Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Amọfa A Kpehru Vi Omai

Amọfa A Kpehru Vi Omai

Uzou Avọ 8

Amọfa A Kpehru Vi Omai

M Ẹ RIẸ nọ whọ te rọwo inọ amọfa a kpehru hayo rro jẹ ga vi omẹ avọ owhẹ. Ono whọ rẹ sae fodẹ?— Jihova Ọghẹnẹ. Kọ ẹvẹ whọ rẹ ta kpahe Ọmọ riẹ, Owuhrẹ Ologbo na? Kọ o kpehru vi omai re?— E.

Jesu o lele Ọghẹnẹ rria no vẹre evaọ obọ odhiwu. Ọ jọ ọmọ ẹzi hayo ẹnjẹle. Kọ Ọghẹnẹ ọ ma enjẹle, hayo emọ ẹzi efa?— E, ọ ma enjẹle ima buobu. Enjẹle enana a kpehru jẹ ga vi omai gaga re.—Olezi 104:4; Daniẹl 7:10.

Kọ whọ kareghẹhọ odẹ ẹnjẹle nọ ọ ta ẹme kẹ Meri na?— Gebriẹl. Ọ ta kẹ Meri nnọ ọmọ riẹ na ọ te jọ Ọmọ Ọghẹnẹ. Ọghẹnẹ o fi uzuazọ Ọmọ ẹzi riẹ họ eva Meri re a yẹ Jesu wọhọ ọmọ evaọ otọakpọ.—Luk 1:26, 27.

Kọ whọ rọwo oware ugbunu oyena? Kọ whọ rọwo nnọ Jesu o lele Ọghẹnẹ rria no vẹre evaọ obọ odhiwu?— Ere Jesu ọ ta. Ẹvẹ Jesu ọ rọ riẹ kpahe eware eyena? Okenọ ọ jọ ọmaha, o wọhọ nọ Meri ọ ta eme nọ Gebriẹl ọ ta na kẹe. Yọ ẹsejọhọ Josẹf ọ ta kẹ Jesu nọ Ọghẹnẹ họ uzedhe Ọsẹ riẹ.

Okenọ Jesu ọ họ-ame, Ọghẹnẹ ọ tubẹ ta ẹme no obọ odhiwu ze inọ: ‘Ọnana họ Ọmọ mẹ.’ (Matiu 3:17) Yọ evaọ aso taure o te ti whu, Jesu ọ lẹ nọ: “Ọsẹ, enẹna kẹ omẹ oruaro evaọ obọ ra, [onọ] mẹ avọ owhẹ a gbe wo re a tẹ ma akpọ.” (Jọn 17:5) Ẹhẹ, Jesu ọ lẹ nnọ ọ gwọlọ wariẹ nyae rria kugbe Ọghẹnẹ evaọ obọ odhiwu. Ẹvẹ ọ sae rọ rria obei?— O sae lọhọ otẹrọnọ Jihova Ọghẹnẹ ọ wariẹ ru ei zihe ruọ ohwo ẹzi nọ a rẹ ruẹ hẹ, hayo ẹnjẹle.

Mẹ gwọlọ nọ owhẹ onọ ulogbo jọ. Kọ enjẹle kpobi i woma? Ẹvẹ who roro?— Evaọ okejọ aikpobi a woma. O jọ ere keme Jihova ọ ma rai, yọ eware nọ ọ ma kpobi i woma. Rekọ ẹnjẹle jọ o te ti yoma. Ẹvẹ oyena o rọ via?

Re whọ ruẹ uyo na, ma re zihe kpohọ okenọ Ọghẹnẹ ọ rọ ma ọzae gbe aye ọsosuọ na, Adamu avọ Ivi. Ahwo jọ a rẹ ta nọ iku rai yọ esia gheghe. Rekọ Owuhrẹ Ologbo na ọ riẹ nọ iku na uzẹme.

