Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Eme Who re Ru re Whọ Sae Rria Bẹdẹ Bẹdẹ?

Eme Who re Ru re Whọ Sae Rria Bẹdẹ Bẹdẹ?

Uyo nọ Ebaibol na ọ kẹ

 Ebaibol na ọ ta nọ: “Ohwo nọ o ru oware nọ Ọghẹnẹ ọ gwọlọ ọ te rria bẹdẹ bẹdẹ.” (1 Jọn 2:17, Holy Bible​—Easy-to-Read Version) Kọ eme Ọghẹnẹ ọ gwọlọ nọ who ru?

  •   Who re wuhrẹ kpahe Ọghẹnẹ gbe Ọmọ riẹ, Jesu. Jesu ọ lẹ se Ọghẹnẹ nọ: “Re a wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ, o gwọlọ nọ a rẹ riẹ owhẹ, Ọghẹnẹ uzẹme ọvo na, gbe ọnọ who vi ze na, Jesu Kristi.” (Jọn 17:3) Eme o gwọlọ re a “riẹ” Ọghẹnẹ gbe Jesu? Ma rẹ riẹ Ọghẹnẹ gbe Jesu nọ ma te bi wuhrẹ Ebaibol na je fi eware nọ ma bi wuhrẹ na họ iruo evaọ uzuazọ mai. a Ma rẹ jọ Ebaibol na ruẹ oghẹrẹ ohwo nọ Ọmemama mai na, Jihova Ọghẹnẹ, ọnọ ọ kẹ omai uzuazọ na ọ rrọ. (Iruẹru Ikọ 17:24, 25) Ebaibol na ọ tẹ jẹ vuẹ omai kpahe Ọmọ riẹ, Jesu, ọnọ o wo “eme uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ.”​—Jọn 6:67-69.

  •   Who re fi ẹrọwọ họ idhe ẹtanigbo Jesu. Jesu ọ ziọ otọakpọ na “re ọ gbodibo je siobọno uzuazọ riẹ rọkẹ ẹtanigbo.” (Matiu 20:28) Idhe ẹtanigbo Jesu na i ru nọ ahwo-akpọ a te rọ rria bẹdẹ bẹdẹ evaọ aparadase otọakpọ. b (Olezi 37:29) Jesu ọ ta nọ: “Ọghẹnẹ o you akpọ na gaga te epanọ o ro siobọno Ọmọ ọvo riẹ, re ohwo kpobi nọ o fi ẹrọwọ họ iẹe o gbe whu hu rekọ o ve wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ.” (Jọn 3:16) Onana u dhesẹ nọ re ma rọwo Jesu ọvo u te he. O gwọlọ nọ ma re ru lele iwuhrẹ riẹ evaọ uzuazọ mai je ru oreva Ọsẹ riẹ.​—Matiu 7:21; Jemis 2:17.

  •   Who re wo emamọ usu kugbe Ọghẹnẹ. Ọghẹnẹ ọ gwọlọ nọ ma si kẹle iẹe jẹ jọ ogbẹnyusu riẹ. (Jemis 2:23; 4:8) Ọghẹnẹ ọ rrọ bẹdẹ bẹdẹ yọ o re whu hu. Fikiere, ọ gwọlọ nọ egbẹnyusu riẹ a rẹ rria bẹdẹ bẹdẹ re. Ọghẹnẹ ọ jọ Ebaibol na vuẹ omai oware nọ ọ gwọlọ nọ ahwo kpobi nọ a be gwọlọ iẹe a re wo, ọ ta nọ: “Jọ whọ reawere uzuazọ bẹdẹ bẹdẹ.”​—Olezi 22:26.

Eriwo Ọthọthọ nọ Ahwo A Wo Kpahe Uzuazọ Ebẹdẹ Bẹdẹ

 Eriwo ọthọthọ: Ẹnyaharo ahwo-akpọ o te wha uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ ze.

 Uzẹme ẹme na: Dede nọ ahwo nọ a wo ẹnyaharo no evaọ ofẹ imu a ta nọ a ti ru nọ ahwo-akpọ a rẹ rọ rria krẹkri, omodawọ rai na o sae wha uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ ze he. Ọghẹnẹ ọvo họ ohwo nọ ọ rẹ sae kẹ omai uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ, keme obọ riẹ “uzuazọ u no ze.” (Olezi 36:9) Ọghẹnẹ ọ ya eyaa nọ ọ te “lọ uwhu no bẹdẹ bẹdẹ,” ọ vẹ te kẹ ahwo-akpọ kpobi nọ a yoẹme kẹe uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ.​—Aizaya 25:8; 1 Jọn 2:25.

 Eriwo ọthọthọ: Ahwo ovioma jọ ọvo a te rria bẹdẹ bẹdẹ.

 Uzẹme ẹme na: Ọghẹnẹ o re dhesẹ ọriẹwẹ hẹ. Ukpoye, “evaọ orẹwho kpobi, ohwo nọ ọ be dhozọ riẹ je bi ru oware nọ u kiehọ ọ rẹ jẹe rehọ.” (Iruẹru Ikọ 10:34, 35) Ahwo uyẹ sa-sa gbe ahwo nọ a no erẹwho sa-sa ze nọ a yoẹme kẹ Ọghẹnẹ a sae rria bẹdẹ bẹdẹ.

 Eriwo ọthọthọ: Uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ u ti fou eho.

 Uzẹme ẹme na: Ọghẹnẹ họ ọnọ ọ ya nọ ọ te kẹ omai uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ na, yọ o you omai, ọ tẹ jẹ gwọlọ nọ ma wo evawere. (Jemis 1:17; 1 Jọn 4:8) Ọ riẹ nọ re ma sai wo evawere, o gwọlọ nọ ma re ru emamọ iruo. (Ọtausiuwoma Na 3:12) Ọghẹnẹ ọ ya nọ ahwo nọ a te rria bẹdẹ bẹdẹ evaọ otọakpọ na, a ti wo emamọ iruo nọ e te wha erere se ai gbe amọfa.​—Aizaya 65:22, 23.

 Ofariẹ, ahwo nọ a te rria bẹdẹ bẹdẹ a ti wo uvẹ nọ a ti ro wuhrẹ kpahe Ọmemama na gbe eware nọ ọ ma. Ọ ma ahwo-akpọ avọ isiuru nọ a rẹ rọ rria bẹdẹ bẹdẹ, re a je wuhrẹ kpahe iẹe dede nọ a “rẹ sae kiẹ iruo nọ Ọghẹnẹ uzẹme na o ru no emuhọ te ekuhọ via vievie he.” (Ọtausiuwoma Na 3:10, 11) Fikiere, ahwo nọ a te rria bẹdẹ bẹdẹ a ti wo eware ekpokpọ buobu nọ a ti ru je wuhrẹ kpahe.

a Isẹri Jihova a re wuhrẹ Ebaibol na kugbe ahwo ọvọvẹ. Rọkẹ evuẹ efa, rri ividio na Ẹvẹ A re Ru Obe-Uwuhrẹ Ebaibol?