Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Rri Ẹkabọ Ra Evaọ Ukoko Na Ghaghae

Rri Ẹkabọ Ra Evaọ Ukoko Na Ghaghae

Rri Ẹkabọ Ra Evaọ Ukoko Na Ghaghae

‘Ọghẹnẹ ọ ruẹrẹ ekuakua oma na họ ọvuọ ẹta riẹ, epanọ o were riẹ.’—1 KỌR. 12:18.

1, 2. (a) Eme o dhesẹ inọ ohwo kpobi ọ rẹ sai wo iruo evaọ ukoko na? (b) Didi enọ ma be te ta ẹme te evaọ uzoẹme nana?

 NO ANWỌ oke emọ Izrẹl ze Jihova ọ be rọ rehọ ẹkwoma ukoko na wuhrẹ ahwo riẹ. Wọhọ oriruo, okenọ emọ Izrẹl a fi okpẹwho Ai kparobọ no, Joshua “o te se eme izi na kpobi kẹ ae, te ẹwolo te eka, wọhọ epanọ a kere kpobi fihọ obe izi na . . . kẹ okokohọ ahwo Izrẹl.”—Jos. 8:34, 35.

2 Evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ, Pọl ukọ na ọ ta kẹ Timoti inọ ukoko Ileleikristi na yọ “uviuwou Ọghẹnẹ” o tẹ jẹ rrọ “odẹẹ gbe ugbẹhẹ uzẹme na.” (1 Tim. 3:15) “Uviuwou” Ọghẹnẹ nẹnẹ họ ukoko Ileleikristi na. Evaọ uzou avọ 12 ọrọ ileta ọsosuọ riẹ se ahwo Kọrint, Pọl ọ rehọ ukoko na dhesẹ ugboma ohwo-akpọ. Ọ ta inọ dede nọ kabọ kabọ ugboma na u wo iruo riẹ nọ u bi ru, aikpobi e roja. Pọl o kere nọ: ‘Ọghẹnẹ ọ ruẹrẹ ekuakua oma na họ ọvuọ ẹta riẹ, epanọ o were riẹ.’ O tube kere nọ “abọ oma na nọ ma bi ri vo na e ye e mai wo adhẹ.” (1 Kọr. 12:18, 23) Fikiere, iruo nọ ohwo okiẹrẹe jọ o bi ru evaọ ukoko na o re woma hayo yoma vi onọ Oleleikristi okiẹrẹe ọfa o bi ru hu. Iruo rai i wo ohẹriẹ ọvo. Kọ ẹvẹ ma rẹ sai ro vuhu ẹkabọ mai evaọ ọruẹrẹfihotọ Ọghẹnẹ ma ve je rri rie ghaghae? Eware vẹ i re kpomahọ utho nọ ma rẹ sai ru? Kọ eme ma re ru re “ahwo kpobi a ruẹ ẹnyaharo” mai?—1 Tim. 4:15.

Ẹvẹ Ma Sai ro Rri Ẹkabọ Mai Ghaghae?

3. Ovẹ họ edhere jọ nọ ma rẹ rọ riẹ ẹkabọ mai evaọ ukoko na, ma ve je dhesẹ nnọ ma rri rie ghaghae?

3 Edhere jọ nọ ma sai ro vuhu ẹkabọ mai je dhesẹ nnọ ma rri rie ghaghae họ ma re yoẹme kẹ ‘ọrigbo nọ o wo ẹrọwọ avọ areghẹ na’ gbe Ugboma Esuo riẹ. (Se Matiu 24:45-47.) Ma rẹ kiẹ oma mai riwi sọ ma bi lele ọkpọvio ọrọ utu ọrigbo na. Wọhọ oriruo, anwọ ikpe buobu ze na, a k’omai ehrẹ buobu no kpahe ẹgọ gbe osẹ, ighe nọ ma re riwi, gbe Itanẹte nọ a re ro ru iruo thọthọ. Kọ ma be kezọ kẹ emamọ ehrẹ nana re ma seba ẹnyathọ? Kọ ẹvẹ kpahe uthubro na inọ ma rẹ daoma wo uwuhrẹ Ebaibol uviuwou? Kọ ma lele ohrẹ nana no, fi owọwọ jọ họ no kẹ uwuhrẹ Ebaibol? Otẹrọnọ ma re rọo ho, kọ ma be ruẹrẹ uvẹ họ kẹ ewuhrẹ Ikereakere na? Jihova ọ te ghale omai omomọvo gbe iviuwou mai otẹrọnọ ma lele ọkpọvio utu ọrigbo na.

