Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 30

Akacɛ Ŋma Eko Ikee Nōo Cɛgbá Gā Uwɔ

Akacɛ Ŋma Eko Ikee Nōo Cɛgbá Gā Uwɔ

“Awɔ mɛ́mla ɔ̄cɛnyā ā géē wɛ olɛlā kú īyī aá.”—OHÚT. 3:15.

IJÉ ƆMƐ 15 Praise Jehovah’s Firstborn!

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

1. Ɔdi nɛ Ujehofa ya igbihi nɛ Adam mla Iifu lɛ íne biya a? (Ohútu 3:15)

 Ó GBOJI ŋ abɔ Adam mla Iifu lɛ íne biya a, Ujehofa lɛ eyiyoce je lɛ ayi uwa o bu ipu akacɛ éyi nōo cɛgbá nɛhi. Ɛlā nɛ ó ka a yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15.—Jé.

2. Ɔdiya nɛ akacɛ nyā cɛgbá a?

2 Akacɛ ɔɔma bɛɛcɛ ipu ɔkpá aflɛyi ku Ubáyíbu. Amáŋ ó lɛ ɔwɛ éyi amāŋ ɔhá, nɛ ɛjɛɛji aɔkpá ku Ubáyíbu ɔhá a tɛɛma kwu akacɛ ɔɔma. Ɛgɛ nɛ ikpokwu ku ɔkpiye gē bi ɛjɛɛji aya ku ɔkpiye tɔha a, ɛgɔɔma nɛ ɛlā néē ta ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a, bi ɛjɛɛji aɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a tɔha kéē kwu piya aɛlā ekponu, ka Ɔwɔico géē tu ɔcɛ ō hɛ alɔ ta ɛhɔ nōo géē ca Ebilii taajɛ mla ɛjɛɛji ācɛ obɔbiipu nōo gē yɛce ɔ a. * Ɔɔma géē wɛ ɛnɛɛnɛ ɔhā lɛ ɛjɛɛji ācɛ nōo yihɔtu ku Ujehofa a!

3. Ɔdi nɛ alɔ gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a?

3 Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē cila ohi ku aɔka lɛyikwu akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a. Aɔka a kahinii: Anyɛ néē kɛla lɛyikwu uwa ipu akacɛ a? Ɛgɛnyá nɛ akacɛ a ya jila a? Ɛgɛnyá nɛ alɔ kē yɔ i lɛ itene ŋma anu a?

ANYƐ NÉĒ KƐLA LƐYIKWU UWA IPU AKACƐ A?

4. Ɔnyɛ wɛ “ɛgwā” a, ɛgɛnyá nɛ alɔ kē bi le jé a?

4 Ācɛ nɛ ɔ̄kā nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:14, 15 yɔ i kɛla lɛyikwu uwa a lɛ ō ya mla “ɛgwā” éyi, “ɔyí” ɛgwa a, “ɔ̄cɛnyā” éyi, mla “ɔyí” ku ɔcɛnya a. Ubáyíbu ta alɔ abɔ ku alɔ jé ɔdā nɛ eyeeye ku uwa kwɛyi nu a. * Alɔ gbɔɔ mla “ɛgwā” a. Ó gáā tɔɔtɛ lɛ ɛgwa ɔlamu kóō jɛyi ɔdā nɛ Ujehofa ka ipu iga ku Idɛn a ŋ. Ohigbu ɛnyā, ɔcɛ nɛ Ujehofa kɛpɔ tu ɔ a géē wɛ ɔdā oyeeyi nōo jijeeyi nɛhi. Ɔnyɛ nɛ ó wɛ a? Ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 12:9, lɛ ɔ ta alɔ eyī peee ɔcɛ nɛ ɛgwa a wɛ a. Ó ka ku “Ɛgwā kú ígblé ɔ́ɔmā” wɛ Usetan nōo wɛ Ebilii a. Anyɛ kē wɛ ayi ku ɛgwa ɔɔma a?

