Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Ebaibol O re Nwene Uzuazọ Ohwo

Ebaibol O re Nwene Uzuazọ Ohwo

ẸVẸ uvovo-aye jọ nọ o wo isiuru kpahe Ọghẹnẹ hẹ, nọ o je wo ẹnyaharo ziezi evaọ iruo riẹ ọ rọ riẹ oware nọ u fo nọ ọ rẹ rọ uzuazọ riẹ ru? Eme ọzae jọ nọ ọ jọ ichọche Katọlik o wuhrẹ kpahe uwhu nọ u fiobọhọ kẹe nwene uzuazọ riẹ? Kọ eme ọzae jọ nọ o wo isiuru kpahe oware ovuovo ho evaọ uzuazọ, o wuhrẹ kpahe Ọghẹnẹ nọ u fiobọhọ kẹe zihe ruọ Oleleikristi? Se kpahe iku rai re whọ ruẹ ẹme nọ a ta.

“Evaọ Ikpe Buobu Mẹ jẹ Hae Nọ Omamẹ nọ, ‘Eme Ma Ziọ Akpọ ti Ru?’”​—ROSALIND JOHN

  • UKPE NỌ A YẸ OMẸ: 1963

  • ORẸWHO MẸ: BRITAIN

  • IKU MẸ: ME JE RU OKPIRUO

UZUAZỌ MẸ EVAỌ OKE NỌ U KPEMU:

A yẹ omẹ evaọ Croydon nọ o rrọ South London, yọ mẹ họ ọmọ avọ ezeza evaọ usu emọ izii nọ ọsẹgboni mẹ a yẹ. Ukoliko jọ nọ a re se St. Vincent evaọ Caribbean oye ọsẹgboni mẹ a no ze. Ichọche Methodist oni mẹ ọ jẹ nya. Dede nọ mẹ gwọlọ nọ me re wuhrẹ kpahe eware buobu re me wo eriariẹ ziezi, o jọ omẹ iroro vievie he re me wuhrẹ kpahe Ọghẹnẹ. Nọ ma tẹ rrọ ehọlide, mẹ rẹ nyai momo ebe buobu nọ me re se evaọ oria awa jọ nọ ọ rrọ ẹwho na.

Nọ me nwrotọ no isukulu te imikpe jọ no, mẹ tẹ ruẹ nọ o rrọ omẹ iroro re me fiobọhọ kẹ ahwo nọ a gwọlọ obufihọ. Me te mu iruo họ eru kugbe ahwo nọ a re fiobọhọ kẹ ahwo nọ a wo uwou hu, emo, gbe emọ nọ o rrọ bẹbẹ kẹ re a wuhrẹ fiki ẹyao. Kẹsena me te mu yunivasiti họ, yọ me je wuhrẹ kpahe epanọ a sae rọ rehọ eware nọ egba-eriariẹ a kiẹ via no ro siwi ahwo. Nọ me nwrotọ no, me je ru okpiruo unọjọ utọjọ, enọ me rẹro rai dede he, yọ me je yeri uzuazọ okpohwo. Me je ru iruo evaọ otọ ohwo ho. Mẹ rẹ kiẹ kpahe eware, ahwo a vẹ nyaze te nọ mi omẹ kpahe eware nọ mẹ kiẹ via na. Fikiere eware nọ me je ro iruo mẹ kpobi họ, ekọmputa elaptọpo gbe itanẹte. Me re kpohọ erẹ evaọ erẹwho efa, rria eka buobu evaọ ehọtẹle nọ e mae were omẹ, rri ughe eware nọ i wo erru, họ evaọ oghẹrẹ ame jọ nọ o re fiobọhọ kẹ oma na, je kpohọ eria nọ ohwo ọ sai jo ru oma na jaja evaọ ehọtẹle yena. Me je roro nọ akpọ o vrẹ ere he. Rekọ mẹ jẹ hae kareghẹhọ ahwo nọ a gwọlọ obufihọ ẹsikpobi.

