Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 28

Ajɔɔcɛ A Gáā Kwaajɛ Ɛ!

Ajɔɔcɛ A Gáā Kwaajɛ Ɛ!

“Ɔfú nēé gē bī le gbō ɛcɛ ā wɛ ákú Óndú alɔ mɛ́mla ákú Ohɔ́nyɛtá nōó fu ā abālɔbányā.”—MAFÚ 11:15.

IJÉ ƆMƐ 22 Ajɔɔcɛ A Gáā Kwaajɛ Ɛ—Kóō Wa!

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

1. Ɔdi nɛ alɔ jé peee a, ɔdi kē ya a?

 EKO duuma nɛ a leyi má unwalu ɛyɛɛyɛyi nōo yɔ i ya ipu ɛcɛ a, ó gē lɔnɔ tu uwɔ ō kpɔtuce ka ɛ̄cī éyi āhɔ̄ géē lɔhi fiyɛ? Ācɛ apɔlɛ i gē yihɔtu iyi uwa bɛɛka otɛtɛ a gɛ ŋ. Ācɛ yɔ i bɔbi tōōtɔ̄ɔ̄, gē gbɛla iyi uwa foofunu klla yɔ i lɛ anya fiyɛ otɛtɛ. Ó gē tɔɔtɛ lɛ ācɛ alɛwa ō kpɔtuce ācɛ nōo lɛ íkwu gɛ ŋ. Amáŋ āhɔ̄ piii nyā lɔfu cɛ gā uwɔ kpɔtuce ka ɛ̄cī éyi āhɔ̄ géē lɔhi fiyɛ ɛnyā kpɔ. Ɔdiya nɛ alɔ ka lɛ a? Ohigbu ka ɔdā nɛ ācɛ yɔ i ya a, wɛ ɔdā nɛ Ubáyíbu tɛtɛ le ka taajɛ ka ó géē ya “eko nɛ̄ ɛcɛ gáā mɛ” a. (2 Utím. 3:1-5) Ó lɛ ɔcɛ ɔkwɛyi duuma nōo géē taafu ka ɔdā nɛ akacɛ nyā ka a i yɔ i ya jila icɛ ŋ nɛ ŋ. Ō ya jila nyā kē yɔ i mafu peee ka Ujisɔsi Ukraist kwu piya Ɔcɛ́ Ku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico ɛ. Amáŋ ɛnyā wɛ éyi ŋma ipu aakacɛ alɛwa nōo kɛla lɛyikwu Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico a. Ɔtu okpoce ku alɔ géē lɔfu fiyɛ, ɔdaŋ ku alɔ leyi yɛ aakacɛ ɔhá nōo ya jila ipu ihayi ōhī nōó gboji ɛ ŋ ma.

Ɛgɛ nɛ ɔcɛ ō ga illi gē ga aya ɛyɛɛyɛyi ku ili kwɔha o ya ɛɛ kóō lɛ uwe ya ŋma anu a, aakacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udaniyɛlu mla Ɔdā Néē Mafu Lɛ Ujɔni a, géē ta alɔ abɔ má ɛga nɛ alɔ yɔ a peee ipu ōmiya ku Ujehofa (Má ogwotu ɔmɛ 2)

2. Ɔdi nɛ alɔ gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a, ɔdi kē ya a?

2 Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē kɛla lɛyikwu (1) akacɛ éyi nōo ta alɔ abɔ jé eko nɛ Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico gáā kwaajɛ a, (2) aakacɛ nōo ta alɔ abɔ jé ka Ujisɔsi kwu piya Ɔcɛ́ ku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico ipu ɔkpanco ɛ ma, mla (3) akacɛ ōhī nōo mafu ɛgɛ nɛ Ɔwɔico géē kpo aolɛla ku Ajɔɔcɛ a yiifi lɛ a. Ɛgɛ nɛ ɔcɛ ō ga illi gē ga aya ɛyɛɛyɛyi ku ili kwɔha o ya ɛɛ kóō lɛ uwe ya ŋma anu a, aakacɛ ɛyɛɛyɛyi nɛ alɔ gáā leyi yɛ ɔ nyā géē ta alɔ abɔ má peee ɛga nɛ alɔ yɔ ipu ōmiya ku Ujehofa a.

