Skip to content

Skip to table of contents

Ɔtu Okpoce—Uce Ō Ya Nōo Gē Lɔfu Ta Alɔ Iyē

Ɔtu Okpoce—Uce Ō Ya Nōo Gē Lɔfu Ta Alɔ Iyē

ƆTU OKPOCE gē je ɔfu iyē lɛ alɔ nɛhi. Má ocabɔ éyi, Ebilii gē dɔka ō biya ɛma ku alɔ mla Ujehofa. Amáŋ ɔtu okpoce gē ta alɔ abɔ ku alɔ “nyí ɔlá kú ɔyí ō cɔ̄lá nɛ̄ ebilíi ī tá lɛ [alɔ] ā.” (Afi. 6:16) Ɔdaŋ ku alɔ lɛ ɔtu okpoce, alɔ géē lɔfu lɔtu owe duuma nōo kóō nwune bɛɛka ɛfu a. Ujisɔsi da ayikpo ku nu kahinii: “Ɔ́dāŋ ka aá lɛ ɔtū kpóce Ɔwɔicō ɔwɛ olígíí bɛ̄ɛka īkpō umɔ́stāad ā, aá géē da ɛfu nyā kahíníī, “Le fu ŋmá amānyā gā ánūmā ā.” Ó kē í fu.” (Umát. 17:20) Abɔ alɔ jé ka ɔtu okpoce lɔfu ya ku ɛma ku alɔ mla Ujehofa kóō lɔfu a, ó géē lɔhi ku alɔ gbɛla lɛyikwu aɔka nōo ba nyā: Ɔdi wɛ ɔtu okpoce a? Ɛgɛnyá nɛ aɔdā nōo yɔ ipu ɔtu ku alɔ gē lɛ abɔ kwu ɔtu okpoce ku alɔ a? Ɔdi nɛ alɔ cika ō ya, o ya ɛɛ ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu a? Ɔnyɛ nɛ alɔ cika ō kpɔtuce ɔ a?—Uróm 4:3.

ƆDI WƐ ƆTU OKPOCE A?

Ō lɛ ɔtu okpoce, fiyɛ ō cɛ ɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a anca, ohigbu ka “Aébilíi kē cɛ [ka Ɔwɔico yɔ] klla kē ī yúufi nū ī fīyégbúlú dúú.” (Ujɛ́m. 2:19) Ó lɛ a, ɔdi wɛ ɔtu okpoce a?

Ɛgɛ nɛ alɔ kpɔtuce ku eyī géē nya ka otu klla géē bi a, ɛgɔɔma nɛ alɔ kpɔtuce ku ɛlā ku Ɔwɔico géē ya jila duu a

Ubáyíbu ka ɔtu okpoce lɛ aya ɛpa. Aflɛyi, “[ɔtu okpoce] wɛ o jé kpɔ́cíí kú aɔ́da nɛ̄ alɔ leyīce ɔ́ ka ɔ́ɔ wɛ ɔkwɛ̄yi.” (Uhíb. 11:1 aya aflɛyi ku nu) Ɔdaŋ ku a lɛ ɔtu okpoce, a géē cɛ kpɔcii ka ɛjɛɛji ɛlā nɛ Ujehofa ka a wɛ ɔkwɛyi, ka é kéē i ya jila. Má ocabɔ éyi, Ujehofa da ācɛ Isrɛlu kahinii: “Ami nōo wɛ Ɔwɔicō ā le okónu ce mɛ́mla eyōōnyā mɛ́mla otú cɛ́ɛ́ kéē yɔ̄ eko kú uwā. Ɔdā dúú i lɔfú bīya okónu nɛ̄ n ce mla uwá ɔ́ɔmā glá ŋ́, ayíka okónu nɛ̄ n ce mla Udéfīdi, ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ kú um, géē je bīya.” (Ujɛr. 33:20, 21) A yuufi amaŋ lɛ aafu ipu ɔtu ku uwɔ ka eyī i gáā nya amāŋ ka otu i gáā bi gɛ ŋ? Ɔdaŋ ka aafu ɛgɔɔma i wa ipu ɔtu ku uwɔ jejee ɛ ŋ, ó lɛ a, a cika ō lɛ aafu ka Ɔwɔico nōo ya uwa a i gáā ya okonu ō ce ku nu ŋ? Ó géē ya ɔ gboo!—Ayis. 55:10, 11; Umát. 5:18.

