Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Fikieme Ma je Kuomagbe kẹ Egagọ?

Fikieme Ma je Kuomagbe kẹ Egagọ?

“A tẹ ruabọhọ . . . jẹ hai kuomagbe.” —IRUẸRU IKỌ 2:42.

ILE: 20, 119

1-3. (a) Ẹvẹ Ileleikristi a ro dhesẹ no inọ omaukugbe o rẹ were ae gaga? (Rri uwoho nọ o rrọ emuhọ uzoẹme na.) (b) Eme ma te jọ uzoẹme nana ta kpahe?

OKENỌ oniọvo-ọmọtẹ mai nọ a re se Corinna ọ jọ ikpe 17, a mu oni riẹ kpohọ evuẹ iruo-ọgbahọ nọ o jọ ugbo uthabọ. Uwhremu na, a te je mu Corinna kpobọ Siberia, oria nọ u thabọ gaga no uwou riẹ. Ọ jẹ jọ obei ru iruo evaọ udhu, yọ a je gboja kẹe wọhọ ọrigbo. Ẹsejọ a rẹ gbae họ ru iruo evaọ otafe nọ ekpahe e dafia, ababọ emamọ iwu ekpahe nọ o re kuhọ. O make jọ ere na, Corinna avọ oniọvo-ọmọtẹ ọfa jọ a gba riẹ mu nọ a re no udhu na kpohọ ewuhrẹ ẹdẹjọ.

2 Corinna ọ ta nọ: “Ma no oria iruo mai evaọ owọwọ jẹ nya kpohọ oria nọ a rẹ jọ ruọ itreni nọ o rehọ emaele 15 thabọ no udhu na. Ighọjọ ivẹ evaọ irioke itreni na o ro muhọ ẹdhẹ, yọ ma dhẹ euwa ezeza taure ma tẹ te ruọ otọ, kẹsena ma tẹ rọ owotọ nya oria nọ u thabọ te emaele ezeza kpohọ oria ewuhrẹ na.” Eva e were Corinna gaga inọ ọ sai kpohọ ewuhrẹ na. Ọ ta nọ: “Ma jọ ewuhrẹ na wuhrẹ Uwou-Eroro Na jẹ suile ukoko na jọ. Ewuhrẹ na ọ bọ omai ga jẹ tuduhọ omai awọ.” Edẹ esa e vrẹ no taure inievo-emetẹ ivẹ nana a te zihe kpobọ udhu na, rekọ ọnọ o wo udhu na ọ tubẹ riẹ nọ a nyavrẹ hẹ.

3 O rẹ were idibo Jihova ẹsikpobi re a kuomagbe. Wọhọ oriruo, oma o jẹ hae were Ileleikristi ọsosuọ re a kuomagbe kẹ egagọ Jihova, re a je wuhrẹ kpahe iẹe. (Iruẹru Ikọ 2:42) Ababọ avro, iwuhrẹ enya e rẹ were owhẹ gaga re. Rekọ wọhọ epanọ o rẹ via kẹ inievo efa, ẹsejọ o rẹ jọ bẹbẹ kẹ owhẹ re who kpohọ ewuhrẹ ẹsikpobi. Ẹsejọhọ fikinọ iruo e vọ owhẹ abọ, hayo iruo e be hae rehọ oke ra gaga, hayo oma o rẹ rrọ owhẹ no ẹsikpobi. Fikiere, eme o rẹ sai fiobọhọ kẹ omai daoma kpobi re ma sai kpohọ ewuhrẹ? [1] (Rri ẹme-oruvẹ.) Ẹvẹ ma sae rọ tuduhọ emọ-uwuhrẹ Ebaibol mai gbe amọfa awọ re a hai kpohọ ewuhrẹ ẹsikpobi? Ma te jọ uzoẹme nana ta kpahe oware nọ ewuhrẹ ọnya (1) o ro woma kẹ omai, (2) u re ro fiobọhọ kẹ amọfa (3) je ru eva were Jihova. [2]—Rri ẹme-oruvẹ.

IWUHRẸ UKOKO I WOMA KẸ OMAI

4. Ẹvẹ ewuhrẹ ọnya u re ro fiobọhọ kẹ omai wuhrẹ kpahe Jihova?

