Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Iviuwou Ileleikristi—“Wha Ruẹrẹ Oma Kpahe”

Iviuwou Ileleikristi—“Wha Ruẹrẹ Oma Kpahe”

Iviuwou Ileleikristi—“Wha Ruẹrẹ Oma Kpahe”

“Wha ruẹrẹ oma kpahe i re; keme okenọ wha roro ho Ọmọ ohwo ọ rẹ te tha.”—LUK 12:40.

1, 2. Fikieme ma re ro ru lele ohrẹ Jesu na inọ ma “ruẹrẹ oma kpahe”?

“NỌ Ọmọ ohwo ọ te tha eva oruaro riẹ” re ọ hẹriẹ ahwo ‘ọjọ no ọjọ,’ eme ọ te via kẹ owhẹ avọ uviuwou ra? (Mat. 25:31, 32) Nọ onana o te via evaọ okenọ ma rẹro riẹ hẹ na, o r’oja gaga re ma ru lele ohrẹ Jesu na inọ ma “ruẹrẹ oma kpahe.”—Luk 12:40.

2 Uzoẹme nọ o vrẹ na o ta kpahe epanọ omomọvo evaọ uviuwou ọ sai ro fi obọ họ kẹ uviuwou na soso re o jaja aro vi evaọ abọ-ẹzi ẹkwoma ọvuọ owha-iruo riẹ nọ omomọvo o re se gboja. Joma ta kpahe idhere efa nọ ma sai ro fi obọ họ kẹ ahwo uviuwou mai nyaharo evaọ abọ-ẹzi.

Ru Ẹro Ra Lọhọ

3, 4. (a) Eme iviuwou Ileleikristi a rẹ yọrọ oma kẹ? (b) Eme u dhesẹ re ma ru ẹro mai lọhọ?

3 Re iviuwou a sae ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹtha Kristi, a rẹ ruẹ nọ a tẹrovi eware abọ-ẹzi. A rẹ yọrọ oma re eware akpọ na e siọ oke rai ba ẹrehọ. Nọ o rọnọ ilale efe o lẹliẹ iviuwou buobu kie no egagọ uzẹme no na, u fo re ma roro kpahe eme nọ Jesu ọ ta kpahe ẹro nọ ma re ru lọhọ. (Se Matiu 6:22, 23.) Wọhọ epanọ ukpẹ u re lo kẹ omai re ma ruẹse ruẹ edhere na, eware nọ ma rọ ibiaro ruẹ e rẹ sai fi obọ họ k’omai yeri uzuazọ re ma seba ezoruẹ.—Ẹf. 1:18.

4 Re ibiaro mai e sae ruẹ ude ziezi, e rẹ kare ẹbẹbẹ, e vẹ jẹ tẹrovi oware nọ ma bi rri na. Ere ibiaro abọ-ẹzi mai e rrọ. Re ma ru ibiaro mai lọhọ, u dhesẹ nọ oware ovo ma rẹ tẹrovi. Ukpenọ ma rẹ rọ ilale efe karo jẹ rehọ oke mai kpobi le eware iwo nọ uviuwou mai o gwọlọ, ma rẹ tẹrovi eware abọ-ẹzi. (Mat. 6:33) Onana u dhesẹ nọ umutho nọ ma wo o rẹ da omai ẹro, ma vẹ rọ egagọ Ọghẹnẹ karo evaọ uzuazọ mai.—Hib. 13:5.

5. Ẹvẹ ọmọtẹ jọ o ro dhesẹ nọ ọ tẹrovi Ọghẹnẹ ọgọ?

5 Irere buobu i re noi ze nọ ma te wuhrẹ emọ mai re a ru ẹro rai lọhọ. Roro kpahe oriruo ọmọtẹ jọ nọ ọ rrọ obọ Ẹtiopia. Ọ daoma evaọ isukulu te epanọ, nọ o nwrotọ no, a tẹ ta kẹe nọ a re wuhrẹ iẹe ọvọvẹ evaọ isukulu ikpehru. Rekọ fikinọ ọ tẹrovi egagọ Jihova, ọ tẹ se. Oyena o vrẹ no, a tẹ kẹe iruo nọ a rẹ jọ hwae isiso idu esa [₦600,000] kamara kamara, onana yọ osa ulogbo evaọ orẹwho riẹ. Rekọ ọmọtẹ na ọ tẹrovi iruo ọkobaro. O du nọ ọsẹgboni riẹ hẹ re ọ tẹ siọ iruo na. Eme ọsẹgboni riẹ a ru nọ a yo oware nọ ọmọtẹ rai o ru? Eva e were rai, a tẹ ta kẹe nọ oware nọ o ru na o vọ rae eva.

