Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 41

Ɛgɛ Nɛ A Géē Ta Ācɛ Nɛ A Gē Klɔcɛ Mla Uwa Abɔ Kéē Jɛ Gɔbu Gáā Ya Ubatisim—Aya Aflɛyi

Ɛgɛ Nɛ A Géē Ta Ācɛ Nɛ A Gē Klɔcɛ Mla Uwa Abɔ Kéē Jɛ Gɔbu Gáā Ya Ubatisim—Aya Aflɛyi

“Aá lɛbɛ̄ɛka ɔkpá nɛ̄ Ujísɔ̄si tá nɛ̄ alɔ le tɛ̄hɔ̄ ā.”—2 UKƆ́R. 3:3.

IJÉ ƆMƐ 78 “Teaching the Word of God”

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

Ó lɛ ɔdā duuma nōo géē cɛ lɛ ujɔ gweeye nɛɛnɛhi gla, fiyɛ ō má ɔcɛ néē gē klɔcɛ ku Ubáyíbu mla ɔ néē yihɔtu nu a yɔ i ya ubatisim? (Má ogwotu ɔmɛ 1)

1. Ɔdi nɛ ɔkpá ku 2 Ācɛ Ukɔ́rīnti 3:1-3 ka, nōo ta alɔ abɔ má ka ó wɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ŋma ɛgiyi Ujehofa ō klɔcɛ mla ɔcɛ jaa gbeeko nɛ ó lɛ ubatisim ya a? (Má ifoto nōo yɔ iyɔbu ku Ɔda Ō Gbaajɛ nyā.)

ƐGƐNYÁ nɛ ɔtu gē ya uwɔ lɛ, ɔdaŋ ku a lɛ ɔcɛ éyi nōo lā ɛga nɛ ujɔ ku uwɔ gē tɔɔna a má yɔ i ya ubatisim a? Ó lɛ aafu ŋ, ɔtu géē he uwɔ nɛɛnɛhi! (Umát. 28:19) Ɔdaŋ ka awɔ klɔcɛ mla ɔ a nɛɛ, ɔtu géē he uwɔ nɛɛnɛhi duu abɔ ó yɔ i ya ubatisim a! (1 Utes. 2:19, 20) Ācɛ nōo ya ubatisim ɛpɛpɛ a wɛ “ɔkpá nōo ī cɛ̄tra” ɛjɛɛji ujɔ a, ó wɛ ācɛ nōo klɔcɛ mla uwa foofunu ŋ.—2 Ācɛ Ukɔ́rīnti 3:1-3.

2. (a) Ɔka ō cɛgbá nyá nɛ alɔ cika ō gbɛla lɛyikwu ɔ a, ɔdiya nɛ alɔ kē cika ō ya lɛ a? (b) Ɔdi wɛ ɛyi ku oklɔcɛ ku Ubáyíbu a? (Má ɛlā néē ta ahaajɛ a.)

2 Ɔtu he alɔ nɛɛnɛhi ka ipu ihayi ɛnɛ nōo gáā yɛ a, alɔ má ka ipu oduudu ɛcɛ a, aluka ku ācɛ nɛ alɔ gē ya oklɔcɛ ku Ubáyíbu * mla uwa ɔya doodu a, lɛbɛɛka ācɛ umiliyɔn igwo (10,000,000) a. Ipu ihayi ɛnɛ ɔɔma kpɔ a, ācɛ bɛɛka 280,000 a ya ubatisim ihayi doodu. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā ta ācɛ alɛwa ŋma ipu umiliyɔn ku ācɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla uwa a abɔ kéē gáā ya ubatisim a? Ujehofa yɔ i jɛga lɛ ācɛ kpɔ kéē gáā wɛ ācɛ ocijali ku nu. Ɔɔma ya ɛɛ nɛ alɔ gē ceyitikwu ku alɔ ta uwa abɔ, kéē jɛ gɔbu gáā ya ubatisim fiya a ɛgɛ nɛ ó tɔɔtɛ lɛ uwa lɛ a. Alɔ i lɛ eko nwune gɛ nóó!—1 Ukɔ́. 7:29 aya aflɛyi ku ɔgba a; 1 Upít. 4:7.

