Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

Jesu O Wuhrẹ Ẹmeoyo

Jesu O Wuhrẹ Ẹmeoyo

Wuhrẹ Emọ Ra

Jesu O Wuhrẹ Ẹmeoyo

KỌ O rẹ jọ bẹbẹ kẹ owhẹ ẹsejọ re who yoẹme hayo ru oware nọ a ta kẹ owhẹ?— * O rrọ oware igbunu hu nọ o tẹ rrọ ere kẹ owhẹ. O rẹ jọ bẹbẹ kẹ ohwo kpobi ẹsejọ re o yoẹme. Kọ whọ riẹ inọ makọ Jesu dede o wuhrẹ ẹmeoyo?—

Kọ whọ riẹ ohwo nọ u fo inọ emaha kpobi a re yoẹme kẹ?— Ẹhẹ, esẹgbini rai. Ebaibol e ta nọ: “Wha yo ẹme enọ i yẹ owhai eva Ọnowo na.” (Ahwo Ẹfẹsọs 6:1) Ono họ ọsẹ Jesu?— Jihova Ọghẹnẹ, yọ Jihova yọ Ọsẹ mai re. (Matiu 6:9, 10) Rekọ whọ tẹ ta nọ Josẹf yọ ọsẹ Jesu, gbe inọ Meri họ oni riẹ, whọ ta gba re. Kọ whọ riẹ epanọ a ro zihe ruọ ọsẹgboni Jesu?—

Ukọ-odhiwu nọ a re se Gebriẹl ọ vuẹ Meri epanọ o ti ro zihe ruọ oni, dede nọ o ri lele ọzae wezẹ ẹdẹvo ho. Jihova ọ rọ edhere igbunu ru onana lọhọ. Enẹ Gebriẹl ọ ta kẹ Meri: “Ogaga Oride na ọ rẹ te rehọ uwoho ruru owhẹ; fiki ere, ọmọ nọ [who] re ti yẹ na, a re ti sei Ọrẹri, Ọmọ Ọghẹnẹ.”—Luk 1:30-35.

Ọghẹnẹ ọ rehọ uzuazọ Ọmọ riẹ evaọ obọ odhiwu, o te fi ei họ eva Meri. Kẹsena, Ọmọ na o te muhọ ẹro evaọ edhede Meri wọhọ epanọ ọmọ ọ rẹ jọ eva oni riẹ rro na. Nọ oware wọhọ emerae izii e te gba no, a te yẹ Jesu. Oke nana yọ Josẹf ọ rehọ Meri wọhọ aye no, onọ o soriẹ nọ ahwo buobu a ro roro inọ Josẹf họ ọsẹ Jesu dẹe. Rekọ uzẹme riẹ họ, Josẹf yọ ọsẹ kẹ Jesu fikinọ ọye ọ yọrọ e riẹ. Fikiere, a sae ta nọ esẹ ivẹ Jesu o wo!

Okenọ Jesu ọ jọ ikpe 12, o ru oware jọ nọ u dhesẹ nọ o you Jihova, Ọsẹ obọ odhiwu riẹ gaga. Wọhọ epanọ a jẹ hai ru, uviuwou Jesu u kpohọ erẹ ugbothabọ evaọ Jerusalẹm rọkẹ ehaa Ọnyavrẹ. Nọ ehaa na i kuhọ no nọ a je zihe kpobọ Nazarẹt, Josẹf avọ Meri a muẹrohọ họ inọ Jesu ọ rrọ kugbe ai hi. Kọ u gb’owhẹ unu inọ eme ọ soriẹ nọ Jesu ọ rọ thọrọ ae ẹro?—

Whaọ, evaọ oke yena yọ Josẹf avọ Meri a yẹ emọ efa no. (Matiu 13:55, 56) O sae jẹ jọnọ imoni rai jọ e jọ usu erẹ na re, wọhọ Jemis, Jọn gbe Zẹbẹdi ọsẹ rai, jekugbe Salomi, oni rai, ọnọ o wohọ nọ ọ jọ oniọvo Meri. Fikiere, o sae jọnọ Meri o je roro nọ Jesu ọ rrọ kugbe imoni rai na jọ.—Matiu 27:56; Mak 15:40; Jọn 19:25.