ƐGƐ NƐ ALƆ LƆFU BI LE JÉ EKO NƐ AJƆƆCƐ A GÁĀ KWAAJƐ A

3. Ɔdi nɛ akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 7:13, 14 a, cɛ lɛ alɔ jé peee lɛyikwu Ɔcɛ́ Ku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico a?

3 Akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 7:13, 14 a cɛ lɛ alɔ jé peee, ka Ujisɔsi Ukraist wɛ ɔcɛ okpaakpa nōo cika ō wɛ Ɔcɛ́ Ku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico a. Ācɛ ŋma ipu oduudu ɛcɛ géē gweeye ō “cē ɔ̄ ɛhɔ̄,” é kē gáā je ɔcɛ ɔhá ce ɔcɛ́ igbihi nu ŋ. Akacɛ ɔhá ŋma ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu klla ka kpɔ, ka Ujisɔsi géē gbɔɔ ō lé Ɔcɛ́ ipu Ajɔɔcɛ a oŋmɛyi ku eko éyi nɛ Ubáyíbu hi ka ɛpleeko ku ihayi amāŋ igbo ahaapa a. Ó tɔɔtɛ ō jé eko nɛ Ujisɔsi gbɔɔ ō lé Ɔcɛ́ a gla a?

4. Lɛ ɔ teyi peee ɛgɛ nɛ Udánīyɛ̄lu 4:10-17, ta alɔ abɔ jé eko nɛ Ujisɔsi gbɔɔ ō lé Ɔcɛ́ a. (Má ɛlā néē ta ahaajɛ a duu.)

4 Udánīyɛ̄lu 4:10-17. “Iháyí [amāŋ igbo] ahāapa” a kwɛyi ihayi ula ɛhilii ce ofu ɛhilii (2,520). Eko ɔɔma kē gbɔɔ ŋma ihayi ku 607 Gbɔbu Lɛ Eko Ku Ukraist, eko nɛ ācɛ Ubabilɔn fu ɔcɛ́ amoomɛ nɛ Ujehofa je ce ɔcɛ́ a, ŋma ō wɛ ɔcɛ́ ipu Ujerusalɛm a. Eko ɔɔma kē ŋmɛyi ipu ihayi ku 1914 Ɛpleeko Ku Ukraist. Eko nɛ Ujehofa lɛ Ujisɔsi piya “ɔ̄cɛ nɛ̄ [ó] fu” mla Ɔcɛ́ ku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico a. *Isík. 21:25-27.

5. Ɔwɛ éyi nyá nɛ alɔ lɔfu lɛ itene ŋma akacɛ ku “iháyí [amāŋ igbo] ahāapa” a?

5 Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā lɛ itene ŋma akacɛ nyā a? Ɔdaŋ ku alɔ lɛ ɛyi ku akacɛ lɛyikwu “Iháyí [amāŋ igbo] ahāapa” a jé lɔɔlɔhi, ó géē cɛ lɛ alɔ kpɔtuce lɔfu lɔfu ka Ujehofa gē ya okonu ō ce ku nu eko kpaakpa a yiili. Ujehofa lɛ eko nɛ ó gáā je Ujisɔsi piya Ɔcɛ́ a miya taajɛ. Abɔ eko ɔɔma kē gā a, Ujehofa lɛ ɔ ya ɔkwɔɔkwɛyi. Ɛnyā cɛ lɛ alɔ jé kpɔcii ka ó géē ya ɛjɛɛji aakacɛ ohile a eko nɛ ó miya taajɛ a yiili. Ɔkwɛyi nɛ ó wɛ a n, ɛ̄cī ku Ujehofa i ‘gáā ligbó ɛ́ɛ́ kóō yá jīla ŋ́!’—Uháb. 2:3.

ƐGƐ NƐ ALƆ JÉ KA UJISƆSI KWU PIYA ƆCƐ́ KU AJƆƆCƐ KU ƆWƆICO Ɛ MA

6. (a) Ɔdi wɛ aɔdā nōo yɔ i ya ipu ɛcɛ a nōo mafu ka Ujisɔsi kwu piya Ɔcɛ́ ɛ ma? (b) Ɛgɛnyā nɛ akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 6:2-8 a, gáā lɛ aɔdā nyā teyi peee fiyɛ a?