3. Ɔdi nɛ alɔ gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā lɛyikwu oklɔcɛ ku Ubáyíbu mla ɔcɛ a?

3 Ígwu Nōo Gē Leyi Kwu Ɔwa Ku Alɔ a da abɔ ku ɛga ō yuklɔ ku alɔ ɛyɛɛyɛyi ɔka lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ lɔfu ya, o ya ɛɛ ku alɔ ta ācɛ alɛwa nɛ alɔ gē klɔcɛ mla uwa a abɔ kéē jɛ gɔbu ō gáā ya ubatisim. É kē ya ɛnyā, ohigbu ka é má ka ó cɛgbá nɛɛnɛhi ku alɔ lɛ ācɛ piya ayikpo ku Ukraist babanya. Ipu ikpɛyi ɛlā nyā mla ɛ̄nɛ̄ ō gboce ɔ a, alɔ géē má ka ó lɛ aɔdā nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ɛgiyi ācɛ ō jikoko nōo wɛ ācɛ ō gbɔbu ɔna ō ta, ācɛ ō tɔɔna ipu éwo ɔhá mla ācɛ ō leyi kwu usɛkut a. * (Aíit. 11:14; 15:22) Ācɛ nōo ba nyā kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ ɔcɛ ō klɔcɛ mla ɔcɛ néē gē klɔcɛ mla ɔ a lɔfu ya, o ya ɛɛ ku oklɔcɛ a kóō tiile. Alɔ klla géē kɛla lɛyikwu ɔdā ɛhɔ nɛ eyeeye ku ācɛ néē gē klɔcɛ mla uwa a lɔfu ya, o ya ɛɛ kéē ya opiyabɔ ipu oyeeyi ku uwa a.

BĒĒ YA OKLƆCƐ A ALAADI DOODU

Da ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ ɔka, ɔdaŋ ku aa lɔfu yaajɛ ku aa kɔka tɔha ŋma ipu Ubáyíbu (Má ogwotu ɔmɛ 4-6)

4. Ɔdi nɛ a cika ō jé lɛyikwu ō hayi okompinu ɔlɛ ɔcɛ yɔ i ya oklɔcɛ mla ɔ a?

4 Ayinɛ alɔ alɛwa gē hayi okompinu ɔlɛ ācɛ gē ya oklɔcɛ ku Ubáyíbu mla uwa. Naana nɛ ɔwɛ ɛgɛnyā wɛ ɔwɛ olɔhi ō ya ku oklɔcɛ a kóō lɔɔnyɛ tu uwa a, ɔka ō ka a gē lɛ kpii, ó kē gáā lɔfu tɔɔtɛ ō bēē ya oklɔcɛ a alaadi doodu ŋ. O ya ɛɛ ku ayinɛ alɔ ōhī kéē ya ku oklɔcɛ a kóō yɔ i lɔɔnyɛ ta ācɛ a gɔbu a, é gē da uwa ɔka lɛyikwu inɔmba ku ɔdā ō bi le gwo uwaya ku uwa, cɛɛ é gē kɔlu amāŋ ta ɔkpá ɛhɔ fu uwa, klla kɛla éyi ŋma ipu Ubáyíbu ipu nu. É lɔfu bēē ya ɛnyā ɔya alɛwa. Amáŋ ɔcɛ ɔɔma géē jɛ gɔbu ō lɛ iyi nu gwɛɛya lɛ Ujehofa klla ya ubatisim, ɔdaŋ ka ó bi eko nwune fiyɛ, mla ɔfu ku nu le klɔcɛ ku Ɛlā Ɔwɔico ŋ? Ɔɔma i gáā tɔɔtɛ ŋ ma.

5. Ɔdi nɛ Ujisɔsi ka ipu ɔkpá ku Ulúku 14:27-33, nɛ alɔ lɔfu bi le ta ācɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla uwa a abɔ a?

