Ivie Ọsosuọ 11:1-43

  • Eyae Solomọn i ku udu riẹ rẹriẹ (1-13)

  • Ahwo nọ a wọso Solomọn (14-25)

  • A ya eyaa erua ikpe kẹ Jeroboam (26-40)

  • Solomọn o whu no; a rehọ Rehoboam mu ovie (41-43)

11  Rekọ Solomọn ovie na o you eyae erẹwho efa buobu+ u te no ọmọtẹ Fẹro no:+ eyae Moab,+ Ammọn,+ Edọm, Saedọn,+ gbe Hit.+  A jọ ahwo erẹwho nọ Jihova ọ vuẹ ahwo Izrẹl kpahe nọ: “Wha rẹ nyaruọ udevie rai vievie he,* yọ a rẹ nyaziọ udevie rai gbe he, keme a te siọ udu rai ba ẹrẹriẹ bru eghẹnẹ rai hi.”+ Rekọ Solomọn ọ talamu ai je you rai.  O wo eyae egba ihrẹ (700) nọ e jọ ikpahwo-esuo gbe ese egba esa (300), eyae riẹ e tẹ rọ ẹmẹrera ku udu riẹ rẹriẹ.*  Nọ Solomọn ọ kpako no,+ eyae riẹ i te ku udu riẹ rẹriẹ bru eghẹnẹ efa,+ udu riẹ kpobi o gbẹ jọ kugbe* Jihova Ọghẹnẹ riẹ wọhọ epanọ udu Devidi ọsẹ riẹ o jọ họ.  Solomọn ọ tẹ jẹ gọ Ashtorẹt,+ ọghẹnẹ-aye ahwo Saedọn, gbe Milkọm+ ọghẹnẹ ọtọtọ ahwo Ammọn.  Solomọn o ru oware nọ u yoma evaọ aro Jihova, yọ ọ nya lele Jihova riẹriẹriẹ hẹ* wọhọ epanọ Devidi ọsẹ riẹ o ru.+  Evaọ oke yena Solomọn ọ rọ bọ oria ukpehru+ kẹ Kimọsh, ọghẹnẹ ọtọtọ Moab evaọ ehru ugbehru nọ o jọ aro Jerusalẹm, ọ tẹ jẹ bọ kẹ Molẹk,+ ọghẹnẹ ọtọtọ ahwo Ammọn.+  Ere ọ bọ kẹ eyae erẹwho efa nọ o wo na kpobi, enọ i je ru iwiri idhe kuye, yọ a bi dhe idhe kẹ edhọ rai.  Ofu o te mu Jihova gaga kẹ Solomọn, keme udu riẹ u kurẹriẹ siọ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl ba no,+ ọnọ ọ romavia kẹe isiava soso no+ 10  jẹ vẹvẹ iẹe unu kpahe oware nana no, inọ ọ nya lele eghẹnẹ efa ha.+ Rekọ o koko uzi nọ Jihova o jie kẹe he. 11  Kẹsena Jihova ọ tẹ ta kẹ Solomọn nọ: “Fiki oware nana nọ who ru na, gbe ọvọ mẹ avọ izi mẹ nọ me jie kẹ owhẹ nọ who koko ho na, mẹ te bẹre uvie na no obọ ra hrọ, mẹ vẹ te rehọ iẹe kẹ omọvo idibo ra jọ.+ 12  Rekọ fiki Devidi ọsẹ ra, me ti ru ei evaọ oke uzuazọ ra ha. Mẹ te bẹre iẹe no obọ ọmọzae ra,+ 13  rekọ orọnọ uvie na soso mẹ te bẹre noi obọ họ.+ Mẹ te rehọ orua ọvo kẹ ọmọzae ra+ fiki Devidi odibo mẹ gbe fiki Jerusalẹm, oria nọ mẹ salọ.”+ 14  Kẹsena Jihova o te ru ohwo jọ mu ze nọ ọ jẹ wọso Solomọn,+ Hedad ohwo Edọm, ọnọ o no unuwou uvie Edọm ze.+ 15  Okenọ Devidi o fi Edọm kparobọ,+ Joab oletu ogbaẹmo na ọ tẹ nya re o ki ahwo nọ a kpe na, ọ tẹ daoma epanọ o re ro kpe ọzae kpobi nọ ọ rrọ Edọm no. 16  (Keme Joab avọ Izrẹl soso a jọ obei emerae ezeza bẹsenọ o ro kpe ọzae kpobi nọ ọ jọ Edọm no.) 17  Rekọ Hedad o te lele idibo ọsẹ riẹ jọ nọ e rrọ ahwo Edọm dhẹ, a te kpobọ Ijipti; oke yena yọ Hedad ọ jọ ọmaha. 