6 Abɔ eko nɛ Ujisɔsi gáā yuklɔ ku nu ipu ɛcɛ nyā mɛ a yɔ i ba a, ó kɛla lɛyikwu aɔdā ōhī nōo géē ya ipu ɛcɛ, nōo géē ta ayikpo ku nu abɔ kéē jé ka ó gbɔɔ ō lé ɔcɛ́ ɔkpanco ɛ. Ó da uwa lɛyikwu aɔdā ōhī bɛɛka ɛfú ō kpo, ɔkpɛta mɛmla ajɛ ō jiliye klla hɛ wulu. Ó klla ka ku ōcē obɔbi géē tu “ɛga alɛwa.” Ōcē bɛɛka u Corona nōo kē tu ipu oduudu ɛcɛ a wɛ ocabɔ ku ɛnyā. Aɔdā nōo ba nyā wɛ ipu ɔdā nɛ Ubáyíbu gē hi ka “ɔdōcābɔ̄” ku eko nɛ Ukraist géē wa a. (Umát. 24:3, 7; Ulúk. 21:7, 10, 11) Abɔ Ujisɔsi gekwu klla le cigbihi gā ɔkpanco, nɛ odee nōo fiyɛ ihayi ofu ɛta (60) gáā le yɛ a, ó da Ɔyikpo Ujɔni aɔdā ōhī gɔbu nōo mafu peee ku aɔdā nōo ba nyā géē ya ɔkwɔɔkwɛyi. (Jé Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 6:2-8.) Ɛjɛɛji aɔdā nyā kē humayi ya ŋmiifi ihayi ku 1914 nɛ Ujisɔsi je piya ɔcɛ́ a.

7. Ɔdiya nɛ aɔdobɔbi alɛwa humayi ya ipu ɛcɛ ŋmiifi eko nɛ Uisɔsi je piya Ɔcɛ́ a?

7 Ɔdiya nɛ āhɔ̄ ku ɛcɛ a gáā kwu bɔbi fiyɛ eko nɛ Ujisɔsi je piya Ɔcɛ́ a? Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 6:2 da alɔ ɔdā ō cɛgbá nɛhi éyi. Ó da alɔ ka ɔdā aflɛyi nɛ Ujisɔsi ya abɔ ó kwu piya Ɔcɛ́ Ku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico a wɛ ō kpɛfú. Anyɛ nɛ ó kē kpɛfú ta uwa a mɛ? Ebilii mla alelekwu obɔbi ku nu nɛ. Ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni ɛyi 12 mafu lɛ alɔ ka Ebilii i yale ipu ɛfú ɔɔma ŋ, é gáā lɛ anu mɛmla alelekwu obɔbi ku nu ta wu ipu ɛcɛ nyā. Ohigbu ɛnyā, “ācɛ nēe lā ipú ɛcɛ mɛ́mla ísu ā le jí ɛɛ́,” ohigbu ka Ebilii yɔ i cɔnu nɛɛnɛhi, ó kē humayi nuunu ta alɛɛcɛ gboji ɛ.—Mafú 12:7-12.

Ɔtu i gē he alɔ ɔdaŋ ku alɔ má aɔdobɔbi yɔ i ya ŋ, amáŋ, abɔ alɔ yɔ i má ɛgɛ nɛ aɔdā nɛ Ubáyíbu ka a yɔ i ya jila a, ó gē ya ku alɔ jé peee ka Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico gáā kwaajɛ ɛ (Má ogwotu ɔmɛ 8)

8. Ɛgɛnyá nɛ alɔ yɔ i lɛ itene abɔ alɔ yɔ i má aodee lɛyikwu akacɛ ku Ajɔɔcɛ a yɔ i ya jila a?

8 Ɛgɛnyá nɛ alɔ gē lɛ itene ŋma akacɛ nyā a? Aɔdā nōo yɔ i ya ipu ɛcɛ mla opiyabɔ ipu uce ō ya ku ācɛ nōo teyi peee a, gē ta alɔ abɔ jé ka Ujisɔsi kwu piya Ɔcɛ́ ɛ. Ó lɛ a, ɔdaŋ ku alɔ má ācɛ yɔ i gbɛla iyi uwa foofunu amāŋ bɔbiipu, ikɔkɔ nɛ alɔ cika ō yɔ i cɔnu a, alɔ gē bla tu iyi alɔ ka uce ō ya ku uwa gē mafu ka akacɛ ku Ubáyíbu yɔ i ya jila ɛ. Ajɔɔcɛ a gáā kwaajɛ ɔkwɔɔkwɛyi ɛ! (Aíjē 37:1) Abɔ eko ku Amagɛdɔn kē yɔ i ba a, alɔ kóō leyice ku āhɔ̄ ku ɛcɛ nyā géē bɔbi fiyɛ ɛnyā kpɔ ɛ. (Umák. 13:8; 2 Utím. 3:13) Alɔ ta Ujehofa Adā alɔ nōo yɔ ɔkpanco nōo yihɔtu alɔ nɛhi a ahinya, ɛgɛ nɛ ó ta alɔ abɔ jé aɔdā nōo ya ɛɛ nɛ unwalu wɛ omoomu ipu ɛcɛ icɛ a.