ƐGWA A

Usetan nōo wɛ Ebilii a nɛ ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 12:9 le teyi peee ka “ɛgwā kú ígblé ɔ́ɔmā” a (Má ogwotu ɔmɛ 4)

5. Anyɛ wɛ ayi ku ɛgwa a?

5 Ekoohi, Ubáyíbu gē bi ɛlā nōo wɛ “ɔyí” a yuklɔ kóō kwɛyi ācɛ nōo gē gbla ɔcɛ ya lɔɔlɔhi, néē lɔfu hi uwa ku ayi ku ɔcɛ ɔɔma a. Ohigbu ɛnyā, ayi ku ɛgwa a wɛ aalelekwu otɛhɔ nōó hayi kpaakpa lɛ Ujehofa ŋ, mla alɛɛcɛ nōo ya ikpɛyi olɔfu ta Ujehofa klla ya ācɛ ɔlɛ Nu ŋmo bɛɛka Usetan a. Ɔɔma lɔfu lɛ ō ya mla aalelekwu otɛhɔ nōo nyɛɛ ŋma ɔkpanco eko ku Unowa, mla alɛɛcɛ nōo bɔbi ɔtu nōo gē ya uce bɛɛka adā uwa Ebilii a.—Ohút. 6:1, 2; Ujɔ́n. 8:44; 1 Ujɔ́n. 5:19; Ujúd. 6.

AYI KU ƐGWA A

Aalelekwu otɛhɔ obɔbi mla alɛɛcɛ nōo ya ikpɛyi olɔfu ta Ujehofa klla gē ya ācɛ ɔlɛ Nu ŋmo a (Má ogwotu ɔmɛ 5)

6. Ɔdiya nɛ “ɔ̄cɛnyā” a i lɔfu wɛ Iifu ŋ ma?

6 Babanya, alɔ cɛgbá ō jé ɔcɛ nɛ “ɔ̄cɛnyā” a wɛ a. Ɔnyā a i lɔfu wɛ Iifu ŋ. Ɔdiya a? Leyi yɛ ɔdā éyi nōo ya a. Akacɛ a ka ka ɔyi ku ɔnyā a géē “ca” ɛgwa a ɛyi taajɛ. Ɛgɛ nɛ alɔ ka gbɔbu a, ɛgwa a wɛ alelekwu otɛhɔ obɔbi nōo wɛ Usetan a, ó kē lɛ ɔlɛɛcɛ duuma nōó jila iyē ŋ nōo géē lɔfu ca ɔ ɛyi taajɛ gla ŋ. Ó lɛ a, ɛgɛnyá néē gáā je Usetan cataajɛ a?

7. Ɛgɛ néē ma ɔ fu ipu ɔkpá ku Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 12:1, 2, 5, 10 a, ɔnyɛ wɛ ɔnyā néē kɛla lɛyikwu ɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a?

7 Ɔkpá ku Ubáyíbu amoomɛ a da alɔ, ɔcɛ nɛ ɔnyā néē kɛla lɛyikwu ɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a wɛ a. (Jé Ɔdā Nēé Mafú Lɛ Ujɔ́ni 12:1, 2, 5, 10.) Ɛnyā i wɛ ɔnyā nōo yɔ ipu ɛcɛ nyā ŋ! Ɔya yɔ ɛhaajɛ ikpo ku ɔnyā a, ó kē lɛ ukata ku ainyilɔwɔ igwɛɛpa kwu ɛyi. Ó lɛ ɔyi éyi nōó lɛ ɛdɔ ŋ ma ma, anu kē wɛ Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico a. Ajɔɔcɛ a yɔ ɔkpanco, ohigbu ɛnyā, ɔnyā a géē yɔ ɔkpanco piii duu. Ɔnyā a kwɛyi aya ku ɔwa ku Ujehofa nōo yɔ ɔkpanco nōo lɛ ō ya mla aalelekwu otɛhɔ ku nu nōo hayi kpaakpa lɛ ɔ a.—Ugal. 4:26.

ƆNYĀ A

Aya ku ɔwa ku Ujehofa nōo yɔ ɔkpanco nōo lɛ ō ya mla aalelekwu otɛhɔ nōo hayi kpaakpa lɛ Ujehofa a (Má ogwotu ɔmɛ 7)

8. Ɔnyɛ wɛ ɔyi okpɔcii ku ɔnyā a, eko nyá nɛ ó kē je piya ɔcɛ ɛgɔɔma a? (Ohútu 22:15-18)