4. Eme ma re roro kpahe nọ ma tẹ be jiroro kẹ omobọ mai?

4 Ahwo jọ a rẹ sai roro inọ ighe nọ a re riwi, ẹgọ gbe osẹ yọ ẹme omobọ ohwo. Rekọ rọ kẹ Oleleikristi nọ ọ roma mudhe no, orọnikọ onọ o rẹ were iẹe ọvo ọ rẹ rọ jiroro ho. Ma re roro kpahe eriwo Jihova, onọ ma rẹ sae ruẹ evaọ Ebaibol na. U fo re eme Ebaibol na e jọ ‘ukpẹ kẹ awọ mai, gbe elo kẹ edhere mai.’ (Ol. 119:105) O tẹ jẹ rrọ oware areghẹ re ma roro epanọ eware nọ ma be salọ i re kpomahọ odibọgba mai gbe amọfa, te enọ e rrọ ukoko na gbe enọ e rrọ ukoko ho.—Se 2 Ahwo Kọrint 6:3, 4.

5. Fikieme ma rẹ rọ yọroma kẹ ẹzi aghẹmeeyo?

5 ‘Ẹzi nọ o bi ru iruo eva udu emọ uyoma enẹna’ o da oria kpobi fia wọhọ ofou nọ ma bi se rehọ na. (Ẹf. 2:2) Ẹzi ọyena ọ rẹ sai ru omai roro inọ ma gwọlọ ọkpọvio ho no ukoko Jihova ze. Othohwowa re ma jọ wọhọ Diọtẹfis, ọnọ ọ jẹ daezọ ẹme Jọn ukọ na ha. (3 Jọn 9, 10) Ma rẹ yọroma kẹ ẹzi aghẹmeeyo. Joma yọroma, ogbẹrọ ere he ma vẹ te rọ ẹmeunu hayo uruemu mai wọso enọ Jihova o bi ro wuhrẹ omai nẹnẹ. (Ik. 16:1-3) Ukpoye, ma re rri uvẹ-ọghọ nọ ma bi ro ru iruo kugbe utu ọrigbo na ghaghae. Kọ u gbe fo re ma jẹ roma kpotọ kẹ enọ e be sẹro mai evaọ ikoko sa-sa?—Se Ahwo Hibru 13:7, 17.

6. Fikieme ma jẹ riẹ utho nọ ma rẹ sai ru?

6 Edhere ọfa nọ ma re ro dhesẹ nnọ ma rri ẹkabọ mai ghaghae evaọ ukoko na họ ma rẹ riẹ uthoma mai, ma vẹ jẹ daoma “dẹ oro họ odibo-ọgba” mai jẹ wha orro se Jihova. (Rom 11:13) Otujọ a rẹ sae jọ ekobaro oke-kpobi. Amọfa a rrọ imishọnare, esẹro okogho gbe erọ ubrotọ, gbe ahwo uviuwou Ebẹtẹle evaọ akpọ na soso. Inievo buobu a bi fi obọ họ evaọ ebabọ Egwa Uvie. Idibo Jihova buobu a be daoma fi obọ họ kẹ iviuwou rai re a gọ Jihova, yọ a be jẹ ta usiuwoma ziezi k’oka k’oka. (Se Ahwo Kọlọsi 3:23, 24.) O rẹ sai mu omai ẹro inọ ma tẹ be rọ unevaze fialoma lahwe evaọ ukoko Ọghẹnẹ, ọ te rehọ omai ru iruo.

Eware nọ I re Kpomahọ Utho nọ Ma rẹ Sai Ru

7. Dhesẹ epanọ uyero mai u re ro kpomahọ oware nọ ma rẹ sai ru evaọ ukoko na.

7 U woma re ma kiẹ uyero mai ziezi keme o rẹ sai kpomahọ utho nọ ma bi ru hayo oware nọ ma rẹ sai gine ru evaọ ukoko na. Wọhọ oriruo, eware jọ e riẹ nọ inievo-emezae ọvo a rẹ sai ru evaọ ukoko na. Owho, ẹyao, gbe eware efa e rẹ sai je kpomahọ epanọ ohwo o re ru te evaọ egagọ Jihova. Itẹ 20:29 o ta nọ: “Ogaga họ oruaro emoha, eza họ eru ekpako na.” Izoge nọ e rrọ ukoko na a rẹ sai ru iruo ziezi fikinọ a gbẹ rrọ gaga, enọ e kpako no a rrọ erere kẹ ukoko na fiki areghẹ gbe eriariẹ rai. Ma rẹ jẹ kareghẹhọ inọ fiki aruoriwo Ọghẹnẹ ma be sai ro ru oware kpobi nọ ma bi ru evaọ ukoko na.—Iruẹru 14:26; Rom 12:6-8.

