Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 48

Leyi Kwu Ɛcɔbu A Kpaakpa

Leyi Kwu Ɛcɔbu A Kpaakpa

“Lɛ eyī kwu iyɔ̄bū kú uwɔ mɛ́mla ɛlā ɔ̄kwɛ̄yī mɛ́mla okpaakpa. Ā cɛ̄ lɛ uwēyī kwú uwɔ ká ā lɛyí plaajɛ ŋ́.”—AÍIT. 4:25.

IJÉ ƆMƐ 77 Ɔla Ofiyajɛ Ipu Ɛcɛ Odobu

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

1-2. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā yɛce ɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá ku Aíita 4:25 a? Lɛ ocabɔ mafu éyi da alɔ.

LEYI yɛ ocabɔ mafu ɛta nyā. Ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi nōo kwu ya ɔnyakwɔcɛ ɛ ma, gbɛla lɛyikwu eko nɛ ó wɛ ɔyipɔnɔnya yɔ i gweeye a. Naana nɛ oyeeyi kwu lɔnɔ tu ɔ babanya a, ó yɔ i ceyitikwu ya ɛjɛɛji ɔfu ku nu lɛ Ujehofa. (1 Ukɔ́r. 15:58) Ɛ̄cī doodu, ó gē leyi má ɛjɛɛji apɔlɛ ku nu mla aɔkpa ku nu, abɔ é yɔ tɔha ipu ɛcɛ ɛyipɛ a. Ɔyinɛ nɔnya ɔhá má ka ɔyinɛ éyi ipu ujɔ, lɛ ɔdā éyi ya nōo ya ɔ cɔnu nɛɛnɛhi. Amáŋ, ó le miya ka anuɔ i gáā gbɛla lɛyikwu ɛlā a ŋ. (Ukól. 3:13) Ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi bla tu inyileyi nɛ ó ya gā yɛ a, amáŋ ó yɔ i ceyitikwu ya ɛjɛɛji ɔfu ku nu kóō hayi kpaakpa lɛ Ujehofa babanya.—Aíjē 51:10.

2 Ɔdā ekponu nyá nɛ ayinɛ ɛta nyā ya a? Ɛjɛɛji uwa blakwu ɔdā nōo ya gā yɛ a, amáŋ é yɔ i gbɛla lɛyikwu ɔ eko doodu ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma a, é leyi kwu ɛcɔbu a kpaakpa.—Aíita 4:25.

3. Ɔdiya ɛɛ nɛ alɔ cɛgbá ō leyi kwu ɛcɔbu a kpaakpa a?

3 Ɔdiya ɛɛ nɛ ó cɛgbá ku alɔ leyi kwu ɛcɔbu a kpaakpa a? Ɛgɛ nɛ ɔcɛ nōo yɔ i má igbihi eko doodu i gáā yɛ ɔwɛ okpaakpa gla ŋ ma, ó gáā tɔɔtɛ lɛ alɔ ō yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā gɔbu gla ŋ, ɔdaŋ ka alɔ yɔ i gbɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya ipu oyeeyi ku alɔ gbɔbu a eko doodu.—Ulúk. 9:62.

4. Ɔdi nɛ alɔ gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a?

4 Oklɔcɛ nyā géē kɛla lɛyikwu ukpa ɛta, nōo lɔfu ya ku alɔ yɔ i gbɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya ipu oyeeyi ku alɔ gbɔbu ɛ ma. Aɔdā ɛta a wɛ: (1) ō yɔ i gbɛla ka oyeeyi ku alɔ géē yɛ i yɔ ɛgɛ nōó tɛtɛ lɛ a, (2) ō bi ɛlā ɔcɛ ipu ɔtu mla (3) ō yɔ i ŋmo iyi uwɔ ɛpɔbi fiyɛ ɔfu. Ɛjɛɛji ikpɛyi ɛlā a, alɔ géē má ɛgɛ nɛ ukɔ́ ku Ubáyíbu géē ta alɔ abɔ, o ya ɛɛ ku alɔ hii “lɛ ɛlá wu aɔ́dā nēe bá igbīhi ā gɛ ŋ́,” amáŋ ku alɔ lɛ ɛlá kwu “ɔdā nōo yɔ̄ iyɔbū ā.”—Ufíl. 3:13.