ƐGƐ NƐ ƆWƆICO GÉĒ KPO AOLƐLA KU AJƆƆCƐ A YIIFI LƐ A

9. Ɛgɛnyá nɛ akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 2:28, 31-35 a, je igɔmɛnti nōo géē ce ɔcɛ́ ku oduudu ɛcɛ a teyi peee a, eko nyá néē kē gbɔɔ ō lé ɔcɛ́ ŋma a?

9 Udánīyɛ̄lu 2:28, 31-35. Alɔ yɔ i má akacɛ nyā yɔ i ya jila icɛ. Ɔna nɛ Unebukadinesa na a ɔɔma mafu aɔdā nōo géē ya “ɛ̄cɔ̄bū,” igbihi nɛ Ujisɔsi gbɔɔ ō lé ɔcɛ́ a. Aolɛla ku Ujisɔsi ipu ɛcɛ nyā géē lɛ ō ya mla igɔmɛnti amoomɛ nɛ Ubáyíbu kɛla lɛyikwu ɔ a. Aigɔmɛnti amoomɛ ɔɔma kē kwɛyi ‘aikpo ō daajɛ néē ya mla oje mɛmla ɔmɛ’ a. Igɔmɛnti ɔɔma kē gbɔɔ ō lé ɔcɛ́ ɛ. É gbɔɔ ō lé ɔcɛ́ ŋma eko néē kpo ɛfú aflɛyi ku oduudu ɛcɛ a, eko nɛ u Britain mɛmla America gbɔɔ ō piyatɔha kéē yuklɔ tɔha a. Ojibo ɔɔma nɛ Unebukadinesa má ipu ɔna ku nu a klla mafu aɔdā ɛpa nōo ya nɛ igɔmɛnti amoomɛ nyā, géē wɛ ɛyɛɛyi gwu aɛ̄nɛ̄ ō humayi lé ɔcɛ́ a ta a.

10. (a) Ɔdi nɛ alɔ yɔ i má ŋma íkwu ku ɔcɛ́ ō ce ku Britain mla America icɛ nōo yɔ ipu akacɛ ku Udánīyɛ̄lu a? (b) Ukpa nyá nɛ alɔ cika ō leyi kwɛɛcɛ ku nu a? (Má ikpati nōo kahinii: “ Leyi Kwɛɛcɛ Ohigbu Ɔmɛ A!”)

10 Aflɛyi a, opiyatɔha ku Britain mla America i lɔfu bɛɛka íkwu ku aigɔmɛnti néē hi aflɛyi ipu ɔna ɔɔma ŋ. Aku Britain mla America a i kwɛyi oje nōo lɔfu bɛɛka ugoolu mɛmla oje nɛhɛ ŋ, amáŋ ó wɛ ō wiya tɔha ku oje mɛmla ɔmɛ. Ɔmɛ a kē kwɛyi ācɛ. Ɛgɛ nɛ alɔ gē má peee icɛ a, ɔwɛ nɛ ācɛ gē ya uce lɛ eko néē gáā fu ācɛ tu ipu igɔmɛnti, ɛgɛ néē gē nuunu lɛyikwu íkwu ku uwa, ɛgɛ néē gē nyɔ i dɛgba ka aa cɛ ŋ ma, mɛmla aɔwa ɛyɛɛyɛyi néē gē le kwaajɛ a, gē ya kóō lɔnɔ ta íkwu ku ɔcɛ́ ō ce nyā kéē ya ɔdā néē dɔka ō ya a.

11. Ɛgɛnyá nɛ íkwu ku ɔcɛ́ ō cɛ ku Britain mla America cɛ lɛ alɔ kpɔtuce lɔfu lɔfu ka alɔ yɔ i lā ɛpleeko amoomɛ a?

