Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Ẹvẹ Whọ rẹ Kẹ Ohwo Ohrẹ?

Ẹvẹ Whọ rẹ Kẹ Ohwo Ohrẹ?

Ẹvẹ Whọ rẹ Kẹ Ohwo Ohrẹ?

Kọ ohwo jọ ọ nya bru owhẹ ze kẹ ohrẹ no ẹdẹjọ? Wọhọ oriruo, kọ ohwo jọ ọ nọ owhẹ no ẹdẹjọ inọ: ‘Eme u fo nọ me re ru? Kọ who roro nọ u fo re me kpohọ ehaa nana? Kọ utee nana nọ mẹ gwọlọ le na u kiehọ? Kọ u fo re me lele ohwo nana nyusu orọo?’

Ahwo jọ a rẹ sae nya bru owhẹ tha re who fi obọ họ kẹ ae jẹ iroro nọ e rẹ sai kpomahọ usu rai kugbe egbẹnyusu rai, uviuwou rai, hayo Jihova. Diẹse uthubro ra u ti no ze? Ẹvẹ whọ be hae kẹ amọfa ohrẹ anwẹdẹ? Makọ iroro ilogbo hayo ekakao ahwo a gwọlọ nọ who fi obọ họ kae jẹ, obe Itẹ 15:28 o ta nọ, “ohwo nọ o kiẹrẹe o re roro didi epanọ ọ rẹ rọ kẹ uyo.” Roro kpahe epanọ ehri-izi Ebaibol isoi nọ ma te ta ẹme te na e sai ro fi obọ họ k’omai nọ ma tẹ be kẹ ohrẹ.

1 Daoma Wo Otoriẹ Ẹme nọ Ọ Rrọ Otọ.

“Ọnọ o ri yo ẹme he ọ vẹ kẹ uyo, yọ ugheghẹ gbe omovuọ obọ riẹ.”—ITẸ 18:13.

Re ma sae kẹ emamọ ohrẹ, o gwọlọ nọ ma rẹ riẹ ẹme nọ ọ r’otọ gbe eriwo ohwo nọ ọ be gwọlọ ohrẹ na. Wọhọ oriruo: Nọ ohwo jọ o te se owhẹ jẹ nọ owhẹ kpahe edhere nọ ọ mai woma nọ a sae rọ nyate uwou ra, eme u fo nọ whọ rẹ riẹ taure whọ sai fi obọ họ kẹe? Kọ whọ sae fodẹ edhere nọ ọ mai woma kẹe ababọ oria nọ ọ rrọ nọ whọ rẹ kake riẹ tao? Vievie! Epọvo na, re whọ sae kẹ emamọ ohrẹ u fo re whọ riẹ oware nọ ohwo nọ ọ gwọlọ ohrẹ na ọ rẹriẹ ovao dhe okioke yena gbe oware nọ o riẹe iroro. Kọ eware jọ e riẹ nọ e rẹ sai kpomahọ oghẹrẹ uyo nọ ma te kẹ? Ma gbe wo otoriẹ oware re ma te mu ohwo ohrẹ họ ẹkẹ hẹ, ohrẹ mai o rẹ sai tube ru ohwo na jọ gedegede, ọ gbẹ riẹ onọ o re ru hu.—Luk 6:39.

Nọ Ohwo na sọ O Ru Ekiakiẹ Jọ Kpahe Ẹme na No. O rẹ sai fo re ma nọ ohwo nọ ọ be gwọlọ ohrẹ mi omai na enọ wọhọ: “Ehri-izi Ebaibol vẹ who roro nọ e rẹ sai fi obọ họ evaọ ẹme nana?” “Ewoma hayo eyoma vẹ ọ rrọ tofẹ tofẹ iroro-ejẹ nọ e rrọ otọ k’owhẹ na?” “Kọ ekiakiẹ vẹ who ru no?” “Obufihọ vẹ ekpako ukoko ra, ọsẹgboni ra, ohwo nọ o bi wuhrẹ Ebaibol kugbe owhẹ hayo amọfa jọ a kẹ owhẹ no?”

