Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Ẹkareghẹhọ Jihova Avọ Ọmọ Riẹ

Ẹkareghẹhọ Jihova Avọ Ọmọ Riẹ

Uzou Avọ 37

Ẹkareghẹhọ Jihova Avọ Ọmọ Riẹ

DAE rehọ iẹe nọ ohwo jọ ọ kẹ owhẹ okẹ obọdẹ jọ. Eme who re ru?— Kọ whọ rẹ ta ọvo nnọ do whọ vẹ kpa iroro vrẹ ohwo nọ ọ rehọ e riẹ kẹ owhẹ na? Manikọ whọ rẹ kareghẹhọ iẹe avọ oware nọ o ru kẹ owhẹ na?—

Jihova Ọghẹnẹ ọ kẹ omai okẹ obọdẹ jọ. O vi Ọmọ riẹ ziọ otọakpọ ti whu kẹ omai. Kọ whọ riẹ oware nọ u ro fo re Jesu o whu kẹ omai?— U wo uzou gaga re ma riẹ oware nọ u ro fo.

Wọhọ epanọ ma wuhrẹ evaọ Uzou avọ 23 na, Adamu o ru umuomu evaọ okenọ ọ raha uzi ogbagba Ọghẹnẹ. Ma tẹ re-uku uzioraha mi Adamu, ọsẹ mai kpobi. Fikiere, eme who roro nọ ma gwọlọ?— Ma gwọlọ ọsẹ ọkpokpọ, wọhọ odẹme, ọnọ ọ rria uzuazọ ogbagba evaọ otọakpọ. Kọ ono who roro nọ ọ sae jọ ọsẹ ọyena kẹ omai?— Jesu.

Jihova o vi Jesu ziọ otọakpọ re ọ jọ wọhọ ọsẹ kẹ omai viukpọ Adamu. Ebaibol na e ta nọ: ‘Adamu ọsosuọ na o zihe ruọ ẹwẹ uzuazọ. Adamu uwhremu na o te zihe ruọ ẹzi nọ ọ rẹ kẹ uzuazọ.’ Ono họ Adamu ọsosuọ na?— Ọye họ ọnọ Ọghẹnẹ ọ ma no ovu otọ ze. Ono họ Adamu avivẹ na?— Jesu. Ebaibol na i dhesẹ onana via nọ e ta nnọ: ‘Ọzae ọsosuọ na [Adamu] o no otọ ze, ẹkpẹ a rọ mae; ọzae avivẹ na [Jesu] o no obọ ehru ze.’1 Ahwo Kọrint 15:45, 47; Emuhọ 2:7.

Nọ o rọnọ Ọghẹnẹ ọ rehọ uzuazọ Jesu no odhiwu fihọ eva Meri na, Jesu o wo uvumọ uzioraha mi Adamu hu. Fiki oyena Jesu ọ rọ jọ ohwo ọgbagba na. (Luk 1:30-35) Yọ fiki oyena ẹnjẹle jọ ọ rọ ta kẹ ithuru-igodẹ eva okenọ a yẹ Jesu nnọ: ‘A yẹ Osiwi kẹ owhai no nẹnẹ na.’ (Luk 2:11) Rekọ re ọ jọ Osiwi mai, eme u fo nọ Jesu ọmọfofa na ọ rẹ kaki ru?— U fo nọ ọ rẹ rro te ohwo, wọhọ Adamu. Okioye Jesu ọ sai ro zihe ruọ ‘Adamu avivẹ na.’

Jesu, Osiwi mai, o ti je zihe ro “Ọsẹ Ebẹdẹ bẹdẹ” mai. Ere a se rie evaọ Ebaibol na. (Aizaya 9:6, 7) Ẹhẹ, Jesu ọgbagba na ọ sae jọ ọsẹ mai viukpọ Adamu, ọnọ o zihe ruọ ohwo sebaẹgba evaọ okenọ ọ raha uzi. Fikiere ma rẹ sae salọ ‘Adamu avivẹ na’ wọhọ ọsẹ mai. Uzẹme, Jesu omariẹ yọ Ọmọ Jihova Ọghẹnẹ.

