STUDU 44
Modi ki Jeová ta mostra se amor lial?
‘Amor lial [di Jeová] ta dura pa tudu ténpu.’ — SALMO 136:1.
KÁNTIKU 108 Amor lial di Deus
KUZÊ KI NU STA BEN STUDA *
1. Kuzê ki Jeová ta insentiva-nu pa nu faze?
JEOVÁ gosta di mostra amor lial. (Ose. 6:6) I el ta insentiva se sérvus pa faze mésmu kuza. Através di proféta Mikeias, Jeová fla: ‘Ama amor lial’. (Miq. 6:8, nóta di rodapé) Má é klaru ki pa nu konsigi faze kel-li, nu meste sabe kuzê ki é amor lial.
2. Kuzê ki é amor lial?
2 Kuzê ki é amor lial? Kes palavra ‘amor lial’ ta parse más di 230 bês na Tradução do Novo Mundo da Bíblia Sagrada. Má kuzê ki kel kualidadi li siginifika? Si un algen ten amor lial, el ta ama kel otu algen di tal manera ki el ta kontinua ta ama-l i nunka el ka ta bandona-l. Jeová é kel midjór izénplu di algen ki ta mostra amor lial. Na kel studu li, nu sta ben odja modi ki Jeová mostra amor lial pa pesoas. I na kel otu studu, nu ta ben odja modi ki nu pode imita Jeová i mostra amor lial pa kunpanheru.
JEOVÁ É ‘XEIU DI AMOR LIAL’
3. Kuzê ki Jeová fla Muizés sobri El?
3 Poku ténpu dipôs ki israelitas sai di Ijitu, Jeová fla Muizés alguns kuza sobri Se nómi i se kualidadis. El fla: ‘Jeová, Jeová, Deus di mizerikórdia i konpaxon, ki ten paxénxa i sta xeiu di amor lial i di verdadi, ki ta mostra amor lial pa milharis óras ki el púrdua éru, fadja i pekadu.’ (Êxo. 34:6, 7) Ku kes palavra bunitu li, Jeová fla Muizés un kuza inportanti sobri Se amor lial. É kuzê?
4-5. (a) Kuzê más ki Jeová fla sobri El? (b) Ki perguntas nu sta ben responde?
4 Jeová ka fla sô ma el ten amor lial, má tanbê el fla ma Núm. 14:18; Nee. 9:17; Sal. 86:15; 103:8; Joel 2:13; Jonas 4:2) * Ninhun di kes testu li ka sta pâpia di algen li na Téra, má di Jeová. Dja ki é própi Jeová ki pâpia txeu bês di se amor lial, nu pode odja ma amor lial é inportanti pa el. É pur isu ki rei Davidi fla: ‘Ó Jeová bu amor lial ta txiga ti séu; Ó Deus, bu amor lial ten txeu valor! Fidjus di ómi ta djobe proteson na sónbra di bus aza.’ (Sal. 36:5, 7) Davidi ta daba txeu valor pa amor lial di Deus. I nos? Nu ta xinti mésmu kuza?
el é ‘xeiu di amor lial’. Ten más 6 lugar na Bíblia ki ta fla ma Jeová é ‘xeiu di amor lial’. (5 Pa nu ntende midjór kuzê ki é amor lial, nu ben odja respósta di dôs pergunta: Pa kenha ki Jeová ta mostra amor lial? I modi ki amor lial di Jeová ta djuda-nu?
PA KENHA KI JEOVÁ TA MOSTRA AMOR LIAL?
6. Pa kenha ki Jeová ta mostra amor lial?
6 Pa kenha ki Jeová ta mostra amor lial? Bíblia ta fla ma nu pode ama ô gosta di txeu kuza, sima ‘agrikultura’, ‘vinhu i azeti’, ‘disiplina’, ‘konhisimentu’ i ‘sabedoria’. (2 Cró. 26:10; Pro. 12:1; 21:17; 29:3) Má nu ka ta konsigi mostra amor lial pa kuzas ô ideias. Nu ta mostra-l sô pa algen. Jeová ka ta mostra se amor lial pa kalker algen. El ta mostra amor lial sô pa kes ki ten un amizadi fórti ku el. Nos Deus é un algen lial pa se amigus. Jeová faze promésas rei di sábi pa kada un di se sérvus i nunka el ka ta para di ama-s.
7. Modi ki Jeová mostra amor pa tudu algen?
7 Jeová mostra se amor pa tudu algen. Jizus flaba un ómi ki txoma Nikodemus: ‘Deus ama mundu [ô tudu algen] di tal manera ki el da se Fidju unijénitu, pa tudu kenha ki mostra fé na el ka ser distruídu, má pa ten vida pa tudu ténpu.’ — João 3:1, 16; Mat. 5:44, 45.