8 Ɛlā ku Ɔwɔico klla ta alɔ abɔ ō jé ɔcɛ nɛ ɔyi okpɔcii ku ɔnyā a wɛ a. Ɔyi a cika ō wa ŋma ipɔɔma ku Ebraham. (Jé Ohútu 22:15-18.) Ɛgɛ nɛ akacɛ ɔɔma ka lɛ a, Ujisɔsi wa ŋma ipɔɔma ku adā ɔɔma nōo hayi kpaakpa a. (Ulúk. 3:23, 34) Amáŋ ɔyi a géē cɛgbá ō lɔfu nɛhi fiyɛ ɔlɛɛcɛ, ohigbu ka ó géē ca Usetan nōo wɛ Ebilii a taajɛ ku ó hii yeeyi gɛ ŋ. Ohigbu ɛnyā, eko nɛ Ujisɔsi lɛbɛɛka ihayi ofu ce igwo a, alelekwu ihɔ ku Ɔwɔico gáā ce ɔ ɛyi, ɔɔma nɛ Ɔwɔico kē bi yuklɔ kwɛyi anɔ ō tu Ujisɔsi ɛyi a. Eko néē lɛ anɔ tu ɔ ɛyi a, Ujisɔsi kwu piya aya okpɔcii ku ɔyi ku ɔnyā a. (Ugal. 3:16) Igbihi nɛ Ujisɔsi gekwu néē klla lɛ ɔ heyi ŋma ɔlekwu a, Ɔwɔico “kwú ɔfulā kú ofú mɛ́mla ojīlīmā ú kwu ɔ́ ɛyí,” ó klla kwu “ɔfú dóódu nōo yɔ̄ ɔkpáncō mɛ́mla ɛcɛ” a u kpo lɛ ɔ, kwu ɔfu “kóō lɛ úklɔ́ kú ebilíi bīya.”—Uhíb. 2:7; Umát. 28:18; 1 Ujɔ́n. 3:8.

AYI KU ƆNYĀ A

Ujisɔsi Ukriast mla ācɛ ula ofigwaahata (144,000) néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi nōo géē lé ɔcɛ́ mla ɔ a (Má ogwotu ɔmɛ 8-9)

9-10. (a) Anyɛ ɔhá wɛ ipu ayi ku ɔnyā a, eko nyá néē kē je piya ɛdɔ ācɛ ɛgɔɔma a? (b) Ɔdi nɛ alɔ gáā leyi yɛ ɔ babanya a?

9 Amáŋ ó wɛ Ujisɔsi foofunu gáā wɛ ɔyi ku ɔnyā a ŋ, ācɛ ɔhá géē wɛ ipu ayi a duu. Ɔyikpo Upɔlu lɛ ācɛ néē wɛ a da alɔ eko nɛ ó da ācɛ Ujiyu mla ācɛ Ugriisi, nōo wɛ Ācɛ O Yɛce Ukraist néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a kahinii: “Ohígbū ka abɔ̄ nɛ̄ aá wɛ ákú Ohɔ́nyɛtá ā, ó lɛ ā, aá le pīya ayááyí kú Ébrahām ɛɛ́, aá kē í mīyɛ ɔdā nɛ̄ Ɔwɔicō cokónu ō je lɛ ayááyí kú Ébrahām ā.” (Ugal. 3:28, 29) Ɔdaŋ ka Ujehofa lɛ anɔ tu Ɔcɛ O Yɛce Ukraist ɛyi mla alelekwu ihɔ, ɔcɛ a géē je piya éyi ku ayi ku ɔnyā a. Ohigbu ɛnyā, ayi a lɛ ō ya mla Ujisɔsi Ukraist mla ācɛ ula ofigwaahata (144,000) nōo géē lé ɔcɛ́ mla anu a. (Máfu 14:1) Ɛjɛɛji ācɛ nōo ba nyā gē ceyitikwu kéē gbɛla klla ya uce bɛɛka Adā uwa Ujehofa.

10 Babanya nɛ alɔ lɛ ācɛ néē kɛla lɛyikwu uwa ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a jé ɛ ma, alɔ géē nwu ɔdā nɛ Ujehofa ya gbɔbu ɛ kóō lɛ okonu nɛ ó ce nyā ya jila, mla ɛgɛ nɛ alɔ yɔ i lɛ itene ŋma anu a.

ƐGƐNYÁ NƐ AKACƐ A YA JILA Ɛ MA?

11. Ɔdi wɛ ɛyi ku akacɛ a eko nōó ka kē géē kwu ɔyi ku ɔnyā a ayinu “amīyɛ ikpó” a?