8. Ẹvẹ isiuru e sai ro kpomahọ oware nọ ma rẹ sai ru evaọ ukoko na?

8 Ma rẹ sae rọ oriruo inievo-emetẹ ivẹ nọ ọsẹgboni ọvo a yẹ ro dhesẹ oware ofa nọ o rẹ sai kpomahọ utho nọ ma rẹ sai ru evaọ ukoko na. Aimava a nwrotọ no isukulu ikpehru. Oghẹrẹ uzuazọ ovo na a yeri rite okenọ a ro nwrotọ no isukulu na. Ọsẹgboni rai a tuduhọ ai awọ gaga re a jọ ekobaro oke-kpobi nọ a te nwrotọ no. Nọ a nwrotọ no, ọjọ o te mu iruo ọkobaro họ, ọdekọ o te wo iruo nọ e kẹ riẹ uvẹ jọ ọkobaro ho. Eme o wha ohẹriẹ na ze? Isiuru. Oware nọ o ginẹ jọ udu rai a ru. Kọ ogbẹrọnọ ere o rrọ kẹ ibuobu mai? U fo re ma roro didi kpahe oware nọ ma gwọlọ ru evaọ ukoko Ọghẹnẹ. Kọ ma rẹ sai ru vi epanọ ma bi ru enẹna, o tẹ make gwọlọ nọ ma rẹ kpairoro vrẹ eware jọ?—2 Kọr. 9:7.

9, 10. Eme ma re ru otẹrọnọ ma kare ọwhọ nọ ma re ro ru iruo ziezi kẹ Jihova?

9 Kọ ẹvẹ otẹrọnọ ma wo ọwhọ nọ ma bi ro ru iruo ziezi hi evaọ ukoko na, ma tẹ be thakpi ru umutho jọ ọvo? Pọl ọ jọ ileta nọ o kere se ahwo Filipai ta nọ: ‘Ọghẹnẹ ọ rrọ eva rai ru iruo re iroro gbe iruo rai e wha evawere sei.’ Ẹhẹ, Jihova ọ rẹ sae jọ eva mai ru iruo, o ve duobọte isiuru mai.—Fil. 2:13; 4:13.

10 Kọ ma gbẹ yare Jihova re o fi obọ họ kẹ omai ru oreva riẹ? Ere Devidi ovie na o ru. Ọ lẹ nọ: “Dhesẹ idhere ra kẹ omẹ, O ỌNOWO; re [who wuhrẹ] omẹ obọ eda idhere ra. Jọ uzẹme ra su omẹ, re who wuhrẹ omẹ, keme whẹ họ Ọghẹnẹ usiwo mẹ; whẹ họ ẹruore mẹ bẹsenọ oke u ro kpo.” (Ol. 25:4, 5) Ma rẹ sai ru epọvo na, lẹ inọ Jihova o fi obọ họ kẹ omai ru oreva riẹ. Ma te roro kpahe epanọ eva e rẹ were Jihova Ọghẹnẹ gbe Ọmọ riẹ te nọ ma te bi ru iruo rai, oma o rẹ wọ omai kẹ ai uyere. (Mat. 26:6-10; Luk 21:1-4) Uyere yena o rẹ wọ omai yare Jihova inọ o fi obọ họ kẹ omai wo ẹnyaharo abọ-ẹzi. Aizaya ọruẹaro na o fi emamọ oriruo h’otọ k’omai. Nọ o yo okenọ Jihova ọ nọ inọ: “Ono me re viẹ, ono ọ rẹ nya kẹ omai?” Ọruẹaro na ọ tẹ kpunu nọ: “Mẹ na! Vi omẹ.”—Aiz. 6:8.

Ẹvẹ Ma rẹ Sai ro Wo Ẹnyaharo?

11. (a) Fikieme o rọ gwọlọ nnọ inievo-emezae a re te kẹ ewha-iruo evaọ ukoko na? (b) Ẹvẹ oniọvo-ọmọzae ọ sai ro te kẹ ewha-iruo?