Iyo enọ nana e rẹ sai fi obọ họ kẹ owhẹ riẹ epanọ ohwo na ọ daoma te no re ahwo a sai fi obọ họ kẹe. U te no ere no, ma rẹ sai roro kpahe ohrẹ nọ amọfa a kẹ no nọ ma be te kẹe ohrẹ na. Ma rẹ jẹ rọ enẹ riẹ sọ ohwo na ọ ginẹ gwọlọ ohrẹ hayo ọ gwọlọ nọ ma ta ‘onọ ọ guọlọ’ yo.—2 Tim. 4:3.

2 Whọ rọ Okpakpa Kẹ Ohrẹ Hẹ.

“Jọ kohwo kohwo o he yo vẹrẹ, ọ vẹ rọ ẹrera ruọ ẹme-ọta.”​—JEM. 1:19.

Fikinọ ma ginọ gwọlọ fi obọ họ, ma rẹ sae kẹ ohrẹ ababọ erorote. Kọ oyena u dhesẹ areghẹ, maero nọ ma tẹ be t’ẹme kpahe oware nọ ma ri ti ru ekiakiẹ kpahe he? Obe Itẹ 29:20 o ta nọ: ‘Whọ ruẹ ohwo nọ ọ rẹ ta eme avọ okpakpa? Ohwo ogheghẹ o wo ẹruore vi ei.’

Daoma ruẹ nọ oghẹrẹ nọ whọ rẹ kẹ ohrẹ o rọwo kugbe areghẹ nọ o no obọ Ọghẹnẹ ze. Nọ omara nnọ, ‘kọ iroro gbe “ẹzi akpọ na” o bi kpomahọ iroro mẹ?’ (1 Kọr. 2:12, 13) Kareghẹhọ inọ u te he re ma wo iroro iwoma ohwo nọ ma be kẹ ohrẹ fihọ eva ọvo. Nọ Pita ukọ na ọ riẹ kpahe iruo ilogbo nọ Jesu o rẹriẹ ovao dhe, ọ ta kẹe inọ: “Ọghẹnẹ ọ rẹ ghọ, Olori! Onana o rẹ sae via kẹ owhẹ hẹ.” Eme ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme nọ Pita ọ ta kẹ Jesu na ze? Nọ ohwo nọ ọ be kẹ ohrẹ ọ gbẹ yọroma ha, makinọ o wo emamọ eva kpahe omọfa, ọ rẹ sai “roro epanọ Ọghẹnẹ o re roro ho rekọ epanọ ahwo a re roro.” (Mat. 16:21-23) U re woma gaga otẹrọnọ ma re rorote re ma tẹ kẹ ohrẹ. U fo nọ ma rẹ kareghẹhọ inọ areghẹ Ọghẹnẹ o kpehru vi ọmai.—Job 38:1-4; Itẹ 11:2.

3 Rọ omaurokpotọ Rehọ Ẹme Ọghẹnẹ Ru Iruo.

“Mẹ be rọ oma obọ mẹ ru oware ovo ho, rekọ epanọ Ọsẹ o wuhrẹ omẹ, mẹ rọ ta eme eware enana.”—JỌN 8:28.

Kọ whọ te ta nọ, “Otẹrọnọ mẹ họ owhẹ, mẹ hai ti . . .”? O tẹ make rọnọ uyo onọ nọ a nọ owhẹ na o rrọ lọlọhọ, u fo re whọ rọ aro kele oriruo omaurokpotọ Jesu. Jesu o wo areghẹ gbe eriariẹ vi ohwo-akpọ kpobi; ghele na ọ ta nọ: “Mẹ ta orobọ mẹ hẹ; rekọ Ọsẹ [na] ọye ọ kẹ omẹ ujaje onọ mẹ rẹ ta gbe eme oware nọ mẹ rẹ ta.” (Jọn 12:49, 50) Iwuhrẹ gbe ehrẹ Jesu kpobi e jẹ rọwo kugbe oreva Ọsẹ riẹ.