5 Ó lɛ eko éyi, nɛ Ujisɔsi bi ocabɔ le mafu ɔdā nɛ ɔcɛ cika ō ya, ɔdaŋ ka ó dɔka ō wɛ ɔyikpo ku nu a. Ó kɛla lɛyikwu ɔcɛ éyi nōo dɔka ō gwo inu mɛmla ɔcɛ́ nōo dɔka ō gáā kpo ɛfú a. Ujisɔsi ka ku ɔcɛ nōo gáā gwo inu a cika ō “má cīce cɛ́ɛ́ ó gē lɛ ɔdā nōó gáā ŋmó tū ɔ̄ ā jé gbɔbū,” o ya ɛɛ kóō jé ɔdaŋ ka ó géē gwo inu a mɛ gla. Ó klla ka ku ɔcɛ́ a cika ō “cīce aflɛ́yí cɛ́ɛ́ ó lɛ ɔ́ miya [amāŋ miyɛ ukɔ́]” o ya ɛɛ kóō má ɔdaŋ ku aicɔɔja ku nu géē lɔfu kpo ɛfú ɔɔma gla. (Jé Ulúku 14:27-33.) Ɔwɛ ekponu ɔɔma a, Ujisɔsi jé ka ɔcɛ duuma nōo dɔka ō wɛ ɔyikpo ku nu, cika ō leyi yɛ ɔ lɔɔlɔhi, ɔdā nɛ ó cika ō ya, o ya ɛɛ kóō yɛce ɔ a. Ohigbu ɛnyā a, alɔ cika ō ta ācɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla uwa a ɔtu kwu ɔtu, kéē bēē ya oklɔcɛ mla alɔ alaadi doodu. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā ya ɛnyā gla a?

6. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu ceyitikwu ya, o ya ɛɛ ku alɔ lɛ oklɔcɛ nōo géē yɔ i jɛ gɔbu a?

6 Ceyitikwu ya ku oklɔcɛ nɛ a gē mahayi ya okompinu a kóō dee likpo ligii. A lɔfu kɛla lɛyikwu ɛlā ɛpa ŋma ipu Ubáyíbu, ikɔkɔ ō kɛla lɛyikwu ɛlā éyi. Ɔdaŋ ka ɔka ō ka nōo likpo he ondu ɔlɛ a ɔtu, da ɔ ɔka ɔdaŋ ka ó lɛ ɛga duuma nɛ aa lɔfu yaajɛ tɔha ku aa kɔka a gɔbu. Ohi nɛ ondu ɔlɛ a gáā tu uwɔ a, géē mafu gā uwɔ ɛgɛ nɛ oklɔcɛ a cɛgbá lɛ ɔ lɛ a. Ɔdaŋ ku a dɔka ō ta ɔ abɔ kóō nwu ɛlā fiya fiya, a lɔfu da ɔ ɔka ɔdaŋ ka ó géē dɔka ō bēē klɔcɛ igbɛpa ipu alaadi. Amáŋ, ó wɛ ō ya oklɔcɛ igbeyi amāŋ ɛpa ipu alaadi doodu a wɛ anu a nóó, ó lɛ aɔdā alɛwa ɔhá nōo cɛgbá kpɔ.

YA OTUTU GBƆBU LƐ OKLƆCƐ DUUMA

Ya otutu lɔɔlɔhi gbɔbu lɛ oklɔcɛ duuma, ku a klla mafu lɛ ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a ɛgɛ nɛ ó géē ya otutu a (Má ogwotu ɔmɛ 7-9)

7. Ɛgɛnyá nɛ ɔcɛ ō klɔcɛ mla ɔcɛ cika ō tutu lɛ, gbɔbu ɛɛ kóō nyɔ gáā ya oklɔcɛ a?

7 Abɔ a wɛ ɔcɛ ō klɔcɛ mla ɔcɛ a, a cika ō ya otutu lɔɔlɔhi gbɔbu ɛɛ ku a nyɔ i ya oklɔcɛ duuma. A lɔfu gbɔɔ mla ō leyi yɛ ɔdā nɛ a gáā klɔcɛ mla ɔcɛ ɔɔma, mɛmla ō jé aɛga ku Ubáyíbu néē ta ipu nu a. Bi ɔcɛla ku ɔdā nɛ aa gáā klɔcɛ a ɔtu. Gbɛla lɛyikwu ɔdā nōo wɛ ikpɛyi ɛlā ku ɛlā ō nwu a, aikpɛyi ɛla nɛ̄ŋcɛ́ a, aɔka ō da, aɛga ku Ubáyíbu néē ta u “jé,” aifoto, mɛmla uvidio duuma nōo géē je ikpɛyi ɛlā a teyi peee. Oŋma ɔɔma a, gbɛla lɛyikwu ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a, mla ɛgɛ nɛ a géē bi le nwu ɔ ɛlā a ɔwɛ nōo géē ta ɔ eyī peee, nɛ ó klla gáā lɔnɔ ō jɛyi nu ŋ. Ɛnyā géē ta ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a abɔ, kóō jɛyi ɛlā a fiya fiya klla bi ɔ le yuklɔ.—Uneh. 8:8; Aíit. 15:28 aya aflɛyi ku ɔgba a.