11 Ɔmpa, íkwu ku ɔcɛ́ ō ce ku Britain mla America nōo kwɛyi ikpo ō daajɛ ku ojibo nɛhi ɔɔma, wɛ íkwu amoomɛ nɛ Ubáyíbu kɛla lɛyikwu ɔ a. Ó lɛ íkwu ɔhá duuma nōo géē wa i kwaajɛ igbihi nu gɛ ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma a, Ɔwɔico géē bi Ajɔɔcɛ ku nu lɛ anu mɛmla aigɔmɛnti ku alɛɛcɛ ohile a kpo cataajɛ ɛpleeko ku Amagɛdɔn. *Mafú 16:13, 14, 16; 19:19, 20.

12. Ɔwɛ ɔhá nyá nɛ akacɛ ku Udaniyɛlu gē je ɔtu ō tu kwu ɔtu mla eyiyoce lɛ alɔ a?

12 Ɛgɛnyá nɛ alɔ gē lɛ itene ŋma akacɛ nyā a? Akacɛ ku Udaniyɛlu klla da alɔ lɛyikwu ɔdā ɔhá nōo mafu ku alɔ lā ɛpleeko amoomɛ a. Odee nōo fiyɛ ihayi ula ɛhilii ce ofu ɛhɔ (2,500) nōo gáā yɛ a, Udaniyɛlu le ka taajɛ ka igbihaajɛ íkwu ku ɔcɛ́ ō ce ɛnɛ géē lé ɔcɛ́ ikpɛyi ku ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico gboce Ubabilɔn. Ó klla gɔbu ka ka íkwu ku ɔcɛ ō ce ku Britain mla America gáā wɛ amoomɛ ku uwa a. Ɛnyā gē ta alɔ ɔtule ō jé ka ó gáā gboji gɛ ŋ, Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico géē wa i je oduudu aigɔmɛnti ku alɛɛcɛ a kpo cataajɛ, cɛɛ Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico géē gbɔɔ ō lé ɔcɛ́ ipu ɛcɛ nyā.—Udán. 2:44.

13. Ɔdi nɛ ‘ɔ̄cɛ́ ɔmahātá’ mla “aɔ́cɛ́ igwó” néē kɛla lɛyikwu uwa ipu ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 17:9-12 a kwɛyi nu a, ɛgɛnyá nɛ akacɛ ɔɔma kē bi le ya jila a?

13 Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 17:9-12. Ɛdɔ ifi nōo ya ɛpleeko néē kpɛfú aflɛyi ku oduudu ɛcɛ a, ya ku akacɛ ɔhá nōo yɔ ipu Ubáyíbu lɛyikwu eko amoomɛ a kóō le ya jila. Aigɔmɛnti ku ɛcɛ a dɔka ō bi ɛbɔ wa ipu oduudu ɛcɛ a. Ohigbu ɔɔma, ipu Ɔya Aflɛyi ku ihayi ku 1920, é gáā lɛ ɔwa éyi néē gē hi ka League of Nations a kwaajɛ. Ipu Ɔya Ɔmigwo ku ihayi ku 1945, ɔwa ku United Nations gáā kwɛyi ku League of Nations. Ubáyíbu hi ɔwa nyā ka ‘ɔ̄cɛ́ ɔmahātá’ a. Amáŋ é wɛ íkwu ku ɔcɛ́ ō ce ku oduudu ɛcɛ a ŋ. É lɛ íkwu mla ɔfu foofunu ohigbu aigɔmɛnti ɛyɛɛyɛyi nōo wɛ ipu ɔwa ku uwa a. Ubáyíbu kē hi aigɔmɛnti nyā ku “aɔ́cɛ́ igwó” a.

14-15. (a) Ɔdi nɛ ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 17:3-5 ka lɛyikwu “Ubábīlɔn Nɛ̄hi” a? (b) Ɔdi nɛ ācɛ alɛwa nōo gē je otabɔ lɛ aɛ̄gbā ō gba ku ɛkɛmgbɛ gē ya babanya a?

