Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 39

Mafu Ku A Wɛ Ɔcɛ O Lɔfu Ŋma Lɛ Ō Gbonɛnɛ

Mafu Ku A Wɛ Ɔcɛ O Lɔfu Ŋma Lɛ Ō Gbonɛnɛ

“Ɔ̄cɛ ɔ̄cɛhɔ̄ kú Óndú ā í cíkā o yíkpɛ́lā ŋ́. Ó cíkā ō gbonɛnɛ lɛ odúúdú ācɛ.”—2 UTÍM. 2:24.

IJÉ ƆMƐ 120 Imitate Christ’s Mildness

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A a

1. Ɔdi néē lɔfu da alɔ ɔka lɛyikwu ɔ ɛga uklɔ ku alɔ amāŋ ipu inɔkpa a?

 ƐGƐNYÁ nɛ ɔtu gē ya uwɔ lɛ eko duuma nɛ ɔcɛ nɛ a gē yuklɔ tɔha mla ɔ, amāŋ ɔyipɛ inɔkpa ku uwɔ da uwɔ ɔka lɛyikwu ɔdā nɛ a kpɔtuce a? A gē yuufi nɛɛ? Ó gē ya alɛwa ku alɔ lɛ a. Amáŋ ɛdɔ ɔka ɛgɔɔma lɔfu ta alɔ abɔ ō jé ɔdā nɛ ɔcɛ ɔɔma gbɛla amāŋ kpɔtuce, klla lɔfu ya ɔ tɔɔtɛ lɛ alɔ ō kɛla mla ɔcɛ ɔɔma lɛyikwu ɔkoolɔhi a. Amáŋ ekoohi, ɔcɛ lɔfu da ɔka ohigbu ka ó cɛ mla ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a ŋ amāŋ ohigbu ka ó dɔka ō taafu mla alɔ. Ɔɔma i cika ō hɛ alɔ idaago ŋ. Ɛnyā gē lɛ a igbalɛwa ohigbu ka é po ɛlā nōó kpaakpa ŋ lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a. (Ācot. 28:22) O ka tu ɔ, alɔ lā “eko nɛ̄ ɛcɛ gáā mɛ ā,” eko nɛ ācɛ alɛwa géē wɛ “ācɛ o bī ācɛ ɔhá iyē” mla ācɛ nōo gē “yíkpɛ́lā eko dóódu” a.—2 Utím. 3:​1, 3.

2. Ɔdiya nōo gbonɛnɛ wɛ uce ō ya olɔhi a?

2 A lɔfu gbɛla kahinii: ‘Ɛgɛnyá nɛ um lɔfu ya ɛlā ɔwɛ ogbonɛnɛ mla ijeeyi eko nɛ ɔcɛ dɔka ō taafu mla um lɛyikwu ɔdā nɛ um kpɔtuce a?’ Ɔdi gáā lɔfu ta uwɔ abɔ a? Ō gbonɛnɛ lɔfu ta uwɔ abɔ. Ó gē tɔɔtɛ lɛ ɔcɛ nōo gbonɛnɛ ō yɔ cii eko néē lɛ ɔ ya cɔnu amāŋ eko nōó jé ɛgɛ nōó gáā toohi lɛ a ŋ ma. (Aíit. 16:32) Amáŋ ó wɛ ɔkwɛyi, ka ó gē tɔɔtɛ eko doodu ō gbonɛnɛ ŋ. Ɛgɛnyá nɛ a gáā nwu ō wɛ ɔcɛ o gbonɛnɛ fiyɛ a? Ɛgɛnyá nɛ a gáā toohi ɔwɛ ogbonɛnɛ eko nɛ ɔcɛ dɔka ō taafu mla uwɔ lɛyikwu ɔdā nɛ a kpɔtuce a? Ɔdaŋ nɛ a kē wɛ ɛ́nɛ́ amāŋ adā, ɛgɛnyá nɛ a lɔfu ta ayipɛ ɔlɛ uwɔ abɔ kéē nwu ɛgɛ néē géē kɛla lɛyikwu ɔdā néē kpɔtuce ɔwɛ ogbonɛnɛ a? Alɔ má ɔ.