18  A tẹ wọ no Midian, a tẹ ziọ Peran. A tẹ jọ Peran rehọ ezae lele oma,+ a tẹ ziọ Ijipti bru Fẹro ovie Ijipti ze, ọnọ ọ kẹ riẹ uwou, kẹ riẹ emu, jẹ kẹe otọ. 19  Hedad ọ tẹ were Fẹro gaga te epanọ ọ rọ rehọ oniọvo-ọmọtẹ aye riẹ, Tapanis ovie-aye* na kẹe re ọ jọ aye riẹ. 20  Nọ u te oke jọ no, oniọvo-ọmọtẹ Tapanis na o te yẹ ọmọzae nọ a se Genubat kẹ Hedad, Tapanis ọ tẹ yọrọ ọmọ na* evaọ uwou Fẹro, Genubat ọ tẹ jọ uwou Fẹro na kugbe emezae Fẹro. 21  Hedad ọ tẹ jọ obọ Ijipti yo nọ Devidi o whu no wọhọ* esẹ-esẹ riẹ,+ yọ Joab oletu ogbaẹmo na o whu no re.+ Fikiere Hedad ọ tẹ ta kẹ Fẹro nọ: “Siobọno omẹ vrẹ re mẹ ruẹsi kpobọ orẹwho mẹ.” 22  Rekọ Fẹro ọ tẹ nọe nọ: “Eme mẹ be sae kẹ owhẹ hẹ nọ whọ rọ gwọlọ kpobọ orẹwho ra enẹna?” Hedad ọ tẹ ta kẹe nọ: “Oware ovo ho, rekọ ivie siobọno omẹ vrẹ.” 23  Ọghẹnẹ o te je ru omọfa jọ mu ze nọ ọ jẹ wọso Solomọn,+ Rizọn ọmọzae Eliada, ọnọ ọ dhẹ siọ olori riẹ, Hadẹdiza+ ovie Zoba ba. 24  Nọ Devidi o fi ai kparobọ,*+ Rizọn o te koko ahwo họ kẹ omariẹ, o te zihe ruọ oletu egbaẹmo nọ e rẹ wọ nyae kwa eware ahwo. A tẹ nya kpobọ Damaskọs,+ a tẹ jẹ rria etẹe, a te muhọ esuo evaọ Damaskọs. 25  Rizọn ọ tẹ jẹ wọso Izrẹl evaọ etoke uzuazọ Solomọn kpobi, o te fiba uye nọ Hedad ọ wha ze, yọ o mukpahe Izrẹl gaga okenọ o je su Siria na. 26  Ohwo jọ ọ tẹ jẹ jariẹ nọ a re se Jeroboam+ ọmọzae Nibat, ohwo orua Ifremu nọ o no Zẹreda ze, odibo Solomọn+ nọ odẹ oni riẹ o rrọ Zeruwa, aye-uku. Jeroboam o te mu ovie na họ ẹwọso* re.+ 27  Oware nọ u je ru ei wọso ovie na ona: Solomọn ọ ma Ukpehru* na,+ ọ tẹ jẹ ma ugbẹhẹ Okpẹwho Devidi ọsẹ riẹ di no.+ 28  Whaọ Jeroboam nana ọ jọ ọzae nọ o te ziezi. Nọ Solomọn ọ ruẹ nọ ọmoha na yọ ọgba-iruo, o te fi ei họ ọsẹro+ nọ o wuzou iruo ọgbahọ kpobi nọ a je ru evaọ uwou Josẹf. 29  Evaọ oke yena, Jeroboam ọ tẹ nya no Jerusalẹm, Ahaejah ọruẹaro na+ nọ ọ rrọ ohwo Shailo ọ tẹ ruẹ e riẹ evaọ edhere. Ahaejah o ku ewu ọkpokpọ họ, yọ aimava ọvo a jọ etẹe evaọ otafe okpẹwho na. 30  Ahaejah o te kru ewu ọkpokpọ nọ o kuhọ na, ọ tẹ bẹre iẹe kpohọ ewẹ ikpegbivẹ. 31  Kẹsena ọ tẹ ta kẹ Jeroboam nọ: “Tọlọ ewẹ ikpe kẹ omara, keme enẹ Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl ọ ta: ‘Mẹ be bẹre uvie na no obọ Solomọn no, mẹ vẹ te rehọ erua ikpe kẹ owhẹ.