8. Ɔdi nɛ ɛlā ku Upɔlu nōo yɔ ipu ɔkpá ku Ācɛ Ukólōsi 1:9, 10 a nwu alɔ lɛyikwu ō gbɔɔkɔ lɛyikwu ācɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ ku Ubáyíbu mla uwa a?

8 Ɔkɔ ō gba lɛ Ujehofa lɛyikwu ɔcɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla ɔ, mla ɔdā nōo wɛ ɛgbá ku nu a, wɛ ipu otutu ku alɔ duu. Gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa kóō ta uwɔ abɔ nwu ɛlā ŋma ipu Ubáyíbu ɔwɛ nɛ ó géē lɛ abɔ kwu ɔcɛ ɔɔma ɔtu. (Jé Ācɛ Ukólōsi 1:9, 10.) Da iyi uwɔ ɔka ɔdaŋ ka ó lɛ ɔdā duuma nōo géē lɔnɔ tu ɔcɛ ɔɔma ō jɛyi nu amāŋ ɛlā duuma nɛ ó gáā cɛtɔha mla ɔ ŋ. A hii mlanyi nóó, ɔdā nɛ a bi ɔtu ō ya a wɛ ō ta ɔ abɔ kóō jɛ gɔbu ō ya ubatisim nɛ.

9. Ɛgɛnyá nɛ ɔcɛ nōo gē klɔcɛ mla ɔcɛ, gáā ta ɔcɛ nɛ ó gē klɔcɛ mla ɔ abɔ kóō ya otutu ku oklɔcɛ a? Lɛ ɔ teyi peee.

9 Alɔ leyice, ka ɔdaŋ ku alɔ gē klɔcɛ mla ɔcɛ ojigogo, ó géē ta ɔ abɔ ku ɛjɛɛji aɔdā nɛ Ujehofa mla Ujisɔsi ya a kóō jɛ ɔ eyī, ó klla géē dɔka ō nwu ɛlā gɔbu. (Umát. 5:3, 6) Ɔcɛ néē gē klɔcɛ mla ɔ a cika ō jahɔ lɔɔlɔhi tu ɔdā nɛ ó yɔ i nwu a duu, o ya ɛɛ kóō lɛ itene ŋma oklɔcɛ a. O ya ɛɛ ku a ta ɔ abɔ ya ɛnyā a, mafu lɛ ɔ ɛgɛ nōó cɛgbá kóō ya otutu ku oklɔcɛ duuma, ŋma lɛ ō je ɔ gbɔbu ɛɛ ku aa gbɔɔ, mla ō gbɛla lɛyikwu ɔwɛ nɛ ó géē bi ɛlā nɛ ó nwu a le yuklɔ ipu oyeeyi ku nu a. Ɛgɛnyá nɛ a gáā ta ɔ abɔ kóō ya otutu lɛ a? Lɛ ocabɔ ku otutu ku ikpɛyi ɛlā éyi ya mla ɔ, o ya ɛɛ ku a mafu lɛ ɔ ɛgɛ nɛ ó gáā bi le ya aku nu a. * Mafu lɛ ɔ ɛgɛ nɛ ó géē bi le má ohi ku aɔka a, ku a klla da ɔ kóō lɛ odee pi aɔcɛla ōhī, kóō lɔfu ta ɔ abɔ blakwu ohi a. Oŋma ɔɔma a, da ɔ kóō ta ohi a ɔwɛ nɛ ó gē bi le kɛla a. Ɔdaŋ ka ó le ya lɛ a, ó géē ta ɔ abɔ ku a jé ɛgɛ nɛ ó jɛyi ku ɔkpá a lɛ a. Ó lɛ ɔdā ɔhā nɛ a lɔfu ta ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a ɔtu kwu ɔtu kóō ya a.