11 Ɛgɛ nɛ akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a ka lɛ a, ɛgwa a géē kwu ɔyi ku ɔnyā a ayinu “amīyɛ ikpó.” Usetan ya ɛnyā eko nɛ ó bi ācɛ Ujiyu mla ācɛ Urom le ŋmo Ɔyinɔnyilɔ ku Ɔwɔico a. (Ulúk. 23:13, 20-24) Ɔdaŋ ku agbe le ya ɔcɛ amiyɛ ikpo, ó gē lɔnɔ tu ɔcɛ ɔɔma kóō yiyawu lɔɔlɔhi eko kpii. Ɔwɛ ekponu ɔɔma, ó tɔɔtɛ lɛ Ujisɔsi kóō ya ɔdā duuma eko kpii nɛ ó kwū néē nyi ɔ ipu unoji a ŋ.—Umát. 16:21.

12. Ɛgɛnyá mla eko nyá néē gáā ca ɛgwa a ɛyi taajɛ a?

12 Akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 mafu ka Ujisɔsi i gáā yɔ ipu unoji piyoo ŋ. Ɔdiya a? Ohigbu ku ɛgɛ nɛ akacɛ a ka lɛ a, ɔyi a géē ca ɛgwa a ɛyi taajɛ. Ɛnyā wɛ ka é géē je Ujisɔsi heyi ŋma ɔlekwu. Ó kē le heyi ɔkwɔɔkwɛyi! Ɛ̄cī ɛta igbihi nɛ ó kwū a, é lɛ Ujisɔsi heyi gā ɔkpanco mla oyeeyi nɛ ó gáā kwū ɛ gɛ ŋ. Eko okpaakpa ku Ɔwɔico, Ujisɔsi géē ca Usetan ɛyi taajɛ nōó gáā yeeyi gɛ ŋ. (Uhíb. 2:14) Ācɛ nōo gáā lé ɔcɛ́ mla Ukraist a géē ca ɛjɛɛji ayi ku ɛgwa a nōo wɛ aolɛla ku Ɔwɔico a taajɛ.—Máfu 17:14; 20:4, 10. *

ƐGƐNYÁ NƐ ALƆ YƆ I LƐ ITENE ŊMA Ō YA JILA KU AKACƐ NYĀ ICƐ A?

13. Ɛgɛnyá nɛ alɔ yɔ i lɛ itene ŋma ō ya jila ku akacɛ nyā a?

13 Ɔdaŋ ku a wɛ ɔcɛ ō gba Ɔwɔico ɛ̄gbā, a yɔ i lɛ itene ŋma ō ya jila ku akacɛ nyā. Ujisɔsi wa ipu ɛcɛ nyā bɛɛka ɔlɛɛcɛ a. Ó gbla uce ō ya ku Adā nu ya mɛɛlɛ. (Ujɔ́n. 14:9) Ohigbu ɛnyā, ŋma lɛ ō nwu ɛlā lɛyikwu Ujisɔsi, alɔ gáā lɛ Ujehofa jé klla gbɔɔ ō yihɔtu nu. Alɔ klla lɛ itene ŋma aɛlā ō nwu ku Ujisɔsi, mla ɛgɛ nɛ ó gē bi ujɔ ku Ācɛ O Yɛce Ukraist jé ɔwɛ icɛ a. Ó nwu alɔ ɛgɛ nɛ alɔ géē lā oyeeyi nōo géē he Ujehofa ɔtu a. Ɛjɛɛji alɔ kē lɛ itene ŋma ikwū ku Ujisɔsi nōo wɛ ayinu néē kwu ɔ amiyɛ ikpo a. Ɛgɛnyá a? Igbihi nɛ Ujisɔsi gekwu nɛ Ujehofa lɛ ɔ heyi ŋma ɔlekwu a, Ujehofa miyɛ ɛya ō gwo ɛ̄nɛ̄ ō joojila nōo “le alɔ na ŋmá ɛjɛ̄ɛ̄jī íne nɛ̄ alɔ bīya ā.”—1 Ujɔ́n. 1:7.

14. Ɛgɛnyá nɛ alɔ bi le jé ku akacɛ nɛ Ujehofa ka ipu iga ku Idɛn a i ya jila ɛpleeko ɔɔma ŋ ma? Lɛ ɔ teyi peee.