ƐGƐ NƐ A GÉĒ WƐ ƆCƐ O GBONƐNƐ FIYƐ A

3. Ɔdiya nɛ alɔ lɔfu ka kóō gbonɛnɛ wɛ ɔfu ó wɛ ka ɔcɛ kwaahi ŋ ma? (2 Utímōti 2:​24, 25)

3 Ācɛ o gbonɛnɛ wɛ ācɛ o lɔfu, é wɛ ācɛ o kwaahi ŋ. Ó cɛgbá ɔfu ku ɔcɛ kóō yɔ cii eko nɛ ó yɔ ipu āhɔ̄ olɔnɔ. Ō gbonɛnɛ wɛ éyi ku “īkpō kú Alelékwū ā.” (Ugal. 5:​22, 23) É gē bi ɛlā ku Ugrisii nōo wɛ ō “gbonɛnɛ” a yuklɔ ekoohi ō kɛla lɛyikwu ɔnya ku ipaci néē kwu ɔ u piya ɛ́bɛ́ ɔlɛ a. Gbɛla lɛyikwu ɔnya ku ipaci nōo gbɔɔ ō ya uce ɔwɛ ogbonɛnɛ a. Naana nɛ ɔnya a lɔfu ya uce ɔwɛ ogbonɛnɛ a, ó kē lɔfu kpɔ. Abɔ alɔ wɛ alɛɛcɛ a, ɛgɛnyá nɛ alɔ lɔfu ya ku alɔ gbonɛnɛ fiyɛ klla wɛ ācɛ o lɔfu kpɔ a? Alɔ i gáā ya ɛnyā abɔyi alɔ gla ŋ. Alɔ lɔfu gbɔɔkɔ lɛ Ɔwɔico cɛɛ ku alɔ ba ɔ ɛba kóō je alelekwu ihɔ ku nu lɛ alɔ, nōo lɔfu ta alɔ abɔ ō lɛ ɛnɛɛnɛ uce ō ya nyā. Ó lɛ ācɛ alɛwa nōo nwu ō gbɔɔ ō ya ɛlā ɔwɛ ogbonɛnɛ fiyɛ ɛ. Ocabɔ mafu, alɛwa ku ayinɛ alɔ mafu ka é wɛ ācɛ o gbonɛnɛ eko nɛ ācɛ ceyitikwu ō ya uwa cɔnu a. Ɛnyā kē ta ācɛ ɔhá abɔ kéē gbɛla olɔhi lɛyikwu Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa. (Jé 2 Utímōti 2:​24, 25.) Ɛgɛnyá nɛ a gáā lɔfu ya kóō gbonɛnɛ kóō wɛ éyi ku ɔfu ku uwɔ a?

4. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu nwu lɛyikwu ō gbonɛnɛ ŋma ocabɔ ku Ayisiki a?

4 Alɛwa ku aɔ̄kā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a mafu ɛgɛ nōo gbonɛnɛ wɛ uce ō ya nōo cɛgbá nɛhi a. Ayisiki wɛ ocabɔ éyi. Eko nɛ ó lā ajɛ ku ācɛ Ufilistiya nōo yɔ Ugɛra a, aoladogbe ku nu nōo yɔ i mimalanyi ku nu a lɛ obuga nɛ acocɛhɔ ku adā nu bu a kpo gwu. Ikɔkɔ nɛ Ayisiki géē nuunu kóō miyɛ obuga ku nu cigbihi a, ó lɛ ācɛ apɔlɛ ku nu kpo le calɛ gā ɛga nōo ligbo nɛhi klla lɛ aobuga ɔhá bu. (Ohút. 26:​12-18) Amáŋ ācɛ Ufilistiya a gbɔɔ ō ka ka eŋkpɔ nōo yɔ ipu aobuga ɛga nɛ ó yɔ a wɛ aku uwa duu. Naana néē ya ɛlā mla ɔ ɔwɛ obɔbi a, Ayisiki ya ɛlā ɔwɛ ku ɛbɔ. (Ohút. 26:​19-25) Ɔdi ta ɔ abɔ kóō ya ɛlā ɔwɛ ogbonɛnɛ eko nɛ ācɛ ɔhá kóō ceyitikwu ō ya ɔ ɔdā okwiye a? Ó lɛ aafu ŋ, ó má ɛnɛɛnɛ ocabɔ ku ɛ́nɛ́ mla adā nu, klla nwu ɛlā alɛwa ŋma ɔwɛ ɛbɔ nɛ Ebraham ya ɛlā lɛ mla “ucē olɔhi mɛ́mla [ogbonɛnɛ]” ku Usara.—1 Upít. 3:​4-6; Ohút. 21:​22-34.