NWU Ɔ ƐGƐ NƐ Ó GÉĒ BĒĒ KƐLA LƐ UJEHOFA Ɛ̄CĪ DOODU

Nwu ɔcɛ nɛ a gē ya oklɔcɛ mla ɔ a ɛgɛ nɛ ó géē bēē kɛla lɛ Ujehofa a (Má ogwotu ɔmɛ 10-11)

10. Ɔdiya nɛ ó cɛgbá ku alɔ bēē jé Ubáyíbu ɛ̄cī doodu a, ɔdi nɛ ɔcɛ néē gē klɔcɛ mla ɔ a kē cika ō ya, o ya ɛɛ kóō lɛ itene ŋma Ubáyíbu ō jé ku nu a?

10 Ɔdaŋ ku ɔcɛ néē gē klɔcɛ mla ɔ a dɔka ō lɛ itene, ó lɛ aɔdā ōhī nōó cika ō bēē ya abɔyi nu ɛ̄cī doodu, ó wɛ oklɔcɛ ō ya alaadi doodu foofunu ŋ. Ó géē cɛgbá ō yɔ i jahɔ tu Ujehofa klla bēē kɛla lɛ ɔ. Ó lɔfu jahɔ tu Ɔwɔico ŋma lɛ ō Jé Ubáyíbu ɛ̄cī doodu. (Ujós. 1:8; Aíjē 1:1-3) Mafu lɛ ɔ ɛgɛ nɛ ó géē printi ɔkpá ku “Ōmiya Ku Ubáyíbu Ō Jé” nōo yɔ ipu jw.org. * Ɔdaŋ ku a kē dɔka kóō lɛ itene ŋma Ubáyíbu ō jé a, a cika ō ta ɔ ɔtu kwu ɔtu kóō gbɛla lɔɔlɔhi lɛyikwu ɛlā nɛ Ubáyíbu yɔ i nwu ɔ lɛyikwu Ujehofa, mla ɛgɛ nɛ ó géē bi ɛlā nɛ ó yɔ i nwu a le yuklɔ ipu oyeeyi ku nu a.—Ācot. 17:11; Ujɛ́m. 1:25.

11. Ɛgɛnyá nɛ ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a gáā nwu ɔwɛ olɔhi nɛ ó cika ō gbɔɔkɔ a, ɔdiya nɛ ó kē cɛgbá kóō bēē gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa eko doodu a?

11 Ta ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a ɔtu kwu ɔtu kóō bēē kɛla lɛ Ujehofa ipu ɔkɔ ō gba ɛ̄cī doodu. Gbɔɔkɔ ŋma ɔtu ku uwɔ gbɔbu ɛɛ ku aa gbɔɔ oklɔcɛ a mla oŋmɛyi ku nu, ku a klla hi ɔcɛ ɔɔma ipu ɔkɔ ō gba ku uwɔ duu. Abɔ ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a yɔ i po ɛgɛ nɛ a gē gbɔɔkɔ lɛ a, ɔɔma géē nwu ɔ ɛgɛ nɛ anu abɔyi nu géē gbɔɔkɔ ŋma ɔtu duu. Ó klla géē nwu ɔ ka ó cika ō gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa oŋma lɛ iye ku Ujisɔsi Ukraist. (Umát. 6:9; Ujɔ́n. 15:16) Gbɛla tu ɛgɛ nɛ Ubáyíbu ō jé ɛ̄cī doodu (ō jahɔ tu Ujehofa) mɛmla ō gbɔɔkɔ lɛ ɔ (ō kɛla lɛ Ujehofa) a, gáā ta ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a abɔ kóō tubla Ɔwɔico ajaajɛ lɛ a! (Ujɛ́m. 4:8) Ō ya ɛnyā ɛ̄cī doodu géē ta ɔ abɔ kóō jɛ gɔbu ō lɛ iyi nu gwɛɛya lɛ Ujehofa klla cika jɛ lɛ ubatisim. Ɔdi ɔhá gáā ta ɔ abɔ a?

