Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Amono A Te Kpare Ze? Kọ Diẹse A Te Rria?

Amono A Te Kpare Ze? Kọ Diẹse A Te Rria?

Uzou Avọ 36

Amono A Te Kpare Ze? Kọ Diẹse A Te Rria?

EVAỌ izou ivẹ nọ e vrẹ na, bro ahwo ma se kpahe nọ a kpare?— Imasoi ma wuhrẹ kpahe no. Bro e jọ emaha?— Esa. A se ọrọ avọ ene na ẹghele. Eme who roro nọ onana u dhesẹ?—

U dhesẹ nọ Ọghẹnẹ o you emaha gbe emoha. Rekọ ọ te kpare ahwo buobu efa ze re. Kọ enọ i ru eware iwoma ọvo Ọghẹnẹ ọ te kpare ze?— Ma rẹ sai roro ere. Ghele na, ahwo buobu a rrọ nọ a wuhrẹ uzẹme kpahe Jihova Ọghẹnẹ gbe Ọmọ riẹ hẹ. Fikiere a ru eware iyoma fikinọ a wuhrẹ i rai eware ethọthọ. Kọ who roro nnọ Jihova ọ te kpare ahwo otiọye na ze?—

Ebaibol na e ta nọ: “Ẹkparomatha enọ ikiete avọ enọ ikiete he e rẹ te jarọ.” (Iruẹru 24:15) Fikieme a te rọ kpare enọ i kiete he, hayo enọ i ru oware uwoma ha?— Fikinọ uvumọ ohwo ọ ta kẹ ae kpahe Jihova ha gbe oware nọ ọ gwọlọ nọ ahwo a ru.

Okevẹ who roro nọ a te rọ kpare ahwo ze?— Roro kpemu kpohọ okenọ Lazarọs o ro whu nọ Jesu ọ rọ yaa eyaa kẹ Mata oniọvo riẹ nọ: ‘Oniọvo ra ọ rẹ te kpare oma.’ Mata ọ tẹ kẹ uyo nọ: “Mẹ riẹ nọ ọ rẹ te kpare oma eva ẹkparomatha ẹdẹ urere.” (Jọn 11:23, 24) Eme họ otofa eme Mata na inọ Lazarọs ọ te kpare oma evaọ “ẹdẹ urere”?—

Mata o yo kpahe eyaa Jesu na no inọ: ‘Enọ e rrọ uki ekareghẹhọ kpobi a rẹ te nya lahwe.’ (Jọn 5:28, 29) Fikiere “ẹdẹ urere” na họ okenọ ahwo nọ e rrọ ekareghẹhọ Ọghẹnẹ kpobi a ti ro zihe ziọ uzuazọ. Ẹdẹ urere nana orọnikọ ẹdẹ euwa 24 he. O ti theri te odu ikpe. Evaọ ẹdẹ ọnana, Ebaibol na e ta nọ, ‘Ọghẹnẹ o ti gu ahwo otọakpọ na ẹdhọ.’ Ahwo nọ a kpare ze na a te jọ usu enọ o ti gu ẹdhọ na.—Iruẹru 17:31; 2 Pita 3:8.

Dai roro epanọ ẹdẹ nana ọ te were eva te! Evaọ ẹdẹ nana nọ o theri te ikpe odu na, ima ahwo buobu nọ i whu no a ti zihe ziọ uzuazọ. Jesu o se oria nọ a te kpare ai ze te rria na Aparadase. Joma ruẹ oria nọ Aparadase ọ te jọ gbe epanọ oria na o te jọ.

Oware wọhọ euwa esa taure Jesu o te ti whu evaọ ure oja na, ọ ta kpahe Aparadase kẹ ọzae jọ nọ a kare họ ure kẹle iẹe. A bi kpe ọzae na fiki eware iyoma nọ o ru. Rekọ nọ ogbulegbu nana o bi rri Jesu je yo eme nọ a be ta kpahe Jesu na, o te fi ẹrọwọ họ Jesu. Fikiere ogbulegbu na ọ tẹ ta nọ: “Roro omẹ, okenọ whọ ze ogaga uvie ra.” Jesu o te yọ nọ: ‘Uzẹme mẹ ta kẹ owhẹ nẹnẹ na, who re ti lele omẹ jọ obọ Aparadase.’—Luk 23:42, 43.

Eme Jesu ọ rọ eme riẹ nana dhesẹ? Diẹse Aparadase ọ rrọ?— Roro kpahe iẹe. Diẹse Aparadase ọ kake jọ vẹre?— Kareghẹhọ, Ọghẹnẹ ọ kẹ ọzae ọsosuọ na, Adamu, avọ aye riẹ aparadase nọ a rria evaọ obọ otọakpọ obonẹ. A se rie ọgbọ Idẹn. Erao e jọ ọgbọ na, rekọ e jẹ nwa uvumọ ohwo oma ha. Ire e jariẹ re avọ ibi-ire nọ e rẹ were gaga nọ e jọ ehru rai, gbe ethẹ ologbo jọ. Oria na o jọ wowoma gaga!—Emuhọ 2:8-10.