11 Ahwo nọ i bu te 289,678 eye e jọ akpọ-soso họ-ame evaọ ukpe iruo 2008, fiki onana ma gwọlọ inievo-emezae nọ a rẹ kẹ ewha-iruo evaọ ukoko na. Eme oniọvo-ọmọzae o re ru kpahe ẹgwọlọ nana? Ọ rẹ daoma re ọ nyate utee nọ Ikereakere na i fihọ kẹ idibo iruiruo gbe ekpako. (1 Tim. 3:1-10, 12, 13; Tait. 1:5-9) Ẹvẹ oniọvo-ọmọzae ọ sai rọ nyate utee Ikereakere utiọye na? Ẹkwoma obọ nọ o re wo ziezi evaọ usiuwoma ota na, ajọwha nọ o re ro ru iruo nọ a kẹ riẹ evaọ ukoko na, oma nọ ọ rẹ dawo re ọ kpahe emamọ uyo evaọ iwuhrẹ, gbe inievo na nọ ọ rẹ whẹtiẹ h’oma. Ere oruo u re dhesẹ nọ o rri iruo riẹ evaọ ukoko na ghaghae.

12. Ẹvẹ izoge a rẹ sai ro dhesẹ ọwhọ nọ a wo evaọ ukoko na?

12 Eme inievo-emezae nọ e rrọ emoha a re ru re a sae nyaharo evaọ ukoko na? A rẹ daoma re a wo eriariẹ Ikereakere na re a ruẹsi wo ‘areghẹ gbe otoriẹ abọ-ẹzi.’ (Kọl. 1:9) Osegboja nọ a re ro wuhrẹ Ebaibol na gbe iwuhrẹ ukoko nọ a re kpohọ ẹsikpobi i re fi obọ họ kẹ ai wo eriariẹ Ikereakere na. Inievo-emezae nọ e rrọ emoha a rẹ sae jẹ daoma re a rueva “ẹthẹ iruo” nọ u rovie fihọ evaọ abọ sa-sa ọrọ odibọgba oke-kpobi na. (1 Kọr. 16:9) Uzuazọ mai kpobi nọ ma re ro ru iruo Jihova o rẹ wha evawere gbe eghale buobu se omai.—Se Ọtausiuwoma Na 12:1.

13, 14. Idhere vẹ inievo-emetẹ a sai ro dhesẹ nnọ a rri ẹkabọ rai evaọ ukoko na ghaghae?

13 Inievo-emetẹ a rẹ sai je dhesẹ inọ a rri iruo rai ghaghae onọ a bi ro ru Olezi 68:11 gba. Ma jọ etẹe se nọ: ‘ỌNOWO o jie uzi na; eyae nọ e be wha emamọ usi na a rrọ buobu.’ Obọdẹ edhere jọ nọ inievo-emetẹ a re ro dhesẹ ovuhumuo kẹ ẹkabọ rai evaọ ukoko na họ usiuwoma nọ a rẹ ta. (Mat. 28:19, 20) Fikiere, inievo-emetẹ a tẹ be dawo utho ẹgba rai kpobi evaọ usiuwoma na yọ a bi dhesẹ inọ a rri ẹkabọ rai ghaghae evaọ ukoko na.

14 Okenọ Pọl o je kere ileta se Taitọs, ọ ta nọ: “Ru eyae nọ ekpako na epọvona, re a rọ oma totọ evaọ eyero rai, . . . a re wuhrẹ ahwo onọ uwoma, a vẹ rọ ere wuhrẹ uvovoeyae na, re a you ezae rai jegbe emọ rai, a ve je wo areghẹ kare [ọfariẹ-ogbe], ruiruo eyero-uwou, jọ wowolẹ, a vẹ jẹ hẹ romakpotọ kẹ ezae rai re a siọ ẹme Ọghẹnẹ ba ẹfuọ.” (Tait. 2:3-5) Inievo-emetẹ nọ e kpako ziezi a wo obufihọ gaga evaọ ukoko na. A tẹ be rọ adhẹẹ kẹ inievo nọ e be kobaro na, a tẹ be gẹgọ nọ ọ rrọ kpatiẹ, jẹ be whaha ekpehre ighe-iriwo, yọ a bi fi emamọ oriruo h’otọ kẹ amọfa je dhesẹ nnọ a rri ẹkabọ rai evaọ ukoko na ghaghae.