5. Ocabɔ nyá mafu ku aɛ́nɛ́ mla aadā nōo wɛ Ācɛ O Yɛce Ukraist lɔfu nwu ayipɛ ɔlɛ uwa kéē má kóō gbonɛnɛ wɛ uce ō ya nōo cɛgbá nɛhi a?

5 Aɛ́nɛ́ mla aadā nōo wɛ Ācɛ O Yɛce Ukraist, aa lé jé kpɔcii ku aa lɔfu nwu ayipɛ ɔlɛ aa kéē má kóō gbonɛnɛ wɛ uce ō ya nōo cɛgbá nɛhi. Leyi yɛ ocabɔ ku Maxence nōo wɛ ihayi igwo ahaapa (17) a. Ó cɛgbá ō lɔtu mla ācɛ nōo gē cɔnu mla ɔ ipu inɔkpa mla ipu uklɔ ku ɔna ō ta a. Ɛ́nɛ́ mla adā nu gbeyi cii je otabɔ lɛ ɔ ɛgɛ nɛ ó géē wɛ ɔcɛ o gbonɛnɛ a. É kahinii: “Ó gáā le ta u Maxence eyī peee ka ó lɔfu tɔɔtɛ lɛ ɔcɛ ō ya ɛlā ipu icɔnu amāŋ ō yikpɛla, amáŋ ɔcɛ nōo lɔfu ɔkwɔɔkwɛyi gē kwu iyi nu bi.” Ó wɛ ɔdā olɔhi ō jé ka u Maxence le nwu ō wɛ ɔcɛ o gbonɛnɛ.

6. Ɛgɛnyá nɛ ɔkɔ ō gba lɔfu ta alɔ abɔ ō mafu uce kóō gbonɛnɛ fiyɛ a?

6 Ɔdi nɛ alɔ lɔfu ya eko nɛ ācɛ ɔhá lɛ ɔdā okwiye ya alɔ, bɛɛka eko nɛ ɔcɛ lɛ ɔdobɔbi ka lɛyikwu Ujehofa amāŋ gbɔɔ ō ŋmo Ubáyíbu okonu a? Alɔ lɔfu ba Ujehofa ɛba kóō je alelekwu ihɔ mla ijeeyi ku nu lɛ alɔ cɛɛ ku alɔ toohi ɔwɛ ogbonɛnɛ. Ɔdi nɛ alɔ gáā ya ɔdaŋ ku alɔ gáā le má igbihaajɛ ku alɔ i toohi ɔwɛ olɔhi ɛgɛ nɛ alɔ cika ō ya a ŋ ma? Alɔ lɔfu je ɛlā a ta ipu ɔkɔ ō gba kpɔ, klla gbɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ alɔ lɔfu ya lɔhi fiyɛ igbɔha a. Cɛɛ Ujehofa kē géē je alelekwu ihɔ ku nu lɛ alɔ o ya ɛɛ ku alɔ kwu iyi alɔ bi klla ya ɛlā ɔwɛ ogbonɛnɛ.

7. Ɛgɛnyá nōo jɛyi aɛga ku Ubáyíbu ōhī tɛyi lɔfu ta alɔ abɔ ipu āhɔ̄ olɔnɔ a? (Aíita 15:​1, 18)

7 Aɛga ku Ubáyíbu alɛwa lɔfu ta alɔ abɔ eko duuma nōó le lɔnɔ tu alɔ ō kɛla ɔwɛ ogbonɛnɛ. Alelekwu ihɔ ku Ɔwɔico lɔfu ta alɔ abɔ ō blakwu aɛga ku Ubáyíbu nyā. (Ujɔ́n. 14:26) Ocabɔ mafu, aukɔ́ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Aíita a lɔfu ta alɔ abɔ ō wɛ ācɛ o gbonɛnɛ. (Jé Aíita 15:​1, 18.) Aɛga ku Ubáyíbu ɔɔma klla mafu lɛ alɔ ɔdā nōo ya ɛɛ nōó lɔhi cɛɛ ku alɔ yɔ cii ipu āhɔ̄ olɔnɔ a.—Aíit. 10:19; 17:27; 21:23; 25:15.

ƐGƐ NƐ OHILIPU LƆFU TA ALƆ ABƆ Ō WƐ ĀCƐ O GBONƐNƐ A

8. Ɔdiya nɛ alɔ cika ō gbɛla tu ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ ɔcɛ lɔfu da ɔka ōhī lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a?

