Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 37

Gbolo Ce Ujehofa Ɛgɛ Nɛ Usamsin Ya A

Gbolo Ce Ujehofa Ɛgɛ Nɛ Usamsin Ya A

‘Óndú nōo lɔfú fíyɛ́ dúú ā, kóocōō blakwu um. Ɔwɔicō kú um kóocōō lɛ ɔfú tū um iyē.’—ĀCOH. 16:28.

IJÉ ƆMƐ 30 My Father, My God and Friend

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A a

1-2. Ɔdiya nōó lɔhi cɛɛ ku alɔ klɔcɛ lɛyikwu ɔ̄kā ku Usamsin a?

 ƆDI nɛ a gē gbɛla lɛyikwu ɔ eko duuma nɛ a lɛ iye ku Usamsin po a? Á jé ŋ, a lɔfu gbɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ ó lɔfu nɛhi lɛ a. Ɔɔma wɛ ɔkwɛyi. Amáŋ Usamsin ya ōmiya obɔbi nōo ya kóō má owe nɛhi. Naana kpɔ a, Ujehofa lɛ ɔtu ku nu kwu ɛjɛɛji aɔdā nɛ Usamsin ya o ya ɛɛ kóō gba ɔ ɛ̄gbā a. Ɔwɔico ya kéē lɛ ocabɔ olɔhi ku Usamsin ta taajɛ o ya ɛɛ ku alɔ lɛ itene ŋma anu.

2 Ujehofa bi Usamsin le ya aɔdā ohidaago o ya ɛɛ kóō je otabɔ lɛ ācɛ ɔlɛ nu nōo wɛ ācɛ Isrɛlu a. Ihayi alɛwa igbihi nɛ Usamsin gekwu a, Ujehofa lɛ alelekwu ihɔ ku nu je lɛ Upɔlu kóō lɛ iye ku Usamsin ta taajɛ ipu acɛnyilɔ nōo lɛ ɔtu okpoce nɛhi a. (Uhíb. 11:​32-34) Ocabɔ ku Usamsin lɔfu ta alɔ ɔtu kwu ɔtu. Ó gbolo ce Ujehofa eko nɛ ó miyɛ uklɔ nōo lɔnɔ nɛhi a. Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē kɛla lɛyikwu ɛlā nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ɛgiyi Usamsin, mla ɛgɛ nɛ ocabɔ ku nu lɔfu ta alɔ ɔtu kwu ɔtu a.

USAMSIN KPƆTUCE UJEHOFA

3. Uklɔ nyá nɛ Usamsin miyɛ a?

3 Eko néē ma Usamsin a, ācɛ Ufilistiya yɔ i lé ɔcɛ́ ikpɛyi ku ācɛ Isrɛlu klla yɔ i ya uwa owe nɛhi. (Ācoh. 13:1) Ācɛ Isrɛlu a má owe ipu abɔ ku uwa nɛhi, ohigbu ka ācɛ Ufilistiya a wɛ ācɛ nōo bɔbi ɔtu. Ujehofa lɛ Usamsin fu kóō “gbɔɔ́ ō yúklɔ́ kóō hɛ́ ācɛ Ísrɛ̄lu tá ŋmá abɔ̄ kú ācɛ Ufilístiya.” (Ācoh. 13:5) Amáŋ ɔɔma wɛ uklɔ olɔnɔ nɛhi! O ya ɛɛ kóō lɛ uklɔ ɔɔma ya jila a, Usamsin cɛgbá ō gbolo ce Ujehofa.

Usamsin kpɔtuce Ujehofa klla le tutu ō ya opiyabɔ o ya ɛɛ kóō gɔbu yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā ɔwɛ nōo lɔhi fiyɛ duu a. Ó bi ɔdā nōo tɔɔtɛ lɛ ɔ a le ya ɔdā nōo wɛ ococɛ ku Ɔwɔico a (Má ogwotu ɔmɛ 4-5)

4. Ɛgɛnyá nɛ Ujehofa ta Usamsin abɔ kóō lɛ iyi nu hɛta ŋma abɔ ku ācɛ Ufilistiya a? (Ācohɛ́pɔ̄ 15:​14-16)