Okenọ Ọghẹnẹ ọ ma Adamu avọ Ivi, o fi rai họ ọgbọ owowoma evaọ oria nọ a re se Idẹn. O jọ aparadase. A hai yẹ emọ buobu, wo uviuwou ulogbo, a vẹ jẹ rria Aparadase bẹdẹ bẹdẹ. Rekọ oware ulogbo jọ o riẹ nọ a rẹ riẹ. Ma ta ẹme te oware na no vẹre. Joma ruẹ sọ ma kareghẹhọ iẹe.

Jihova ọ ta kẹ Adamu avọ Ivi inọ a sae re ibi-ire kpobi nọ i je rai evaọ ire nọ e rrọ ọgbọ na. Rekọ ure jọ o jariẹ nọ a rẹ re ubi riẹ hẹ. Ọghẹnẹ ọ ta kẹ ae oware nọ o te via otẹrọnọ a re ubi ure na. Ọ ta nọ: “Who re ti whuẹ.” (Emuhọ 2:17) Fikiere, didi oware u fo nọ Adamu avọ Ivi a re wuhrẹ?—

A re wuhrẹ ẹmeoyo. Ẹhẹ, uzuazọ o roma hwa ẹmeoyo kẹ Jihova Ọghẹnẹ! Re Adamu avọ Ivi a ta ọvo nnọ a ti yo ẹme kẹe u te he. A rẹ rọ uruemu rai dhesẹ nnọ a ti yo ẹme. A te yo ẹme kẹ Ọghẹnẹ, yọ a bi dhesẹ nọ a you rie gbe nnọ a gwọlọ nọ ọ jọ Osu rai. A hae rria bẹdẹ bẹdẹ evaọ Aparadase. Rekọ a tẹ re ubi ure na, eme u re dhesẹ?—

U re dhesẹ nọ oware nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ rai o ghinẹ dae ẹro ho. Kọ whọ hai yo ẹme kẹ Jihova o hae jọnọ whọ jọ etẹe?— Eva oke ọsosuọ, Adamu avọ Ivi a yo ẹme. Rekọ ohwo jọ nọ o kpehru vi ai ọ tẹ viẹ Ivi họ. O ru rie ghẹmeeyo kẹ Jihova. Ono họ ohwo ọyena?—

Ebaibol na e ta nọ araomuomu jọ ọ ta ẹme kẹ Ivi. Rekọ whọ riẹ nnọ araomuomu ọvo ọ sae ta ẹme he. Fikiere ẹvẹ ọnana ọ sae rọ ta ẹme?— Ẹnjẹle jọ o ru rie wọhọ nnọ araomuomu na ọ jẹ ta ẹme. Rekọ ẹnjẹle na ọ jẹ ghinẹ ta ẹme na. Ẹnjẹle na o je roro ekpehre iroro. Ọ gwọlọ nnọ Adamu avọ Ivi a gọ e. Ọ gwọlọ re a yo ẹme kẹe. Ọ gwọlọ rehọ ẹta Ọghẹnẹ.

Fikiere ẹnjẹle oyoma ọyena o te fi iroro iyoma họ Ivi eva. Ẹkwoma araomuomu na, ọ ta kẹe nọ: ‘Ọghẹnẹ ọ ta uzẹme kẹ owhẹ hẹ. Whọ tẹ re ubi ure na who ti whu hu. Who ti wo areghẹ wọhọ Ọghẹnẹ.’ Kọ whọ hae rọwo ẹme nọ urru na o ta na?—

Ivi o te mu oware nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ riẹ hẹ họ ẹgwọlọ. Ọ tẹ re ubi ure aghọ na. Ọ tẹ rehọ ojọ kẹ Adamu. Adamu ọ rọwo ẹme nọ araomuomu na ọ ta na ha. Rekọ isiuru nọ ọ rẹ rọ jọ kugbe Ivi aye riẹ e rro vi uyoyou riẹ kẹ Ọghẹnẹ. Fikiere ọ tẹ re ubi-ure na re.—Emuhọ 3:1-6; 1 Timoti 2:14.