8 Ohilipu lɔfu ta alɔ abɔ. (Aíit. 19:11) Ɔcɛ nōo lɛ ohilipu gē kwu iyi nu bi eko nɛ ācɛ gbɔɔ ō taafu mla ɔ lɛyikwu ɔdā nɛ ó kpɔtuce a. Ocabɔ mafu, igbalɛwa eko nɛ ācɛ gē da alɔ ɔka, é gē da alɔ ɔdā nōo ya ɛɛ néē gē da alɔ aɔka ɔɔma a ŋ. Ohigbu ɛnyā gbɔbu ɛɛ ku alɔ toohi, ó wɛ ɔdā olɔhi ō jé ku alɔ i gáā lɔfu jé ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ ɔcɛ ɔɔma da ɔka ɔɔma a ŋ.—Aíit. 16:23.

9. Ɛgɛnyá nɛ Ugidiyɔn mafu ohilipu mla ogbonɛnɛ eko nɛ ó yɔ i ya ɛlā mla ācɛ Ɛfrem a?

9 Leyi yɛ ɛgɛ nɛ Ugidiyɔn ta ācɛ Ɛfrem ohi a. É da ɔ ɔka ipu icɔnu ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ ó hi uwa igwú kéē gáā ba ɔ iyē ō nuunu tu aolɛla ku ācɛ Isrɛlu ŋ ma. Amáŋ ɔdi wɛ ɔdā nōo ya ɛɛ néē yɔ i cɔnu nɛɛnɛhi a? Á jé ŋ, é lɔfu yɔ i cɔnu ohigbu ka é gbɛla ka ipɔɔma ku uwa cɛgbá fiyɛ duu ipu ajɛ ku Isrɛlu a. Ɔdā duuma nōo kóō ya naana a, Ugidiyɔn mafu ohilipu. Ó ceyitikwu ō jé ɔdā nōo ya ɛɛ néē yɔ i cɔnu nɛɛnɛhi a klla ta uwa ohi ɔwɛ ogbonɛnɛ. Ɔdi bɛɛcɛ ŋma anu a? Ubáyíbu da alɔ ka “eko nōó le ohi tá uwā lɛ ā ā, é klla cɔ̄nū ɛ́ɛ́ gɛ ŋ́.”—Ācoh. 8:​1-3.

10. Ɔdi gáā ta alɔ abɔ ō jé ɛgɛ nɛ alɔ lɔfu je ohi lɛ ācɛ nōo gē da alɔ ɔka lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a? (1 Upíta 3:​15, 16)

10 Á jé ŋ, ɔcɛ nɛ alɔ gē yuklɔ tɔha mla ɔ amāŋ ɔyipɛ inɔkpa ku alɔ lɔfu da alɔ ɔka, ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ alɔ gē lɛyitaajɛ lɛ ɔwɛ nɛ Ubáyíbu da alɔ ku alɔ lā oyeeyi a. Alɔ géē ya ɔdā nɛ alɔ ya gla ō lɛ ɔ teyi peee, ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ alɔ kpɔtuce ka ɔwɛ nɛ Ubáyíbu dɔka ku alɔ lā oyeeyi a lɔhi fiyɛ duu a. (Jé 1 Upíta 3:​15, 16.) Amáŋ alɔ lɔfu mafu ojilima lɛ ɔcɛ ɔɔma ŋma lɛ ō ya kóō jé ka ó lɔfu ya ōmiya ku abɔyi nu. Ikɔkɔ ō gbɛla ka ó yɔ i da ɔka ɔɔma o ya ɛɛ kóō ŋmo uwɔ okonu a, ceyitikwu ku a gbɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ ɔka nɛ ó da ɔɔma lɔfu ta uwɔ abɔ ō nwu ɛlā lɛyikwu ɔdā nōo cɛgbá lɛ ɔ fiyɛ duu. Ɔdā duuma nōo ya ɛɛ nōó da ɔka ɔɔma a, alɔ cika ō leyi kwɛɛcɛ ku alɔ toohi ɔwɛ ogbonɛnɛ. Ohi nɛ alɔ ta ɔ a lɔfu ya kóō gbɛla lɛyikwu ōmiya ku nu. Ɔdaŋ nōó kóō kɛla a ɔwɛ ojilima ŋ, amāŋ ó kɛla a ɔwɛ ō bi le ŋmo alɔ okonu, alɔ cika ō toohi ɔwɛ ogbonɛnɛ eko doodu.—Uróm 12:17.