UKPA KU Ō YƆ I GBƐLA KA OYEEYI KU ALƆ GÉĒ YƐ I YƆ ƐGƐ NŌÓ TƐTƐ LƐ A

Ɔdi lɔfu ci alɔ ŋma ō leyi kwu ɛcɔbu a kpaakpa a? (Má ogwotu ɔmɛ 5, 9, 13) *

5. Ɔdi nɛ ɔkpá ku Ɔ̄cokóītá 7:10 da alɔ ku alɔ hii ya ŋ ma a?

5 Ɔ̄cokóītá 7:10. Alɔ má ŋma ɔgba ku Ubáyíbu nyā kóō wɛ ɔdobɔbi ŋ, ɔdaŋ ku ɔcɛ da ɔka kahinii: “Ɔdíya nɛ̄ eko íkée ā lɔhi fíyɛ́ abālɔbányā ā ŋ́?” Ō yɔ i gbɛla lɛyikwu aɔdā olɔhi ku ikee a wɛ ɛhi ŋma ɛgiyi Ujehofa. Amaŋ Ikɔkɔ o yɔ i gbɛla lɛ a, Ubáyíbu da alɔ kahinii: “A híī dɔɔ̄kā ka, ‘Ɔdíya nɛ̄ eko íkée ā lɔhi fíyɛ́ abālɔbányā ā ŋ́?’ ” Alɔ cika ō leyi kwu ɛcɛ o ya ɛɛ ku alɔ hii lɛ oyeeyi ku alɔ babanya gbla oyeeyi nɛ alɔ lā gbɔbu a ŋ, cɛɛ ku alɔ gbɔɔ ō gbɛla ku oyeeyi nɛ alɔ lā ikee a lɔhi fiyɛ ŋ. Ó lɛ Ubáyíbu ɔhá nōo cɔwɔ ku ɔgba nyā kahinii: “A hii dɔka kahinii: ‘Ɔdiya ɛɛ nɛ eko igble a lɔhi fiyɛ abalɔbanya a?’ Ó wɛ ɔdā ijeeyi ō dɔka ɔɔma ŋ.”

Eko néē le yɛ ŋma Ijipiti a, Inyileyi nyā nɛ ācɛ Isrɛlu ya a? (Má ogwotu ɔmɛ 6)

6. Ɔdiya nōó gáā wɛ ɔdā ijeeyi ō yɔ i gbɛla ku oyeeyi nɛ alɔ lā gbɔbu a lɔhi fiyɛ abalɔbanya ŋ ma? Je ocabɔ mafu.

6 Ɔdiya nōó gáā wɛ ɔdā ijeeyi ō yɔ i gbɛla ku oyeeyi nɛ alɔ lā gbɔbu a lɔhi fiyɛ abalɔbanya ŋ ma? Ō yɔ i gbɛla ka oyeeyi ku alɔ géē yɛ i yɔ ɛgɛ nōó tɛtɛ lɛ a, géē cɛ lɛ alɔ blakwu aɔdā olɔhi nōo ya ipu oyeeyi ku alɔ gbɔbu a foofunu. Ohigbu ku alɔ géē gbɛla lɛyikwu aɔdā olɔhi foofunu, amáŋ alɔ géē mlanyi aɔdobɔbi a. Ocabɔ éyi wɛ ācɛ Isrɛlu ku ikee a. Igbihi néē ŋma ajɛ Ijipiti boobu a, é kwu mlanyi fiya fiya ɛgɛ nɛ oyeeyi lɔnɔ ta uwa gbɔbu lɛ a. Ikɔkɔ ɔɔma a, é lɛ ɛlá kwu ɔdole olɔnyɛ ɛyɛɛyɛyi néē jɔɔnyɛ nu a. É kahinii: “Alɔ blakwu ɛbéenyi nɛ̄ alɔ gē lé ajɛ kú Íjīpiti ɛ́gɛ́nɛ̄ alɔ cɛgbá lɛ ā. Ógāapɛ, mɛ́mla álibácā, mɛ́mla ɔdā nēé hī ka ukúkūmba ā.” (Áluk. 11:5) Amáŋ ó wɛ ɔkwɛyi ka ɛgɛ néē “cɛgbá lɛ ā” néē gē lé ɔdole ɔɔma a? Ehee. Ācɛ Isrɛlu má owe nɛhi ohigbu nu, eko ɔɔma é yɔ i má owe ɔfiyɛ nɛɛnɛhi ipu ajɛ ku Ijipiti. (Oyɛb. 1:13, 14; 3:6-9) Naana a, é kwu mlanyi owe néē má a yɔ i gbɛla lɛyikwu ɔdole néē lé a foofunu. Ācɛ Isrɛlu lɛ ɛlá ku uwa kwu ɔdole néē lé a foofunu ikɔkɔ ō yɔ i gbɛla lɛyikwu ɔdā olɔhi nɛ Ujehofa ya lɛ uwa a. Ɔdā néē ya nyā cɛ lɛ Ujehofa le cɔnu nɛhi.—Áluk. 11:10.