6, 7. Enwoma vẹ ma rẹ yọroma kẹ?

6 Who te rri eme ọ Jesu nọ e rrọ Matiu 6:22, 23 na kokodo, whọ rẹ ruẹ inọ ọ vẹvẹ unu kpahe uvo-uthei. Wọhọ epanọ Jesu ọ ta, ẹro ohwo o gbe woma hayo lọhọ họ, o ve “yoma.” Ẹro nọ o “yoma” ọ rẹ gwọlọ eware amọfa hayo gwọlọ ikpeware. Ẹvẹ Jihova o rri ẹgwọlọ eware amọfa hayo uvo-uthei? Ebaibol ọ ta nọ: “Rekọ igberedha, gbe egbegbe kpobi, hayo eware amọfa eguọlọ, ufo re a gbẹ jọ udevie rai fodẹ ae he.”—Ẹf. 5:3.

7 Dede nọ o rẹ sae lọhọ re ma riẹ ohwo nọ o wo uvo-uthei, o rrọ bẹbẹ re ma rọwo inọ ma wo ẹbẹbẹ yena. Fikiere, o rrọ oware areghẹ re ma kezọ kẹ ohrẹ Jesu na inọ: “Wha yọrọ oma, re wha si oma rai no uru eware eguọlọ kpobi.” (Luk 12:15) Onana o gwọlọ inọ ma rẹ kiẹ oma mai riwi re ma riẹ eware nọ ma be ginẹ tẹrovi. Iviuwou Ileleikristi a re roro gaga kpahe oke gbe ugho nọ a be raha fihọ eware ẹkeriotọ, erọ aruọzaha, gbe ekwakwa eyero akpọ.

8. Ẹvẹ ma sai ro ru ẹro mai lọhọ evaọ eware edẹ?

8 Re ma tẹ te dẹ oware jọ, orọnikọ sọ ma wo ugho nọ ma rẹ rọ dẹ oware na ọvo ma re roro kpahe he. Ma re je roro kpahe eware nana: ‘Kọ me ti wo oke nọ mẹ rẹ rọ rehọ oware na ru iruo, mẹ vẹ jẹ rẹrote ei ziezi? Ẹvẹ o te raha oke te re mẹ tẹ riẹ epanọ a rẹ rehọ oware nana ru iruo ziezi?’ Whai izoge, wha dhẹ lele eware kpobi nọ a be jọ akpọ na ghoro ho, re wha raha igho buobu rọ dẹ iwu ekpokpọ gbe eware efa. Wo oma-oyọrọ. Ofariẹ, roro sọ ẹdẹ oware jọ u ti fi obọ họ kẹ uviuwou ra ruẹrẹ oma kpahe kẹ oke nọ Jesu ọ te tha re ọ raha irumuomu. Fievahọ eyaa nọ Jihova ọ ya na, inọ: “Mẹ sae se owhẹ ba hayo kiukeku owhẹ gbehe.”—Hib. 13:5.

Le Itee Abọ-Ẹzi

9. Erere vẹ o re noi ze nọ uviuwou u te bi le itee abọ-ẹzi?

9 Edhere ọfa nọ ahwo uviuwou a sae rọ bọ ẹrọwọ rai ga je fiba ẹnyaharo abọ-ẹzi ọrọ uviuwou na soso họ, itee abọ-ẹzi nọ a re fihọ, a ve je le ai t’obọ. Ere oruo u re fi obọ họ kẹ uviuwou na riẹ epanọ a bi wo ẹnyaharo te evaọ egagọ Jihova, a vẹ jẹ riẹ eware efa nọ u fo nọ a rẹ raha oke kẹ.—Se Ahwo Filipai 1:10.