Aflɛyi, ɔdaŋ ku a gbɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ ɔcɛ yɔ i hi uwɔ igwú ku a gā ipati ku oblatu ku ɛ̄cī néē ma ɔcɛ a, a lɔfu toohi ɔwɛ olɔhi (Má ogwotu ɔmɛ 11-12)

11-12. (a) Eko duuma nɛ ɔcɛ lɛ ɔka da alɔ, ɔdi nɛ alɔ cika ō ya aflɛyi a? (Má ifoto a.) (b) Je ocabɔ éyi nōo mafu ɛgɛ nɛ ɔka nɛ ɔcɛ da a lɔfu ya ku ɔcɛ kóō gbɔɔ ɔka ō ka ɔwɛ olɔhi a.

11 Ocabɔ mafu, ɔdaŋ ku ɔcɛ nɛ a gē yuklɔ tɔha mla ɔ a lɛ ɔka da uwɔ ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ alɔ i gē ya oblatu ku ɛ̄cī néē ma ɔcɛ ŋ ma, gbɛla tu ɛlā nyā: Ó lɔfu yɔ i gbɛla ka é jɛga lɛ alɔ ō jɔɔnyɛ iyi alɔ ŋ nɛɛ? Amāŋ ɔtu lɔfu ya ɔ ka ohigbu ku alɔ i gē ya oblatu ku ɛ̄cī néē ma alɔ ŋ ma, wɛ ka alɔ géē je ɛma olɔhi nōo yɔ otahɛ ku ācɛ ɔhá nɛ alɔ gē yuklɔ tɔha mla uwa a biya nɛɛ? Aflɛyi, alɔ géē ta ɔcɛ nɛ alɔ gē yuklɔ tɔha mla ɔ a ahinya ku ɛgɛ nōó lɛ ɛlá wu ācɛ ɔhá a, cɛɛ alɔ klla cɛ lɛ ɔ jé ku alɔ dɔka ō jɔɔnyɛ ɛma olɔhi mla ācɛ ɔhá nɛ alɔ gē yuklɔ tɔha mla uwa a duu. Ɔɔma lɔfu je ɛnɛɛnɛ ɛga lɛ alɔ ō kɛla ŋma ipu Ubáyíbu lɛyikwu ɔdā nōó ka lɛyikwu ō ya oblatu ku ɛ̄cī néē ma ɔcɛ a.

12 Alɔ lɔfu ya ɔdā ekponu nyā eko nɛ ɔcɛ lɛ ɔka olɔnɔ ɔhá da alɔ. Ɔyipɛ inɔkpa ku alɔ lɔfu ka ka Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa cika ō lɛ ɔwɛ néē gē leyi má ɔcɛnyilɔ nōo gē ce ikpo ɔcɛnyilɔ amāŋ ɔcɛnya nōo gē ce ikpo ɔcɛnya a piyabɔ. Ó kɛla ɔɔma ohigbu ka ó ta ɔ eyī peee lɔɔlɔhi ɔdā nɛ Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa kpɔtuce lɛyikwu ɔcɛnyilɔ nōo gē ce ikpo ɔcɛnyilɔ amāŋ ɔcɛnya nōo gē ce ikpo ɔcɛnya ŋ ma? Amāŋ ó lɔfu wɛ ka ó lɛ ɔkpa amāŋ ɔmaapu nōo wɛ ɔcɛnyilɔ nōo gē ce ikpo ɔcɛnyilɔ amāŋ ɔcɛnya nōo gē ce ikpo ɔcɛnya? Kɛɛ ka ó gbɛla ku alɔ gē wɔtu ācɛ nōo gē lā ɛdɔ oyeeyi ɔɔma a? Alɔ géē cɛgbá ō cɛ lɛ ɔcɛ ɔɔma jé kpɔcii ku alɔ yihɔtu ɛjɛɛji ācɛ, klla gē lɛ ojilima ce íkwu nɛ ɔnyɔɔnyɛ lɛ ō ya ōmiya ku abɔyi nu a. b (1 Upít. 2:17) Oŋma ɔɔma, alɔ lɔfu da ɔ ɛlā nɛ Ubáyíbu ka a, mla ɛgɛ nōo yɛce ɛlā nōó ka a lɔfu ta alɔ abɔ ō lā oyeeyi olɔhi fiyɛ a.