EPANỌ EBAIBOL NA O RO NWENE UZUAZỌ MẸ:

Evaọ ikpe buobu mẹ jẹ hae nọ omamẹ nọ, ‘Eme ma ziọ akpọ ti ru? Kọ eme u fo nọ ma rẹ rọ uzuazọ mai ru?’ Rekọ mẹ daoma kiẹ Ebaibol na kẹ omamẹ re mẹ ruẹ iyo enọ nana ha. Ẹdẹjọ evaọ ukpe 1999, oniọvo-ọmọtẹ ọmaha mẹ nọ a re se Margaret nọ o kurẹriẹ ruọ ukoko Isẹri Jihova no, o te weze bru omẹ ze avọ ogbẹnyusu riẹ jọ nọ ọ rrọ Osẹri Jihova re. Ogbẹnyusu riẹ na o je yere omẹ gaga rọkẹ eware nọ me bi ru. U gbe omẹ unu nọ mẹ rọ rọwo nọ ogbẹnyusu oniọvo-ọmọtẹ mẹ na o wuhrẹ omẹ Ebaibol na, rekọ uwuhrẹ na o jẹ nyaharo tere he keme mẹ jẹ rehọ oke mẹ kpobi ru iruo, yọ me je yeri uzuazọ okpohwo.

Evaọ ezi ivo ọrọ ukpe 2002, mẹ tẹ kwa kpahọ ofẹ ukiediwo-ọre England. Mẹ tẹ jọ obei wariẹ mu yunivasiti họ re me wuhrẹ kpahe ekiakiẹ viere je wo idigri nọ i kpehru vi enọ me wo no vẹre na. Mẹ avọ ọmọzae mẹ ma te mu ewuhrẹ họ ẹnya ziezi evaọ obọ Ọgwa Uvie Isẹri Jihova. Dede nọ eware nọ me je wuhrẹ evaọ yunivasiti na e were omẹ, eware nọ me je wuhrẹ evaọ Ebaibol na i je fiobọhọ kẹ omẹ riẹ oware nọ ebẹbẹ sa-sa e rọ rrọ akpọ na gbe epanọ i ti ro kuhọ. Mẹ ruẹ nọ ẹme nọ ọ rrọ obe Matiu 6:24 nọ o ta nọ ohwo ọ sae gbodibo kẹ ilori ivẹ hẹ na ginọ uzẹme. Ohwo ọ rẹ salọ sọ Ọghẹnẹ ọ rẹ gọ hayo efe o re le. Mẹ riẹ nọ o gwọlọ nọ mẹ rẹ salọ oware nọ o mai wuzou kẹ omẹ evaọ uzuazọ.

Evaọ ukpe nọ o vrẹ na, mẹ jẹ hae kuomagbe utu Isẹri Jihova jọ wuhrẹ obe na, Is There a Creator Who Cares About You? * Eware nọ me wuhrẹ i fiobọhọ kẹ omẹ vuhumu nọ, Jihova nọ ọ ma omai na ọvo ọ rẹ sai ku ebẹbẹ ahwo-akpọ họ. Rekọ a be hai wuhrẹ omai evaọ obọ yunivasiti na nọ, u du gwọlọ nọ ohwo ọ rẹ rọwo nọ ọmemama jọ ọ rrọ taure ọ tẹ te riẹ oware nọ ọ rẹ rọ uzuazọ riẹ ru hu. Yọ oware nana o lẹliẹ eva dha omẹ gaga. Nọ emerae ivẹ e vrẹ no, mẹ tẹ jiroro nọ me re no yunivasiti na re mẹ rọ oke mẹ ru eware nọ i re fiobọhọ kẹ omẹ si kẹle Ọghẹnẹ ziezi.

