Sikʼ li naʼlebʼ

Sikʼ li xtusulal naʼlebʼ

TZOLOM 18

Li Nekeʼsubʼeʼk saʼ Haʼ Wankebʼ Chixkʼatq li Yos

Li Nekeʼsubʼeʼk saʼ Haʼ Wankebʼ Chixkʼatq li Yos
  • Chanru naʼuxmank li subʼeʼk saʼ haʼ?

  • Kʼaru tento taabʼaanu re naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ?

  • Chanru taaqʼaxtesi laayuʼam chiru li Yos?

  • Kʼaʼut nakaawaj subʼeʼk saʼ haʼ?

1. Kʼaʼut li winq aj Etiopia kiraj subʼeʼk saʼ haʼ?

SAʼ XKUTANKILEBʼ li Apostol, jun li winq aj Etiopia kixye: «Arin wank haʼ. Kʼaru taaramoq chiwu xkubʼik inhaʼ?». Laj Felipe, jun laj kʼanjel chiru li Yos, kixkʼut rikʼin li Santil Hu naq li Jesus aʼan li Sikʼbʼil Ru xbʼaan li Yos. Naq li winq kixtzol li naxye li Santil Hu, kisahoʼk saʼ xchʼool ut kixpatzʼ subʼeʼk saʼ haʼ (Hechos 8:26-36).

2. Kʼaʼut us raj naq taakʼoxla xsubʼal aawibʼ saʼ haʼ?

2 Wi ak xaatzol li wuqlaju chi tzolom rikʼin junaq laj Testiiw re li Jehobʼa maare nakaakʼoxla ajwiʼ: «Kʼaru naramok chiwu xsubʼal wibʼ saʼ haʼ?». Laaʼat ak xaatzol naq ebʼ li qas qiitzʼin teʼwanq chi junelik saʼ li Sahilal Naʼajej arin saʼ Ruuchichʼochʼ (Isaías 65:21-25; Apocalipsis 21:3, 4). Ut ak xaatzol naq ebʼ li kamenaq maakʼaʼ chik nekeʼxbʼaanu ut maakʼaʼ chik nekeʼreekʼa ut naq teʼwakliiq wiʼ chik chi yoʼyo (Eclesiastés 9:5; Juan 5:28, 29). Wi ak nakatwulak saʼebʼ li xchʼutam laj Testiiw re li Jehobʼa maare xaakʼe reetal naq aʼanebʼ nekeʼxyuʼami li tzʼaqal paabʼal (Juan 13:35). Ut laaʼat maare ak yookat ajwiʼ chi jilok chixkʼatq li Jehobʼa.

3. a) Kʼaru li kʼanjel kixkʼe li Jesus rehebʼ li xtzolom? b) Chanru nekeʼsubʼeʼk saʼ haʼ laj paabʼanel?

3 Chanru taakʼutbʼesi naq nakaawaj kʼanjelak chiru li Yos? Li Jesus kixye rehebʼ li xtzolom: «Ayuqex bʼiʼ, ut kʼehomaqebʼ choʼq intzolom chixjunilebʼ li tenamit [ut] teekubʼsihebʼ xhaʼ» (Mateo 28:19). Li Jesus kixkanabʼ jun chaabʼil eetalil naq kisubʼeʼk saʼ haʼ. Naq kixbʼaanu aʼin, kisubʼeʼk chixjunil li xtibʼel saʼ haʼ ut inkʼaʼ yal kitzʼuqeʼk chi haʼ saʼ xjolom (Mateo 3:16).

4. Kʼaru naqakʼutbʼesi naq nokoosubʼeʼk saʼ haʼ?

4 Chixjunilebʼ li nekeʼraj wank chixkʼatq li Jehobʼa tento naq teʼsubʼeʼq rubʼel haʼ. Naq nokoosubʼeʼk saʼ haʼ naqakʼutbʼesi naq naqaj kʼanjelak chiru li Yos ut naq sa saʼ qachʼool chi xbʼaanunkil li Rajom (Salmo 40:8, 9 [40:7, 8, Wy]). Abʼan, kʼaru tento teʼxbʼaanu li nekeʼraj subʼeʼk saʼ haʼ?