13. Ɛgɛnyá nɛ a lɔfu je otabɔ lɛ ɔcɛ nōo gbɛla kóō kpɔtuce Ɔwɔico wɛ ɔdā ō ya eyijii a?

13 Ɔdaŋ ka ɔcɛ i cɛ mla ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a ŋ duudu, alɔ i cika ō lɛ ɛlā ŋmɛyi fiyaa ku alɔ jé ɔdā nōó kpɔtuce a ŋ. (Utáy. 3:2) Ocabɔ mafu, ɔdaŋ ku ɔyipɛ inɔkpa ku uwɔ le ka ka ó wɛ ɔdā ō ya eyijii ō kpɔtuce Ɔwɔico bɛɛ? A géē gbɔɔ ō hɛce ka ɔcɛ ɔɔma kpɔtuce lɔfu lɔfu ka alɛɛcɛ wa ŋma ɔbagwu, ka ó klla jé ɔdā alɛwa lɛyikwu ɛlā ɔɔma nɛɛ? Ku ɛlā ɔkwɛyi a, ó lɔfu yɔ i kɛla nōó le po gbɔbu ɛ ma. Ikɔkɔ nɛ a géē gbɔɔ ō taafu mla ɔ lɛyikwu ɛlā nōó ka a, a lɔfu je ɔkpá ku alɔ éyi lɛ ɔ kóō jé amáŋ lɛ ɔka éyi taajɛ lɛ ɔ nōó lɔfu gbɛla tu ɔ igbihaajɛ. Á jé ŋ, a lɔfu da ɔ kóō nyɔ gā ipu jw.org ɛga nōo kɛla ka Ɔwɔico ya ɛjɛɛji odee a. Ó lɔfu he ɔ ɔtu ō kɛla lɛyikwu ikpɛyi ɛlā amāŋ uvidio nōo yɔ abɔɔ a. Ɔdaŋ ku alɔ mafu ojilima ɔwɛ ɛgɛnyā, ó lɔfu ta ɔ abɔ kóō nwu ɛlā fiyɛ lɛyikwu ɛlā nɛ Ubáyíbu ka a.

14. Ɛgɛnyá nɛ u Niall bi uwɛbsite ku alɔ le yuklɔ ɔwɛ olɔhi, o ya ɛɛ kóō je otabɔ lɛ ɔyipɛ uklasi ku nu éyi nōo lɛ ɛlá ō gbo nōó kpaakpa ŋ lɛyikwu Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa a?

14 Ɔyinɛ alɔ éyi nōo wɛ ɛdrɔ nōo lé ka u Niall a bi uwɛbsite ku alɔ le mafu ku ɛlā nɛ ācɛ ōhī kpɔtuce lɛyikwu Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa a i wɛ ɔkwɛyi ŋ. Ó kahinii: “Igbalɛwa ɔyipɛ uklasi ku um éyi gē da um ku ń kpɔtuce usayɛnsi ŋ, ohigbu ku um kpɔtuce Ubáyíbu nōo wɛ ɔkpá nōo le mu mla aɔ̄kā nōó wɛ ɔkwɛyi ŋ ma.” Eko nɛ ɔyipɛ uklasi ku Niall nyā i jɛga lɛ ɔ kóō lɛ ɔdā nōó kpɔtuce a teyi peee ŋ ma, ó le da ɔyipɛ uklasi ku nu a kóō gā ipu jw.org aya nōo ka u “Science and the Bible” a. Igbihaajɛ, Niall gáā le má ku ɔyipɛ uklasi ku nu a lɛ aɛlā nōo yɔ abɔɔ a jé, ó klla le tɔɔtɛ lɛ ɔ ō kɛla mla ɔ ɛgɛ nɛ oyeeyi bi le gbɔɔ lɛ a. A lɔfu lɛ ɛdɔ itene ɛgɛnyā duu.

APƆLƐ KÓŌ YA OTUTU TƆHA

15. Ɛgɛnyá nɛ aɛ́nɛ́ mla aadā lɔfu ta ayipɛ ɔlɛ uwa abɔ kéē toohi ɔwɛ ogbonɛnɛ eko duuma nɛ ayipɛ inɔkpa ku uwa gbɔɔ ō taafu mla uwa lɛyikwu ɔdā néē kpɔtuce a?