Ɔmpa, ɔtu okpoce “wɛ o jé cāā ka ɔdā nɛ̄ alɔ í má ŋ́ mā ā kē yɔ̄.” Ɔtu okpoce “wɛ o jé cāā” amāŋ aɔdā nōo mafu peee ka ɔdā nɛ alɔ i má mla eyī gla ŋ ma yɔ ɔkwɔɔkwɛyi. (Uhíb. 11:1 aya ɔmpa ku nu.) Alɔ bi ocabɔ éyi le ya ku ɛlā nyā kóō teyi peee. Ɔdaŋ ka ɔyipɛ nɛ̄ŋcɛ́ éyi gáā da uwɔ ɔka kahinii: ‘Ɛgɛnyá nɛ a jé ka owu yɔ a?’ Naana nɛ á má owu eyī jejee ɛ ŋ ma a, a géē lɔfu da ɔyi a aɔdā nōo mafu peee ka owu yɔ ɔkwɔɔkwɛyi, bɛɛka ɛgɛ nɛ ó gē lɛ iyē kwu alɔ mla aocabɔ ɔhá. Ɔdaŋ ka ɔyi a gbɔɔ ō cɛ ka aɔdā nōo ba nyā yɔ ɔkwɔɔkwɛyi, ó géē wa i má ku alɔ lɔfu kpɔtuce odee, naana nɛ alɔ i kóō má ɔdā ɔɔma eyī gla ŋ. Ɛgɔɔma nɛ ɔtu okpoce wɛ duu a, ó lɛ ō ya mla ɛnɛɛnɛ aocabɔ nōo gē mafu odee caa.—Uróm 1:20.

ƆDAŊ KU ALƆ DƆKA Ō LƐ ƆTU OKPOCE, ƐLĀ ƆKWƐYI A CIKA Ō JƐ ALƆ EYĪ

Abɔ ɔtu okpoce lɛ ō ya mla ɛnɛɛnɛ ocabɔ nōo gē mafu odee caa a, o ya ɛɛ ku ɔcɛ kóō lɛ ɔtu okpoce, ó cika ō gáā “lɛ ɛlā ɔkwɛyi ā jé.” (1 Utím. 2:4) Amáŋ, ɔɔma foofunu i jɛ ŋ. Upɔlu ta ɔkpá ka ɔcɛ gē cɛ̄ɛ̄lā Ɔwɔicō ipú ɔtū.” (Uróm 10:10) Ɔcɛ i cika ō cɛ ɛlā ɔkwɛyi a anca ŋ, amáŋ, ɛlā ɔkwɛyi a cika ō jɛ ɔ eyī duu. Eko ɔɔma foofunu nɛ ó gáā lā oyeeyi ku nu ɛgɛ nɛ Ɔwɔico dɔka gla a. (Ujɛ́m. 2:20) Ɔdaŋ ka ɛlā ɔkwɛyi a i jɛ ɔcɛ eyī ŋ, ó géē yɔ i má aɔdā ocabɔ peee, amáŋ ó gáā miyɛ uwa cɛ ŋ, ohigbu ka ó dɔka ō piya ɔdā nɛ ó kpɔtuce a abɔ ŋ, amāŋ ohigbu ka ó dɔka ō ya ɔdā nōo he ɔ ɔtu a. (2 Upít. 3:3, 4; Ujúd. 18) Ɔɔma ya ɛɛ nōó wɛ ɛjɛɛji ācɛ nōo má auklɔ idaago eko ku Ubáyíbu a cɛ ō lɛ ɔtuce ɔ ŋ ma. (Alúk. 14:11; Ujɔ́n. 12:37) Alelekwu ihɔ ku Ujehofa gē ya nɛ ācɛ nōo dɔka ɛlā ɔkwɛyi a gē lɛ ɔtu okpoce a.—Ugal. 5:22; 2 Utes. 2:10, 11.