15. Eme oniọvo-ọmọtẹ nọ o wo ọzae he ọ rẹ sai ru re ọ whaha ọkora?

15 Ẹsejọ o rẹ jọ bẹbẹ kẹ oniọvo-ọmọtẹ nọ o wo ọzae he re o rri omariẹ wọhọ ohwo nọ ọ be zọhọ fihọ ẹnyaharo ukoko na. Oniọvo-ọmọtẹ jọ nọ o wo iroro nana ọ ta nọ: “Ohwo nọ o wo ọzae he ọ rẹ jọ ọkora ẹsejọ.” Nọ a nọe epanọ ọ be sai ro thihakọ onana, ọ ta nọ: “Olẹ gbe uwuhrẹ Ebaibol i bi fi obọ họ kẹ omẹ ruẹ nnọ mẹ rrọ ghaghae evaọ ukoko na. Uwuhrẹ Ebaibol u ru omẹ riẹ nnọ mẹ rrọ ghaghae kẹ Jihova. Fikiere, mẹ tẹ be daoma fi obọ họ kẹ amọfa evaọ ukoko na. Onana u te bi fi obọ họ kẹ omẹ nọ mẹ gbẹ be rọ tẹrovi oma mẹ ọvo ho.” Wọhọ epanọ Olezi 32:8 o ta, Jihova ọ ta kẹ Devidi nọ: “Ẹro mẹ me re ti ro su owhẹ.” Ẹhẹ, Jihova o bi muẹrohọ idibo riẹ omomọvo, te inievo-emetẹ nọ i wo ezae he, yọ o ti fi obọ họ kẹ ai kpobi ruẹ nnọ a rrọ ghaghae evaọ ukoko na.

Ruabọhọ Iruo nọ I Te Owhẹ!

16, 17. (a) Fikieme uzizie Jihova nọ ma jẹrehọ re ma jọ ukoko riẹ o rọ rrọ iroro nọ e mai woma nọ ma jẹ no? (b) Ẹvẹ ma sae rọ ruabọhọ iruo nọ i te omai evaọ ukoko Jihova?

16 Jihova ọ rọ fiki uyoyou riẹ ru ei lọhọ re idibo riẹ kpobi a wo emamọ usu kugbei. Jesu ọ ta nọ: “Ohwo ọvo ọ sai bru omẹ tha ha ajokpa nọ Ọsẹ nọ o vi omẹ ze o si rie.” (Jọn 6:44) Evaọ usu ahwo-akpọ nọ i bu te ima-idu buobu, Jihova o zizie omai re ma jọ ukoko riẹ nẹnẹ. Uzizie onana nọ ma jẹrehọ na họ iroro nọ e mai woma nọ ma jẹ no. U ru uzuazọ mai woma no. Yọ a re gbiku eva nọ e be were omai hi fikinọ ma wo iruo nọ ma be jọ ukoko na ru.

17 Ọso-ilezi na ọ ta nọ: “O ỌNOWO me you ẹria uwou ra.” Ọ tẹ jẹ so nọ: “Owọ mẹ u dikihẹ otọ opẹpẹriẹ; eva udevie ogbotu na me je ti jiri ỌNOWO.” (Ol. 26:8, 12) Ọghẹnẹ uzẹme na ọ ruẹrẹ oria họ kẹ omai omomọvo evaọ ukoko riẹ. Ma te bi lele ọruẹrẹfihotọ ukoko na jẹ be rọ ọwhọ ru iruo Ọghẹnẹ, ma te ruabọhọ iruo nọ i te omai evaọ ukoko Jihova.

Kọ Whọ Kareghẹhọ?

• Ẹvẹ ma sae rọ ta nnọ ohwo kpobi o wo ẹkabọ riẹ evaọ ukoko na?

• Ẹvẹ ma sai ro dhesẹ nọ ma rri ẹkabọ mai ghaghae evaọ ukoko Ọghẹnẹ?

• Eware vẹ e rẹ sai kpomahọ utho nọ ma rẹ sai ru evaọ ukoko na?

• Ẹvẹ izoge Ileleikristi gbe enọ e kpako no a sai ro dhesẹ inọ a rri ẹkabọ rai ghaghae?

[Enọ Uwuhrẹ]

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 16]

Ẹvẹ inievo-emezae a sai ro te kẹ ewha-iruo evaọ ukoko na?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 17]

Ẹvẹ inievo-emetẹ a sai ro dhesẹ nnọ a rri ẹkabọ rai ghaghae evaọ ukoko na?