4 Ma rẹ jọ iwuhrẹ mai wuhrẹ eware buobu. Ma rẹ jọ ewuhrẹ kpobi wuhrẹ oware jọ kpahe Jihova. Wọhọ oriruo, u ri kri hi nọ ikoko buobu a rọ jọ Uwuhrẹ Ebaibol Ukoko wuhrẹ obe Si Kẹle Jihova na. Ẹvẹ o jọ owhẹ oma nọ ma wuhrẹ kpahe iruemu-aghae Jihova je yo epanọ ibe Ileleikristi ra a rri Jihova? Avro ọ riẹ hẹ, onana u ru nọ who ro you Jihova vi epaọ anwẹdẹ. Ma rẹ jẹ jọ obọ ewuhrẹ riẹ Ebaibol na ziezi nọ ma tẹ gaviezọ kẹ evuẹ, idhesẹvia, jẹ romatotọ gaviezọ nọ a te bi se Ebaibol na. (Nehemaya 8:8) U te no ere no, roro kpahe eware sa-sa nọ ma rẹ riẹ nọ ma tẹ be ruẹrẹ oma kpahe kẹ isase Ebaibol ẹkpoka, gbe okenọ ma te yo eware nọ ibe Ileleikristi mai a wuhrẹ noi ze.

5. Ẹvẹ iwuhrẹ i ro fiobọhọ kẹ owhẹ fi eware nọ who wuhrẹ no Ebaibol ze họ iruo je ru owhẹ wo ẹnyaharo no evaọ usiuwoma ota?

5 Iwuhrẹ i re fiobọhọ kẹ omai fi eware nọ ma jọ Ebaibol wuhrẹ họ iruo evaọ uzuazọ. (1 Ahwo Tẹsalonika 4:9, 10) Wọhọ oriruo, kọ u wo ewuhrẹ Uwou-Eroro jọ nọ whọ gaviezọ kẹ nọ u fiobọhọ kẹ owhẹ gwọlọ daoma vi epaọ anwẹdẹ evaọ egagọ Jihova, riẹ epanọ whọ rẹ lẹ ziezi, hayo rọvrẹ oniọvo jọ nọ o ru owhẹ thọ? Ewuhrẹ nọ ma re ru evaọ udevie oka u re wuhrẹ omai epanọ ma rẹ rọ ta usiuwoma gbe epanọ ma sai ro fiobọhọ kẹ amọfa riẹ uzẹme nọ o rrọ Ebaibol na.—Matiu 28:19, 20.

6. Ẹvẹ iwuhrẹ e be rọ tuduhọ omai awọ je fiobọhọ kẹ omai kruga?

6 Iwuhrẹ mai e rẹ bọ omai ga. Akpọ Setan ọ rẹ gwọlọ whrehe ẹrọwọ mai, yọ ọ rẹ sai ru oma rrọ omai jẹ lẹliẹ udu whrehe omai. Rekọ iwuhrẹ mai e rẹ tuduhọ omai awọ je fiobọhọ kẹ omai ruabọhọ egagọ Jihova. (Se Iruẹru Ikọ 15:30-32.) Ẹsibuobu ma rẹ ta kpahe epanọ eruẹaruẹ Ebaibol buobu i ro rugba no. Onana o rẹ bọ imuẹro mai ga inọ eyaa Jihova kpobi kpahe obaro e te seba erugba ha. Orọnikọ ẹme nọ inievo mai a rẹ jọ obọ ewuhrẹ ru ọvo orẹ bọ omai ga ha, rekọ te iyo nọ a rẹ kẹ gbe ile nọ a rẹ so no udu ze ro jiri Jihova. (1 Ahwo Kọrint 14:26) Yọ nọ ma te bi lele ai ta ẹme taure ewuhrẹ o te ti muhọ gbe okenọ ewuhrẹ ọ tẹ fa no, oma o rẹ were omai keme ma wo egbẹnyusu buobu nọ i wo ọdawẹ kẹ omai.—1 Ahwo Kọrint 16:17, 18.

Iwuhrẹ mai e rẹ tuduhọ omai awọ je fiobọhọ kẹ omai ruabọhọ egagọ Jihova

7. Fikieme u ro wuzou re ma hae jọ iwuhrẹ?

7 Ma rẹ jọ iwuhrẹ mai wo obufihọ ẹzi ọfuafo Ọghẹnẹ. Jesu ọ be rehọ ẹzi ọfuafo nana kpọ ikoko na. Jesu ọ tubẹ ta kẹ omai nọ ma “yo ẹme nọ ẹzi na ọ be ta kẹ ikoko na.” (Eviavia 2:7) Ẹzi ọfuafo o re fiobọhọ kẹ omai whaha eyoma oruo je ru omai ta usiuwoma na ududu. O rẹ jẹ sai fiobọhọ kẹ omai jẹ emamọ iroro. Fikioye o rọ gwọlọ nọ ma daoma kpobi re ma sai kpohọ ewuhrẹ je wo obufihọ ẹzi ọfuafo Ọghẹnẹ na.