14 Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 17:3-5. Ipu ɛbɛ nɛ Ɔwɔico mafu lɛ Ujɔni a, Ujɔni má akwuna éyi nōo wɛ “Ubábīlɔn nɛ̄hi,” nōo kwɛyi ɔwa ku ɛjɛɛji aɛgbā ō gba ku ɛkɛmgbɛ a. Ɛgɛnyá nɛ ɛbɛ nyā ya jila ɛ ma? Ɛ̄gbā ō gba ku ɛkɛmgbɛ humayi yuklɔ tɔha klla yɔ i je otabɔ lɛ ācɛ igɔmɛnti gboji gboji ɛ. Amáŋ ó gáā gboji gɛ ŋ, Ujehofa géē je ɔtu lɛ ācɛ igɔmɛnti kéē “yá ɔdā nōo he ɔ́ ɔtū ā.” Ɔdi gáā bɛɛcɛ ŋma ɛnyā a? Aigɔmɛnti ɛyɛɛyɛyi nyā nōo kwɛyi “aɔ́cɛ́ igwó” a, géē nuunu ta ɔwa ku aɛ̄gbā ō gba ku ɛkɛmgbɛ klla lɛ uwa cataajɛ.—Mafú 17:1, 2, 16, 17.

15 Ɛgɛnyá nɛ alɔ bi le jé ka oŋmɛyi ku Ubabilɔn Nɛhi le ba ɛ ma? Ó ya ɛɛ ku alɔ cila ohi ku ɔka ɔɔma, ó géē lɔhi ku alɔ bla ku igeli ku Ubabilɔn ku ikee a lɛ isu nɛhi éyi nōo gē gbo uwa. É gē hi isu a ka Uyufaretiisi. Ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni hi umiliyɔn ku ācɛ nōo gē ta Ubabilɔn Nɛhi a abɔ a, kéē lɛbɛɛka “aítekwú alɛwa” nōo gē je ogbotu lɛ ɔ a. (Mafú 17:15) Amáŋ ó klla ka eŋkpɔ a géē je “ŋmó ŋmaajɛ kloklo.” Ɔɔma kē mafu ka ó lɛ eko nɛ ācɛ alɛwa nōo gē je otabɔ lɛ ɔwa ku ɛjɛɛji ɛ̄gbā ō gba ku ɛkɛmgbɛ a, i gáā cɛ ō ta uwa abɔ gɛ ŋ. (Mafú 16:12) Icɛ akacɛ ɔɔma yɔ i ya jila ɛ, ohigbu ka ācɛ alɛwa gē nyɛɛ ŋma ɛ̄gbā ō gba ku ɛkɛmgbɛ, é klla gē gā ɛga ɔhá nyɔ i dɔka otabɔ lɛyikwu unwalu ku uwa.

16. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gē lɛ itene ŋma lɛ ō jé eko néē lɛ ɔwa ku United Nations kwaajɛ mla ɛgɛ néē gáā ca Ubabilɔn Nɛhi taajɛ a?

16 Ɛgɛnyá nɛ alɔ gē lɛ itene ŋma akacɛ nyā a? Ō kwaajɛ ku United Nations mɛmla ɛgɛ nɛ ācɛ alɛwa gē nyɛɛ ŋma ɛ̄gbā ō gba ku ɛkɛmgbɛ a, mafu peee ku alɔ yɔ i lā ɛpleeko amoomɛ a. Amáŋ, naana nɛ ācɛ alɛwa i gē cɛtɔha mla ɛ̄gbā ō gba ku ɛkɛmgbɛ gɛ ŋ ma, ó wɛ ɔɔma gáā je uwa cataajɛ a nóó. Ɛgɛ nɛ alɔ ka gbɔbu a, Ujehofa géē je ɔtu lɛ “aɔ́cɛ́ igwó” a, nōo kwɛyi aigɔmɛnti nōo gē je otabɔ lɛ ɔwa ku United Nations a, kéē “yá ɔdā nōo he ɔ́ ɔtū ā.” Aigɔmɛnti nyā géē je Ubabilɔn Nɛhi a cataajɛ, ō cataajɛ a kē géē ya kpaa, ɔwɛ nōo géē cɛ lɛ ācɛ ku ɛcɛ a kéē le kpo hidaago. * (Mafú 18:8-10) Ō cataajɛ ku Ubabilɔn Nɛhi géē jila oduuudu ɛcɛ a iye nɛɛnɛhi, ó kóō lɔfu ya ku ɔkpɛta kóō gbɔɔ ō ŋmo, amáŋ ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico géē ba i gweeye ohigbu ɔdā ɛpa. Ɔwa ku aɛ̄gbā ō gba ku ɛkɛmgbɛ nōo humayi wɛ olɛla ku Ujehofa gboji gboji ɛ ma i gáā yɔ gɛ ŋ, ó klla géē mafu ka ohɛta ku alɔ ŋma ɛcɛ obɔbi nyā le ba ɛ!—Ulúk. 21:28.