Nọ Josẹf avọ Meri a te ruẹ nọ Jesu ọ rrọ usu na ha, a tẹ dhẹ zihe kpobọ Jerusalẹm. A tẹ be rọ ọwhọwhọ gwọlọ ọmọ rai. Ẹdẹ avesa, a tẹ jọ etẹmpol rue riẹ. Meri ọ tẹ ta kẹe nọ: “Ẹvẹ who je ru omai ere? Ri, mẹ avọ ọsẹ ra ma rọ awa be guọlọ owhẹ.” Rekọ Jesu o te yo kẹe nọ: “Eme wha jẹ be guọlọ omẹ? Wha gbẹ riẹ nọ mẹ rẹ jọ eva uwou Ọsẹ mẹ?”—Luk 2:45-50.

Kọ who roro nọ o thọ re Jesu ọ kpahe ere kẹ oni riẹ?— Whaọ, ọsẹgboni riẹ a riẹ nọ o rẹ were Jesu re o kpohọ uwou Ọghẹnẹ kẹ egagọ. (Olezi 122:1) Kọ u gbe kiehọ re Jesu o roro nọ etẹmpol Ọghẹnẹ họ oria ọsosuọ nọ ọsẹgboni riẹ a hai kpohọ nyae jọ gwọlọ iẹe?— Uwhremu na, Meri o je roro kpahe ẹme nọ Jesu ọ ta na.

Didi uruemu Jesu o wo kẹ Josẹf avọ Meri?— Ebaibol e ta nọ: ‘Jesu avọ ae a te kpozi obọ Nazarẹt, o je yo ẹme rai.’ (Luk 2:51, 52) Eme ma rẹ sai wuhrẹ no oriruo Jesu ze?— Ẹhẹ, o gwọlọ nọ ma re yoẹme kẹ esẹgbini mai re.

Ghele na, o jọ lọlọhọ ẹsikpobi kẹ Jesu hu re o yoẹme—tubọ kẹ Ọsẹ obọ odhiwu riẹ dede.

Evaọ aso urere taure Jesu o te ti whu, ọ lẹ Jihova sọ ọ sai nwene iroro evaọ oware jọ nọ Jihova ọ gwọlọ nọ o ru. (Luk 22:42) Rekọ Jesu o yoẹme kẹ Ọghẹnẹ, dede nọ o jọ bẹbẹ kẹe. Ebaibol e ta nọ ‘o wuhrẹ ẹmeoyo eva udevie uye riẹ kpobi.’ (Ahwo Hibru 5:8) Kọ who roro nọ ma rẹ sai wuhrẹ ẹmeoyo re?—

[Oruvẹ-obotọ]

^ edhe-ẹme 3 Who te bi se onana kugbe emaha, usi nana — o rẹ kareghẹhọ owhẹ inọ who s’unu họ jẹ ta udu họ ae awọ re a kpahe ẹme.

ENỌ:

▪ Ẹvẹ Meri o ro zihe ruọ oni Jesu, kọ fikieme ma jẹ sae ta nọ Jesu o wo esẹ ivẹ?

▪ Fikieme ọsẹgboni Jesu a gbe muẹrohọ họ inọ Jesu ọ rrọ usu kugbe ai hi?

▪ Oria vẹ Jesu o rẹro nọ ọsẹgboni riẹ a rẹ jọ gwọlọ iẹe?

▪ Eme whọ rẹ sai wuhrẹ no oriruo Jesu ze?

[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 31]

Fikieme who je roro nọ Josẹf avọ Meri a hae kaki kpobọ etẹmpol nyae jọ gwọlọ Jesu?