MA RE FIOBỌHỌ KẸ AMỌFA EVAỌ OBỌ EWUHRẸ

8. Ẹvẹ u re ro fiobọhọ kẹ ibe Ileleikristi mai nọ a tẹ ruẹ omai evaọ obọ ewuhrẹ, gaviezọ kẹ iyo mai gbe ile nọ ma be so? (Rri ẹkpẹti na re “ O re Wo Omosasọ No Ewuhrẹ Kpo Ẹsikpobi.”)

8 Ma te kpohọ iwuhrẹ, ma re wo uvẹ nọ ma re ro dhesẹ kẹ inievo mai nọ ma you rai. Ibe Ileleikristi mai buobu a bi thihakọ ebẹbẹ sa-sa. Pọl ukọ na o kere nọ: “Joma daezọ ohwohwo.” (Ahwo Hibru 10:24, 25; oruvẹ-obotọ) Ma re dhesẹ nọ ma be daezọ inievo mai nọ ma tẹ be hai kuomagbe ai re ma tuduhọ ohwohwo awọ. Ma te kpohọ ewuhrẹ, u re dhesẹ kẹ inievo mai nọ ma gwọlọ jọ kugbe ai je lele ai ta ẹme gbe inọ ma be daezọ epanọ eware e rrọ kẹ ae. Ma rẹ jẹ tuduhọ ae awọ nọ ma tẹ kuyo evaọ ewuhrẹ jẹ suile no idu mai ze.—Ahwo Kọlọsi 3:16.

9, 10. (a) Ta epanọ ẹme Jesu nọ ọ rrọ Jọn 10:16 u ro fiobọhọ kẹ omai riẹ epanọ u ro wuzou re ma kuomagbe inievo mai. (b) Ma tẹ be hai kpohọ iwuhrẹ ẹsikpobi, ẹvẹ u re ro fiobọhọ kẹ ohwo nọ ahwo uviuwou riẹ a se?

9 Ma tẹ be hai kpohọ ewuhrẹ, u re fiobọhọ kẹ ukoko na jọ okugbe. (Se Jọn 10:16.) Jesu ọ rehọ omariẹ dhesẹ othuru-igodẹ, ọ tẹ rehọ ilele riẹ dhesẹ uthuru igodẹ. Roro kpahe onana: Otẹrọnọ igodẹ ivẹ e rrọ ugbehru jọ, ivẹ efa e rrọ ukiekpotọ, yọ ọvo ọ rrọ oria ọfa jọ, kọ a sai se igodẹ isoi nana uthuru? Ijo, keme igodẹ nọ e rrọ uthuru e rẹ jọ kugbe, yọ i re lele othuru rai. Epọvo na re, u fo ho re ma hae siọ ewuhrẹ ba, jẹ rọ ere si oma no inievo mai. O gwọlọ nọ ma rẹ hai kuomagbe inievo mai, re ma ruẹse jọ “uthuru ọvo” nọ u bi lele “othuru-igodẹ ọvo.”

10 Iwuhrẹ mai i re fiobọhọ kẹ omai jọ okugbe wọhọ uviuwou nọ uyoyou o rrọ. (Olezi 133:1) U wo inievo jọ evaọ ukoko na nọ esẹgbini hayo inievo rai a le no oma. Rekọ Jesu ọ ya eyaa kẹ ae nọ ọ te kẹ ae uviuwou nọ u ti you rai jẹ rẹrote ai. (Mak 10:29, 30) Whọ tẹ be hai kpohọ ewuhrẹ ẹsikpobi, whọ te jọ wọhọ ọsẹ, oni, hayo oniọvo kẹ omọfa jọ evaọ ukoko na. Ma te roro kpahe onana, o te wọ omai dao ẹgba mai kpobi re ma hai kpohọ ewuhrẹ ẹsikpobi.

MA TI RU EVA WERE JIHOVA

11. Ẹvẹ ewuhrẹ nọ ma rẹ nya u re ro fiobọhọ kẹ omai rọ orro nọ u te Jihova kẹe?