ƆDĀ NƐ UDEFIDI YA ƐƐ NƐ Ó LƐ ƆTU OKPOCE OLƆFU A

Udefidi nōo wɛ ɔcɛ́ a wɛ ipu ācɛ nōo lɛ ɔtu okpoce olɔfu. (Uhíb. 11:32, 33) Amáŋ, ó wɛ ɛjɛɛji ācɛ ipu apɔlɛ ku nu lɛ ɔtu okpoce olɔfu a ŋ. Ocabɔ mafu, ó lɛ eko éyi nɛ Ɛliyabu nōo wɛ ɔnyakwɔcɛ ku Udefidi a mafu ka anuɔ i lɛ ɔtu okpoce ŋ. Ó ma ɛnyā fu eko nɛ ó ŋmo Udefidi ɛpɔbi fiyɛ abɔ, ku Udefidi bi ɔdobɔbi ɔtu anu ya ɛɛ nɛ ó yɔ i cɔnu lɛyikwu abɔ nɛ Ugoliyati yɔ i je wu uwa eyī a. (1 Usám. 17:26-28) É gē má ɔcɛ mla ɔtu okpoce ŋ, ɔcɛ duuma i kē i lugwu ku ɔtu okpoce ŋma ɛgiyi adā mla ɛ́nɛ́ nu ŋ. Ó lɛ a, Udefidi lɛ ɔtu okpoce ohigbu ɛma nɛ ó lɛ mla Ɔwɔico a.

Ipu ɔkpá ku Aíjē kú Ɛ̄gbā ɛyi 27 a, Udefidi mafu ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ ó lɛ ɔtu okpoce olɔfu a. (Ɔgba 1) Ó gbɛla lɛyikwu aɔdā nɛ ó má ipu oyeeyi ku nu, mla ɔdā nɛ Ujehofa ya aolɛla ku nu a. (Ɔgba 2, 3) Agbilihɔ ku Ujehofa jɛ ɔ eyī nɛhi. (Ɔgba 4) Ó gba Ɔwɔico ɛ̄gbā mla ācɛ ɔlɛ nu ipu agbilihɔ ku Ɔwɔico. (Ɔgba 6) Ó kɛla lɛ Ujehofa ipu ɔkɔ ō gba. (Ɔgba 7, 8) Udefidi klla dɔka ō nwu ɔdā nɛ Ɔwɔico tine kóō ya a. (Ɔgba 11) Ɔtu okpoce cɛgbá lɛ ɔ nɛhi, jaa gbeeko nɛ ó dɔka kahinii: ‘Ɛgɛnyá nɛ oyeeyi ku um gáā lɛ, ɔdaŋ ku um lɛ ɔtu okpoce ŋ ma?’—Ɔgba. 13 (NW ).

ƆDĀ NƐ A GÉĒ YA KU ƆTU OKPOCE KU UWƆ KÓŌ LƆFU A

Bɛɛka Udefidi a, a géē lɛ ɔtu okpoce ɔdaŋ ku a lɛ ɛdɔ ohilipu mla uce ō ya nɛ ó mafu ipu ɔkpá ku Aíjē kú Ɛ̄gbā 27. Abɔ ɔtu okpoce lɛ ō ya mla ō jé ɛlā ɔkwɛyi a, ɔdaŋ ku a gē klɔcɛ ku Ubáyíbu lɔɔlɔhi mla aɔkpá mla aɔdā ɔhá ku alɔ, ó géē tɔɔtɛ gā awɔ ō lɛ uce ō ya nyā nɛ alelekwu ihɔ ku Ɔwɔico gē ta alɔ abɔ ku alɔ lɛ a. (Aíjē 1:2, 3) Ɔdaŋ ku a lɛ oklɔcɛ ya, lɛ eko ku uwɔ taajɛ ku a gbɛla tu aɔdā nɛ a klɔcɛ a lɔɔlɔhi. Ɛnyā géē ya ku aɔdā nɛ Ujehofa gē ya gā uwɔ a kóō jɛ uwɔ eyī tōōtɔ̄ɔ̄. Abɔ ó kē yɔ i jɛ ɔ eyī a, ɛgɔɔma nɛ a gáā bēē mafu ku a kpɔtuce ɔ a. A géē yɔ i ma ɔ fu ŋma lɛ ō yɔ i gā ōjila ku ujɔ, mɛmla ō tɔɔna ɔdā nōo wɛ eyiyoce ku uwɔ a lɛ ācɛ ɔhá. (Uhíb. 10:23-25) Alɔ klla gē mafu ku alɔ lɛ ɔtu okpoce, ɔdaŋ ku alɔ gē “gbɔ̄ɔkɔ lɛ Ɔwɔicō ojigógó” nɛ alɔ i kē “gbagbafú ŋ́” (Ulúk. 18:1-8) Ó lɛ a, “kɛla lɛ Ɔwɔicō ipú ɔkɔ ō gbā eko dóódu,” lɛ ɔtuce ɔ “kóō gē lɛ ɛlá wu [uwɔ].” (1 Utes. 5:17; 1 Upít. 5:7) Ɔtu okpoce gē cɛ lɛ alɔ ya ɔdā okpaakpa. Ɔdaŋ ku alɔ kē i ya ɔdā okpaakpa, ɔtu okpoce ku alɔ géē yɔ i lɔfu tōōtɔ̄ɔ̄.—Ujɛ́m. 2:22.