4 Leyi yɛ ocabɔ nōo mafu ɛgɛ nɛ Usamsin kpɔtuce Ujehofa klla gbolo ce ɔ kóō ta ɔ abɔ a. Ipu āhɔ̄ éyi lɛ a, aicɔɔja ku ācɛ Ufilistiya a lɛ Usamsin kwu ipu Ulɛhi nōo lɔfu yɔ Ujuda a. Acɛnyilɔ ku Ujuda a gbɔɔ ō yuufi, ohigbu ɛnyā é le miya ō kwu Usamsin u ta ipu abɔ ku aolɛla ku uwa a. Ācɛ ɔlɛ Usamsin abɔyi nu lɛ Usamsin gbo lɔɔlɔhi mla ɔŋgba ɛyipɛ ɛpa kwu ɔ u bi gē lɛ ācɛ Ufilistiya a. (Ācoh. 15:​9-13) Amáŋ, “Alelékwū kú Óndú ā wā í le ɔfú tū ɔ̄ iyē nɛ̄hi” anu Usamsin kwu ɔŋgba néē le gbo ɔ a u kpo hɛ a. Ó lɛ “ikpokwú ágáa kú ijakī éyi, nōó kwú gbojī ɛ́ɛ́ ŋ́ má,” ó tukpɛɛ kwu u ŋma ajɛ, anu ó bi ɔ lɛ ācɛ Ufilistiya ula ɛpa ce ofu igwo (1,000) kpo ŋmo a!— Ācohɛ́pɔ̄ 15:​14-16.

5. Ɛgɛnyá nɛ Usamsin mafu ka ó gbolo ce Ujehofa a?

5 Ɔdiya nɛ Usamsin bi ikpokwu ágáa ku ijaki a lɛ nuunu tu ācɛ Ufilistiya a? Ó wɛ ɔdā néē kóō i bi le nuunu ŋ! Ó lɛ aafu ŋ, Usamsin jé ka Ujehofa géē ta ɔ abɔ kóō lɛ ācɛ Ufilistiya a yale mla iyo ɛfú duuma nɛ ó bi a. Ɔcɛnyilɔ nōo hayi kpaakpa nyā bi ɔdā nōo tɔɔtɛ lɛ ɔ a le ya ococɛ ku Ujehofa jila. Ó teyi peee ka ohigbu ka Usamsin gbolo ce Ujehofa a, ó lɛ ācɛ Ufilistiya a yale!

6. Eko nɛ alɔ yɔ i yuklɔ ɛyɛɛyɛyi nɛ alɔ lɛ ipu ɛ̄gbā ō gba ku Ujehofa, ɔdi wɛ ɛlā éyi nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ɛgiyi Usamsin a?

6 Ujehofa géē je ɔfu nɛ alɔ cɛgbá o ya ɛɛ ku alɔ ya ɔdā duuma nɛ ó da alɔ ku alɔ ya a duu, ɔdaŋ nɛ uklɔ nɛ ó je lɛ alɔ a kóō lɛbɛɛka alɔ i gáā ya ɔ gla ŋ ma. Ɔwɔico lɔfu ta alɔ abɔ ɔwɛ nɛ alɔ i kóō leyice ŋ. Lɔtuce lɔfu lɔfu ka Ujehofa nōo lɛ ɔfu tu Usamsin iyē a, géē ta uwɔ abɔ ō lɛ ococɛ ku nu ya jila ɔdaŋ ku a gbolo ce otabɔ ku nu.—Aíit. 16:3.