+ 32  Rekọ orua ọvo u ti kiọkọ kẹe+ fiki Devidi odibo mẹ+ gbe fiki Jerusalẹm, okpẹwho nọ mẹ salọ evaọ erua Izrẹl kpobi.+ 33  Me ti ru onana fikinọ a nyasiọ omẹ ba,+ a te bi guzou kpotọ kẹ Ashtorẹt ọghẹnẹ-aye ahwo Saedọn, Kimọsh ọghẹnẹ Moab, gbe Milkọm ọghẹnẹ ahwo Ammọn, yọ a be nya evaọ idhere mẹ hẹ ẹkwoma oware nọ u kiehọ evaọ aro mẹ nọ a re ru, izi mẹ nọ a re koko gbe iziẹibro mẹ nọ a re ru lele wọhọ epanọ Devidi ọsẹ riẹ o ru. 34  Rekọ mẹ te rehọ uvie na soso no obọ riẹ hẹ, mẹ te kẹe uvẹ re ọ jọ osu evaọ edẹ uzuazọ riẹ kpobi fiki Devidi odibo mẹ nọ mẹ salọ,+ keme o koko ijaje gbe izi mẹ. 35  Rekọ mẹ te rehọ uvie na no obọ ọmọzae riẹ, mẹ vẹ rehọ iẹe kẹ owhẹ, mẹ te kẹ owhẹ erua ikpe.+ 36  Mẹ te rehọ orua ọvo kẹ ọmọzae riẹ, re Devidi odibo mẹ ọ jọ aro mẹ wo ukpẹ ẹsikpobi evaọ Jerusalẹm,+ okpẹwho nọ mẹ salọ kẹ omamẹ, oria nọ me fi odẹ mẹ họ. 37  Mẹ te salọ owhẹ, who ve ti su ahwo kpobi nọ whọ gwọlọ,* who ve ti zihe ruọ ovie Izrẹl. 38  Otẹrọnọ who te koko izi kpobi nọ me jie kẹ owhẹ jẹ nya evaọ idhere mẹ, who je ru oware nọ u kiehọ evaọ aro mẹ ẹkwoma izi mẹ gbe ijaje mẹ nọ who re koko, nwane wọhọ epanọ Devidi odibo mẹ o ru,+ mẹ te jọ kugbe owhẹ re. Mẹ te bọ uwou nọ o rẹ tọ kẹ owhẹ, nwane wọhọ epanọ mẹ bọ kẹ Devidi no na,+ yọ mẹ te rehọ Izrẹl kẹ owhẹ. 39  Me ti hrẹ emọ Devidi kpotọ fiki onana,+ rekọ orọnikọ ere o te jọ ẹsikpobi hi.’”+ 40  Fikiere Solomọn ọ tẹ jẹ gwọlọ nọ o re kpe Jeroboam no, rekọ Jeroboam ọ tẹ dhẹ kpobọ Ijipti bru Shaeshak+ ovie Ijipti,+ ọ tẹ jọ obọ Ijipti bẹsenọ Solomọn o ro whu. 41  Rọ kpahe iku uzuazọ Solomọn nọ i kiọkọ, eware kpobi nọ o ru gbe areghẹ riẹ, kọ a gbe kere ai fihọ obe iku uzuazọ Solomọn?+ 42  Etoke* nọ Solomọn o su Izrẹl soso evaọ Jerusalẹm o jọ ikpe udhuvẹ. 43  Kẹsena Solomọn o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei fihọ Okpẹwho Devidi ọsẹ riẹ; Rehoboam ọmọzae riẹ+ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.

Eme-Obotọ

Hayo “Wha rẹ rehọ ohwohwo vievie he.”
Hayo “eyae riẹ i te su ei thọ.”
Hayo “ọ gbẹ rehọ udu riẹ kpobi kẹ.”
Evaọ Hibru, “vọvọ họ.”
Orọnikọ ovie-aye nọ o bi su hu.
Hayo o sae jọ nọ, “o te bru ọmọ na evie.”
Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”
Evaọ Hibru, “o kpe ai no.”
Evaọ Hibru, “obọ riẹ họ ẹkpareso ovie na.”
Hayo “Milo.” Ẹme Hibru nọ otofa riẹ u dhesẹ “oria nọ a whẹ ẹkpẹ fihọ kpekpehru.”
Evaọ Hibru, “nifẹsh ra ọ gwọlọ.” Rri oria Otofa Eme.
Evaọ Hibru, “Edẹ.”
Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”