8-9. (a) Pamodi ki Jeová ta mostra amor lial pa se sérvus? (b) Kuzê ki nu sta ben odja gósi?
8 Má sima dja fladu antis, Jeová ta mostra se amor lial sô pa kes algen ki ten un amizadi fórti ku el, ki é se sérvus. Nu ta odja kel-li klaru na kuzê ki rei Davidi i proféta Daniel fla. Pur izénplu, Davidi fla: ‘Kontinua ta mostra bu amor lial pa kes ki konxe-u’. ‘Amor lial di Jeová ta Sal. 36:10; 103:17; Dan. 9:4) Nu ta odja na kes testu li ma Jeová ta mostra se sérvus amor lial pamodi es konxe-l, es ta ruspeta-l, es ta ama-l i es ta kunpri se mandamentus. Jeová ta mostra amor lial sô pa se povu, ki é kes algen ki ta adora-l sima el ta krê.
dura pa tudu ténpu pa kes ki ten grandi ruspetu pa el’. I Daniel tanbê fla: ‘Ó Jeová, kel Deus verdaderu, ki ta mostra amor lial pa kes ki ta ama-l i ki ta kunpri se mandamentus.’ (9 Antis di nu kumesa ta sirbi Jeová, el ta mostraba nos kel mésmu amor ki el ta mostra pa tudu algen. (Sal. 104:14) Má kantu nu bira se sérvus, Jeová kumesa ta mostra-nu se amor lial. Aliás, Jeová ta promete se sérvus: ‘Nha amor lial ka ta tradu di bo’. (Isa. 54:10) Rei Davidi xinti ma kel-li é verdadi. El fla: ‘Jeová ta trata di manera spesial kel algen ki é lial pa el’. (Sal. 4:3) Dja ki Jeová ta trata-nu di un manera spesial, kuzê ki kel-li debe pô-nu ta faze? Salmista skrebe: ‘Ken ki ten sabedoria ta pensa na kes kuza li i el ta pensa ku atenson na kes kuza ki Jeová ta faze pa mostra amor lial.’ (Sal. 107:43) Kel konsedju li ta ben di Jeová. Pur isu, gósi nu ben odja três manera ki Jeová ta mostra se amor lial i modi ki se amor lial ta djuda-nu.
MODI KI AMOR LIAL DI JEOVÁ TA DJUDA-NU?
10. Modi ki sabe ma amor lial di Jeová ta dura pa tudu ténpu ta djuda-nu? (Salmo 31:7)
10 Amor lial di Deus ta dura pa tudu ténpu. Kes palavra inportanti li ta parse 26 bês na Salmo 136. Na kel primeru versíklu, ta fla: ‘Nhos agradese Jeová, pamodi el é bon; Se amor lial ta dura pa tudu ténpu.’ (Sal. 136:1) I di versíklu 2 ti versíklu 26 ta ripiti kes palavra li: ‘Pamodi se amor lial ta dura pa tudu ténpu’. Sima nu ta ba ta lé kes otu versíklu di es Salmo, nu ta fika dimiradu di odja txeu manera ki Jeová ta mostra se amor lial i ma nunka el ka ta para di faze kel-li. Kes palavra ‘pamodi se amor lial ta dura pa tudu ténpu’, ta da-nu sertéza ma amor lial di Deus pa se povu nunka ka ta muda. Nu ta fika txeu kontenti di sabe ma Jeová ka ta dizisti faxi di se sérvus! Envês di kel-li, óras ki el kumesa ta mostra amor pa un algen ki ta sirbi-l, el ka ta bandona-l, prinsipalmenti na situasons difísil. Modi ki kel-li ta djuda-nu? Sabe ma Jeová ka ta bandona-nu, ta da-nu alegria i forsa ki nu meste pa nu lida ku nos prubléma i pa nu kontinua ta sirbi-l. — Lé Salmo 31:7.
11. Sima sta na Salmo 86:5, kuzê ki ta poi Jeová ta púrdua?
11 Amor lial di Deus ta pô-l ta púrdua. Jeová ta odja óras ki un algen ki peka ta rapende i ta para di faze kuzas mariadu. Óras ki el ta odja kel-li, se amor lial ta pô-L ta púrdua. Salmista Davidi fla kel-li sobri Jeová: ‘El ka ta trata-nu di akordu ku nos pekadu, nen el ka ta da-nu kel ki nu merese pamodi nos éru.’ (Sal. 103:8-11) Davidi sabia dretu ma un konsénsia pizadu ta poi algen ta sufri txeu. Má tanbê el sabia ma Jeová sta ‘prontu pa púrdua’. Kuzê ki ta poi Jeová ta púrdua? Respósta sta na Salmo 86:5. (Lé.) Sima Davidi fla na se orason, Jeová ta púrdua pamodi el ten txeu amor lial pa tudu kes ki ta pidi-L se perdon.