15 Aɛ́nɛ́ mla aadā lɔfu nwu ayipɛ ɔlɛ uwa lɔɔlɔhi ɛgɛ néē lɔfu bi le toohi ɔwɛ ogbonɛnɛ eko nɛ ācɛ gbɔɔ ō taafu mla uwa lɛyikwu ɔdā néē kpɔtuce a. (Ujɛ́m. 3:13) Aɛ́nɛ́ mla aadā ōhī gē lɛ aya néē gē ya otutu tɔha ɛpleeko ku ɛ̄gbā ō gba ku apɔlɛ. É gē leyi yɛ aikpɛyi ɛlā nɛ ayipɛ inɔkpa ku ayipɛ ɔlɛ uwa lɔfu kɛla lɛyikwu ɔ ipu inɔkpa, é gē kɔka klla gē ya ocabɔ ɛgɛ néē lɔfu bi le toohi, klla gē nwu ayipɛ ɔlɛ uwa ɛgɛ néē géē kɛla ɔwɛ ogbonɛnɛ, mla ɔwɛ nōo géē lɛ abɔ kwu ɔcɛ ɔtu.—Má ikpati nōo kahinii: “ Ō Lɛ Aya Ipu Ɛ̄gbā Ō Gba Ku Apɔlɛ Nɛ Aa Lɔfu Ya Otutu Tɔha Lɔfu Ta Apɔlɛ Ku Uwɔ Abɔ.”

16-17. Ɛgɛnyá nōo ya otutu tɔha ipu apɔlɛ lɔfu ta aɛdrɔ abɔ a?

16 Ō lɛ aya ipu ɛ̄gbā ō gba ku apɔlɛ nɛ aa lɔfu ya otutu tɔha lɔfu ta aɛdrɔ abɔ kéē lɛ ɔ ta iyi uwa mla ācɛ ɔhá eyī peee, ɔdā nōo ya ɛɛ néē kpɔtuce ɔdā néē kpɔtuce a. Aya ɛyɛɛyɛyi ku ɔkpá nōo ka u “Young People Ask” nōo yɔ ipu jw.org a, lɛ ɛga nɛ aɛdrɔ lɔfu ta ɛlā néē nwu a taajɛ. É ya ɔkpá a lɛ a o ya ɛɛ kóō ta aɛdrɔ abɔ ku ɔdā néē kpɔtuce a kóō ta uwa eyī peee fiyɛ, ka ó klla ta uwa abɔ ō cila ɔka nɛ ācɛ gē da uwa a ŋma ɔtu ku uwa. Ŋma lɛ ō ya oklɔcɛ ku aya ɛyɛɛyɛyi nyā tɔha ipu apɔlɛ, ɛjɛɛji alɔ lɔfu nwu ɛgɛ nɛ alɔ géē kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a ɔwɛ ogbonɛnɛ, mla ɔwɛ nōo géē lɛ abɔ kwu ɔcɛ ɔtu.

17 Ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi nōo lé ka u Matthew a lɛ ɔ teyi peee ɛgɛ nɛ otutu ō ya ipu apɔlɛ ta ɔ abɔ lɛ a. Abɔ ó wɛ aya ipu ɛ̄gbā ō gba ku apɔlɛ ku uwa a, igbalɛwa Matthew mla ɛ́nɛ́ mla adā nu gē jila ɛlā má lɛyikwu aikpɛyi ɛlā nɛ ayipɛ inɔkpa ku Matthew lɔfu kɛla lɛyikwu ɔ ipu uklasi a. Ó kahinii: “Alɔ gē gbɛla lɛyikwu ɛdɔ ɔka nɛ ɔcɛ lɔfu da, alɔ klla gē ya otutu ɛgɛ nɛ alɔ géē cila ɔka ɔɔma oŋma lɛ ɛlā nɛ alɔ jila má a. Eko duuma nōó le ta um eyī peee lɔɔlɔhi ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ um kpɔtuce ɔdā nɛ um kpɔtuce a, n gē kɛla mla ɔtu ō lɛ nɛhi, ó klla gē tɔɔtɛ gā um ō gbonɛnɛ eko duuma nɛ um gē ya ɛlā mla ācɛ ɔhá.”