11 Ma rẹ jọ iwuhrẹ mai kẹ Jihova orro nọ u te rie. Nọ orọnọ ọye ọ ma omai na, ma re yere iei, rọ orro kẹe, je jiri iei. (Se Eviavia 7:12.) Ma rẹ jọ iwuhrẹ mai ru onana nọ ma tẹ be lẹ se Jihova, suile kẹe, jẹ ta ẹme kpahe iẹe. Ọruẹrẹfihotọ nana nọ ma wo koka koka nọ ma rẹ rọ gọ Jihova na yọ uvẹ-ọghọ ulogbo.

Jihova ọ riẹ nọ ma ginẹ gwọlọ kpohọ ewuhrẹ ẹsikpobi, yọ o rri oma nọ ma be dao re ma sai te obọ ewuhrẹ ghaghae

12. Ẹvẹ o rẹ jọ Jihova oma nọ ma te koko uzi riẹ nọ o ta nọ ma hai kpohọ ewuhrẹ?

12 Jihova ọ ma omai, fikiere o gwọlọ nọ ma re yoẹme kẹe. O jie uzi kẹ omai nọ ma hai kuomagbe, maero nọ urere na o be kẹle na. Fikiere nọ ma te koko uzi yena, eva e rẹ were Jihova. (1 Jọn 3:22) Ọ riẹ nọ ma ginẹ gwọlọ kpohọ ewuhrẹ ẹsikpobi, yọ o rri oma nọ ma be dao re ma sai te obọ ewuhrẹ ghaghae.—Ahwo Hibru 6:10.

13, 14. Edhere vẹ ma re ro si kẹle Jihova avọ Jesu evaọ iwuhrẹ mai?

13 Ma tẹ be hai kpohọ iwuhrẹ, yọ ma bi dhesẹ kẹ Jihova nọ ma gwọlọ si kẹle iẹe avọ Ọmọ riẹ. Ma rẹ jọ obọ ewuhrẹ wuhrẹ Ebaibol na, je wuhrẹ mi Jihova kpahe oware nọ u fo nọ ma re ru gbe oghẹrẹ nọ u fo nọ ma re yeri uzuazọ. (Aizaya 30:20, 21) Makọ ahwo nọ a be gọ Jihova ha a tẹ ziọ iwuhrẹ mai, a rẹ ruẹ nọ Ọghẹnẹ ọ be kpọ omai. (1 Ahwo Kọrint 14:23-25) Jihova ọ be rọ ẹzi ọfuafo riẹ kpọ iwuhrẹ mai, yọ obọ riẹ eware nọ ma re wuhrẹ na i bi no ze. Fikiere nọ ma te kpohọ ewuhrẹ, ma rẹ gaviezọ kẹ oware nọ Jihova o bi wuhrẹ omai, ruẹ epanọ o you omai te, je si kẹle iẹe.

14 Jesu nọ o Wuzou ukoko na ọ ta nọ: “Nọ imava hayo imasa a te kokohọ evaọ odẹ mẹ, mẹ rrọ udevie rai.” (Matiu 18:20) Ebaibol na ọ tẹ jẹ ta nọ, Jesu ọ “be nya” evaọ udevie ikoko na. (Eviavia 1:20–2:1) O rrọ vevẹ, Jihova avọ Jesu a rrọ kugbe omai yọ a be rọ iwuhrẹ na bọ omai ga. Ẹvẹ who roro nọ o rẹ jọ Jihova oma nọ ọ tẹ ruẹ nọ whọ be dao ẹgba ra kpobi re who si kẹle iẹe avọ Ọmọ riẹ?

15. Ẹvẹ iwuhrẹ nọ ma rẹ nya u re ro dhesẹ kẹ Ọghẹnẹ nọ ma gwọlọ yoẹme kẹe?

15 Ma tẹ be hai kpohọ iwuhrẹ, yọ ma bi dhesẹ kẹ Jihova nọ ma gwọlọ yoẹme kẹe. Jihova ọ rẹ gba omai họ ru oware nọ ọ ta ha. (Aizaya 43:23) Fikiere nọ ma tẹ salọ nọ ma re koko izi riẹ nọ o ta nọ ma hai kpohọ ewuhrẹ, u re dhesẹ kẹe nọ ma you rie, gbe inọ ma rọwo nọ o wo udu nọ ọ rẹ rọ vuẹ omai oware nọ ma re ru. (Ahwo Rom 6:17) Wọhọ oriruo, eme ma ti ru nọ ọga iruo mai ọ tẹ gwọlọ nọ ma ru iruo te epanọ iwuhrẹ i re ro vo omai ẹsikpobi? Ẹsejọhọ egọmeti ọ ta nọ ohwo kpobi nọ o kokohọ fiki egagọ Jihova, ọ rẹ hwa eho, o re kpohọ uwou-odi, hayo a rẹ kẹe uye jọ nọ o ga vi eware yena kpobi. Yọ ẹsejọ, o sae jọnọ ma gwọlọ kpohọ ewuhrẹ hẹ fiki oware ofa jọ nọ ma gwọlọ ru. Evaọ iyero nana kpobi, o gba omai họ nọ ma rẹ salọ onọ ma gwọlọ ru. (Iruẹru Ikọ 5:29) Rekọ oke kpobi nọ ma te yoẹme kẹ Jihova, u re ru eva were iẹe.—Itẹ 27:11.