14 Aɛlā nɛ Ujehofa ka ipu akacɛ ipu iga ku Idɛn a, mafu ka ó gáā ya jila ɛpleeko ɔɔma ŋ. Ó géē je eko ku ɔnyā a kóō ma ɔyi néē cokonu ku nu, ku Ebilii kóō ta ācɛ nōo géē yɛce ɔ a ba, cɛɛ kéē kwu piya olɛla, amāŋ ɛɛ ku iwɔtu kóō gbɔɔ ɔtahɛ ku ígwu ɛpa nyā. Ɔdaŋ ku alɔ jɛyi ku akacɛ nyā, ó gē ta alɔ abɔ ohigbu ka ó gē pi alɔ ahɔ̄ ku ɛcɛ nyā nɛ Ebilii wɛ ɔcɛ́ ku nu a, géē wɔtu ācɛ nōo gē gba Ujehofa ɛ̄gbā a. Igbihaajɛ, Ujisɔsi pi ayikpo ku nu ahɔ̄ lɛyikwu ɛlā ekponu nyā duu. (Umák. 13:13; Ujɔ́n. 17:14) Ó teeyi peee ku alɔ lɛ ō ya jila ku aya ku akacɛ ɔɔma má ɛ, ofluflu ɛpleeko ku ihayi ofu ɛhɔ (100) nōo gáā yɛ a. Ɛgɛnyá a?

15. Ɔdiya nɛ ɛcɛ nyā gē wɔtu ayi ku ɔnyā a babanya fiyɛ otɛtɛ a, amáŋ ɔdiya nɛ ɔdā duuma i yɔ nōo ya ɛɛ nɛ alɔ cika ō yuufi Ebilii ŋ ma?

15 Eko kpii igbihi nɛ Ujisɔsi gáā cɔcɛ́ ipu ihayi ku 1914 a, é lɛ Ebilii nu ŋma ɔkpanco. Ó yɔ ipu ɛcɛ nyā babanya yɔ i gbeyi eko néē géē je ɔ cataajɛ a. (Máfu 12:9, 12) Amáŋ ŋma eko ɔɔma jaa kwu icɛ, ó humayi ya ɔdā alɛwa. Usetan yɔ i cɔnu klla gē bɛyikwu ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico. (Máfu 12:13, 17) Ɔɔma ya ɛɛ nɛ ɛcɛ ku Ebilii gē wɔtu alɔ fiyɛ otɛtɛ a. Ó lɛ ɔdā duuma nōo ya ɛɛ nɛ alɔ cika ō yuufi Ebilii mla ācɛ nōo gē yɛce ɔ a ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma, alɔ lɔfu lɛ ɔtu ō ce ekponu nɛ ɔyikpo Upɔlu lɛ a, ó kahinii: “Ɔ́dāŋ́ ka Ɔwɔicō yɔ̄ lɛ alɔ, ɔ̄nyɛ yɔ̄ géē bɛ́yí kwu alɔ glá ā?” (Uróm 8:31) Alɔ lɔfu lɛ ɔtu ce Ujehofa mla ɔtu ku alɔ duudu, ohigbu ka ɛgɛ nɛ alɔ má ɛ ma, ɛyinɛhi ku akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a le ya jila gbɔbu ɛ.

16-18. Ɛgɛnyá nɛ u Curtis, Ursula, mla u Jessica lɛ itene ŋma ō jɛyi ku ɔkpá ku Ohútu 3:15 a?

16 Okonu ō ce ku Ujehofa nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a, lɔfu ta alɔ abɔ ku alɔ lɔtu unwalu duuma nɛ alɔ lɔfu má a. Curtis ɔcɛ éyi nōo gē yuklɔ ku ɔna ō ta ipu éwo ɔhá néē hi ka Guam a kahinii: “Ó lɛ aɔdā ɛyɛɛyɛyi nōo ya ipu oyeeyi ku um, nōo ya kóō lɔnɔ tu um ō hayi kpaakpa lɛ Ujehofa. Amáŋ ō gbɛla tu akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a, ta um abɔ ku um gɔbu yɔ i kpɔtuce Adā um nōo yɔ ɔkpanco a.” Curtis yɔ i leyice ɛ̄cī nɛ Ujehofa géē bi ɛjɛɛji unwalu ku alɔ wa oŋmɛyi a.