Oria Ebaibol nọ u fiobọhọ kẹ omẹ nwene oghẹrẹ nọ me je yeri Uzuazọ mẹ họ, obe Itẹ 3:5, 6 nọ o ta nọ: “Rehọ udu ra kpobi fievahọ Jihova, whọ rẹroso otoriẹ obọra ha. Kareghẹhọ iẹe evaọ idhere ra kpobi, o ve ti ru idhere ra liọ.” Mẹ ruẹ nọ irere nọ i re te ohwo nọ o wuhrẹ kpahe Ọghẹnẹ oyoyou mai na, i bu vi irere nọ i re te ohwo nọ o fe je wo okpodẹ fikinọ o kpohọ yunivasiti. Nọ me wuhrẹ kpahe oware nọ Jihova ọ rọ ma otọakpọ na, gbe epanọ Jesu ọ rọ rehọ uzuazọ riẹ dhe idhe kẹ omai, mẹ tẹ gbaemu nọ mẹ rẹ rọ uzuazọ mẹ mudhe kẹ Ọghẹnẹ. Kẹsena mẹ tẹ họ-ame evaọ amara Ane, ọrọ ukpe 2003. No umuo oke yena vrẹ, mẹ tẹ siọ eware buobu nọ e jẹ rehọ oke mẹ ba eru.

IRERE NỌ ME WO NO:

Enẹna, usu mẹ kugbe Jihova họ oware nọ o mai ghare kẹ omẹ evaọ uzuazọ. Me bi wo udhedhẹ iroro gbe oghọghọ keme mẹ riẹ Jihova no. Me te je bi wo evawere keme me bi kuomagbe amọfa nọ a be gọ Jihova evaọ edhere nọ ọ jẹrehọ.

Eware nọ me bi wuhrẹ evaọ Ebaibol na gbe iwuhrẹ ukoko Isẹri Jihova i bi fiobọhọ kẹ omẹ wo eriariẹ wọhọ epanọ mẹ gwọlọ. Yọ o rẹ were omẹ re mẹ vuẹ amọfa kpahe eware nọ mẹ rọwo. Oware nọ me bi ru ro fiobọhọ kẹ ahwo enẹna oye, re a sae rria emamọ uzuazọ enẹna je wo ẹruore nọ a sae rọ rria bẹdẹ bẹdẹ evaọ obaro. Anwọ amara Azeza ọrọ ukpe 2008 ze, me bi ru iruo odibọgba oke-kpobi na. Eva e be mae were omẹ gaga, yọ umutho eware nọ me wo e be da omẹ ẹro. Enẹna mẹ riẹ oware nọ u fo nọ mẹ rẹ rọ uzuazọ mẹ ru no, yọ me yere Jihova gaga fiki oware nana nọ mẹ riẹ na.

“Uwhu Ogbẹnyusu Mẹ jọ O Kẹ Omẹ Uye Gaga.”​—ROMAN IRNESBERGER

  • UKPE NỌ A YẸ OMẸ: 1973

  • ORẸWHO MẸ: AUSTRIA

  • IKU MẸ: OHWO NỌ O RE FI EDHỌ

UZUAZỌ MẸ EVAỌ OKE NỌ U KPEMU:

Mẹ whẹro evaọ ẹwho ọsese jọ nọ a re se Braunau evaọ orẹwho Austria. Ahwo nọ a jẹ rria ẹwho na a fe, yọ ahwo nọ a re ru ozighi a jariẹ tere he. Ichọche Katọlik ahwo uviuwou mẹ a jẹ nya, yọ ichọche yena mẹ jẹ nya re.

Oware jọ nọ o via evaọ oke nọ mẹ gbẹ jọ uzoge u kpomahọ omẹ gaga. Evaọ ukpe 1984, nọ mẹ jọ oware wọhọ ikpe 11, mẹ kareghẹhọ oware nọ o via nọ me lele ogbẹnyusu ọkpekpe mẹ jọ fa ebọro no. Evaọ oke uvo ẹdẹ yena, omoto ọ tẹ jamo riẹ kpe. Uwhu ogbẹnyusu mẹ na o kẹ omẹ uye gaga. Nọ ikpe buobu e make vrẹ no dede, mẹ jẹ hai gbe roro kpahe oware nọ o rẹ via kẹ omai nọ ma te whu.