12-13. Kuzê ki pode djuda-nu si nu sta ta xinti kulpadu dimás pamodi kuzas mariadu ki nu faze na pasadu?
12 Óras ki nu peka, nu debe xinti tristi i ti é bon nu xinti si. Kel-li pode pô-nu ta rapende i ta faze kes mudansa ki nu meste pa koriji nos éru. Má alguns sérvu di Jeová ta xinti kulpadu ti dimás pamodi kuzas mariadu ki es faze na pasadu. Alguns ta atxa ma Jeová nunka ka ta purdua-s sikrê dja es rapende i dja es para di faze kuzas mariadu. Si bu sta ta xinti si, lenbra ma Jeová tene gana di mostra amor lial pa se sérvus i kel-li ta djuda-u.
13 Modi ki kel-li ta djuda-nu? Sikrê nos é inperfetu, nu pode ten alegria di sirbi Jeová ku un konsénsia linpu. Kel-li ta kontise pamodi ‘sangi di se Fidju, Jizus, ta linpa-nu di tudu pekadu.’ (1 João 1:7) Si bu sta xinti dizanimadu pamodi algun inperfeson, lenbra ma Jeová sta prontu pa púrdua kes algen ki rapende i el tene gana di faze kel-li. Davidi mostra ma Jeová ta púrdua se sérvus pamodi el ten amor lial pa es. El skrebe: ‘Sima séu é más altu di ki Téra, se amor lial tanbê é grandi pa kes algen ki ten txeu ruspetu pa el. Sima undi sól ta sai sta lonji di undi ki sól ta kanba, é si ki el ta poi nos pekadus lonji di nos.’ (Sal. 103:11, 12) Kel-li ta mostra ma Jeová ta ‘púrdua txeu.’ — Isa. 55:7.
14. Modi ki Davidi mostra ma amor lial di Jeová ta proteje-nu?
14 Amor lial di Deus ta proteje nos amizadi ku el. Na un orason ki Davidi faze pa Jeová, el fla: ‘Bo é un lugar pa N sukundi; bu ta proteje-m di frónta. I bu ta serka-m ku gritu di alegria di salvason. Kel ki ta kunfia na Jeová ta sta rodiadu di Se amor lial.’ (Sal. 32:7, 10) Na ténpu ki Bíblia skrebedu, tinha paredis altu i fórti na vólta di sidadi ki ta protejeba povu di ses inimigu. Di mésmu manera, amor lial di Jeová é sima un paredi altu i fórti ki ta proteje-nu di kalker kuza ki pode straga nos amizadi ku el. Tanbê amor lial di Jeová ta pô-l ta atrai-nu pa el. — Jer. 31:3.
15. Pamodi ki amor lial di Jeová é sima un lugar di proteson i un fortaléza?
15 Davidi uza un otu konparason pa mostra modi ki Jeová ta proteje se povu. El skrebe: ‘Deus é nha proteson suguru, kel Deus ki ta mostra-m amor lial.’ Davidi tanbê fla sobri Jeová: ‘El é nha amor lial, nha fortaléza, nha proteson suguru i nha libertador, nha skudu i kel algen ki N ta atxa proteson’ na el. (Sal. 59:17; 144:2) Pamodi ki Davidi konpara amor lial di Jeová ku un lugar di proteson i un fortaléza? Ka ta nporta na ki párti di Téra ki nu ta vive, Jeová promete ma si nu kontinua ta sirbi-l, el ta proteje nos amizadi ku el, ki ten txeu valor pa el. El ta da-nu kel mésmu sertéza li na Salmo 91. Skritor di kel Salmo fla: ‘N sta ba fla Jeová: “Bo é nha proteson i nha fortaléza”.’ (Sal. 91:1-3, 9, 14) Muizés tanbê konpara Jeová ku un lugar di proteson. (Sal. 90:1, nóta di rodapé) Poku ténpu antis di Muizés móre, el faze más un konparason bunitu. El fla: ‘Deus é un proteson désdi ténpu antigu, se brasu ki ta dura pa tudu ténpu, sta bu baxu.’ (Deut. 33:27) Repara ma kel testu li ta fla ‘se brasu ki ta dura pa tudu ténpu, sta bu baxu’. Kuzê ki kel-li ta inxina-nu sobri Jeová?