KPƆTUCE KA UJEHOFA GÉĒ NYA ĀCƐ ƆLƐ NU TA ƐCƆBU

17-18. (a) Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā gɔbu ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō yɔ i lɔfu a? (b) Ɔdi nɛ alɔ gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā ɔhá a?

17 Udaniyɛlu le ka taajɛ ku ācɛ géē “jɛ́ɛ́yí” ku “ɛlā nēe bá nyā.” Ku ɔkwɛyi a, alɔ kē yɔ i jɛyi nu ɛ! Alɔ jɛyi ku akacɛ ɛyɛɛyɛyi lɛyikwu ɛpleeko ku alɔ nyā ɛ. (Udán. 12:4, 9, 10) Abɔ alɔ gē má aakacɛ nyā yɔ i ya ɛgɛ nɛ Ubáyíbu ka lɛ a, ó gē ya ku alɔ lɛ ojilima ce Ujehofa fiyɛ mla Ɛlā ku nu nōo wɛ Ubáyíbu a. (Ayis. 46:10; 55:11) Ó lɛ a, gɔbu ku a yɔ i ya ku ɔtu okpoce ku uwɔ kóō lɔfu, ŋma lɛ ō ya oklɔcɛ ku Ɔkpiihɔ lipu lipu mɛmla ō ta ācɛ ɔhá abɔ kéē wa i lɛ ɛma olɔhi lɛ mla Ujehofa. Ujehofa géē gbo ɛjɛɛji ācɛ nōo lɛ ɔtuce ɔ a, ó klla géē yɔ i je “ɛbɔ́” lɛ uwa eko doodu.—Ayis. 26:3.

18 Ipu ikpɛyi ɛlā ɔhá a, alɔ géē leyi yɛ aakacɛ nōo kɛla lɛyikwu Ujɔ ku Ācɛ O Yɛce Ukraist ɛpleeko amoomɛ a. Ɛgɛ nɛ alɔ kē géē má a, aakacɛ nyā klla mafu peee ku alɔ lā ɛpleeko amoomɛ a. Alɔ klla géē má ɔdā ɔhá nōo mafu peee, ka Ujisɔsi nōo wɛ Ɔcɛ́ ku alɔ babanya a yɔ i bi ācɛ nōo yɔ i yɛce ɔ a jé ɔwɛ.

IJÉ ƆMƐ 61 Ceyitikwu Ku A Yɔ I Da Ācɛ Lɛyikwu Ujehofa!

^ Alɔ lā ɛpleeko ku eeye nɛhi! Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico gáā kwaajɛ, ɛgɛ nɛ akacɛ ku Ubáyíbu alɛwa ka a ɛ. Ipu ikpɛyi ɛlā nyā alɔ géē kɛla lɛyikwu ōhī ku aakacɛ nyā, nōo géē ta alɔ abɔ ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu fiyɛ, ya ku alɔ yɔ ɛbɔ klla kpɔtuce Ujehofa babanya mla ɛcɔbu nōó gboji gɛ ŋ ma.

^ɛlā ō nwu ɔmɛ 32 ogwotu ɔmɛ 4 ku ɔkpá ku Jɔɔnyɛ Oyeeyi Nōó Gáā Mɛ Gboogboo Ŋ! mla ipu jw.org cɛɛ ku a má uvidio nōo kahinii: Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico Gbɔɔ ō Lé Ɔcɛ́ Ihayi Ku 1914.

^ Ɔdaŋ ku a dɔka ō jé ɔdā alɛwa lɛyikwu akacɛ ku Udaniyɛlu, má Ɔda Ō Gbaajɛ ku Ɔya Ɔmɛhilii 15, 2012 upeji 14-19.

^ Ɔdaŋ ku a dɔka ō jé ɔdā alɛwa gɔbu lɛyikwu aɔdā nōo géē ya ɛcɔbu a, má ɛyi ɔmɛ 21 ku ɔkpá ku God’s Kingdom Rules!