Iruẹru-Ivie Avọ Ivẹ 32:1-33

  • Senakẹrib ọ wọ ẹmo ziọ Jerusalẹm (1-8)

  • Senakẹrib o rri Jihova vo (9-19)

  • Ukọ-odhiwu o kpe ogbaẹmo ahwo Asiria (20-23)

  • Ẹyao Hẹzikaya gbe omorro riẹ (24-26)

  • Eware nọ Hẹzikaya o wo jegbe uwhu riẹ (27-33)

32  Nọ eware nana gbe iruẹru ọtẹruo+ nana e vrẹ no, Senakẹrib ovie Asiria ọ tẹ wọ ohọre ziọ Juda. O te ko ikpewho nọ a di ogba wariẹ* na họ, ọ gwọlọ nọ o re kporo ai ruọ eva re o fi ae kparobọ.+  Nọ Hẹzikaya ọ ruẹ nọ Senakẹrib ọ wọ ze no jẹ gwọlọ nọ o re lele Jerusalẹm fi ẹmo,  Hẹzikaya ọ tẹ jiroro nọ o re bru iyeri-ame nọ e rrọ otafe okpẹwho na+ dhe nọ o lele ikpahwo-esuo na avọ egbaẹmo na gba ẹgwae no, yọ a rọwo nọ a rẹ thae uke.  A te koko ahwo buobu họ, a te bru iyeri-ame kpobi gbe oko-ame nọ o je su nya ẹkwotọ na vrẹ dhe, be ta nọ: “Fikieme ivie Asiria a rẹ rọ nyaze a vẹ ruẹ ame buobu?”  U no ere no, ọ rọ udu dhe, ọ tẹ wariẹ ma ugbẹhẹ nọ u kporo fihọ otọ na kpobi jẹ bọ iwou ikpehru fihọ iẹe, ọ tẹ ma ugbẹhẹ ofa fihọ obọ otafe. Ọ tẹ jẹ ruẹrẹ Ukpehru*+ nọ o jọ Okpẹwho Devidi na, o te je ru ekwakwa ẹmo gbe ejese buobu.  Kẹsena ọ tẹ rehọ iletu egbaẹmo mu nọ i wuzou ahwo na, o te koko ahwo na họ oko-ore nọ o rrọ obọ unuẹthẹ okpẹwho na jẹ tuduhọ ae awọ,* ọ ta nọ:  “Wha wo udu je kru oma ga. Jọ ozọ u mu owhai hi hayo wha guegue he fiki ovie Asiria+ avọ ogbotu ahwo kpobi nọ a rrọ kugbei, keme ahwo nọ a rrọ kugbe omai a bu vi enọ e rrọ kugbei.+  Ugbobọ ohwo-akpọ gheghe o rrọ kugbei,* rekọ Jihova Ọghẹnẹ mai ọ rrọ kugbe omai re o fiobọhọ kẹ omai je fi emo mai kẹ omai.”+ Eme nọ Hẹzikaya ovie Juda ọ ta na e tẹ bọ ahwo na ga.+  Nọ onana o vrẹ no, nọ Senakẹrib ovie Asiria ọ jọ obọ Lekish+ avọ egbaẹmo riẹ kpobi,* o te vi idibo riẹ kpobọ Jerusalẹm, bru Hẹzikaya ovie Juda avọ ahwo Judia kpobi nọ a rrọ Jerusalẹm,+ inọ: 10  “Enẹ Senakẹrib ovie Asiria ọ ta, ‘Eme wha rẹroso nọ wha gbẹ rọ daji Jerusalẹm nọ a ko họ no?+ 11  Kọ wha gbẹ riẹ nọ Hẹzikaya ọ be viẹ owhai họ jẹ be te rehọ ohọo gbe uruame kpe owhai no, nọ ọ be ta nọ: “Jihova Ọghẹnẹ mai o ti siwi omai no obọ ovie Asiria”?