10, 11. Itee abọ-ẹzi vẹ uviuwou ra u bi le, kọ evẹ wha gwọlọ le evaọ obaro?

10 Nọ uviuwou u te wo utee nọ ohwo kpobi evaọ uviuwou na ọ rẹ sae nyate lọlọhọ, o rẹ wha erere ze. Wọhọ oriruo, uviuwou o sai wo utee obe okpẹdẹ nọ a re se kẹdẹ kẹdẹ. Eme nọ omomọvo ọ be kpahe i re fi obọ họ kẹ ọnọ o wuzou uviuwou na riẹ epanọ a nyaharo te no evaọ abọ-ẹzi. Nọ uviuwou u te wo utee Ebaibol nọ a re se kugbe o rẹ lẹliẹ emọ na riẹ obe se ziezi, u ve je fi obọ họ kẹ ai wo otoriẹ eria Ebaibol. (Ol. 1:1, 2) Kọ ma gbẹ daoma re ma ruẹ nọ elẹ mai i bi no omai udu ze vi epaọ ọsosuọ? Utee ofa nọ uviuwou ọ rẹ sai fihọ họ, epanọ a sae rọ mọ abọ sa-sa ọrọ ubi ẹzi na. (Gal. 5:22, 23) Kọ ẹvẹ kpahe ọdawẹ nọ ma re wo kẹ ahwo nọ ma nyaku evaọ usiuwoma ota? Nọ uviuwou u te bi ru ere, u re fi obọ họ kẹ emọ wo ohrọ kẹ amọfa, o vẹ jẹ lọhọ kẹ ae re a wo isiuru iruo ọkobaro oke-kpobi hayo orọ imishọnare.

11 Kọ wha gbe roro kpahe itee nọ uviuwou rai o rẹ sai le? Kọ uviuwou ra o sai fi utee họ orọ oke nọ wha rẹ raha ziezi evaọ usiuwoma ota? Kọ wha sai wuhrẹ epanọ wha rẹ sae rọ rehọ ifonu ta usiuwoma, ta usiuwoma evaọ iyẹrẹ, hayo evaọ oria eki-ọthuọ? Kọ ẹvẹ kpahe usiuwoma ota evaọ eria nọ a jẹ gwọlọ iwhowho-uvie? Kọ ohwo jọ evaọ uviuwou na ọ sai wuhrẹ ẹvẹrẹ ọkpokpọ re ọ sae ta usiuwoma kẹ enọ i no erẹwho efa ze?

12. Eme enọ i wuzou uviuwou a rẹ sai ru re a fi obọ họ kẹ uviuwou rai wo ẹnyaharo abọ-ẹzi?

12 Whai enọ i wuzou uviuwou, wha muẹrohọ eria nọ uviuwou rai o jọ gwọlọ ẹnyaharo. Wha ve fi ugogo itee họ nọ i re fi obọ họ k’owhai le eware nọ who muẹrohọ na t’obọ. Itee nọ who re fihọ e rẹ jọ enọ uviuwou ra o rẹ sai le mu. (Itẹ 13:12) Evaọ uzẹme, o rẹ rehọ oke re wha le emamọ itee t’obọ. Fikiere wha rehọ oke jọ nọ wha je ro rri etẹlivisiọno ro le itee na. (Ẹf. 5:15, 16) Daoma gaga re whẹ avọ uviuwou ra wha le itee nọ wha fihọ t’obọ. (Gal. 6:9) Uviuwou nọ u bi le itee abọ-ẹzi u ti ru “re ahwo kpobi a ruẹ ẹnyaharo” riẹ.—1 Tim. 4:15.