Wọhọ oriruo, obe Luk 22:49 o ta nọ ilele Jesu a nọ riẹ sọ u woma re a họre enọ e jẹ gwọlọ mu ei. Olele jọ ọ rọ ọgbọdọ nyawo ohwo jọ. Muẹrohọ inọ obe Matiu 26:52-54 u dhesẹ nnọ makọ evaọ otọ uyero nana, Jesu ọ jiroro kugbe olele nana kpahe oreva Jihova. Fikinọ Jesu ọ riẹ ehri-izi nọ e rrọ obe Emuhọ 9:6 gbe eruẹaruẹ nọ e rrọ Olezi avọ 22 gbe Aizaya uzou avọ 53, ọ kẹ ohrẹ nọ u siwi uzuazọ ahwo yọ onana o were Jihova.

4 Rehọ Ebe Ukoko na Ru Ekiakiẹ.

“Kọ ono họ odibo oruọzewọ, nọ o wo areghẹ nọ olori riẹ o fihọ, nọ o riwi uwou riẹ, re nọ oke u te ọ rehọ emu kẹ ae na?”—MAT. 24:45.

Jesu ọ rehọ utu ọrigbo nọ o fievahọ mu re o rehọ ẹme Ọghẹnẹ wuhrẹ idibo riẹ evaọ ẹruoke. Taure whọ tẹ kẹ ohrẹ kpahe iroro-ejẹ ilogbo, kọ whọ be hae romatotọ ru ekiakiẹ evaọ ebe ukoko na?

Obe na Watch Tower Publications Index gbe Watchtower Library * i re fi obọ họ k’omai kiẹ kpahe eware buobu lọlọhọ. O te jọ oware orithọ gaga re ohwo o gbabọkẹ ehri evuẹ nana. Izoẹme buobu e riẹ nọ a ruẹrẹhọ nọ i re fi obọ họ kẹ ohwo nọ ọ bẹ gwọlọ ohrẹ. Kọ who wo onaa ziezi evaọ obọ nọ who re fihọ kẹ amọfa kiẹ kpahe ehri-izi Ebaibol je roro didi kpahe Ẹme Ọghẹnẹ? Wọhọ epanọ ohwo nọ ọ riẹ edhere o re dhesẹ edhere kẹ owhẹ re whọ sae nya te obonọ whọ be nya na, ere ekwakwa nọ ma re ro ru ekiakiẹ i re fi obọ họ kẹ ohwo jẹ emamọ iroro re ọ sae daji edhere uzuazọ na.

Ekpako ukoko buobu a wuhrẹ iwhowho-uvie no epanọ a rẹ rehọ Index hayo Watchtower Library ru ekiakiẹ, be rọ ere fi obọ họ kẹ ae fi ehrẹ Ebaibol h’iruo evaọ uzuazọ rai. Obufihọ utioye na u re ru nọ iwhowho-uvie a sae rọ jẹ emamọ iroro kpahe ẹbẹbẹ nọ a rẹriẹ ovao dhe, u re je ru ai wo ẹzi ekiakiẹ a vẹ rọ ere fievahọ ọruẹrẹfihotọ nọ Jihova o bi ro wuhrẹ idibo riẹ. Enẹ a re ro “wo areghẹ te epanọ a sae [rọ] hẹriẹ uwoma no uyoma.”—Hib. 5:14.

5 Whọ Ta Oware nọ Amọfa A re Ru Kẹ Ae He.

“Ọvuọ uye riẹ ọ rẹ te wha.”—GAL. 6:5.

Ohwo kpobi ọ rẹ jiroro kẹ omariẹ kpahe ohrẹ nọ o re fi h’iruo. Jihova ọ kẹ omai uvẹ nọ ma rẹ rọ jiroro kẹ omamai sọ ma re ru lele izi riẹ hayo ma re ru lele ai hi. (Izie. 30:19, 20) Ẹsejọ oghẹrẹ iroro-ejẹ jọ e rẹ jariẹ nọ eria Ebaibol sa-sa i kie kpahe, fikiere ọnọ ọ be jiroro na ọ rẹ salọ kẹ omariẹ onọ o re ru lele. Nọ ma te roro kpahe ẹme nọ a wha bru omai ze na hayo epanọ ohwo na ọ kpako te, ma rẹ sae jẹ nọ omamai nọ, ‘Kọ me gine te ohwo nọ o re lele ohwo nana jiroro na?’ U fo re ma kpọ oghẹrẹ eme jọ bru ekpako ukoko, hayo otẹrọnọ ọnọ ọ be gwọlọ ohrẹ na yọ ọmaha, ma rẹ ta kẹe nọ jọ ọ wọ ẹme na bru ọsẹgboni riẹ.