7. Ocabɔ nyá mafu ka ó cɛgbá nɛhi ku alɔ leyi taajɛ ō má ɛgɛ nɛ Ujehofa yɔ i ma ɔwɛ fu lɛ alɔ a?

7 Alɛwa ku ayinɛ alɔ nōo gē tabɔ ō gwo aɛga ō gba ɛ̄gbā ku alɔ a, le mafu ka é kpɔtuce Ujehofa. Gbɔbu a, igbalɛwa ayinɛ alɔ a gē ya ōmiya ku ɛdɔ ɔlɛ néē gáā gwo klla gē gwo ɛyinɛhi ku Agbla Ku Ajɔɔcɛ ɛpɛpɛ ku alɔ mla aɔlɛ ɔhá a. Amáŋ ohigbu ku ācɛ alɛwa yɔ i wa gáā jé Ujehofa a, ɔwa ku alɔ gáā cɛgbá ō lɛ opiyabɔ ōhī ya. Ayinɛ alɔ nōo yɔ i gbɔbu a lɛ ɔkɔ gba lɛ Ujehofa kóō bi uwa jé ɔwɛ, klla lɛ ɔwɛ ɛyɛɛyɛyi jama bɛɛka ō lá ɔlɛ mla ō gla uwa ya. Robert kahinii: “Eko aflɛyi a, ó tɔɔtɛ lɛ ōhī ku ayinɛ alɔ nōo humayi tabɔ ipu ihayi ōhī nōo gáā yɛ kéē gwo aɔlɛ ku alɔ nōo yɔ ipu ɛcɛ nyā, kéē ya odee ɔwɛ ɛyipɛ nyā ŋ.” Ó klla gɔbu kahinii: “Ɔwɛ ɛyipɛ nyā wɛ ɛyɛɛyi kpaana gwu ɔdā nɛ alɔ humayi ya ihayi alɛwa a ta. Amáŋ ayinɛ alɔ a le tutu ō yɛce opiyabɔ nyā, ó kē gáā le teyi peee ka Ujehofa yɔ i hɔha ce opiyabɔ nyā.” Ɛnyā wɛ ocabɔ éyi ku ɛgɛ nɛ Ujehofa yɔ i ma ɔwɛ fu lɛ ācɛ ɔlɛ nu o ya ɛɛ kéē lɛ ococɛ ku nu ya jila a. Ŋma eko teeko, ɛjɛɛji alɔ cika ō da iyi alɔ ɔka kahinii: ‘N gē leyi taajɛ ku um má ɛgɛ nɛ Ujehofa yɔ i ma ɔwɛ fu gā um, klla le tutu ō ya piyabɔ o ya ɛɛ ku um gba ɔ ɛ̄gbā ɔwɛ nōo lɔhi fiyɛ duu a?’

USAMSIN YUKLƆ LƆƆLƆHI MLA AƆDĀ NƐ UJEHOFA YA TƆƆTƐ LƐ Ɔ A

8. Ɛpleeko éyi nɛ ijeenyi yɔ i ŋmo Usamsin nɛɛnɛhi a, ɔdi nɛ ó ya a?

8 A lɔfu blakwu aɔdā ohidaago ɔhá nɛ Usamsin ya a. Usamsin foofunu lɛ agaba éyi ŋmo klla lɛ ācɛ Ufilistiya ofu ce igwo (30) kpo ŋmo ipu Assikɛlɔn. (Ācoh. 14:​5, 6, 19) Usamsin jé ka ó gáā tɔɔtɛ lɛ ɔ ō ya ɛjɛɛji aɔdā nɛ ó ya a ɔdaŋ ka Ujehofa i ta ɔ abɔ ŋ. Ɛnyā gáā le teyi peee ɛpleeko éyi nɛ ijeenyi yɔ i ŋmo ɔ nɛɛnɛhi igbihi nɛ ó lɛ ācɛ Ufilistiya ula ɛpa ce ofu igwo (1,000) kpo ŋmo a. Ɔdi nɛ ó ya a? Ikɔkɔ nɛ ó géē gbolo ce iyi nu kóō dɔka eŋkpɔ nɛ ó géē gwa a, ó lɛ ɔkɔ gba lɛ Ujehofa ku otabɔ.—Ācoh. 15:18.

9. Ɔdi nɛ Ujehofa ya eko nɛ Usamsin ba ɔ ɛba ku otabɔ a? (Ācohɛ́pɔ̄ 15:19)

9 Ujehofa lɛ ɔkɔ ō gba ku otabɔ ku Usamsin cila ŋma lɛ ō je eŋkpɔ lɛ ɔ ɔwɛ ohidaago. Eko nɛ Usamsin lɛ eŋkpɔ a gwa a, “Ijēēnyi kú nū mɛ” ó klla lɛ ɔfu lɛ kpɔ. (Jé Ācohɛ́pɔ̄ 15:19.) Ó lɛ aafu ŋ, ɛga néē eŋkpɔ nyā ŋma a yɔ jaa gáā kwu eko nɛ alelekwu ihɔ ku Ɔwɔico ya ku Usamuwɛlu nōo wɛ ɔcomɛɛbɛ a kóō ta ɔkpá ku Acohɛpɔ a. Eŋkpɔ nōo yɔ i pɛ nyā lɔfu ta ācɛ Isrɛlu a ɛlá kwu ɔ ka ɔdaŋ ka é gbolo ce Ujehofa, ó géē je otabɔ lɛ ācɛ nōo gē gba ɔ ɛ̄gbā kpaakpa a eko nɛ ɛgbá ce uwa.