17 Ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi nōo yɔ u Bavaria nɛ iye nu lé ka u Ursula a, ka ku ō jɛyi ku Ohútu 3:15 tabɔ ō lɛ ɔ ta ɔ eyī peee ku Ubáyíbu wɛ ɛlā ku Ɔwɔico. Ó má ɛgɛ nɛ ɛjɛɛji aakacɛ ɔhá tɛɛma kwu akacɛ nyā a, ɔɔma kē lɛ abɔ kwu ɔ ɔtu nɛɛnɛhi. Ó klla ka kpɔ kahinii: “Eko nɛ um nwu ka Ujehofa ya odee boobu kóō je eyiyoce lɛ alɔ a, ɔɔma ya ku um yihɔtu ku nu fiyɛ.”

18 Jessica nōo ŋma u Micronesia a kahinii: “N bla kpɔ ɛ ɛgɛ nɛ ɔtu ya um lɛ eko aflɛyi nɛ um gáā jé ku um lɛ ɔkwɛyi a má ɛ ma! Akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a yɔ i ya jila a. Ɛnyā ta um abɔ ku um bla ka owe nɛ alɔ yɔ i má icɛ a, i wɛ ɔdā nɛ Ujehofa bi ɔtu lɛyikwu alɔ a ŋ. Akacɛ nyā klla ta um abɔ ya ku ɔdā nɛ um kpɔtuce a kóō lɔfu fiyɛ, ka ō gba Ujehofa ɛ̄gbā gē ya ku um lā oyeeyi ɛ̄nɛ̄ ō lɔhi fiyɛ duu babanya, mla oyeeyi ɛ̄nɛ̄ ō lɔhi fiyɛ duu a ɛcɔbu.”

19. Ɔdiya nɛ alɔ kpɔtuce lɔfu lɔfu ku aya amoomɛ ku akacɛ ɔɔma géē ya jila a?

19 Ɛgɛ nɛ alɔ má ɛ ma, Ohútu 3:15 yɔ i ya jila babanya. Ayi ku ɔnyā a mla ayi ku ɛgwa a le teyi peee ɛ. Ujisɔsi nōo wɛ aya okpɔcii ku ɔyi ku ɔnyā a, le wi ŋma agbe ku ayinu nɛ ɛgwa a kwu ɔ amiyɛ ikpo a ɛ, babanya ó kē wɛ Ɔcɛ́ nōo lɔfu nɛhi nōó gáā kwū gla gɛ ŋ. Babanya, Ujehofa le ba ō fu amoomɛ ku ācɛ nōo géē lé ɔcɛ́ mla Ɔyinɔnyilɔ ku nu ɔkpanco a ɛ. Ohigbu ku aya aflɛyi ku akacɛ a le ya jila ɛ ma, alɔ lɛ ɛjɛɛji ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ alɔ cika ō lɔtuce lɔfu lɔfu ku aya amoomɛ, nōo wɛ ō ca ɛgwa a ɛyi taajɛ a géē ya jila piii. Ācɛ nōo gē gba Ɔwɔico ɛ̄gbā a géē gweeye nɛhi eko néē géē ca Ebilii taajɛ a! Jaa gbeeko ɔɔma, ɛ̄jɛ̄ ka ó hii jɛ uwɔ ŋ. Ɔwɔico ku alɔ tōō lɔtuce. O bu ipu ɔyi ku ɔnyā a, ó géē ya ɔdā olɔhi alɛwa lɛ “odúúdú aéwo kú ɛcɛ.”—Ohút. 22:18.

IJÉ ƆMƐ 23 Jehovah Begins His Rule

^ Alɔ i gáā jɛyi ku Ubáyíbu duudu gla ŋ, ɔdaŋ ku alɔ i jɛyi akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ohútu 3:15 a ŋ. Ō klɔcɛ lɛyikwu akacɛ nyā géē ya ku ɔtu nɛ alɔ kpoce Ujehofa a kóō lɔfu fiyɛ, klla ya ku ɔtu nɛ alɔ kpoce ɔ ka ó géē ya okonu ō ce ku nu jila piii a kóō lɔfu tōōtɔ̄ɔ̄.

^ Má Appendix B1, “The Message of the Bible,” nōo yɔ ipu New World Translation a.

^ Má ikpati nōo kahinii: “Ācɛ Nɛ Akacɛ Nōo Yɔ Ipu Ɔkpá Ku Ohútu 3:14, 15 Yɔ I Kɛla Lɛyikwu Uwa A.”