Nọ me nwrotọ no isukulu no, me te je ru iruo nọ ohwo ọ rẹ jọ ruẹrẹ ikpẹ. Dede nọ mẹ jẹ hai fi edhọ gaga yọ mẹ jẹ hae rọ igho buobu fi, ugho o jọ ẹbẹbẹ kẹ omẹ hẹ. Mẹ jẹ hae raha oke buobu rri ughe ebọro, yọ oghẹrẹ ile jọ nọ a re kporo do gaga e jẹ hae were omẹ re. Fikiere mẹ jẹ hai kpohọ eria nọ a re jo gbe ile je ru epati gaga. Mẹ jẹ rria akpọ kuoma yọ me je yeri uzuazọ ọfariẹ-ogbe, rekọ o jọ omẹ oma nọ uzuazọ mẹ u fioka ha.

EPANỌ EBAIBOL NA O RO NWENE UZUAZỌ MẸ:

Evaọ ukpe 1995, ọzae jọ nọ ọ rrọ Osẹri Jihova nọ ọ kpako no ọ tẹ nyaze te ta usi uwoma kẹ omẹ. Ọ kẹ omẹ obe jọ nọ a jọ rehọ Ebaibol kuyo onọ nana, Eme o rẹ via nọ ohwo o te whu? Fikinọ uwhu ogbẹnyusu mẹ na o gbẹ jẹ da omẹ gaga, mẹ tẹ rehọ obe na. Orọnikọ uzoẹme nọ o ta kpahe uwhu evaọ obe na ọvo me se he, rekọ me se oma obe na soso.

Eware nọ me se evaọ obe na, e kiyo enọ nọ mẹ jẹ nọ kpahe uwhu. Rekọ me wuhrẹ eware efa buobu. Fikinọ ichọche Katọlik me kpohọ no emaha ze, Jesu mẹ ma riẹ kpahe. Rekọ eware nọ me wuhrẹ evaọ Ebaibol na i fiobọhọ kẹ omẹ mu usu okpekpe kugbe Ọsẹ Jesu, Jihova Ọghẹnẹ. Eva e were omẹ gaga nọ me wuhrẹ nọ Jihova ọ rẹ ko omariẹ dhere ahwo ho, ukpoye o re dhesẹ omariẹ vẹvẹ kẹ ahwo kpobi nọ a gwọlọ riẹe. (Matiu 7:7-11) Me wuhrẹ nọ epanọ oware o rẹ kẹ omai uye na ere o rẹ kẹ Jihova uye re. Me te je wuhrẹ nọ o re ru ẹme riẹ gba ẹsikpobi. Onana u ru nọ mẹ rọ romatotọ kiẹ kpahe eruẹaruẹ Ebaibol gbe epanọ i ro rugba no. Eware nọ mẹ kiẹ via e bọ ẹrọwọ mẹ ga ziezi kpahe Ọghẹnẹ.

Me te ti vuhumu nọ Isẹri Jihova ọvo họ ahwo nọ a be ginẹ daoma re a fiobọhọ kẹ ahwo wuhrẹ Ebaibol na, re a sae wo otoriẹ riẹ ziezi. Me te kere eria Ebaibol nọ e rrọ obe nọ Isẹri Jihova a kẹ omẹ na fihotọ je se ai evaọ Ebaibol Katọlik mẹ. Epanọ me ru ekiakiẹ te, ere mẹ jẹ ruẹ imuẹro te inọ me duku uzẹme na no.

Eware nọ me je wuhrẹ evaọ Ebaibol na i fiobọhọ kẹ omẹ ruẹ nọ u wuzou re me koko izi Jihova. Evaọ obe Ahwo Ẹfisọs 4:22-24, mẹ ruẹ nọ o roja re mẹ ba “uruemu anwae” mẹ na no oma, onọ o rọwokugbe “oghẹrẹ uzuazọ nọ [me] je yeri vẹre,” re mẹ “whẹ uruemu okpokpọ na họ oma, onọ a ma lele oreva Ọghẹnẹ.” Fikiere mẹ tẹ siọ uzuazọ ọfariẹ-ogbe ba. Mẹ tẹ jẹ ruẹ nọ u fo nọ mẹ rẹ siọ edhọ-ifio ba keme uruemu nana o rẹ lẹliẹ ohwo gwọlọ fe, je wo uvou-uthei. (1 Ahwo Kọrint 6:9, 10) Rekọ mẹ riẹ nọ re mẹ sae siọ eware nana ba, o gwọlọ nọ mẹ rẹ fa usu no egbẹnyusu anwae mẹ vẹre re me mu usu kugbe ahwo nọ a bi koko izi Ọghẹnẹ.