Usamsin lɛ ɔfu nɛ ó cɛgbá a lɛ igbihi nɛ ó lɛ eŋkpɔ nɛ Ujehofa ya tɔɔtɛ lɛ ɔ a gwa a. Bɛɛka Usamsin a, alɔ cɛgbá ō miyɛ otabɔ nɛ Ujehofa gē je lɛ alɔ o ya ɛɛ ku alɔ hayi kpaakpa lɛ ɔ a (Má ogwotu ɔmɛ 10)

10. Ɔdi nɛ alɔ cika ō ya piii o ya ɛɛ ku alɔ miyɛ otabɔ ku Ujehofa a? (Má ifoto a.)

10 Alɔ abɔyi alɔ cika ō gbolo ce otabɔ ku Ujehofa duu ɛgɛ duuma nɛ alɔ jé odee lɛ, amāŋ ɛgɛ duuma nɛ ɔdā nɛ alɔ kóō ya ipu ɛ̄gbā ō gba ku nu a ɛ ma kóō lɛ a. Alɔ cika ō tu iyi alɔ waajɛ klla cɛ ka ó géē tɔɔtɛ lɛ alɔ ō ya ɔdā nɛ Ujehofa da alɔ ku alɔ ya a ɔdaŋ ku alɔ gbolo ce ɔ. Usamsin lɛ ɔfu nɛ ó cɛgbá a lɛ igbihi nɛ ó lɛ eŋkpɔ nɛ Ujehofa ya tɔɔtɛ lɛ ɔ a gwa a. Bɛɛka Usamsin a, alɔ cika ō miyɛ otabɔ ku Ujehofa o ya ɛɛ ku alɔ gɔbu yɔ i gba ɔ ɛ̄gbā.—Umát. 11:28.

11. Ɛgɛnyá nɛ alɔ lɔfu gbolo ce otabɔ ku Ujehofa a, ɔdi nɛ ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ mla ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi kē ya a?

11 Leyi yɛ ocabɔ ku Aleksey, ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi nōo ŋma éwo ku Russia nōo yɔ i lɔtu o ya ŋmo nɛɛnɛhi a. Ɔdi ta ɔ abɔ kóō lɔtu āhɔ̄ nōo lɔnɔ nɛhi ɔɔma a? Anu mla ɔnyā nu lɛ ōmiya ō bēē jé Ubáyíbu ojigogo, mla ō ya ɛ̄gbā ō gba ku apɔlɛ eko doodu gbɔbu ɛɛ nɛ ó gbɔɔ ō má o ya ŋmo a. Ó kahinii: “N gē ceyitikwu ku um gɔbu yɔ i ya oklɔcɛ ku abɔyi um mla ō bēē jé Ubáyíbu ɛ̄cī doodu. Ɔcɔɔci doodu, ami mla ɔnyā um gē kɛla ŋma ɔkpá kóō jila Ɛlā Ɔwɔico má klla gē gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa tɔha.” Ɔdi nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ocabɔ nyā a? Ikɔkɔ nɛ alɔ géē gbolo ce iyi alɔ a, alɔ cika ō gbolo ce Ujehofa. Ɛgɛnyá a? Ŋma lɛ ō ya aɔdā nōo géē ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu eko doodu bɛɛka ō ya oklɔcɛ ku Ubáyíbu, ɔkɔ ō gba, ō gā ōjila ku ujɔ, mla ō yuklɔ ku ɔna ō ta. Cɛɛ Ujehofa géē je otabɔ nɛ alɔ cɛgbá o ya ɛɛ ku alɔ gɔbu yɔ i gba ɔ ɛ̄gbā a lɛ alɔ. Ɔwɔico lɛ ɔfu tu Usamsin iyē, ó kéē i lɛ ɔfu tu alɔ iyē duu.

USAMSIN I LƐ ABƆ CI Ō YA ƆDĀ NŌO WƐ OCOCƐ KU UJEHOFA Ŋ

12. Ōmiya obɔbi nyá nɛ Usamsin ya a, ɛgɛnyá nɛ ɛma nɛ ó kē lɛ mla Udelila a wɛ ɛyɛɛyi a?