18. Itene nyá yɔ ipu ɔkpá ku Ācɛ Ukólōsi 4:6 a?

18 Ó wɛ ɔkwɛyi, ka ɔdaŋ ku alɔ kóō lɛ ɛlā ka lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a ɔwɛ nōo teyi peee naana, ó wɛ ɛjɛɛji ācɛ gáā miyɛ ɛlā nɛ alɔ ka a cɛ ŋ. Amáŋ ō kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a ɔwɛ ogbonɛnɛ mla ɔwɛ ijeeyi lɔfu tabɔ. (Jé Ācɛ Ukólōsi 4:6.) Alɔ lɔfu lɛ ō kɛla lɛ ɔcɛ lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a gbla ubɔlu nɛ alɔ yɔ i ta lɛ ɔcɛ ɔɔma a. Alɔ lɔfu ta ubɔlu a ɛcɔ gē lɛ ɔ ɛmɛɛma amāŋ ta ɔ mla ɔfu. Ɔdaŋ ku alɔ ta ubɔlu a ɛmɛɛma, ó géē lɔfu tɔɔtɛ lɛ ɔcɛ nōo yɔ i ta ubɔlu a kóō kwu ɔ ka ó klla gɔbu yɔ i ta ubɔlu a. Ɔwɛ ekponu ɔɔma, ɔdaŋ ku alɔ kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a ɔwɛ ogbonɛnɛ mla ɔwɛ ijeeyi, ó lɔfu he ācɛ ɔtu ō jahɔ klla gɔbu mla ɔka ō ka a. Ó wɛ ɔkwɛyi ka ɔdaŋ ka ɔcɛ dɔka ō taafu amāŋ ŋmo alɔ okonu anca, alɔ i cika ō gɔbu mla ɔka ō ka a ŋ. (Aíit. 26:4) Amáŋ ācɛ alɛwa i gáā lɔfu lɛ ɛgɔɔma ŋ. Ku ɛlā ɔkwɛyi a, ācɛ alɛwa lɔfu jahɔ.

19. Ɔdi cika ō lɛ abɔ kwu alɔ ɔtu ō kɛla ɔwɛ ogbonɛnɛ eko duuma nɛ alɔ yɔ i kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a?

19 Ó teyi peee ku alɔ gē lɛ itene nɛhi ɔdaŋ ku alɔ nwu ō ya ɛlā ɔwɛ ogbonɛnɛ. Gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa ku a ba ɔ kóō je ɔfu nɛ a cɛgbá a gā uwɔ ō ya ɛlā ɔwɛ ogbonɛnɛ eko nɛ a yɔ i je ohi ku ɔka nōo lɔnɔ, amāŋ eko néē yɔ i ŋmo uwɔ okonu ohigbu ɔdā nɛ a kpɔtuce a. Bla, ka uce ō ya ku uwɔ lɔfu ya ku ɛlá ō gbo ɛyɛɛyɛyi nɛ aa lɛ lɛyikwu ɛlā a kóō je piya aafu ŋ. Ɔwɛ ogbonɛnɛ mla ɔwɛ ojilima nɛ a bi le toohi a, lɔfu lɛ abɔ kwu ācɛ ōhī nōo gē jahɔ a ɔtu kéē lɛ ɔwɛ néē gē leyi má alɔ mla aɛlā ō nwu ɔkwɛyi nōo yɔ ipu Ubáyíbu a piyabɔ. Le “tútū eko dóódu [ō] cīla ɔ̄kā kú ɛjɛ̄ɛ̄jī ācɛ” nōo dɔka ō jɛyi ɔdā nɛ a kpɔtuce a, “amáŋ . . . bī ɔkɔ ogbonɛnɛ mɛ́mla ojīlīmā le tá ɔ̄cɛ ɔ́ɔmā ohi.” (1 Upít. 3:​15, 16) Ii, mafu ku a wɛ ɔcɛ o lɔfu ŋma lɛ ō gbonɛnɛ!

IJÉ ƆMƐ 88 Make Me Know Your Ways

a Ikpɛyi ɛlā oklɔcɛ nyā kɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ alɔ lɔfu kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ kpɔtuce a ɔwɛ ogbonɛnɛ eko néē lɛ ɔdā okwiye ya alɔ, amāŋ eko nɛ ācɛ ɔhá yɔ i taafu mla alɔ.

b O ya ɛɛ ku a má aɛlā nōo lɔfu ta uwɔ abɔ, má ikpɛyi ɛlā nōo kahinii: “What Does the Bible Say About Homosexuality?” nōo bɛɛcɛ ipu Awake! No. 4 ku 2016 a.

c A lɔfu má aɛlā nōo lɔfu ta uwɔ abɔ ipu jw.org ipu ikpɛyi ɛlā nōo kahinii: “Young People Ask” mla u “Frequently Asked Questions About Jehovah’s Witnesses.”