Hai Ru Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou Ẹsikpobi

13. Enwene vẹ a ru kpahe iwuhrẹ mai, kọ enọ vẹ ma re roro kpahe?

13 Obọdẹ oware jọ nọ u re fi obọ họ kẹ iviuwou “ruẹrẹ oma kpahe” kẹ ẹtha Ọmọ ohwo họ, enwene ologbo jọ nọ a ru kpahe iwuhrẹ mai evaọ January 1, 2009. Ukpenọ ma rẹ rọ ẹdẹ ọfa kpohọ Uwuhrẹ Obe Ukoko, a te fi ewuhrẹ na họ ẹdẹ nọ ma re ru Isukulu Odibọgba Esuo-Ọghẹnẹ gbe Ewuhrẹ Odibọgba na. A ru enwene nana re iviuwou Ileleikristi a fi owọwọ jọ họ koka koka nọ a re ro ru uwuhrẹ Ebaibol uviuwou rai. Anwẹnọ a ro ru enwene yena, ma rẹ sae nọ oma mai nọ: ‘Kọ mẹ be rọ uvẹ yena ru Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou hayo ru uwuhrẹ omobọ mẹ? Kọ mẹ nyate ẹjiroro nọ a ro ru ọruẹrẹfihotọ na no?’

14. (a) Eme họ ugogo ẹjiroro Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou hayo orọ omobọ ohwo? (b) Fikieme owọwọ jọ nọ ma re fihọ kẹ Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou o rọ r’oja?

14 Ugogo ẹjiroro ọrọ Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou hayo uwuhrẹ omobọ ohwo họ re ma si kẹle Ọghẹnẹ ziezi. (Jem. 4:8) Nọ ma tẹ be rehọ oke ro wuhrẹ Ebaibol na ẹsikpobi je wo eriariẹ ziezi kpahe Ọnọ ọ ma omai, usu mai kugbei o te jọ gaga. Epanọ ma si kẹle Jihova te, ere oma o te wọ omai te re ma rehọ ‘eva mai kpobi, ẹzi mai kpobi, iroro mai kpobi, gbe ogaga mai kpobi you’ rie. (Mak 12:30) Evaọ uzẹme, ma gwọlọ yoẹme kẹ Ọghẹnẹ re ma jẹ rọ aro kele iei. (Ẹf. 5:1) Fikiere, Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou nọ ma re ru ẹsikpobi u re fi obọ họ kẹ ahwo uviuwou mai “ruẹrẹ oma kpahe” nọ ma be hẹrẹ ‘uye ulogbo’ nọ a ruẹaro riẹ na. (Mat. 24:21) Onana o r’oja otẹrọnọ ma gwọlọ zọ.

15. Ẹvẹ Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou u re kpomahọ oghẹrẹ nọ ahwo uviuwou na a bi yeri kugbe ohwohwo?

15 Ẹjiroro ọfa ọrọ Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou na họ re u fi obọ họ kẹ ahwo uviuwou na si kẹle ohwohwo ziezi. Oke nọ a rẹ raha kugbe rọ ta ẹme kpahe Ọghẹnẹ koka koka u re kpomahọ oghẹrẹ nọ ahwo uviuwou na a re yeri kugbe ohwohwo. Nọ ọzae avọ aye a te bi wuhrẹ Ebaibol kugbe, a rẹ kẹle ohwohwo ziezi. (Se Ọtausiwoma Na 4:12.) Nọ esẹgbini gbe emọ a te bi wuhrẹ Ebaibol kugbe, o rẹ mae lọhọ re a wo uyoyou, onọ o rrọ “ọwhẹgbe eware kpobi.”—Kọl. 3:14.

16. Gbiku kpahe epanọ inievo-emetẹ esa jọ a bi ro wo erere no uwuhrẹ Ebaibol nọ a bi ru kugbe ze.

16 Roro kpahe epanọ inievo-emetẹ esa jọ nọ a kru ukoko ga ziezi a ro wo erere no ọruẹrẹfihotọ uwuhrẹ Ebaibol ze. Dede nọ a rrọ inievo eva ha, inievo-emetẹ esa nana nọ e kpako no nọ e rrọ eyae-uku na a be rria ẹwho ọvona yọ a rrọ egbẹnyusu ikpe buobu no. Fikinọ a gwọlọ nọ a re kuomagbe ẹsibuobu re a wuhrẹ kpahe Ọghẹnẹ, a te fi owọwọ jọ họ nọ a re ro wuhrẹ Ebaibol kugbe. A tẹ rọ obe na “Bearing Thorough Witness” About God’s Kingdom ro muhọ. Ọjọ evaọ usu rai ọ ta nọ: “Ma be reawere uwuhrẹ na te epanọ ma be rọ raha vrẹ auwa ọvo. Ma rẹ jọ udu mai roro kpahe iyero nọ inievo mai evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ a rẹriẹ ovao ku, gbe oware nọ ma re ru otẹrọnọ ma rẹriẹ ovao ku iyero itieye. Ma vẹ daoma fi eware nọ ma wuhrẹ na họ iruo nọ ma tẹ rrọ usiuwoma. Onana u bi ru omai reawere usiuwoma ota mai vi epaọ ọsosuọ.” U te no ẹnyaharo abọ-ẹzi nọ inievo nana a wo no, ọruẹrẹfihotọ nana u ru rai si kẹle ohwohwo ziezi. A ta nọ: “Ọruẹrẹfihotọ nana ọ were omai gaga.”