7. Ɔdi ta ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi abɔ kóō hii gbɛla ka oyeeyi nɛ ó tɛtɛ lā a lɔhi fiyɛ ɛ̄nɛ̄ ō lā igbihaajɛ a ŋ ma?

7 Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā kwu ŋma ipu ukpa ku ō yɔ i gbɛla ka oyeeyi ku alɔ géē yɛ i yɔ ɛgɛ nōó tɛtɛ lɛ a? Leyi ya ocabɔ ku ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi nōo gbɔɔ ō yuklɔ ku Ubɛtɛlu ipu éwo ku Brooklyn ipu ihayi ku 1945. Ihayi alɛwa igbihaajɛ, ó gáā lɛ ɔba nōo gē yuklɔ Ubɛtɛlu lɛ duu, uwa ɛplɛɛpa kē yuklɔ tɔha ihayi alɛwa. Naana a, ipu ihayi ku 1976 a, ɔba nu gáā gbɔɔ ō doōcē. Ɔyinɛ alɔ nɔnya a ka eko nɛ ɔba anuɔ gáā kwū a, ó da anuɔ aɛnɛɛnɛ ɛlā nōo géē ta anuɔ abɔ igbihi nɛ ó gekwu. Ɔba nu da ɔ kahinii: “Alɔ lɛ eeye ipu ō ba tɔha ku alɔ lɔɔlɔhi. Ācɛ alɛwa i jɔɔnyɛ ō ba tɔha ku uwa lɛ a ŋ.” Amáŋ ó da ɔnyā nu kpɔ kahinii: “A gáā mlanyi aɔdā olɔhi nɛ alɔ jɔɔnyɛ nu tɔha a ŋ, amáŋ a hii lɛ ɛlá ku uwɔ kwu uwa ŋ. Abɔ eko yɔ i nyɔ a, ɔnɔ nɛ a yɔ i má a géē yɔ i tu waajɛ. Ɔtu kóō hii gbenyi gā uwɔ fiyɛ ɔfu ŋ, ku a klla yɔ i ya ɔtu nobi ohigbu ɔdā nōo ya uwɔ a ŋ. Bēē gweeye ohigbu eko olɔhi nɛ alɔ gba Ujehofa ɛ̄gbā tɔha a. Ɛlá ō gbo wɛ ɛhi ŋma ɛgiyi Ujehofa lɛ alɔ.” Ɛnyā wɛ aɛnɛɛnɛ ɛlā ō ta ɔtu kwu ɔtu.

8. Ɛgɛnyá nɛ ɔyinɛ alɔ nɔnya a lɛ itene ŋma aɛlā nɛ ɔba nu da ɔ a?