MAFU KU A KPƆTUCE UJISƆSI

Otu gbɔbu ɛɛ ku Ujisɔsi kóō kwū a, Ó da ayikpo ku nu kahinii: “Aá lɔtūce Ɔwɔicō, cɛ́ɛ́ aá klla kē lɔtūce um dúú.” (Ujɔ́n. 14:1) Ó lɛ a, alɔ i cika ō kpɔtuce Ujehofa foofunu ŋ, amáŋ, alɔ cika ō kpɔtuce Ujisɔsi duu. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā mafu ku alɔ kpɔtuce Ujisɔsi a? Alɔ leyi yɛ ɔwɛ ɛta.

Ɔdi wɛ ɛyi ku ɔtu okpoce Ujisɔsi a?

Aflɛyi, bēē má ikwū ku Ujisɔsi kóō wɛ ɔdā nɛ Ujehofa ya ohigbu uwɔ. Upɔlu nōo wɛ ɔcocɛhɔ a kahinii: “N lā ŋmá ɔtōkpóce Ɔyí Ɔwɔicō nōo yíihɔtū tá um klla cɛ̄ gekwú o yá ɛ́ɛ́ kóō lɛ um nyatá a.” (Ugal. 2:20) Ɔdaŋ ku a mafu ku a kpɔtuce Ujisɔsi, a géē cɛ kpɔcii ka ikwū ku nu géē ta uwɔ abɔ gla, ka ohigbu ikwū a nɛ Ɔwɔico gáā je íne nɛ a biya a ya uwɔ ɛhi a, ka ikwū a ya nɛ a lɛ eyiyoce ō lɛ oyeeyi opiyoo a, ka ikwū a klla mafu ka Ɔwɔico yihɔtu uwɔ nɛɛnɛhi. (Uróm 8:32, 38, 39; Afi. 1:7) Ɔdaŋ ku a cɛ kpɔcii ka ikwū ku Ujisɔsi lɔfu ta uwɔ abɔ gla, ɔtu i gáā bēē ŋmo uwɔ ɛpɔbi ŋ. Á kē gáā bēē má iyi uwɔ ɔwɛ obɔbi ŋ duu.—2 Utes. 2:16, 17.

Ɔmpa, tubla Ujehofa o bu ipu ɔkɔ ō gba nɛ ikwū ku Ujisɔsi ya tɔɔtɛ a. Ohigbu ikwū ku Ujisɔsi a, alɔ lɔfu gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa mla ɔtu ekponu, o ya ɛɛ kóō meyinyinyi alɔ klla ta alɔ abɔ eko nɛ alɔ cɛgbá otabɔ a. (Uhíb. 4:15, 16; 10:19-22) Ɔkɔ ō gba gē ta alɔ abɔ ku alɔ lɛ ɔtu ya ekpo ō ta ojama duuma nōo géē ya ku alɔ nyɔ i biya íne.—Ulúk. 22:40.

