Wolo ɖenɖe tɔm wɛɛ yɔ

Wolo tɔm ñʋŋ ɖeɖe

TƆM KƖSƆZƖTƲ

Calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ nɛ nʋmɔŋ weyi i-yɔɔ patɩŋɩɣ nɛ palakɩ ɛyʋ tʋmɩyɛ yɔ

Calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ nɛ nʋmɔŋ weyi i-yɔɔ patɩŋɩɣ nɛ palakɩ ɛyʋ tʋmɩyɛ yɔ

Calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ. Calɩm hɔɔlɩŋ sɔsɔŋ naanza taa palɩzɩ calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ. Hɔɔlɩŋ sɔsɔŋ ɛnɩ yɔɔ: Calɩm kuluudasɩ kɩsɛɛmasɩ (globules rouges), calɩm kuluudasɩ kʋhʋlʋmasɩ (globules blancs), calɩm kuluudasɩ nzɩ sɩlakɩ nɛ calɩm kiu yɔ (plaquettes) nɛ calɩm akeleta (plasma). Ye ɖɩkpaɣ ɛzɩ calɩm kuluudasɩ kɩsɛɛmasɩ yɔ, nabʋyʋ wɛ sɩ-taa nɛ payaɣ-pʋ se hémoglobine nɛ pɩcalɩɣ-sɩ. Pakpakɩɣ ɛyaa nɛ kpɩna calɩm taa mbʋ payaɣ se hémoglobine yɔ nɛ palakɩnɩ kɔɔ se pɩsɩnɩ mba pɛfɛyɩnɩ calɩm yaa pa-calɩm kpɛdɩ sakɩyɛ yɔ.

Calɩm akeleta hɔɔlʋʋ sakɩyɛ kɛ lɩm na. Nɛ lɩm mbʋ pɩ-taa nɛ wondu ndɩ ndɩ. Pɩ-taa nɛ calɩm lɩm mbʋ pɩwɛnɩ ɖoŋ tomnaɣ pilinzi yɔɔ yɔ, ɖɔm, lɩm mbʋ tomnaɣ taa pee naayɛ wiziɣ yɔ, mbʋ pɩcalɩɣ tomnaɣ pilinzi yɔ, nɛ sikiri. Calɩm akeleta taa panaɣ ɖɔɖɔ calɩm taa kɔɔ wena alakɩ nɛ calɩm kiu yɔ, nɛ kɔɔ wena alʋkɩnɩ kʋdɔmɩŋ yɔ. Ye kʋdɔŋ nakʋyʋ ɛkpa ɛyʋ nɔɔyʋ yɔ, ɖɔkɔtɔnaa sɔkɩ-ɩ kɔɔ wena palɩzɩnɩ ɛyʋ weyi ɛtɛm lʋbɩnʋʋ kʋdɔŋ ŋgʋ yɔ ɛ-calɩm akeleta taa. Pɩtasɩ lɛ, palɩzɩɣ calɩm kuluudasɩ kʋhʋlʋmasɩ taa calɩm taa kɔɔ lɛɛna wena payaɣ se interférons interleukines yɔ nɛ pawazɩɣnɩ mba pɛwɛnɩ cancer kʋdɔŋ yaa kʋdɔmɩŋ weyi ɩɖɛɣ ɛyaa yɔ.

Krɩstʋ mba pɩzɩɣ nɛ petisi se pakpaɣ kɔɔ wena palabɩnɩ calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ ɛnɩ yɔ nɛ pawazɩ pa-kʋdɔmɩŋ na? Bibl tɩyɔɔdɩ kpayɩ mbʋ pɩwɛɛ se ɖɩla hɔɔlʋʋ kʋnɛ kɩ-taa yɔ. Ɛsɔ kaɣnɩ-ɖʋ tɔm hʋnʋʋ. Ye mbʋ, pɩwɛɛ se paa Krɩstʋ tʋ weyi lɛ ɛlabɩnɩ ɛ-ɛhʋyɛ tʋmɩyɛ nɛ ɛkpaɣ lɩmaɣza kɩbana. Nabɛyɛ iitisiɣ se pakpaɣ kɔɔ wena palabɩnɩ calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ yɔ nɛ pawazɩ pa-kʋdɔmɩŋ mbʋ pʋyɔɔ yɔ, Yehowa kaaheyi Izrayɛɛlɩ piya se ‘papɩyɩ kpɩna calɩm tataa.’ (Wayɩ Wayɩ Paɣtʋ 12:22-24) Lalaa lɛ, pekiziɣ se pataaɖʋ-wɛ calɩm yaa calɩm hɔɔlɩŋ sɔsɔŋ, ɛlɛ petisiɣ se pakpaɣ kɔɔ wena palabɩnɩ calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ yɔ nɛ pawazɩ pa-kʋdɔmɩŋ. Pamaɣzɩɣ se calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ tɩtasɩ kɛʋ calɩm maɣmaɣ nɛ pɩtɩsɩŋnɩ kpɩnɛ yaa ɛyʋ wezuu.