TA Ɔ ABƆ KÓŌ LƐ ƐMA OLƆHI KU ABƆYI NU MLA UJEHOFA

12. Ɛgɛnyá nɛ ɔcɛ nōo gē ya oklɔcɛ a gáā ta ɔcɛ nɛ ó gē klɔcɛ mla ɔ a abɔ kóō gáā lɛ ɛma mla Ujehofa a?

12 Alɔ dɔka ku ācɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla uwa a kéē nwu ɛlā lɛyikwu Ujehofa. Amáŋ ɔdā néē yɔ i nwu a cika ō lɛ abɔ kwu uwa ɔtu, o ya ɛɛ kéē dɔka ō bi ɔ le yuklɔ. Ujisɔsi nwu ācɛ ɔdā alɛwa, ācɛ kē i dɔka ō nwu ɛlā ŋma ɛgiyi nu. Amáŋ ācɛ gē dɔka ō yɛce ɔ, ohigbu ka ó gē lɛ abɔ kwu uwa ɔtu. (Ulúk. 24:15, 27, 32) Ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a cika ō bēē má Ujehofa ka ó yɔ ɔkwɔɔkwɛyi, bɛɛka ɔcɛ nɛ ó lɔfu lɛ ɛma mla ɔ gla. Ó klla cika ō wa i jé ka Ujehofa lɔfu je piya Adā nu, Ɔwɔico ku nu mla Ɔya ku nu. (Aíjē 25:4, 5) Abɔ a yɔ i ya oklɔcɛ mla ɔ a, ta ɔ ɛlá kwu auce olɔhi ō ya ku Ɔwɔico. (Oyɛb. 34:5, 6; 1 Upít. 5:6, 7) Ya lɛ a mla ɔ ipu ikpɛyi ɛlā duuma nɛ aa yɔ i klɔcɛ a. Ta ɔ abɔ ku auce ō ya olɔhi ku Ujehofa kóō jɛ ɔ eyī, auce ō ya bɛɛka ihɔtu, ogbonɛnɛ, mla enyinyi. Ujisɔsi ka ku “íne nōo cɛgbá fíyɛ́ dúú mɛ́mla ákú aflɛ́yí á,” wɛ ō “yíhɔtū tū Óndú ā nōo wɛ Ɔwɔicō” a. (Umát. 22:37, 38) Ó lɛ a, ceyitikwu ta ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a abɔ kóō yihɔtu ku Ujehofa.

13. Je ocabɔ éyi lɛyikwu ɛgɛ nɛ a lɔfu ta ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a abɔ kóō nwu auce olɔhi ō ya ku Ujehofa a.

13 Da ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ a yihɔtu ku Ujehofa a. Ɛnyā géē lɔfu ta ɔ abɔ kóō wa i má ka anu abɔyi nu cika ō je piya ɔya ku Ujehofa klla nwu ɛgɛ nɛ ó géē yihɔtu nu a. (Aíjē 73:28) Ocabɔ mafu, ó lɛ ɛlā duuma ipu ɔkpá nɛ aa gē klɔcɛ a, amāŋ ipu ɛga ku Ubáyíbu duuma, nōo ka odee lɛyikwu ihɔtu, ijeeyi, okpaakpa, amāŋ ɔfu ku Ujehofa nōo lɛ abɔ kwu uwɔ ɔtu? Lɛ ɔdā ɔɔma da ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a, ku a klla cɛ lɛ ɔ le jé ka ɔɔma wɛ ipu aɔdā alɛwa, nōo ya nɛ a yihɔtu ku Adā alɔ nōo yɔ ɔkpanco a. Ó lɛ ɔdā ɔhá nɛ ɛjɛɛji ācɛ néē gē klɔcɛ ku Ubáyíbu mla uwa a cika ō ya, o ya ɛɛ kéē cika lɛ ubatisim.

