Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Kọ Whọ Kareghẹhọ?

Kọ Whọ Kareghẹhọ?

Kọ whọ romatotọ se uvitha Uwou-Eroro nọ i kpozi kẹle na? Dai rri sọ whọ sae kẹ iyo enọ nọ e rrọ obotọ na:

Eware jọ vẹ nọ i wuzou esẹgbini a rẹ sai ru ro wuhrẹ izoge rai re a gọ Jihova?

U wuzou gaga re esẹgbini a you emọ rai nọ e rrọ izoge jẹ rọ oriruo rai dhesẹ omaurokpotọ via. O tẹ jẹ roja re esẹgbini a dhesẹ orimuo jẹ daoma wo otoriẹ izoge rai.—w15 11/15, ẹwẹ. 9-11.

Eware vẹ u fo nọ ma re roro kpahe taure ma tẹ te ta ẹme?

e ma sae rọ ẹrọo mai ru ewoma, o gwọlọ nọ ma rẹ riẹ (1) okenọ ma rẹ rọ ta ẹme (Ọtausi. 3:7), (2) ẹme nọ ma rẹ ta (Itẹ 12:18), gbe (3) oghẹrẹ nọ ma rẹ rọ ta ẹme na (Itẹ 25:15).—w15 12/15, ẹwẹ. 19-22.

Iruemu ababọ-oruọzewọ jọ vẹ Ileleikristi a rẹ whaha?

Ileleikristi a rẹ whaha ọrue-ọta gbe ọtaraha. A rẹ ta eme nọ e rẹ raha odẹ amọfa ha, yọ a re fi iwhayo hayo tho uji gbe he.—wp16.2, ẹwẹ. 10.

Ẹvẹ u fo nọ ma re rri ohwo nọ ọ re ebrẹdi na jẹ da udi na evaọ oke Ekareghẹhọ?

Ileleikristi a re rri ohwo otiọye kpehru vrẹta ha. Ohwo nọ Ọghẹnẹ ọ ginẹ rọ ẹzi wholo ọ te gwọlọ nọ a rri rie kpehru vrẹta ha; yọ ọ te gwọlọ vuẹ amọfa nọ Ọghẹnẹ ọ rọ ẹzi wholo iei no ho. (Matiu 23:8-12)—w16.01, ẹwẹ. 22-24.

Eme ma rẹ sai wuhrẹ no oghẹrẹ nọ Abraham o ro zihe ruọ ogbẹnyusu Ọghẹnẹ ze?

Abraham o wuhrẹ kpahe Ọghẹnẹ, yọ ẹsejọhọ Shẹm o wuhrẹ i rie. Abraham o te je wuhrẹ eware buobu no oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ o ro yeri kugbei avọ uviuwou riẹ ze. Ma sai ru epọvo na re.—w16.02, ẹwẹ. 4-6.

Kọ Setan ọ ginẹ rehọ Jesu kpobọ etẹmpol na dẹẹ nyae dawo iẹe?

Ma sae ta gbiae he. Ẹme nọ ọ rrọ Matiu 4:5 gbe Luk 4:9 o rẹ sai dhesẹ nọ eruẹaruẹ Setan ọ jọ rehọ Jesu kpobọ etẹmpol na, yọ o jẹ sai dhesẹ nọ Jesu o dikihẹ oria nọ u kpehru gaga evaọ etẹmpol na.—w16.03, ẹwẹ. 31-32.

Ẹvẹ usiuwoma ota mai o sae rọ jọ wọhọ ewhrọwhrọ?

Ẹmẹmera ewhrọwhrọ i re ro kokohọ yọ e rẹ kẹ eri jẹ ru ekakọ zọ. Ewhrọwhrọ yọ oghale nọ u no obọ Ọghẹnẹ ze. (Izie. 33:13) Epọvo na iruo usiuwoma ota nọ idibo Ọghẹnẹ a bi kuobọgbe ru na e rrọ re.—w16.04, ẹwẹ. 32.