Ɔmɛta, lɛyitaajɛ lɛ Ujisɔsi. Ujɔni nōo wɛ ɔyikpo a kahinii: ‘Ɔ̄cɛ dúúmā nōo cɛ̄ɛ̄lā Ɔyínɔ̄nyīlɔ ā lɛ oyēeyi opiyóó. Amáŋ ɔ̄cɛ nōó lɛyitáajɛ lɛ Ɔyínɔ̄nyīlɔ ā ŋ́, í gáā má oyēeyi ŋ́, amáŋ ícɔ̄nū kú Ɔwɔicō géē yɔ̄ ɛyí nū.’ (Ujɔ́n. 3:36) A má ɔ ka Ujɔni kɛla lɛyikwu ō cɛ ɛlā mɛmla ō lɛyitaajɛ? Ɛnyā mafu ka ɔdaŋ ku alɔ gē lɛyitaajɛ lɛ Ujisɔsi, ó géē mafu ku alɔ lɛ ɔtuce ɔ. Alɔ gē lɛyitaajɛ lɛ Ujisɔsi ŋma lɛ ō yɛce ɛjɛɛji “íne nɛ̄ Ohɔ́nyɛtá nwū ā.” (Ugal. 6:2) A klla géē mafu ku a lɛ ɔtuce Ujisɔsi, ŋma lɛ ō yɛce ukɔ́ duuma nɛ ó gē tu alɔ o bu ipu “ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ nēé cíkā ō lɛ ɔtū ce ɔ́, nōo jéeyī” a. (Umát. 24:45) Ɔdaŋ ku a gē lɛyitaajɛ lɛ Ujisɔsi, a géē lɔfu lɔtu unwalu ɛyɛɛyɛyi nōo bɔbi nɛhi klla tuufi bɛɛka isu nōo gē ta ugbagwu a.—Ulúk. 6:47, 48.

“AÁ KÓŌ YƆ̄ GĒ BĪ IYĪ AÁ JƐ̄ IPÚ ƆTŪ NƐ̄ AÁ KPÓCE ƆWƆICŌ . . . Ā”

Ó lɛ eko éyi nɛ adā éyi dɛgba tɛɛcɛ da Ujisɔsi kahinii: “N cɛ̄, amáŋ ó nwuné jɛ̄ ŋ́. Tá um abɔ̄ ká n̄ cɛ̄ fíyɛ́!” (Umák. 9:24) Adā a dee lɛ ɔtu okpoce, amáŋ ó ta iyi nu waajɛ, ó jé ka anuɔ cɛgbá ɔtu okpoce tōōtɔ̄ɔ̄. Bɛɛka adā ɔɔma a, ɛjɛɛji alɔ géē yɔ ipu āhɔ̄ éyi icɛ amáŋ ɛcɔbu nɛ alɔ géē cɛgbá ɔtu okpoce tōōtɔ̄ɔ̄. Babanya, ɛjɛɛji alɔ lɔfu ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu. Abɔ alɔ le má ɛ ma, ɔdaŋ ku alɔ gē klɔcɛ ku ɛlā Ɔwɔico klla gē gbɛla tu ɔ, ó géē ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu. Ɛnyā kē i ya ku aɔdā nɛ Ujehofa gē ya lɛ alɔ a kóō jɛ alɔ eyī nɛhi. Ɔtu okpoce ku alɔ klla géē lɔfu, ɔdaŋ ku alɔ gē yɛce ayinɛ alɔ gba Ujehofa ɛ̄gbā, gē da ācɛ ɔhá lɛyikwu eyiyoce ku alɔ, klla gē gbɔɔkɔ eko doodu. Ɔdaŋ ku alɔ gē ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu, alɔ géē miyɛ ɔhā nōo fiyɛ duu a. Ɛlā ku Ɔwɔico da alɔ kahinii: “Ācohumɔtū, aá kóō yɔ̄ gē bī iyī aá jɛ̄ ipú ɔtū nɛ̄ aá kpóce Ɔwɔicō ōfōōfūnū ā . . . nōo géē cɛ̄ lɛ Ɔwɔicō yíhɔtū tá aá.”—Ujúd. 20, 21.