8 Ɔyinɛ alɔ nɔnya a bi ɛlā nɛ ɔba nu da ɔ a le yuklɔ. Ó gba Ujehofa ɛ̄gbā kpaakpa jaa gbeeko nɛ anu abɔyinu kwū, eko nɛ ó wɛ ihayi ofu ɛnɛ ce igwɛɛpa (92) a. Ihayi ligii gbɔbu ku ɔyinɛ alɔ nɔnya a kóō kwū a, ó kahinii: “Ō má ɛgɛ nɛ um bi ɛjɛɛji eko ku um le yuklɔ lɛ Ujehofa fiyɛ ihayi ofu ɛta ce ɛta (63) a, n géē ka peee ku um lɛ eeye ipu oyeeyi ku um.” Ɔdiya? Ó kahinii: “Ɔdā nōo gē cɛ lɛ ɔcɛ lɛ eeye ipu oyeeyi ku nu a wɛ ō yɔ ipu apɔlɛ ku ayinɛ nɔnya mla ayinɛ nɔnyilɔ nōo lɛ eyiyoce ō lā oyeeyi ipu uparadais ɛcɛ nyā, ɛga nɛ alɔ géē yɔ i gba Ujehofa Ɔwɔico ɔkwɛyi nōo ya ɛjɛɛji odee a ɛ̄gbā piyoo.” * Alɔ géē nwu ɛnɛɛnɛ ɛlā nɛhi ŋma ɛgiyi ɔyinɛ alɔ nɔnya nyā, nōo lɛ ɛlá ku nu kwu aokonu ō ce ku Ujehofa lɛyikwu ɛcɔbu a!

UKPA KU Ō BI ƐLĀ ƆCƐ IPU ƆTU

9. Ɛgɛ nɛ ɔkpá ku Ulīfayi 19:18 ka a, eko nyá nōó lɔfu lɔnɔ tu alɔ nɛhi ō je ɛlā yɛhi ŋma ɔtu a?

9 Ulīfayi 19:18. Ó gē lɔnɔ tu alɔ nɛhi ō je odee nɛ ɔcɛ ya alɔ a ya ɔ ɛhi, ofiyɛ duu ɔdaŋ ka ɔcɛ a wɛ ɔyinɛ ipu ujɔ, ɔkpa ku alɔ nōo kwu alɔ ajaajɛ amāŋ ɔmaapu alɔ. Ocabɔ mafu, ɔyinɛ nɔnya éyi kpɛla ce ɔyinɛ alɔ nɔnya ɔhá ipu ujɔ ku ɔ kwu anuɔ ije u uwi. Igbihaajɛ, ɔyinɛ alɔ nɔnya a gáā lɛ ije a má, anɔɔ ó gáā lɛ abɔ kwaajɛ lɛ ɔyinɛ nɔnya nɛ ó kpɛla ɛkɛmgbɛ ce ɔ a, amáŋ ɔyinɛ alɔ nɔnya nɛ ó kpɛla ce ɔ a bi ɛlā a ipu ɔtu kpɔ. Ó ya uwɔ lɛ a jeeje ɛ? Ɔdaŋ ku ó kóō ya uwɔ lɛ a, o lɛ eko éyi amāŋ ɔhá nɛ ɛyinɛhi ku alɔ bi ɛlā ipu ɔtu nɛ alɔ gbɛla ku alɔ i gáā je yɛhi gboogboo ŋ.

10. Ɔdi gáā ta alɔ abɔ ɔdaŋ ku alɔ bi ɛlā ku ɔcɛ ipu ɔtu a?

10 Ɔdi gáā ta alɔ abɔ ɔdaŋ ku alɔ bi ɛlā ku ɔcɛ ipu ɔtu a? Ɔdā éyi wɛ ō bi ipu ɔtu, ka Ujehofa gē má ɛjɛɛji odee. Ó gē má ɛjɛɛji āhɔ̄ nɛ alɔ yɔ ipu nu a, jaa kwu eko nɛ ācɛ yɔ i ya alɔ odee ɔwɛ nōó lɔhi ŋ. (Uhíb. 4:13) Ó gē kwu alɔ iyē eko nɛ alɔ yɔ i má owe. (Ayis. 63:9) Ó kē cokonu ka anuɔ géē ya odee, lɛyikwu ɔnɔ nɛ alɔ má ohigbu ɔdobɔbi nɛ ācɛ ya alɔ a.—Mafú 21:3, 4.

11. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gē lɛ itene ɔdaŋ ku alɔ gē je ɛlā yɛhi ŋma ipu ɔtu a?