[Oruvẹ-obotọ]

^ edhe-ẹme 20 Enẹna ma wo Watchtower Library nọ a ru fihọ CD-ROM evaọ evẹrẹ nọ i bu te 39 no. Yọ ma wo obe na Watch Tower Publications Index evaọ evẹrẹ nọ i bu vi 45 no.

[Ẹkpẹti/Uwoho nọ e rrọ ẹwẹ-obe avọ 8]

Eware nọ A Sai ro Ru Egagọ Uviuwou

Nọ wha te bi ru egagọ uviuwou, kọ u gbe fo re wha kiẹ gwọlọ iyo enọ jọ nọ a nọ owhai kẹle na? Wha rẹ sae kiẹ gwọlọ izoẹme gbe ehri-izi Ebaibol nọ e rẹ sai fi obọ họ kẹ ohwo nọ ọ nọ enọ itieye na. Wọhọ oriruo, ma rehọ iẹe nọ oniọvo jọ ọ nọ owhẹ sọ u fo re ọ nyusu orọo kugbe ohwo jọ. Nọ whọ tẹ be rehọ Index hayo Watchtower Library ru ekiakiẹ kpahe onana, kaki rri izoẹme nọ e mai kie kpahe iẹe. Wọhọ oriruo, whọ sae jọ Index na rri izoẹme na “Usu Ọmọtẹ avọ Ọmọzae” hayo “Orọo.” Kẹsena whọ vẹ jọ otọ uzoẹme na gwọlọ emagazini nọ i kie kpahe ẹme na. Nọ who te bi rri uzoẹme, muẹrohọ sọ a jọ etẹe riobọ kpohọ uzoẹme ofa nọ o mai kie kpahe oware nọ whọ be kiẹ gwọlọ na.

[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 9]

Eva e be were omai gaga inọ Jihova ọ be rọ ẹkwoma ukoko riẹ kẹ omai ehrẹ yọ u bi fi obọ họ k’omai kẹ amọfa uvi ehrẹ. Obe Ọtausiuwoma Na 12:11 o ta nọ: “Eme ohwo nọ o wo areghẹ e rẹ kpọ ohwo viẹ, gbe eme nọ othuru igodẹ o kokohọ na e wọhọ itu nọ a tehe yawo.” Wọhọ epanọ othuru-igodẹ ọ rẹ rehọ ọkpọ su igodẹ riẹ na, ere emamọ ohrẹ u re fi obọ họ “kpọ ohwo viẹ.” “Itu nọ a tehe yawo” ziezi e rẹ lẹliẹ oware ga. Epọvo na re, uvi ohrẹ o rẹ wha obọdẹ iyẹrẹ ze. Ohwo nọ o wo areghẹ o re wo evawere nọ o te roro kpahe eme nọ a riẹ kokohọ ziezi, eme nọ i dhesẹ areghẹ “othuru igodẹ” na, Jihova.

Hae ta oreva Jihova, Othuru-Igodẹ na nọ whọ tẹ be k’ohrẹ. Uvẹ-ọghọ riẹ o rro kẹhẹ re ma gaviezọ kẹ ohwo nọ ọ gwọlọ ohrẹ mi omai, ma vẹ jẹ kẹe emamọ ohrẹ nọ uvẹ utioye u te rovie. Nọ ohrẹ mai o tẹ rọwo kugbe ehri-izi Ebaibol, ohrẹ na o te jọ uvi ohrẹ, o vẹ jẹ wha ewoma se ọnọ ma kẹ ohrẹ na.