Ẹkwoma ewuhrẹ kpahe Jesu, ma rẹ sae jẹe rehọ wọhọ Osiwi mai. Kọ whọ kareghẹhọ oware nọ o gwọlọ nọ a re siwi omai no na?— E, rono uzioraha gbe uwhu nọ ma re-uku riẹ mi Adamu. A re se uzuazọ ogbagba nọ Jesu o ro dhe idhe kẹ omai na nnọ ẹtanigbo. Jihova ọ kẹ ẹtanigbo na re a sai si izieraha mai no.—Matiu 20:28; Ahwo Rom 5:8; 6:23.

Kọ u fo re oware nọ Ọghẹnẹ gbe Ọmọ riẹ a ru kẹ omai na o thọrọ omai ẹro?— Jesu o dhesẹ edhere obọdẹ jọ kẹ ilele riẹ nọ o rẹ sai fi obọ họ kẹ omai kareghẹhọ oware nọ o ru kẹ omai na. Joma ta ẹme kpahe iẹe.

Dae rehọ iẹe nọ whọ rrọ ubrukpẹ uwou-ehru jọ evaọ Jerusalẹm. Oke u kpo no. Jesu avọ ikọ riẹ a keria wariẹ emẹjẹ họ. Omogodẹ nọ a tọ, ebrẹdi ekpakpala, gbe udi owawae e rrọ ehru emẹjẹ na. A be re emu obọdẹ jọ. Kọ whọ riẹ oware nọ o so riẹ ze?—

Emu ọnana ọ rẹ kareghẹhọ ae oware nọ Jihova o ru ikpe buobu nọ i kpemu okenọ ahwo riẹ, emọ Izrẹl, a jọ erigbo evaọ Ijipti. Eva oke oyena Jihova ọ ta kẹ ahwo riẹ nọ: ‘Wha kpe omogodẹ kẹ uviuwou kpobi, re wha rọ azẹ riẹ wholo unuẹthẹ iwou rai.’ Ọ tẹ ta kẹ ae nọ: ‘Wha ruọ evaọ uwou rai, re wha re omogodẹ na.’

Ere emọ Izrẹl na a ru. Eva aso ọvo ọyena, ẹnjẹle Ọghẹnẹ ọ tẹ nya ẹkwotọ Ijipti wariẹ. Ẹnjẹle na ọ jọ iwou buobu kpe ọmọ ọsosuọ. Rekọ nọ ẹnjẹle na ọ tẹ ruẹ azẹ omogodẹ na evaọ unuẹthẹ, ọ vẹ nya vrẹ uwou na. Ọ jọ iwou eyena kpe emọ họ. Ozọ oware nọ ẹnjẹle Jihova o ru na u mu Fẹro, ovie Ijipti. Fikiere Fẹro ọ tẹ ta kẹ emọ Izrẹl nọ: ‘Me si obọ no owhai no. Wha no Ijipti.’ A tẹ kwa ewha rai fihọ ekamẹle gbe eketekete rai a te kpo.

Jihova ọ gwọlọ re oghẹrẹ nọ o ro si obọ no ai na o thọrọ ae ẹro ho. Fikiere ọ tẹ ta nọ: ‘Ẹsiẹvo ẹgbukpe wha rẹ re oghẹrẹ emu nọ wha re aso ọnana.’ A re se emu obọdẹ nana Ọnyavrẹ. Kọ whọ riẹ oware nọ o so riẹ ze?— Keme evaọ aso ọyena ẹnjẹle Jihova ọ “nyavrẹ” iwou nọ oka azẹ o jọ na.—Ọnyano 12:1-13, 24-27, 31.

Jesu avọ ikọ riẹ a je roro kpahe onana okenọ a jẹ re emu Ọnyavrẹ na. Kẹsena, Jesu o te ru oware jọ nọ u wo uzou gaga. Rekọ taure o te ti ru ei, yọ o vi Judas, ukọ nọ ọ kare ẹrọwọ na, ruọ otafe no. Jesu ọ tẹ tọlọ ebrẹdi jọ nọ i kiọkọ na, lẹ fihọ iẹe, bẹre iẹe, ọ tẹ rehọ iẹe kẹ ilele riẹ jẹ ta nọ: “Wha rehọ, wha re.” Ọ tẹ jẹ ta kẹ ae nọ: ‘Ebrẹdi nana i dikihẹ kẹ ugboma mẹ onọ mẹ te rọ kẹ okenọ me ti whu kẹ owhai.’