16. Kal ki é dôs benson ki nu ten? (Salmo 136:23)
16 Óras ki nu ta djobe proteson na Jeová, nu ta xinti suguru. Má simé, ten dias ki nu ta xinti txeu dizanimadu i sen forsa pa labanta. Na kes situason li, kuzê ki Jeová pode faze pa nos? (Lé Salmo 136:23.) El ta poi se brasu nos baxu i ku amor el ta labanta-nu i el ta djuda-nu fika di pé otu bês. (Sal. 28:9; 94:18) Modi ki kel-li ta djuda-nu? Sabe ma sénpri nu pode konta ku ajuda di Jeová ta djuda-nu lenbra di dôs benson ki nu ten. Primeru, ka ta nporta na undi ki nu ta vive, nu sabe ma Jeová sénpri ta proteje-nu. Sugundu, nos Pai na Séu, ta preokupa txeu ku kada un di nos.
NU PODE TEN SERTÉZA MA JEOVÁ TA KONTINUA TA MOSTRA-NU AMOR LIAL
17. Amor lial di Jeová ta da-nu sertéza di kuzê? (Salmo 33:18-22)
17 Sima nu prende, óras ki nu ta pasa pa un prubléma, nu pode ten sertéza ma Jeová ta djuda-nu kontinua ta ser lial pa 2 Cor. 4:7-9) Proféta Jeremias fla: ‘É pamodi amor lial di Jeová ki nu ka kabadu ku el, pamodi kes kuza ki el ta faze pa mostra mizerikórdia nunka ka ta kaba.’ (Lam. 3:22) Nu pode ten sertéza ma Jeová ta kontinua ta mostra se amor lial pa nos. Bíblia ta fla-nu ma ‘odjus di Jeová ta sta sienti na kes ki ten grandi ruspetu pa el, kes ki sta spéra pa se amor lial’. — Lé Salmo 33:18-22.
el. (18-19. (a) Di kuzê ki nu krê lenbra sénpri? (b) Kuzê ki nu sta ben odja na kel otu studu?
18 Di kuzê ki nu meste lenbra sénpri? Antis di nu kumesa ta sirbi Jeová, nu resebe kel amor ki el ta mostra pa tudu algen. Má dja ki nos é se sérvus Jeová ta mostra-nu se amor lial. Pamodi kel amor li, Jeová ta brasa-nu pa proteje-nu. Sénpri el ta sta pértu di nos i el ta ben kunpri tudu kes promésa ki el faze-nu. El krê pa nu ser se amigus pa tudu ténpu! (Sal. 46:1, 2, 7) Pur isu, ka ta nporta ki prublémas nu ta pasa pa el, Jeová ta da-nu forsa ki nu meste pa nu kontinua ta ser lial.
19 Dja nu odja modi ki Jeová ta mostra amor lial pa se sérvus. Tanbê el ta spéra pa nu mostra amor lial pa kunpanheru. Modi ki nu pode faze kel-li? Na kel otu studu nu ta ben pâpia sobri kel asuntu inportanti li.
KÁNTIKU 136 Jeová ta da-u kel midjór rekonpénsa
^ par. 5 Kuzê ki é amor lial? Pa kenha ki Jeová ta mostra amor lial i modi ki amor lial di Jeová ta djuda-s? Nu ta ben odja respósta di kes pergunta li na kel studu li i nu ta kontinua ta pâpia di es kualidadi inportanti na kel otu studu.
^ par. 4 Ten otus versíklu di Bíblia ki ta pâpia di kel grandi amor lial di Deus. — Odja Neemias 13:22; Salmo 69:13; 106:7; i Lamentações 3:32.
^ par. 54 SPLIKASON DI DIZENHU: Jeová ta mostra se amor pa tudu algen. Kes dizenhu ki sta pa riba di kel grupu di algen, ta mostra alguns di kes manera ki Jeová ta faze kel-li. Kel más inportanti é se Fidju, Jizus, ki el da pa móre pa nos.
^ par. 62 SPLIKASON DI DIZENHU: Jeová ta trata kes algen ki bira se sérvus i ki ten fé na resgati di Jizus di manera spesial. Es ta resebe kel amor ki Jeová ta mostra pa tudu algen, má tanbê kel amor lial ki Jeová ta mostra sô pa se sérvus. Nu pode odja alguns izénplu na kes dizenhu ki sta pa riba di kes algen.