O lọhọ kẹ omẹ hẹ re mẹ siọ eware nana ba. Rekọ me te mu iwuhrẹ họ ẹnya evaọ obọ Ọgwa Uvie Isẹri Jihova, je mu usu kugbe ahwo nọ a rrọ ukoko na. Yọ mẹ ruabọhọ jẹ romatotọ wuhrẹ Ebaibol na kẹ omamẹ. Eware nana i fiobọhọ kẹ omẹ nwene oghẹrẹ ile nọ mẹ jẹ gaviezọ kẹ, nwene utee mẹ evaọ uzuazọ, je ru oma mẹ fo. Evaọ ukpe 1995, mẹ tẹ họ-ame evaọ ukoko Isẹri Jihova.

IRERE NỌ ME WO NO:

Enẹna me gbe bi rri ugho gbe ekwakwa akpọ wọhọ eware nọ e mai wuzou hu. Vẹre vẹre me re muofu gaga, rekọ enẹna me gbe bi muofu hu. Yọ gbẹ be ruawa kpahe epanọ eware e te jọ evaọ obaro ga hrọ họ.

Eva e were omẹ gaga nọ mẹ rrọ usu ahwo nọ a be gọ Jihova evaọ akpọ na soso. Ejọ evaọ usu rai a wo ebẹbẹ nọ a bi lele muabọ, rekọ a gbẹ be gọ Ọghẹnẹ ghele. Enẹnẹ eva e be were omẹ gaga inọ mẹ be rọ oke gbe ẹgba mẹ kpobi gọ Jihova je ru eware iwoma kẹ amọfa, orọnikọ epanọ me re ro ru eva were omobọ mẹ ọvo ho.

“Enẹna, Me bi Ru Eware nọ E rẹ Kẹ Omẹ Evawere.”​—IAN KING

  • UKPE NỌ A YẸ OMẸ: 1963

  • ORẸWHO MẸ: ENGLAND

  • IKU MẸ: ME WO ISIURU KPAHE OWARE OVO EVAỌ UZUAZỌ HỌ

UZUAZỌ MẸ EVAỌ OKE NỌ U KPEMU:

Orẹwho England a jọ yẹ omẹ, rekọ nọ mẹ jọ oware wọhọ ikpe ihrẹ, ahwo uviuwou mai a tẹ kwa kpohọ orẹwho Australia. Yọ ofẹ nọ a re se Gold Coast, evaọ ubrotọ Queensland nọ ahwo a rẹ jọ ziọ ugheriwo gaga ma jẹ rria evaọ Australia. Dede nọ ahwo uviuwou mai a fe he, eware e nwane jọ gaga kẹ omai hi.

Dede nọ eware e nwane ga tere he evaọ uviuwou mai, eva e jẹ were omẹ tere he. Fikiere, me gbe wo isiuru kpahe oware ovo evaọ uzuazọ họ. Ọsẹ mẹ ọ jọ ọgba-udi. Yọ fiki idi nọ ọ jẹ da na gbe epanọ o je ru oni mẹ, me you ọsẹ mẹ tere he. Uwhremu na nọ mẹ riẹ kpahe eware nọ ọ rọ ẹro ruẹ evaọ okenọ ọ jọ isoja evaọ obọ Malaya, ẹsiẹe mẹ rọ riẹ oware nọ o wha riẹ ze nọ o je ro ru eware nọ o je ru na.