11 Alɔ klla cika ō bi ipu ɔtu ka ɔdaŋ ku alɔ gē je yɛhi, alɔ abɔyi alɔ gē lɛ itene duu. Ɔdā nɛ ɔyinɛ alɔ nɔnya néē kpɛla ɛkɛmgbɛ ce ɔ a gáā nwu a yɔ abɔɔ a. Igbihaajɛ, ó gáā kwu je ya ɔyinɛ nɔnya ɔhá a ɛhi. Ó gáā le jé ka eko duuma nɛ alɔ je ɔdobɔbi nɛ ɔcɛ ya alɔ a ya ɔ ɛhi, Ujehofa géē je ya alɔ ɛhi duu. (Umát. 6:14) Ó jé ka ɔdā nɛ ɔyinɛ alɔ nɔnya ɔhá a ya ɔ a i lɔhi ŋ, amáŋ ó kwu ya ɔ ɛhi ŋma ɔtu. Ohigbu ɛnyā, ɔyinɛ alɔ nɔnya a gweeye nɛhi klla ceyitikwu lɛ ɛlá ku nu kwu ɛ̄gbā ō gba ku Ujehofa.

UKPA KU Ō YƆ I ŊMO IYI UWƆ ƐPƆBI FIYƐ ƆFU

12. Ɔdi nɛ alɔ nwu ŋma ɔkpá ku 1 Ujɔ́ni 3:19, 20 a?

12 1 Ujɔ́ni 3:19, 20. Ɔtu gē ŋmo alɔ ɛpɔbi ekoohi. Ocabɔ mafu, ɔtu gē ŋmo ācɛ ōhī ɛpɔbi ku aɔdā néē ya gbɔbu ɛɛ kéē gáā jé ɔkwɛyi a. Ɔtu gē ŋmo ācɛ ōhī ɛpɔbi ku ɔdobɔbi néē ya igbihi néē lɛ ubatism ya a. Ɛnyā wɛ ɔdā nōo kpɔ. (Uróm 3:23) Aku ɔkwɛyi a, alɔ gē dɔka ō ya ɔdā nōo le kpaakpa. Amáŋ, “odúúdú alɔ gē nyíleyī ojigógó.” (Ujɛ́m. 3:2; Uróm 7:21-23) Naana nɛ alɔ i gē jɔɔnyɛ nu ɔdaŋ ku ɔtu ku alɔ yɔ i ŋmo alɔ ɛpɔbi ŋ ma a, ó lɔfu lɔhi lɛ alɔ ekoohi. Ɔdiya? Ohigbu ka ɔdaŋ ku ɔtu ku alɔ gē ŋmo alɔ ɛpɔbi, ó géē ya ku alɔ kwu piyabɔ ŋma ɔdobɔbi ɔɔma klla ya ku alɔ hii ya ɔdobɔbi ɔɔma gɛ ŋ.—Uhíb. 12:12, 13.

13. Ɔdiya nɛ alɔ i cika ō cɛ ku ɔtu kóō ŋmo alɔ ɛpɔbi fiyɛ ɔfu ŋ ma?

13 Abɔ ɔhá ku nu, ó lɔfu tɔɔtɛ ku alɔ yɔ i ŋmo iyi alɔ ɛpɔbi fiyɛ ɔfu. Ɔɔma wɛ ka ɔtu ku alɔ géē yɔ i ŋmo alɔ ɛpɔbi, naana nɛ alɔ kóō kwu piyabɔ ŋma ɔdobɔbi ɔɔma nɛ Ujehofa klla kwu je ya alɔ ɛhi ɛ ma. Ɛdɔ ɔtu ō ŋmo ɔcɛ ɛpɔbi ɛgɔɔma i lɔhi ŋ. (Aíjē 31:10; 38:3, 4) Ɔdiya? Leyi yɛ ocabɔ ku ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi nɛ ɔtu yɔ i ŋmo ɔ ɛpɔbi ohigbu ɔdobɔbi nɛ ó ya ikee a. Ɔyinɛ alɔ a kahinii: “Ó yɔ i ya um kóō cɛgbá nɛ um gē yuklɔ lɛ Ujehofa gɛ ŋ, ohigbu ku um gáā lɛ onyata ŋ.” Ó gē ya ɛyinɛhi ku alɔ lɛ a duu. Alɔ cika ō leyi kwu ɛcɛ o ya ɛɛ ku alɔ hii ŋmo iyi alɔ ɛpɔbi fiyɛ ɔfu ŋ. Ɔdiya? Ohigbu ka Usetan géē gweeye nɛhi ɔdaŋ ku alɔ kwu abɔ i ci ō gba Ujehofa ɛ̄gbā, naana nɛ Ujehofa yihɔtu alɔ klla kwu ɔdobɔbi ku alɔ i ya alɔ ɛhi ɛ ma!—Má 2 Ācɛ Ukɔ́rīnti 2:5-7, 11.

14. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā jé ku Ujehofa dɔka ō je ya alɔ ɛhi a?

14 Alɔ lɔfu da ɔka kahinii: ‘Ɛgɛnyá nɛ um gáā jé peee ɔdaŋ ku Ujehofa kwu ɔdobɔbi nɛ um ya a i ya um ɛhi ɛ ma?’ Ɔdaŋ ku a lɛ ɔka ɔɔma da, ó mafu ku Ujehofa géē je ya uwɔ ɛhi gla. Ihayi alɛwa nōo gáā yɛ a, Ɔda Ō Gbaajɛ éyi kahinii: “Alɔ lɔfu yɔ i nyileyi ojigogo ohigbu uce obɔbi éyi nɛ alɔ yɔ i ya, nɛ alɔ i kē lɛ abɔ ce ɔ gbɔbu ɛɛ ku alɔ gā jé Ujehofa ŋ. . . . Ɛ̄jɛ̄ ku ō yɔ i ceyitikwu kóō jɛ uwɔ ŋ. A hii gbɛla ka Ujehofa i gáā je oyabiya nɛ a ya a ya awɔ ɛhi gboogboo ŋ. Ɛgɛnyā nɛ Ebiili dɔka ku alɔ gbɛla yiili a. Ɔtu gē biya gā uwɔ nɛhi eko duuma nɛ a lɛ ɔdobɔbi ya. Ɛnyā mafu peee ku á wɛ ɔcɛ obɔbi ŋ, ka Ujehofa kē lɔfu je ya uwɔ ɛhi gla. Ta iyi uwɔ waajɛ ku a yɔ i gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa, kóō kwu ɔdobɔbi nɛ a ya i ya uwɔ ɛhi, kóō klla ta uwɔ abɔ lɛ ɔtu ō yeŋee. Ɛgɛ duuma nɛ ɔyipɛ nɛ̄ŋcɛ́ lɛ ɛdɔ unwalu ekponu igbalɛwa lɛ, ó gē gā ɛgiyi adā nu kóō ta ɔ abɔ. Ɔwɛ ekpo ɔɔma, bēē da Ujehofa kóō ta uwɔ abɔ, ó kē i ta uwɔ abɔ.” *

15-16. Ɛgɛnyá nɛ ɔtu ya ācɛ ōhī lɛ, eko néē gáā le jé ku Ujehofa i habɔ uwa ta ŋ ma?

15 Ācɛ ō gba Ujehofa ɛ̄gbā alɛwa gē lɛ ɔtu ogbonɛɛ eko duuma néē le jé ku Ujehofa i leyi gwu uwa bonu ŋ. Ocabɔ mafu, ihayi alɛwa nōo gáā yɛ a, ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi lɛ ɔtu ō tu kwu ɔtu ŋma ɔka éyi nɛ ó jé ipu Ɔda Ō Gbaajɛ. Ipu Ɔda Ō Gbaajɛ a, ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi ka ohigbu aɔdobɔbi nōo ya ipu oyeeyi ku nu a, ó tɔɔtɛ lɛ ɔ ō kpɔtuce ku Ujehofa géē yihɔtu ku nu gla gɛ ŋ. Ihayi alɛwa igbihi nɛ ó lɛ ubatism ya a, ɔtu ku nu yɔ i ŋmo ɔ ɛpɔbi kpɔ. Amáŋ, eko nɛ ó gbɛla lɛyikwu ɛya ō gwo ku Ujisɔsi a, ó gáā ta ɔ abɔ jé peee ka Ujehofa yihɔtu nu kpɔ. *