Fikiere nọ ma te se kpahe ogbulegbu ọyena nọ ọ te jọ Aparadase, ma rẹ jọ udu mai roro kpahe otọakpọ nana kpobi nọ a zihe kpohọ oria uwowoma nọ a rẹ rria. Kọ Jesu ọ te jọ otọakpọ obonẹ kugbe ọnọ ọ jọ ogbulegbu vẹre na evaọ Aparadase?— Ijo. Kọ whọ riẹ oware nọ ọ gbẹ te jọ otọakpọ na ha?—

Fikinọ Jesu ọ te jọ obọ odhiwu bi su otọakpọ Aparadase na wọhọ Ovie. Fikiere edhere nọ Jesu ọ te rọ jọ kugbe ọzae yena họ Jesu ọ te kpare iẹe no uwhu ze jẹ rọ ẹro te ẹgwọlọ riẹ. Rekọ fikieme Jesu ọ jẹ kẹ ohwo nọ ọ jọ ogbulegbu vẹre uvẹ re ọ rria Aparadase?— Joma rri sọ ma sae ruẹ oware nọ o soriẹ ze.

Taure ogbulegbu na ọ tẹ te ta ẹme kẹ Jesu, kọ ọ riẹ kpahe ẹjiroro Ọghẹnẹ vẹre?— Ijo, ọ riẹ hẹ. O je ru ekpehre eware keme ọ riẹ uzẹme na kpahe Ọghẹnẹ hẹ. A te jọ Aparadase wuhrẹ iẹe kpahe ẹjiroro Ọghẹnẹ. O ve ti wo uvẹ nọ o re ro dhesẹ nnọ o ghine you Ọghẹnẹ ẹkwoma oreva Riẹ uruo.

Kọ ahwo nọ a kpare ze na kpobi a te rria Aparadase evaọ otọakpọ?— Ijo. Kọ whọ riẹ oware nọ o gbẹ te rọ jọ ere he?— Keme a te kpare otujọ re a jọ kugbe Jesu evaọ obọ odhiwu. A ti lele iei su otọakpọ Aparadase na wọhọ ivie. Joma ruẹ epanọ ma rọ riẹ onana.

Evaọ aso taure Jesu o te ti whu, ọ ta kẹ ikọ riẹ nọ: ‘Evaọ uwou Ọsẹ mẹ evaọ obọ odhiwu, eria ẹria buobu e riẹ, yọ mẹ be nya re mẹ ruẹrẹ oria fihọ kẹ owhai.’ Jesu ọ tẹ yaa eyaa kẹ ae nnọ: “Mẹ jẹ te tha mẹ vẹ te rehọ owhai, re oria nọ mẹ rọ wha rẹ te jọ etẹe re.”—Jọn 14:2, 3.

Bovẹ Jesu ọ nya okenọ ọ kpare oma ze no?— O zihe kpohọ odhiwu re ọ jọ kugbe Ọsẹ riẹ. (Jọn 17:4, 5) Fikiere Jesu ọ yaa eyaa kẹ ilele riẹ nnọ ọ te kpare ae re a jọ kugbe i evaọ obọ odhiwu. Eme a te jọ obei lele Jesu ru?— Ebaibol na e ta nnọ ilele riẹ nọ i ti wo obọ evaọ “ẹkparomatha ọsosuọ na” a te rria obọ odhiwu je su otọakpọ na ‘wọhọ ivie kugbe i evaọ odu ikpe.’—Eviavia 5:10; 20:6; 2 Timoti 2:12.

Bro ahwo a ti wo obọ evaọ “ẹkparomatha ọsosuọ na” je lele Jesu su wọhọ ivie?— Jesu ọ ta kẹ ilele riẹ nọ: ‘Wha dhozọ họ, uthuru okakao, keme o were Ọsẹ rai nọ ọ rẹ rehọ uvie na kẹ owhai.’ (Luk 12:32) “Uthuru okakao” nana, enọ a te kpare re a jọ kugbe Jesu evaọ Uvie obọ odhiwu riẹ na, a wo unu. Ebaibol na i dhesẹ nọ “ahwo idu udhuhrẹ gbe ene” a te kpare no otọakpọ na vrẹ.—Eviavia 14:1, 3.

Bro ahwo a te rria Aparadase evaọ otọakpọ?— Ebaibol na e fodẹ unu na ha. Rekọ Ọghẹnẹ ọ ta kẹ Adamu avọ Ivi evaọ okenọ a jọ ọgbọ Idẹn inọ a yẹ emọ re a vọ otọakpọ na. Uzẹme, a sai ru ere he. Rekọ Ọghẹnẹ ọ te ruẹ nọ ẹjiroro riẹ re emamọ ahwo a vọ otọakpọ na o rugba.—Emuhọ 1:28; Aizaya 45:18; 55:11.

Dai rri epanọ u ti woma te re ma rria evaọ Aparadase! Otọakpọ na kpobi o te wọhọ ọgbọ. Evra gbe erao avọ emamọ ire gbe oghoghẹrẹ idodo e rẹ te vọe. Uvumọ ohwo o gbe ti wo edada fikinọ ọ be mọ họ, yọ uvumọ ohwo o gbe ti whu hu. Ahwo kpobi a rẹ te jọ egbẹnyusu. Ma tẹ gwọlọ rria Aparadase, enẹna họ oke nọ ma rẹ rọ ruẹrẹ oma kpahe kẹe.

Se viere kpahe ẹjiroro Ọghẹnẹ kẹ otọakpọ na, eva Itẹ 2:21, 22; Ọtausiwoma Na 1:4; Aizaya 2:4; 11:6-9; 35:5, 6; gbe 65:21-24.

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 187]

Fikieme Ọghẹnẹ ọ te rọ kpare ejọ nọ i ru oware nọ u kiete he?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 188]

Diẹse Aparadase nọ Jesu ọ be ta kẹ ọzae na kpahe na ọ rrọ?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 189]

Ma te se kpahe Aparadase, eme ọ rẹ jọ omai iroro?

[Iwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 190]

Diẹse enọ a te kpare ze na a te rria, kọ eme a re ti ru?