Me te mu udi họ ẹda vrẹta evaọ oke nọ mẹ jọ ekọleji. Nọ mẹ jọ ikpe 16, me te no isukulu nyai kuomagbe isoja nọ e rẹ họre evaọ ame. Me te mu imu egaga họ ẹlọ je mu ivovavovo họ te epanọ o rọ reria omẹ obọ no. Me te je mu udi họ ẹda gaga. Ababọ udi mẹ sai ru oware ovo ho. Urere oka mẹ jẹ hae rọ da udi vrẹ oma vẹre, rekọ u te epanọ mẹ jẹ hae rọ da udi vrẹ oma kẹdẹ kẹdẹ.

Nọ mẹ jọ oware wọhọ ikpe ikpegberee rite udhegbene, me te mu omamẹ họ ẹnọ sọ Ọghẹnẹ ọ ginẹ rrọ. Mẹ jẹ nọ omamẹ nọ, ‘Otẹrọnọ Ọghẹnẹ ọ ginẹ rrọ, kọ fikieme ọ be rọ kuvẹ re ahwo a ruẹ uye je whu?’ Me tube kere epoẹmo kpahe ẹme nana dede, yọ mẹ jọ epoẹmo na fo Ọghẹnẹ rọkẹ emuemu kpobi nọ ọ rrọ akpọ na.

Nọ mẹ jọ ikpe 23, me te no iruo isoja-ame nọ mẹ jọ na. Kẹsena me te mu oghẹrẹ iruo sa-sa họ eru. Yọ me je kpohọ erẹ evaọ erẹwho efa evaọ ẹgbukpe soso, rekọ eware nana i ru eva were omẹ hẹ. Me fi utee họ kẹ omamẹ hẹ, yọ oware ovo o jọ omẹ iroro nọ mẹ gwọlọ ru hu. Yọ oware ovo o jẹ were omẹ hẹ. Re ohwo o wo uwou obọriẹ, wo emamọ iruo, hayo re a fi ohwo họ ọkwa okpehru, e jọ oware ovo kẹ omẹ hẹ. Eware nọ e jẹ “sasa omẹ oma” kpobi họ, udi-ọda gbe ile nọ mẹ rẹ gaviezọ kẹ.

Mẹ kareghẹhọ oke nọ mẹ rọ gwọlọ nọ me re ru oware jọ evaọ uzuazọ mẹ. Evaọ oke yena me kpohọ orẹwho Poland, re me rri ughe evaọ oria nọ o jọ ega uye vẹre evaọ Auschwitz. Me se kpahe eware iyoma kpobi nọ a ru evaọ ega uye nana no vẹre. Rekọ nọ me dikihẹ bi rri wariẹ jẹ ruẹ epanọ ega uye na o rro te, u duobọte omẹ gaga. O jọ bẹbẹ kẹ omẹ re mẹ riẹ oware nọ umuomu ohwo-akpọ o rọ ga te epanọ a sai ro keke aro fihọ ru ahwo-akpọ ibe rai eware iyoma itienana. Mẹ kareghẹhọ nọ irui-oviẹ i je su no omẹ aro ze evaọ okenọ mẹ jẹ nya wariẹ, yọ mẹ be nọ inọ, ‘Fikieme eware iyoma itiena e be rọ via?’

EPANỌ EBAIBOL NA O RO NWENE UZUAZỌ MẸ:

Evaọ ukpe 1993, nọ me no erẹ kpozi no, me te je se Ebaibol na sọ mẹ sai ruẹ iyo enọ mẹ na. U kri hi, Isẹri Jihova ivẹ jọ a tẹ nyaze te ta usi uwoma kẹ omẹ je zizie omẹ kpohọ okokohọ ubrotọ jọ nọ a ti ru evaọ afe-arozaha jọ nọ ọ kẹle omai. Yọ mẹ ginẹ nya.