16 Ɛgɛnyá nɛ ɔka a lɛ abɔ kwu ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ a iyē a? Ó kahinii: “Eko nɛ um wɛ ɛdrɔ a, n gē má ifoto ku ācɛ ō tohɛɛwa igbalɛwa, ó kē tɔɔtɛ gā um ō lɛ abɔ ci ɔ ŋ. Ó kē gboji ɛ ŋ, n gáā lɛ ɔ ya kpɔ. N gáā le da anyakwɔcɛ ku ujɔ kéē ta um abɔ, n kē yɔ i ceyitikwu gɔbu ku um lɛ unwalu ku um yale. Anyakwɔcɛ ku ujɔ a cɛ gā um jé peee ka Ujehofa yihɔtu um klla le tutu ō je ya um ɛhi. Naana a, ekoohi, n gē ŋmo iyi um ɛpɔbi klla gē gbɛla ka Ujehofa i gáā yihɔtu um gla gɛ ŋ. Ɔka ku ɔyinɛ alɔ nɔnya nyā ta um abɔ nɛhi. Balɔbanya, um gáā le jé ka ɔdaŋ ka um gbɛla ka Ujehofa i gáā je ya um ɛhi gla ŋ, ɔɔma wɛ ka ɛya nɛ Ujisɔsi gwo a i nwune faajɛ íne ō biya ku um ŋ. N kwu ɔkpá nyā u ta ɛga éyi cɛɛ ka um bēē jé eko duuma nɛ um gē ŋmo iyi um ɛpɔbi, klla gē gbɛla ka Ujehofa i gáā yihɔtu ku um gla gɛ ŋ.”

17. Ɛgɛnyá nɛ Upɔlu habɔ ukpa ō yɔ i ŋmo iyi nu ɛpɔbi eko doodu ta a?

17 Ɔka ɛgɛnyā géē tu alɔ ɛlá kwu ɔcocɛhɔ Upɔlu. Gbɔbu ɛɛ kóō je piya Ɔcɛ O Yɛce Ukraist a, ó ya ɔdā obɔbi alɛwa. Upɔlu bla tu ɔdā nɛ ó ya a, amáŋ ó yɔ gē gbɛla lɛyikwu ɔ eko doodu ŋ. (1 Utím. 1:12-15) Ó kpɔtuce ka Ɔwɔico géē je íne ō biya ku nu ya ɔ ɛhi ohigbu ɛya nɛ Ujisɔsi gwo a, ó klla má ɛya a ka ɛhi ŋma ɛgiyi Ɔwɔico. (Ugal. 2:20) Upɔlu i yɔ i ŋmo iyi nu ɛpɔbi eko doodu ŋ, ikɔkɔ ɔɔma, ó ceyitikwu yɔ i ya ɛjɛɛji ɔfu ku nu lɛ Ujehofa.

LEYI KWU ƐCƆBU A KPAAKPA A!

Ɛjɛɛji alɔ kóō ceyitikwu ku alɔ leyi kwu ɛcɔbu a kpaakpa yɔ i má ɔdā nōo yɔ ɛcɔbu a (Má ogwotu ɔmɛ 18-19) *

18. Ɔdi nɛ alɔ nwu ŋma oklɔcɛ nyā a?

18 Ɔdi nɛ alɔ nwu ŋma ukpa néē kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a? (1) Ɛlá ō gbo lɛyikwu ɔdā olɔhi nōo ya gā yɛ ma, wɛ ɛhi ŋma ɛgiyi Ujehofa. Amáŋ ɛgɛ duuma nɛ alɔ jɔɔnyɛ oyeeyi gā yɛ, oyeeyi ku alɔ ɛcɔbu gáā lɔhi fiyɛ a. (2) Ācɛ lɔfu ya alɔ cɔnu, amáŋ ɔdaŋ ku alɔ le miya ō yɔ i je ya uwa ɛhi, alɔ géē yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā gɔbu. (3) Ō yɔ i ŋmo iyi alɔ ɛpɔbi fiyɛ ɔfu lɔfu ci alɔ ŋma ō gba Ujehofa ɛ̄gbā mla eeye. Ohigbu ɛnyā, bɛɛka Upɔlu a, alɔ cɛgbá ō kpɔtuce ka Ujehofa kwu íne ō biya ku alɔ i ya alɔ ɛhi ɛ.