Pʋcɔ nɛ ŋkpaɣ lɩmaɣzɩyɛ naɖɩyɛ pɩlɩɩnɩ calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ yɔɔ lɛ, pɔzɩ ña-tɩ tɔm tʋnɛ: Manɩ pɩ-taa camɩyɛ se ye menkizi calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ kpeekpe yɔ, pʋ-tɔbʋʋ lɛ se menkiziɣ ɖɔɖɔ ɩ-taa weyi palabɩnɩ kɔɔ wena alʋkɩnɩ kʋdɔmɩŋ nɩɩyɩ yɔ? Manɩ pɩ-taa ɖɔɖɔ se menkiziɣ kɔɔ wena asɩɣnɩ calɩm se pikii lɛɛ lɛɛ alɩwaatʋ ndʋ pɩkʋʋ ɛyʋ nɛ ɛkpɛdɩɣ calɩm sakɩyɛ yɔ? Mbʋ pʋyɔɔ menkiziɣ yaa mentisiɣ se palabɩ-m kɔyɛ nɛ calɩm hɔɔlɩŋ cikpeŋ yɔ, manpɩzɩɣ nɛ malɩzɩ ɖɔkɔtɔnaa pɩ-taa?

Nʋmɔŋ weyi ɩ-yɔɔ patɩŋɩɣ nɛ palakɩ ɛyaa tʋmɩyɛ yɔ. Nʋmɔŋ ɛnɩ ɩ-taa nɩɩyɩ lɛ, mbʋ payaɣ se hémodilution récupération du sang épanché. Palɩzɩɣ ɛyʋ calɩm nɛ paɖʋʋ menziini nakʋyʋ taa, pɔsɔkɩ-ɩ kɔyɛ naɖɩyɛ se pɛlɛɣzɩnɩ calɩm mbʋ nɛ pʋwayɩ lɛ, paɖaɣnɩ-ɩ pʋ ɖʋʋ yɔ payaɣ se hémodulition. Pakpakɩɣ calɩm mbʋ pɩkpɛdɩ alɩwaatʋ ndʋ palakɩ ɛyʋ tʋmɩyɛ yɔ, pañalɩɣ-pʋ yaa palɩzɩɣ pɩ-taa azuluma nɛ patɩŋɩɣnɩ menziini nakʋyʋ yɔɔ se papɩsɩnɩ-pʋ nɛ paɖʋʋ-ɩ yɔ payaɣ se récupération du sang épanché. Paa ɖɔkɔtɔ weyi lɛ, ɛ-tʋmɩyɛ labʋ wɛ ndɩ, pɩ-yɔɔ pɩwɛɛ se ŋpɔzɩ ñɔ-ɖɔkɔtɔ nɛ ɛlɩzɩ-ŋ nʋmɔʋ ŋgʋ kɩ-yɔɔ ɛcaɣ tɩŋnʋʋ se ɛlabɩ-ŋ tʋmɩyɛ yɔ, kɩ-taa camɩyɛ.

Pɔzɩ ña-tɩ tɔm tʋnɛ pʋcɔ nɛ ŋkpaɣ lɩmaɣzɩyɛ naɖɩyɛ: ‘Mɛ-ɛhʋyɛ ɛɛcɛyɩɣ-m ye palɩzɩ man-calɩm se pʋwayɩ lɛ, paɖaɣnɩ-m pʋ ɖʋʋ na? Suwe mamaɣzɩɣ ye pɩwɛɛ se paɖʋ man-calɩm menziini nakʋyʋ taa nɛ piyele tʋmɩyɛ labʋ alɩwaatʋ pazɩ yem? Mamaɣzɩɣ se calɩm mbʋ pɩtasɩ kɛʋ mon-tomnaɣ taa pʋyʋ nɛ pɩtɩpɔzɩ se ‘papɩyɩ-pʋ tataa’ na?” (Wayɩ Wayɩ Paɣtʋ 12:23, 24) Pɩkaɣ cɛyʋʋ mɛ-ɛhʋyɛ nɖɩ mamalɩsɩ-ɖɩ nɛ Bibl yɔ ye mentisaa nɛ palɩzɩ man-calɩm pazɩ nɛ pɔñɔɔzɩ-pʋ nɛ pʋwayɩ lɛ paɖʋ-m pʋ na? Manɩ pɩ-taa se ye menkizaa se pataakpaɣ man-calɩm nɛ palabɩnɩ-m kɔyɛ yɔ, pʋ-tɔbʋʋ lɛ se menkizaa se pataamaɣzɩ man-calɩm na? Manɩ pɩ-taa se pɩwɩlɩɣ ɖɔɖɔ se menkizaa se pataañalɩ man-calɩm ye man-kataŋgayɩsɩ (reins) ɩɩlakɩ tʋmɩyɛ camɩyɛ yɔ (hémodialyse)? Manɩ pɩ-taa ɖɔɖɔ se menkizi mbʋ payaɣ se cœur-poumon artificiel yɔ?’

Paa Krɩstʋ tʋ weyi pɩwɛɛ se ɛsɛtɩ ɛ-tɩ tɔm hɔɔlɩŋ ɛnɩ ɩ-taa. Mbʋ ɖɔɖɔ pɩwɛɛ se paa weyi ɛsɛtɩ ɛ-tɩ tɔm ye pʋpɔzʋʋ se pamaɣzɩ ɛyʋ calɩm yaa patɩŋnɩ kʋdɔmɩŋ waʋ nʋmɔʋ kɩfalʋ nakʋyʋ yɔɔ nɛ palabɩ-ɩ tʋmɩyɛ yɔ. Nʋmɔŋ ɛnɩ ɩ-taa nɩɩyɩ pɔzʋʋ se palɩzɩ ɛyʋ calɩm pazɩ, pesidi kɔɔ naayɛ pɩ-taa nɛ paɖaɣnɩ-ɩ pʋ ɖʋʋ.