Evaọ emerae jọ nọ e vrẹ, me kpohọ afe-arozaha nana nyai rri ughe ebọro, rekọ okokohọ Isẹri Jihova nọ mẹ nya evaọ etẹe na u wo ohẹriẹ gaga. Isẹri Jihova na a jọ wowolẹ, osẹ rai kpobi o jọ kpatiẹ, yọ emọ rai a keria dhedhẹ. Oware nọ mẹ ruẹ evaọ oke uvo nọ a jẹ re emu, oye o tubẹ mai gbe omẹ unu. Isẹri Jihova na buobu gbidi gbidi a re emu uvo rai evaọ ogege afe-arozaha na, rekọ nọ a kpama nyae keria no, whọ rẹ ruẹ oware ovo nọ a nya seba otọ họ. Maero na, whọ rẹ ruẹ nọ ahwo nana a wo edẹro gbe udhedhẹ iroro, yọ oware nana mẹ gwọlọ nọ me re wo evaọ uzuazọ. Mẹ rẹ gbẹ kareghẹhọ uruemu Isẹri Jihova nọ e jọ okokohọ na rite enẹna, dede nọ eme nọ a ta evaọ ẹdẹ yena e thọrọ omẹ ẹro no.

Evaọ owọwọ ẹdẹ yena, mẹ kareghẹhọ omoni mẹ jọ nọ o re se Ebaibol na jẹ kiẹ kpahe egagọ sa-sa. Ọ vuẹ omẹ evaọ ikpe jọ nọ e vrẹ nọ, Jesu ọ ta nọ a rẹ rọ ibi hayo uruemu ro vuhu egagọ uzẹme. (Matiu 7:15-20) Fikiere mẹ tẹ gbaemu nọ mẹ rẹ kiẹ kpahe egagọ Isẹri Jihova, re mẹ ruẹ oghẹrẹ nọ a ro wo ohẹriẹ no egagọ efa. Yọ onana họ orọ ọsosuọ evaọ uzuazọ mẹ nọ me ro wo ẹruore inọ mẹ te kiẹ ku emamọ oware jọ.

Evaọ oka nọ u lele i rie, Isẹri Jihova ivẹ nọ i zizie omẹ kpohọ okokohọ ubrotọ na a tẹ wariẹ zihe ze. A tẹ ta nọ a re wuhrẹ omẹ Ebaibol na, yọ mẹ rọwo. Yọ me je lele ai kpohọ iwuhrẹ ukoko rai re.

Nọ me je wuhrẹ Ebaibol na, mẹ tẹ ruẹ nọ Ọghẹnẹ ọ rrọ oghẹrẹ nọ me je rri rie fihọ họ. Me wuhrẹ nọ orọnikọ Ọghẹnẹ họ ọnọ ọ be wha emuemu gbe uye-oruẹ ze he, yọ o rẹ kẹe uye nọ ahwo a te bi ru eware iyoma. (Emuhọ 6:6; Olezi 78:40, 41) Mẹ tẹ gbaemu nọ mẹ rẹ whaha oware kpobi nọ o rẹ kẹ Jihova uye. Mẹ gwọlọ nọ me re ru udu riẹ ghọghọ. (Itẹ 27:11) Mẹ tẹ siọ udi ba ẹda vrẹta jẹ siọ ivovavovo ba, yọ mẹ siọ uzuazọ ọfariẹ-ogbe ba re. Evaọ amara Asa ọrọ ukpe 1994, mẹ tẹ họ-ame evaọ ukoko Isẹri Jihova.

IRERE NỌ ME WO NO:

Enẹna me wo uvi evawere gbe edẹro. Mẹ gbẹ be da udi rọ kpairoro vrẹ ebẹbẹ mẹ hẹ. Ukpoye, me bi gbolo owha mẹ kẹ Jihova.​—Olezi 55:22

Anwọ ikpe 10 nọ e vrẹ na, me wo aye jọ nọ o wo erru gaga evaọ ukoko Isẹri Jihova nọ a re se Karen. Aye mẹ na o wo ọmọtẹ jọ nọ a re se Nella. Mai imasa na ma re kpohọ usi uwoma kugbe ziezi, re ma fiobọhọ kẹ ahwo wuhrẹ uzẹme na kpahe Ọghẹnẹ. Enẹna, me bi ru eware nọ e rẹ kẹ omẹ evawere.

^ edhe-ẹme 11 Onọ Isẹri Jihova a kere.