19. Ɛnɛnyá nɛ alɔ bi le jé ka ɛcɔbu, alɔ i gáā hijema ku ɔdā nōo ya gáā yɛ a ŋ ma a?

19 Alɔ leyi ō ce ku alɔ géē yɔ piyoo. Ipu ɛcɛ ɛyipɛ nōo i wa a, alɔ i gáā bla kwu ɔdā duuma nōo gē ya ku alɔ cɔnu a gɛ ŋ. Lɛyikwu eko ɔɔma a, Ubáyíbu kahinii: “É kōō gáā gbɛlá kwu aɔ́dā nēe bá gbɔbū ā” gɛ ŋ. (Ayis. 65:17) Gbɛla tu ɔ ɛ: Ōhī ku alɔ kwu gbo ɔnyakwuɔcɛ ipu ɛ̄gbā ō gba Ujehofa ɛ, amáŋ ɛcɛ ɛyipɛ, alɔ géē je piya ɔyipɛ oklobiya mla ɔyipɛnɔnya kpɔ. (Ujób. 33:25) Ɛjɛɛji alɔ kóō ceyitikwu ku alɔ hii gbɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya gáā yɛ a ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma, alɔ leyi kwu ɛcɔbu a kpaakpa yɔ i má ɔdā nōo yɔ ɛcɔbu a!

IJÉ ƆMƐ 142 Holding Fast to Our Hope

^ par. 5 Ó lɔhi ō yɔ i gbɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya ipu oyeeyi ku alɔ gbɔbu ɛ ma. Amáŋ, ɔdaŋ ka alɔ yɔ i gbɛla lɛyikwu ɔ eko doodu, ó lɔfu ci alɔ ŋma ō bi ɛjɛɛji ɔfu ku alɔ le yuklɔ lɛ Ujehofa babanya. Amáŋ lɔfu ya ka alɔ gbɛla lɛyikwu ɛnɛɛnɛ eyiyoce ku ɛcɛ ɛyipɛ, nɛ Ujehofa cokonu nu a gɛ ŋ. Oklɔcɛ nyā kɛla lɛyikwu ɔdā ɛta nōo ya nɛ alɔ cika ō habɔ ō yɔ i gbɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya ipu oyeeyi ku alɔ gbɔbu ɛ ma ta. Alɔ klla géē má ɛgɛ nɛ Ubáyíbu mla ocabɔ mafu ku ayinɛ alɔ géē ta alɔ abɔ a.

^ par. 8Ɔda Ō Gbaajɛ ku Ɔya Ɔmahaapa 1, ku 2004, upeji 23-29 aku oyibo.

^ par. 14Ɔda Ō Gbaajɛ ku Ɔya Ɔmpa 15, ku 1954, upeji 123 aku oyibo.

^ par. 15Ɔda Ō Gbaajɛ ku Ɔya Ɔmaahata 1, ku 2011, upeji 20-21 aku oyibo.

^ par. 58 ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ō yɔ i gbɛla ka oyeeyi ku alɔ géē yɛ i yɔ ɛgɛ nōó tɛtɛ lɛ a, ō bi ɛlā ɔcɛ ipu ɔtu, mla ō yɔ i ŋmo iyi uwɔ ɛpɔbi fiyɛ ɔfu lɛbɛɛka iyo nɛhi nōo cɛ alɔ ɛyi, nōó cɛ lɛ alɔ yɛ ɔwɛ kpaakpa kóō yeeyi a gla ŋ ma.

^ par. 65 ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ɔdaŋ ku alɔ habɔ iyo nyā ta, alɔ géē gweeye klla géē lɛ ohɛta, ɛnyā klla géē lɛ ɔfu tu alɔ iye tōōtɔ̄ɔ̄ kpɔ. Cɛɛ ku alɔ lɔfu leyi kwu ɛcɔbu a kpaakpa.