GBẸ HAI KUOMAGBE INIEVO RA

16, 17. (a) Ẹvẹ ma rọ riẹ nọ Ileleikristi ikpe-udhusoi a se iwuhrẹ enya gboja gaga? (b) Ẹvẹ Broda George Gangas o rri iwuhrẹ enya?

16 Nọ Ileleikristi a kuomagbe evaọ ẹdẹ Pẹntikọst 33 C.E. no, a tẹ jẹ hai kuomagbe ẹsikpobi kẹ egagọ Jihova. A “ruabọhọ jẹ roma kẹ iwuhrẹ ikọ na, jẹ hai kuomagbe.” (Iruẹru Ikọ 2:42) Yọ a siọ omakugbe rai ba ha makọ evaọ okenọ egọmeti Rom gbe isu egagọ ahwo Ju a je kpokpo ai. Dede nọ o lọhọ tere kẹ ae he, a jẹ hae daoma kpobi re a ruẹ nọ a kuomagbe kẹ egagọ Jihova.

17 Nẹnẹ, o be hae were omai idibo Jihova gaga re ma kuomagbe kẹ iwuhrẹ. Oniọvo mai nọ a re se George Gangas nọ ọ jọ omọvo Utu Ẹruorote na vrẹ ikpe 22, ọ ta nọ: “Rọ k’omẹ, omakugbe inievo na yọ awere uzuazọ nọ o mae rro gbe ehri uduotahawọ. O rẹ were omẹ re mẹ jọ usu ahwo ọsosuọ nọ e rẹ ziọ Ọgwa Uvie na, re me je kpo whremu, o tẹ lọhọ. O rẹ k’omẹ oghọghọ okenọ mẹ tẹ be t’ẹme kugbe ahwo Ọghẹnẹ. Nọ mẹ tẹ rọ udevie rai udu u re ki’omẹ vi epaọ uviuwou mẹ.” O fibae nọ: “O rẹ were omẹ gaga re me kpohọ iwuhrẹ.”

18. Ẹvẹ iwuhrẹ mai e rrọ owhẹ oma, kọ eme whọ gba riẹ mu nọ who re ru?

18 Kọ epọvo na egagọ Jihova e rrọ owhẹ oma re? O tẹ rrọ ere, gbẹ hai ru oware kpobi nọ whọ rẹ sai ru re whọ hai kuomagbe inievo ra evaọ obọ ewuhrẹ, o tẹ make rọnọ eware e rrọ gaga. Dhesẹ kẹ Jihova nọ epanọ o jọ kẹ Devidi na ere o rọ kẹ owhẹ re. Devidi ọ ta nọ: “O ỌNOWO me you ẹria uwou ra.”—Olezi 26:8.

^ [1] (edhe-ẹme avọ 3) Inievo mai jọ a rẹ sai kpohọ ewuhrẹ ẹsikpobi hi fiki oghẹrẹ ebẹbẹ jọ nọ a rẹ sai ru oware ovo kpahe he. Wọhọ oriruo, o sae jọnọ ẹyao o kie rai. Ajọ u mu ae ẹro nọ Jihova ọ riẹ epanọ eware e rrọ kẹ ae, yọ umutho nọ a bi ru evaọ egagọ riẹ o da riẹ ẹro. Ekpako ukoko a rẹ sai fiobọhọ kẹ inievo itienana gaviezọ kẹ iwuhrẹ na, a sai ru onana ẹkwoma ọruẹrẹfihotọ nọ ahwo otiọna a rẹ rọ jọ ifonu gaviezọ, hayo a rẹ sae rekọdo ewuhrẹ na se ai.

^ [2] (edhe-ẹme avọ 3) Rri ẹkpẹti na “ Ẹjiroro nọ Ma re ro Kpohọ Ewuhrẹ.”