TA Ɔ ƆTU KWU ƆTU KÓŌ BĒĒ WA ŌJILA KU UJƆ

Ta ɔcɛ nɛ a gē ya oklɔcɛ mla ɔ a ɔtu kwu ɔtu kóō gbɔɔ ō wa ōjila ku ujɔ fiya a! (Má ogwotu ɔmɛ 14-15)

14. Ɔdi nɛ ɔkpá ku Ācɛ Uhíbru 10:24, 25 da alɔ lɛyikwu ōjila ku ujɔ, nōo lɔfu ta ɔcɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla ɔ a abɔ kóō jɛ gɔbu a?

14 Ɛjɛɛji alɔ dɔka ku ācɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla uwa a kéē jɛ gɔbu ō gáā ya ubatisim. Ɔwɛ ō cɛgbá éyi nɛ alɔ lɔfu ta uwa abɔ a, wɛ ō ta uwa ɔtu kwu ɔtu kéē bēē wa ōjila ku ujɔ. Ācɛ nōo humayi klɔcɛ mla ācɛ gboji gboji ɛ ma, ka ācɛ néē gē gbɔɔ oklɔcɛ mla uwa nōo gē wa ōjila boobu a, gē jɛ gɔbu fiya fiya a. (Aíjē 111:1) Ācɛ ōhī nōo gē klɔcɛ mla ācɛ gē da ācɛ néē gē klɔcɛ mla uwa a, ka ó lɛ aɔdā alɛwa néē géē nwu ŋma ōjila ku ujɔ, néē gáā nwu ipu oklɔcɛ ku uwa ŋ. Ācɛ Uhíbru 10:24, 25 mla ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a, ku a lɛ ɔ ta ɔ eyī peee ɔdā nōo ya nɛ ó cɛgbá kóō bēē wa ōjila a. Má uvidio nyā fu lɛ ɔ nōo kahinii: Ɔdi ge Ya Ipu Agbla ku Ajɔɔcɛ A? * Ta ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a abɔ kóō lɛ ɔtu ku nu ya ekponu, ku anuɔ i gáā lɛ abɔ ci ō wa ōjila duuma ŋ.

15. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu ya, o ya ɛɛ ku alɔ ta ɔcɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla ɔ a ɔtu kwu ɔtu, kóō bēē wa ōjila ojigogo a?

15 Ɔdi nɛ a cika ō ya, ɔdaŋ ku ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a i gē wa ōjila ɛ ŋ, amāŋ ka ó gē wa ekoohi a? Bi ɔtu caca le da ɔ lɛyikwu odee nɛ a nwu ŋma ōjila éyi nōó gboji ɛ ŋ. Ɔdaŋ ka ó má ɛgɛ nɛ ɔtu gē ya uwɔ lɛyikwu ōjila a, ó lɔfu gbɔɔ ō ya ɔ kóō wa duu. Je Ɔda Ō Gbaajɛ amāŋ Ɔkpá Uklɔ ku Ōjila mla Uklɔ Ku Alɔ nɛ alɔ yɔ i bi le klɔcɛ ipu ōjila babanya a lɛ ɔ. Mafu lɛ ɔ ɔdā néē gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ōjila ɔhá a, ku a klla da ɔ ɔka lɛyikwu aya nōo he ɔ ɔtu fiyɛ duu a. Ɔdā nɛ ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a gáā po klla má ipu ōjila aflɛyi nɛ ó gáā wa a, géē fiya ɔdā duuma nɛ ó po klla má ipu ōjila ku icɔɔci duuma nɛ ó nyɔ ɛ ma a. (1 Ukɔ́r. 14:24, 25) Ó géē má ācɛ nōo lɛ ocabɔ olɔhi nɛ ó lɔfu gbla uwa ya, mla ācɛ nōo géē ta ɔ abɔ kóō jɛ gɔbu ō gáā ya ubatisim.

16. Ɔdi nɛ alɔ cika ō ya, o ya ɛɛ ku alɔ ya oklɔcɛ ɔwɛ nōo géē ya ku ɔcɛ kóō gáā ya ubatisim a, ɔdi nɛ alɔ kē gáā nwu ipu ikpɛyi ɛlā nōo gboce ɛnyā a?