+ 12  Kọ ogbẹrọnọ Hẹzikaya nana ọvona o si eria ikpehru+ Ọghẹnẹ rai* avọ egbada-idhe+ Riẹ no, ọ tẹ ta kẹ Juda avọ Jerusalẹm nọ: “Evaọ aro agbada-idhe ọvuọvo wha rẹ jọ guzou kpotọ, yọ ehru riẹ wha rẹ jọ ru idheidhe rai kuye iwiri”?+ 13  Kọ wha gbẹ riẹ oware nọ mẹ avọ esẹ-esẹ mẹ ma ru ahwo kpobi nọ a rrọ ekwotọ na?+ Kọ eghẹnẹ erẹwho nọ e rrọ ekwotọ na e sai siwi ẹkwotọ rai no obọ mẹ?+ 14  Kọ ọghẹnẹ vẹ evaọ usu eghẹnẹ erẹwho nana kpobi nọ esẹ-esẹ mẹ e raha kufiẹ na ọ sai siwi ahwo riẹ no obọ mẹ, nọ Ọghẹnẹ rai ọ te sai ro siwi owhai no obọ mẹ?+ 15  Enẹna, wha jọ Hẹzikaya ọ viẹ owhai họ hayo su owhai thọ enẹ hẹ!+ Wha fievahọ iẹe he, keme ọghẹnẹ orẹwho hayo uvie ọvo ọ sai siwi ahwo riẹ no obọ mẹ hẹ je no obọ esẹ-esẹ mẹ hẹ. Kabikọ Ọghẹnẹ rai nọ o ti siwi owhai no obọ mẹ!’”+ 16  Idibo riẹ e tubẹ mae ta eme iyoma kpahe Jihova Ọghẹnẹ uzẹme na jegbe Hẹzikaya odibo riẹ. 17  O te je kere ileta+ rọ la Jihova Ọghẹnẹ Izrẹl eka,+ jẹ poviẹ ẹe, inọ: “Wọhọ epanọ eghẹnẹ erẹwho nọ e rrọ ekwotọ na e sai siwi ahwo rai no obọ mẹ hẹ na,+ ere ọvona Ọghẹnẹ Hẹzikaya o ti siwi ahwo riẹ no obọ mẹ hẹ.” 18  A tẹ gbẹ jẹ rehọ ẹvẹrẹ ahwo Ju na woro kẹ ahwo Jerusalẹm nọ a jọ ehru ugbẹhẹ na ruarua, re a ru ozọ mu ai je guegue ai, re a ruẹsi fi okpẹwho na kparobọ.+ 19  A ta eme iyoma kpahe Ọghẹnẹ Jerusalẹm evaọ oghẹrẹ ovona nọ a ta kpahe eghẹnẹ ahwo otọakpọ na, enọ e rrọ iruo abọ ahwo. 20  Rekọ Hẹzikaya ovie na avọ Aizaya+ ọmọzae Emọz ọruẹaro na a ruabọhọ jẹ lẹ kpahe onana je bi bo se Ọghẹnẹ nọ ọ rrọ obọ idhiwu na kẹ obufihọ.+ 21  Kẹsena Jihova o te vi ukọ-odhiwu ze, o te kpe ọgbaẹmo ọgaga+ kpobi, osu kpobi, gbe oletu kpobi nọ ọ jọ evuẹ ovie Asiria na no, onọ u ru nọ ovie na o ro zihe kpobọ ẹkwotọ riẹ avọ omovuọ. Uwhremu na ọ tẹ ruọ eva uwou* ọghẹnẹ riẹ, emezae obọriẹ jọ e tẹ jọ etẹe rehọ ọgbọdọ duwu iei kpe fihọ otọ.+ 22  Ere Jihova o ro siwi Hẹzikaya avọ ahwo nọ a be rria Jerusalẹm no obọ Senakẹrib ovie Asiria je no obọ amọfa kpobi, ọ tẹ kẹ ae omofọwẹ evaọ ofẹ kpobi. 23  Yọ ahwo buobu a rehọ ekẹ se Jihova evaọ Jerusalẹm, a tẹ jẹ rehọ emamọ eware se Hẹzikaya ovie Juda,+ erẹwho na kpobi e tẹ jẹ kẹe adhẹẹ gaga nọ oyena o vrẹ no. 24  Evaọ edẹ yena, ẹyao o te kie Hẹzikaya te epanọ o ro te uwhu no, ọ tẹ lẹ se Jihova,+ ọnọ ọ kẹ riẹ uyo, ọ tẹ jẹ kẹe oka.