12 Bɛɛka alɔ a Usamsin i jila iyē ŋ duu, ohigbu ɛnyā ekoohi ó gē ya ōmiya obɔbi. Ōmiya éyi nɛ ó ya a ya kóō má owe nɛɛnɛhi, ohigbu ka Usamsin i bi uklɔ nɛ Ujehofa je lɛ ɔ kóō ya a ipu ɔtu ŋ. Igbihi nɛ Usamsin lɛ uklɔ ku ɔcohɛpɔ ya eko yɛɛ a, ó “kwú ihɔtū kú ɔnyā ɔhá nēé hī ka Udelíla ā ú. Ɔnyā ā lā ɔpɛ́ kú Usórēki.” (Ācoh. 16:4) Gbɔbu a, Usamsin dɔka ō lɛ ɔnyā éyi ŋma Ufilistiya. Ujehofa da Usamsin kóō ya ɛnyā a, ohigbu ka ó yɔ i dɔka ɛga nɛ ó géē nuunu tu ācɛ Ufilistiya a. Igbihaajɛ, Usamsin gáā kla ɔlɛ akwuna éyi nōo yɔ ipu igeli ku Ufilistiya nōo yɔ Ugasa a. Ipu āhɔ̄ ɔɔma, Ɔwɔico lɛ ɔfu tu Usamsin iyē kóō lɛ ɔwɛ ku iga ku igeli ɔɔma fu, ɛnyā kē ya ku igeli ɔɔma kóō hii lɛ ogbotu nōó cɛgbá a ŋ. (Ācoh. 14:​1-4; 16:​1-3) Amáŋ Udelila lɔfu wɛ ɔcɛ Isrɛlu, ohigbu ɛnyā ɛma ku Usamsin mla Udelila i wɛ ɛga ō nuunu tu ācɛ Ufilistiya a ŋ. Amáŋ ikpo nɛ Usamsin fu nyā wɛ ɔwɛ ku abɔyi nu, ɛnyā kē wɛ ōmiya obɔbi.

13. Ɔdi nɛ Udelila ya Usamsin a?

13 Udelila miyɛ ije nɛhi ŋma abɔ ku ācɛ Ufilistiya a kóō lɛ ibiyaajɛ ya tu Usamsin. Á jé ŋ, ohigbu ka Usamsin yihɔtu ku nu nɛɛnɛhi a, ó lɔfu jé ɔdā nɛ Udelila dɔka ō ya a ŋ. Udelila gɔbu yɔ i junwalu lɛ Usamsin nɛɛnɛhi kóō le da ɔ ɛga nɛ ɔfu ku nu gē ŋma a, Usamsin kē gáā le da ɔ. Ó wɛ ɔdā okwiye ka inyileyi nɛ Usamsin ya a ya ku ɔfu ku nu kóō mɛ, ó klla teyi olɔhi ku Ujehofa gɛ ŋ eko kpii.—Ācoh. 16:​16-20.

14. Ɔdi ya da Usamsin ohigbu ka ó kpɔtuce Udelila a?

14 Usamsin má owe nɛhi ohigbu ka ó kpɔtuce Udelila ikɔkɔ ō kpɔtuce Ujehofa. Ācɛ Ufilistiya a lɛ Usamsin kwu klla kwu ɔ ikpeyi u kpo pu. É gáā kwu ɔ u ta agba ipu igeli ku Ugasa, ɛga nɛ ó fu ɔwɛ ku iga ku igeli nɛhi a gbɔbu a. Ācɛ a kwu ɔ i piya ɔfiyɛ kóō yɔ i gba umu mla ɛgɔ ipu inu agba a. Ācɛ Ufilistiya a kwu Usamsin i bi wa ɛga néē jila tɔha kéē gwɛɛya lɛ ɛcí ku uwa a. É lɛ ɛya gwo lɛ ɛcí ku uwa nōo lé ka Udegɔn a, ohigbu ka é kpɔtuce ka anu ta uwa abɔ kéē kwu Usamsin a. É lɛ Usamsin bi wa ōjila ku uwa a ŋma inu agba o ya ɛɛ “kóō hiijā” lɛ uwa, cɛɛ kéē bi ɔ le ya ɔdā ɛhɛ.—Ācoh. 16:​21-25.