17. Eme wha re ru re erere o no Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou ze?

17 Kọ ẹvẹ kpahe owhẹ? Erere vẹ who bi wo no uwuhrẹ Ebaibol uviuwou hayo orọ omobọ ra ze? Otẹrọnọ who bi ru ei kẹse kẹse he, who ti wo erere no ọruẹrẹfihotọ nana ze vọvọ họ. Ohwo kpobi evaọ uviuwou na ọ rẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ uwuhrẹ na evaọ oke nọ wha fihọ. Wha rẹ kẹ eware nọ i fioka ha uvẹ hẹ re i kpomahọ oke na. Ofariẹ, wha re wuhrẹ eware nọ e te jọ erere rọ kẹ uviuwou rai. Eme whọ rẹ sai ru re ohwo kpobi ọ reawere uwuhrẹ na? Rehọ onaa ru uwuhrẹ na re whọ jẹ ruẹ nọ oria uwuhrẹ na o kare edo.—Jem. 3:18. *

Jaja Aro Vi jẹ “Ruẹrẹ Oma Kpahe”

18, 19. Nọ ma riẹ nọ Ọmọ ohwo ọ be te tha kẹle na, ẹvẹ onana u re kpomahọ owhẹ avọ uviuwou ra?

18 Eware iyoma nọ e be via evaọ oke mai na e kẹ imuẹro inọ anwọ 1914 edẹ urere erọ akpọ omuomu Setan i ro muhọ. Amagẹdọn o t’otọ no. Kẹle na, Ọmọ ohwo ọ te nyaze te raha enọ e riẹ Ọghẹnẹ hẹ no. (Ol. 37:10; Itẹ 2:21, 22) Kọ onana u gbe kpomahọ owhẹ avọ uviuwou ra?

19 Kọ who bi ru lele ohrẹ Jesu na inọ who ru ẹro ra lọhọ? Nọ ahwo akpọ na a bi le efe, okpodẹ, hayo ekwa na, kọ uviuwou ra u bi le itee abọ-ẹzi? Kọ who bi ru Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou hayo orọ omobọ ra? Kọ o be kẹ owhẹ erere? Wọhọ epanọ ma ta evaọ uzoẹme nọ o vrẹ na, kọ who bi ru ẹkabọ ra gba wọhọ ọsẹ, oni, hayo ọmọ, re whọ rọ ere fi obọ họ kẹ uviuwou na soso jaja aro vi? (1 Tẹs. 5:6) Otẹrọ ere, kiyọ whọ “ruẹrẹ oma kpahe” no kẹ ẹtha Ọmọ ohwo.

[Oruvẹ-obotọ]

^ edhe-ẹme 17 Rọkẹ eware nọ wha re wuhrẹ gbe epanọ wha re ru re uviuwou na u wo erere jẹ reawere Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou na, rri Uwou-Eroro Na orọ October 15, 2009, ẹwẹ-obe avọ 29-31.

Eme Who Wuhrẹ No?

• Ta kpahe epanọ iviuwou Ileleikristi a rẹ “ruẹrẹ oma kpahe” ẹkwoma ọ . . .

ẹro nọ a re ru lọhọ.

itee abọ-ẹzi nọ a re fihọ je le t’obọ.

Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou nọ a re ru kẹse kẹse.

[Enọ Uwuhrẹ]

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 13]

Ẹro ọlọlọhọ o re fi obọ họ k’omai whaha ilale efe