Ofariẹ, Jesu ọ tẹ wọ egho udi owawae. Nọ ọ wariẹ lẹ olẹ uyere no, ọ tẹ wọ e wariẹ. Ọ tẹ ta nọ: “Whai kpobi wha da e.” Ọ tẹ jẹ ta kẹ ae nọ: ‘Udi nana u dikihẹ kẹ azẹ mẹ. Azẹ mẹ o bi ti hwẹ kẹlena re me si owhai no izieraha rai. Wha ru onana rọ kareghẹhọ omẹ.’—Matiu 26:26-28; 1 Ahwo Kọrint 11:23-26.

Kọ who mu ẹro họ nnọ Jesu ọ ta nọ ilele na a hai ru onana rọ kareghẹhọ iẹe?— A gbe ti ru ehaa Ọnyavrẹ na ofa ha. Ukpoye, ẹsiẹvo ẹgbukpe a rẹ re emu obọdẹ nana rọ kareghẹhọ Jesu gbe uwhu riẹ. A re se emu nana Emu Owọwọ Olori na. Nẹnẹ na odẹ nọ ma rẹ mai sei họ Ekareghẹhọ na. Fikieme?— Keme o rẹ kareghẹhọ omai oware nọ Jesu gbe Ọsẹ riẹ, Jihova Ọghẹnẹ, a ru kẹ omai.

Ebrẹdi na o re ru omai roro kpahe ugboma Jesu. U no rie eva ze re o si obọ no ugboma oyena re ma sai wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ. Kọ ẹvẹ kpahe udi owawae na?— Oyena o rẹ kareghẹhọ omai aghare azẹ Jesu. O ghare vi azẹ omogodẹ Ọnyavrẹ ọ obọ Ijipti na. Kọ whọ riẹ oware nọ o so riẹ ze?— Ebaibol na e ta nọ azẹ Jesu ọ sae wha erọvrẹ izieraha mai ze. Yọ a te si izieraha mai kpobi no, ma gbẹ te mọ ofa ha, ma gbẹ te who je whu hu. Ma re roro kpahe oyena okenọ ma te kpohọ Ekareghẹhọ na.

Kọ ohwo kpobi ọ rẹ re ebrẹdi jẹ da udi na eva Ekareghẹhọ na?— Jesu ọ ta kẹ enọ e rẹ re jẹ da na nnọ: ‘Wha ti wo obọ evaọ uvie mẹ jẹ keria egbara-uvie evaọ obọ odhiwu ku gbe omẹ.’ (Luk 22:19, 20, 30) Onana u dhesẹ nọ a ti kpohọ odhiwu re a jọ ivie kugbe Jesu. Fikiere enọ i wo ẹruore nọ a ti ro lele Jesu su evaọ obọ odhiwu ọvo họ enọ e rẹ re ebrẹdi jẹ da udi na.

Rekọ makọ enọ e rẹ re ebrẹdi na jẹ da udi na ha a re kpohọ Ekareghẹhọ na. Kọ whọ riẹ oware nọ o so riẹ ze?— Keme Jesu ọ rehọ uzuazọ riẹ kẹ omai re. Ẹkwoma ekpohọ Ekareghẹhọ na, ma re dhesẹ nọ onana o re thọrọ omai ẹro ho. Koyehọ ma be kareghẹhọ okẹ ugbunu Ọghẹnẹ.

Ikereakere nọ i dhesẹ epanọ ẹtanigbo Jesu o wo uzou te i ku gbe 1 Ahwo Kọrint 5:7; Ahwo Ẹfẹsọs 1:7; 1 Timoti 2:5, 6; gbe 1 Pita 1:18, 19.

[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 193]

Ẹvẹ Adamu avọ Jesu a ro tho oma, kọ ẹvẹ u je wo uzou te ere re a tho oma?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 194]

Ẹvẹ azẹ omogodẹ na ọ rọ thọ ahwo Izrẹl?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 194]

Eme azẹ Jesu, onọ Jesu o ro dhesẹ udi, ọ rẹ sai ru kẹ omai?