Ujehofa lɛ ɔfu tu Usamsin iyē ku Usamsin kóō lɛ ɔdā nɛ ó dɔka ō ya ācɛ Ufilistiya a ya uwa (Má ogwotu ɔmɛ 15)

15. Ɛgɛnyá nɛ Usamsin mafu ka ó gbolo ce Ujehofa kpɔ a? (Ācohɛ́pɔ̄ 16:​28-30) (Má ifoto nōo yɔ iyɔbu ku Ɔda Ō Gbaajɛ nyā a.)

15 Usamsin lɛ ōmiya obɔbi ya, amáŋ ó gɔbu yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā kpɔ. Ó dɔka ɛnɛɛnɛ ɛga ō nuunu tu ācɛ Ufilistiya a, nōo wɛ ɔdā nɛ Ujehofa dɔka kóō ya a. (Jé Ācohɛ́pɔ̄ 16:​28-30.) Usamsin gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa kahinii: ‘Ká um lɛ ulé kú eyī kú um nɛ̄ ācɛ Ufilístiya kpó pu ā cílá igbeékpónú.’ Ɔwɔico ɔkwɛyi a lɛ ɔkɔ ō gba ku Usamsin cila klla lɛ ɔfu nōó lɛ ɛdɔ ŋ ma je lɛ ɔ kpɔ. Ohigbu ɛnyā, Usamsin ŋmo alɛwa ku ācɛ Ufilistiya a ipu āhɔ̄ nyā fiyɛ aluka ku ācɛ Ufilistiya nɛ ó tɛtɛ ŋmo a. 

16. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma inyileyi nɛ Usamsin ya a?

16 Naana nɛ Usamsin má owe nɛɛnɛhi ohigbu ōmiya obɔbi nɛ ó ya a, ó lɛ abɔ ci ō ya ɔdā nōo wɛ ococɛ ku Ujehofa a ŋ. Ɔdaŋ ku alɔ lɛ inyileyi ya néē géē cɛgbá ō ya alɔ itala amāŋ nɛ ɛnɛɛnɛ ɛga nɛ alɔ lɛ a le hɛ alɔ abɔ, alɔ i cika ō lɛ abɔ ci ō yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ. Bla, ka Ujehofa le tutu eko doodu ō je íne obiya ku alɔ ya alɔ ɛhi. (Aíjē 103:​8-10) Naana nɛ alɔ lɔfu ya inyileyi a, Ujehofa lɔfu je ɔfu lɛ alɔ ō ya ɔdā nōo wɛ ococɛ ku nu a ɛgɛ nɛ ó ya lɛ Usamsin a.

Ɔtu lɔfu biya lɛ Usamsin nɛɛnɛhi lɛyikwu inyileyi nɛ ó ya a, amáŋ ó lɛ abɔ ci ō gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ—alɔ i kē cika ō ya lɛ a ŋ duu (Má ogwotu ɔmɛ 17-18)

17-18. Ɔdi ta uwɔ ɔtu kwu ɔtu ŋma ocabɔ ku Michael a? (Má ifoto a.)

17 Leyi yɛ ocabɔ ku ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi nōo lé ka u Michael a. Ó yɔ i ya aɔdā alɛwa ipu ɛ̄gbā ō gba ku Ujehofa, ó wɛ ɔcɛ o ta anyakwɔcɛ ku ujɔ abɔ klla wɛ ɔcɛ o gbɔbu ɔna ō ta eko doodu. Amáŋ ó wɛ ɔdā okwiye ka ó lɛ inyileyi éyi ya, nōo ya ku ɛnɛɛnɛ ɛga nɛ ó lɛ ipu ujɔ a kóō le hɛ ɔ abɔ. Ó kahinii: “N yɔ i ya aɔdā alɛwa ipu ɛ̄gbā ō gba ku um lɛ Ujehofa. Anu igbeekponu, ó ya um bɛɛka ń gáā ya ɔdā duuma ipu ɛ̄gbā ō gba ku Ujehofa gla gɛ ŋ ma. N jé ka Ujehofa i gáā leyi gwu um bonu ŋ, amáŋ n gē gbɛla ɔdaŋ ka ɛma ku um mla Ujehofa géē lɔfu bɛɛka otɛtɛ a kpɔ. Amāŋ ɔdaŋ ka ó géē tɔɔtɛ gā um ō ya aɔdā nɛ um gē ya ipu ujɔ gbɔbu a.”