Eme o no rie ze?— Adamu avọ Ivi a te zihe ruọ ahwo nọ a gba ha, a te muhọ ẹwho, je whu. Yọ fikinọ a gba ha, emọ rai kpobi a gba gbe he, ukuhọ riẹ a tẹ who je whu. Ọghẹnẹ ọ ta ọrue he! Uzuazọ o ghinẹ roma hwa ẹmeoyo kẹe. (Ahwo Rom 5:12) Ebaibol na e ta kẹ omai nọ a re se ẹnjẹle nọ ọ ta erue kẹ Ivi na Setan Ẹdhọ, yọ a re se enjẹle efa nọ a yoma uwhremu na idhivẹri.—Jemis 2:19; Eviavia 12:9.

Kọ who vuhu oware nọ u ru ẹnjẹle owoma nọ Ọghẹnẹ ọ ma na yoma?— Fikinọ o je roro eware iyoma. Ọ gwọlọ jọ Ohwo Ọsosuọ. Ọ riẹ nọ Ọghẹnẹ ọ ta kẹ Adamu avọ Ivi nnọ a yẹ emọ, yọ ọ gwọlọ nọ aikpobi a gọ e. Ẹdhọ ọ gwọlọ ru ahwo kpobi re a ghẹmeeyo kẹ Jihova. Fikiere ọ be gwọlọ fi iroro iyoma họ omai eva re.—Jemis 1:13-15.

Ẹdhọ ọ ta nọ uvumọ ohwo o ghine you Jihova ha. Ọ ta nọ te omẹ te owhẹ ma you Ọghẹnẹ hẹ gbe nnọ ma ghinẹ gwọlọ ru oware nọ Ọghẹnẹ ọ ta ha. Ọ ta nọ okenọ eware i te bi kiehọ kẹ omai ọvo ma je yo ẹme kẹ Jihova. Kọ Ẹdhọ ọ ta gba? Kọ ere ma rrọ?

Owuhrẹ Ologbo na ọ ta nọ Ẹdhọ yọ ọtọrue! Jesu o dhesẹ nọ o ghine you Jihova ẹkwoma ẹme nọ o yo kẹ Ọghẹnẹ. Yọ orọnikọ okenọ eware i kiehọ ọvo Jesu o ro yo ẹme kẹ Ọghẹnẹ hẹ. O yo ẹme ẹsikpobi, makọ okenọ amọfa a ru eware jọ bẹbẹ kẹ e dede. Ọ roma kpotọ kẹ Jihova rite ẹdẹ uwhu riẹ. Oye jabọ nọ Ọghẹnẹ ọ rọ kpare iẹe no uwhu ze re ọ rria bẹdẹ bẹdẹ na.

Fikiere ono whọ rẹ sae ta nọ ọ rrọ ọwegrẹ ologbo mai?— Ababọ avro, Setan Ẹdhọ na. Kọ whọ sae rue riẹ?— Ijo! Rekọ ma riẹ nọ ọ rrọ uzuazọ gbe inọ o kpehru jẹ ga vi omai. Ghele na, ono o kpehru vi Ẹdhọ?— Jihova Ọghẹnẹ. Fikiere ma riẹ nọ Ọghẹnẹ ọ sae thọ omai.

Se kpahe Ohwo nọ u fo nọ ma rẹ gọ: Iziewariẹ 30:19, 20; Joshua 24: 14, 15; Itẹ 27:11; gbe Matiu 4:10.

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 47]

Didi eware ma sae ta nọ Meri avọ Josẹf a ta kẹ Jesu?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 48]

Ẹvẹ o hae rọ lọhọ kẹ Adamu avọ Ivi re a rria bẹdẹ bẹdẹ evaọ Aparadase?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 50]

Ono o je ru araomuomu na ta ẹme kẹ Ivi?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 50]

Eme ọ via kẹ Adamu avọ Ivi okenọ a veghe uzou kẹ Ọghẹnẹ no?