+ 25  Rekọ Hẹzikaya o ru oware nọ u dhesẹ nọ ewoma nọ a ru kẹe na o da riẹ ẹro ho, keme omorro o tẹ te ruọ udu riẹ, onọ o lẹliẹ Ọghẹnẹ dha eva kẹe avọ Juda gbe Jerusalẹm. 26  Rekọ Hẹzikaya o te hrẹ udu omorro riẹ kpotọ,+ tei te ahwo nọ a be rria Jerusalẹm, Jihova ọ gbẹ dha eva kẹ ae evaọ oke Hẹzikaya ha.+ 27  Hẹzikaya o te ti wo efe buobu gbe oruaro gaga;+ ọ tẹ bọ iwou nọ a rẹ jọ sẹro* eware+ kẹ omariẹ nọ a re fi isiliva, igoru, itho eghaghae, ewhri balsam, ejese, gbe ekwakwa aghae na kpobi họ. 28  Ọ tẹ jẹ bọ eria nọ a rẹ jọ sẹro* eware rọkẹ ibi ekakọ gbe enwaene ọkpokpọ avọ ewhri, jegbe ibriwou-erao rọkẹ oghoghẹrẹ erao gbe ibriwou-erao rọkẹ ithuru erao na. 29  Ọ tẹ jẹ bọ ikpewho kẹ omariẹ, je wo erao buobu, ithuru erao buobu, gbe ewa erao buobu, keme Ọghẹnẹ ọ kẹ riẹ eware buobu gaga. 30  Hẹzikaya họ ohwo nọ o bru unu obehru ame+ Gaehọn+ dhe, ọ tẹ kpọ ame na ovavo kpohọ ofẹ ukiediwo-ọre Okpẹwho Devidi,+ yọ iruo kpobi nọ Hẹzikaya o ru e riẹ nya kẹe. 31  Rekọ nọ a vi etota ikpahwo-esuo Babilọn bru ei ze re a nọe kpahe oka+ nọ o romavia evaọ ẹkwotọ na,+ Ọghẹnẹ uzẹme na ọ kẹ riẹ uvẹ re ọye ọvo o ru eware, re ọ dawo iẹe,+ re ọ riẹ eware kpobi nọ e rrọ udu riẹ.+ 32  Rọ kpahe iku uzuazọ Hẹzikaya nọ i kiọkọ gbe iruẹru riẹ nọ o ro dhesẹ uyoyou nọ o rẹ hiẹ hẹ,+ a kere i rai fihọ eruẹaruẹ Aizaya+ ọruẹaro na, ọmọzae Emọz, evaọ Obe Ivie Juda gbe erọ Izrẹl.+ 33  Kẹsena Hẹzikaya o te whu wọhọ* esẹ-esẹ riẹ, a te ki ei fihọ oria nọ a rẹ rọ gadiẹ kpohọ eria nọ a ki emezae Devidi fihọ;+ yọ Juda soso gbe ahwo nọ a be rria Jerusalẹm a kẹ riẹ ọghọ evaọ okenọ o whu. Manasẹ ọmọzae riẹ o te zihe ruọ ovie evaọ ẹta riẹ.

Eme-Obotọ

Hayo “e rẹ bẹ ẹvẹruọ.”
Hayo “Milo.” Ẹme Hibru nọ otofa riẹ u dhesẹ “oria nọ a whẹ ẹkpẹ fihọ kpekpehru.”
Evaọ Hibru, “ta ẹme te ae udu.”
Hayo “Ẹgba ohwo-akpọ ọ rẹroso.”
Hayo “ogaga ogbaẹmo riẹ gbe oruaro riẹ kpobi.”
Evaọ Hibru, “eria ikpehru riẹ.”
Hayo “etẹmpol.”
Hayo “rawo.”
Hayo “rawo.”
Evaọ Hibru, “kiẹzẹ kugbe.”