18 Amáŋ, ó wɛ ɔdā olɔhi ō jé ka u Michael i lɛ abɔ ci ō gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ. Ó klla kahinii: “N ceyitikwu lɔfu lɔfu ku um pi bla Ujehofa ajaajɛ ŋma lɛ ō gbɔɔkɔ lɛ ɔ ojigogo, ō klɔcɛ, mla ō gbɛla lipu lipu tu ɛlā nɛ um jé a.” Abɔ eko le gla ligii a, Michael lɛ ɛnɛɛnɛ ɛga nɛ ó lɛ ipu ujɔ gbɔbu a lɛ kpɔ. Ó kahinii: “Otabɔ mla ɔtu ō ta kwu ɔtu nɛ um miyɛ ofluflu ŋma ɛgiyi anyakwɔcɛ ku ujɔ a, ta um abɔ ō jé ka Ujehofa yihɔtu ku um kpɔ. N lɔfu ya aɔdā nɛ um tɛtɛ gē ya ipu ujɔ gbɔbu a mla ɔtu oyeŋee. Ɔdā nōo ya ipu oyeeyi ku um nyā, le nwu um ka Ujehofa géē je íne obiya ya ɔcɛ duuma nōo lɛ opiyabɔ ya ɔkwɔɔkwɛyi a ɛhi.” Alɔ lɔfu lɔtuce lɔfu lɔfu ka Ujehofa géē bi alɔ yuklɔ klla géē hɔha ce alɔ ɔdaŋ ku alɔ kóō lɛ inyileyi ya, ɛnyā kē géē tɔɔtɛ ɔdaŋ ku alɔ le piyabɔ ɔkwɔɔkwɛyi klla gɔbu yɔ i gbolo ce ɔ.—Aíjē 86:5; Aíit. 28:13.

19. Ɛgɛnyá nɛ ocabɔ ku Usamsin lɛ ɔfu tu uwɔ iyē a?

19 Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ leyi yɛ aɔdā ōhī nōo ya ipu oyeeyi ku Usamsin a ɛ. Ó wɛ ɔcɛ nōó jila iyē ŋ, amáŋ ó lɛ abɔ ci ō yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ, igbihi nɛ ó kóō lɛ inyileyi ya mla Udelila a. Ujehofa kē gɔbu bi Usamsin le yuklɔ. Ɔwɔico bi Usamsin le yuklɔ ɔwɛ nōó lɛ ɛdɔ ŋ. Ujehofa klla leyi má Usamsin ka ó wɛ ɔcɛ nōo lɛ ɔtu okpoce nɛhi, klla ya kéē lɛ iye ku nu ta taajɛ ipu ācɛ nōo hayi kpaakpa nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ācɛ Uhíbru ɛyi 11 a. Ó wɛ ɔdā ō ta ɔtu kwu ɔtu ō jé ku alɔ gē gba Adā alɔ nōo yɔ ɔkpanco nōo yihɔtu alɔ nɛhi a ɛ̄gbā, nōó gē ŋmo ɔ unwu ō lɛ ɔfu tu alɔ iyē, ofluflu eko duuma nɛ alɔ lɛ unwalu klla cɛgbá otabɔ ku nu a! Bɛɛka Usamsin a, alɔ ba Ujehofa ɛba kahinii: ‘Kóocōō blakwu um, Ɔwɔicō kú um kóocōō lɛ ɔfú tū um iyē.’—Ācoh. 16:28.

IJÉ ƆMƐ 3 Ɔfu, Eyiyoce, Mla Ɔtu O Ce Ku Alɔ

a Ācɛ alɛwa jé ɔcɛ nōo lé ka Usamsin nōo yɔ ipu Ubáyíbu a, kwu ācɛ nōó kóō jé ɔdā alɛwa lɛyikwu Ubáyíbu ŋ ma. É kɛla lɛyikwu ɔ̄kā ku nu ipu ija, ipu aijé, mla ipu aufilm néē gē ya a. Amáŋ, oyeeyi ku nu i wɛ ɔ̄kā anca nóó. Alɔ lɔfu nwu ɛlā alɛwa ŋma ɛgiyi ɔcɛ nōo lɛ ɔtu okpoce nɛhi nyā a.