nōo wɛ ɛdrɔ a yɔ i nwu ɛlā ŋma ɛgiyi ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi nōo le hilokplici, ɛgɛ nɛ ó géē jé ō tɔɔna o bu ipu ɔdā ō le gwo uwaya; ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi nōo le hilokplici yɔ i mafu ɔtu ō lɛ ŋma lɛ ō tɔɔna ɛga nɛ ācɛ alɛwa ba; ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi nōo jikoko nɛhi a yɔ i nwu ayinɛ alɔ ɔhá ɛgɛ néē géē jé ō teyi tu Agbla Ku Ajɔɔcɛ.