16 Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā klɔcɛ mla ɔcɛ ɔwɛ nōo géē ya, kóō gáā ya ubatisim a? Alɔ lɔfu ta eyeeye ku ācɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla uwa a abɔ, kéē wa i má ɛgɛ nɛ oklɔcɛ a cɛgbá lɛ, ŋma lɛ ō ta uwa ɔtu kwu ɔtu kéē bēē ya oklɔcɛ ku uwa alaadi doodu, mla ō ya otutu gbɔbu lɛ oklɔcɛ a. Alɔ klla cika ō ta ɔ ɔtu kwu ɔtu kóō bēē kɛla lɛ Ujehofa ɛ̄cī doodu, mla ō ya kóō wa i lɛ ɛma olɔhi ku abɔyi nu mla ɔ. Alɔ dɔka ō ta ācɛ nɛ alɔ gē ya oklɔcɛ mla uwa a ɔtu kwu ɔtu kéē wa ōjila ku ujɔ. (Má ikpati nōo yɔ upeji ɔmɛ 12 nōo kahinii: “ Ɔdā Nɛ Ācɛ Néē Gē Klɔcɛ Mla Uwa A Cika Ō Ya Kéē Cika Lɛ Ubatisim.”) Ipu ikpɛyi ɛlā nōo gboce ɛnyā a, alɔ géē má ka ó lɛ aɔdā ɛhɔ ɔhá nɛ ācɛ nōo gē klɔcɛ mla ācɛ a lɔfu ya, o ya ɛɛ ku ācɛ néē gē klɔcɛ mla uwa a kéē gáā ya ubatisim.

IJÉ ƆMƐ 76 Abɔ ɔtu gē ya uwɔ lɛ?

^ par. 5 Ō nwu ɔcɛ ɛlā lɛ ō ya mla ō ta ɔcɛ ɔɔma abɔ kóō “gbɛla klla ya odee ɔwɛ ɛpɛpɛ amāŋ ɔwɛ ɔhá.” Ikpɛyi ɛlā ku alɔ ku ihayi ku 2020, nōo ŋma ɔkpá ku Umátiyu 28:19 a, ta alɔ ɛlá kwu ɔdā nōo ya ɛɛ nōó cɛgbá ku alɔ klɔcɛ ku Ubáyíbu mla ācɛ mla ɛgɛ nɛ alɔ géē ta uwa abɔ kéē gáā kwu piya ayikpo ku Ukraist nōo lɛ ubatisim ya ɛ. Ipu ikpɛyi ɛlā nyā mla ɛ̄nɛ̄ ō gboce ɔ a, alɔ géē má ɛgɛ nɛ alɔ géē jɛ gɔbu ipu uklɔ ō cɛgbá nɛhi nyā.

^ par. 2 ƐLĀ Ō JE TEYI PEEE: Ɔdaŋ ka a gē kɛla lɛ ɔcɛ ŋma ipu Ubáyíbu ojigogo, o ya ɛɛ ku a ta ɔ abɔ nwu aɛlā okpɔcii ku Ubáyíbu, ayika oklɔcɛ ku Ubáyíbu nɛ a yɔ i ya ba ɔ a. Ɔɔma le ka ɔdaŋ ku a mafu lɛ ɔcɛ ɔɔma ɛgɛ nɛ alɔ gē ya oklɔcɛ ku alɔ, klla lɛ oklɔcɛ ɔɔma ya mla ɔ igbo ɛpa ɛ, nɛ a klla jé kpɔcii ka oklɔcɛ a géē yɔ i gɔbu a.

^ par. 3 Ikpɛyi ɛyi ɛlā nyā klla lɛ aɔdā ō tabɔ alɛwa ŋma aya ɛyɛɛyɛyi ku “Conducting Progressive Bible Studies” nōo yɔ ipu Our Kingdom Ministry ku Ɔya Ɔmahaapa 2004 gā Ɔya Ɔmɛhɔ ku 2005.

^ par. 9 Má uvidio ku uminiti ɛnɛ nyā nōo kahinii: Teaching Our Students to Prepare. Ipu JW Library®, nyɔ gā u MEDIA > OUR MEETINGS AND MINISTRY > IMPROVING OUR SKILLS.

^ par. 10 Nyɔ gā u BIBLE TEACHINGS > BIBLE STUDY TOOLS.

^ par. 14 Ipu JW Library®, nyɔ gā u MEDIA > OUR MEETINGS AND MINISTRY > TOOLS FOR THE MINISTRY.