TENTO NAQ TAANAW LI YAAL UT TATPAABʼANQ

5. a) Kʼaru tento taabʼaanu xbʼeenwa re naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ? b) Kʼaʼut aajel ru naq maajun rehebʼ li chʼutam taakol?

5 Laaʼat ak yookat xbʼaanunkil li xbʼeen naʼlebʼ re naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ. Ak yookat xtzolbʼal li naxkʼut li Santil Hu chirix li Jehobʼa ut li Jesus, abʼan toj wank li naʼlebʼ tento taatzol (chaawil Juan 17:3). Ebʼ li tzʼaqal aj paabʼanel nekeʼraj xtawbʼal kʼaru tzʼaqal li Rajom li Yos (Colosenses 1:9). Ut li xchʼutamebʼ laj Testiiw re li Jehobʼa naru ttenqʼanq aawe chi xtawbʼal aʼin. Joʼkan naq, maajunwa tkolebʼ li chʼutam (Hebreos 10:24, 25). Wi junelik nakatwulak saʼebʼ li chʼutam, tatruuq xnawbʼal ru li Yos.

Wi nakaawaj subʼeʼk saʼ haʼ, xbʼeenwa taatzol li naxkʼut li Santil Hu

6. Joʼnimal tento taanaw chirix li Santil Hu re naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ?

6 Re naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ moko aajel ta ru naq taanaw chixjunil li wank saʼ li Santil Hu. Joʼ kixkʼul li winq aj Etiopia usta ak wank bʼayaq xnawom chirix li Santil Hu kiraj naq ttenqʼaaq (Hechos 8:30, 31). Toj wank naabʼal li naʼlebʼ tento taatzol, li tzolok chirix li Yos maajoqʼe naraqeʼk (Eclesiastés 3:11). Abʼanan, re naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ tento naq taanaw ut taapaabʼ li yookat xtzolbʼal saʼ li Santil Hu (Hebreos 5:12). Joʼ xnawbʼal chanru wankebʼ li kamenaq, kʼaru xwankil li xkʼabʼaʼ li Yos ut li Xnimajwal Awabʼejilal.

7. Kʼaru raj chʼolchʼooq chaawu naq ak xaatzol li naxkʼut li Santil Hu?

7 Abʼanan, moko kaʼaj tawiʼ tqatzol li naxye li Santil Hu, xbʼaan naq «wi maakʼaʼ qapaabʼal, inkʼaʼ naru naq li Yos taasahoʼq xchʼool qikʼin» (Hebreos 11:6). Li Santil Hu naxye naq ebʼ laj Korinto keʼrabʼi li Raatin li Yos, ‹keʼok chi paabʼank ut keʼkubʼsiik xhaʼ› (Hechos 18:8). Ut laaʼat naru nakaakʼul ajwiʼ chi joʼkan. Naq ak xaatzol li naxkʼut li Raatin li Yos, laaʼat tento raj taapaabʼ naq li Yos kimusiqʼank re li Santil Hu, taapaabʼ naq tixbʼaanu joʼnimal naxyeechiʼi ut taapaabʼ ajwiʼ naq tooxkol saʼ xkʼabʼaʼ li xkamik li Jesus (Josué 23:14; Hechos 4:12; 2 Timoteo 3:16, 17).

KʼE CHI NAWEKʼ LI NAXYE LI SANTIL HU

8. Kʼaru taatenqʼanq aawe chi aatinak chirix li Yos?

8 Naq yooq chi kʼiik laapaabʼal, taakʼe aachʼool chi xkʼutbʼal li yookat xtzolbʼal saʼ li Santil Hu (Jeremías 20:9). Ut inkʼaʼ taakanabʼ aatinak chirix li Yos ut li Rajom (chaawil 2 Corintios 4:13).

Laapaabʼal t-eekʼasinq aawe chi aatinak chirix li Yos

9, 10. a) Chiruhebʼ ani xbʼeenwa taaseeraqʼi li Raatin li Yos? b) Kʼaru tento taabʼaanu wi nakaawaj xpuktesinkil li Raatin li Yos?

9 Us raj naq taaseeraqʼi li yookat xtzolbʼal saʼ li Santil Hu rehebʼ laawamiiw, laawechkabʼal ut laawech aj kʼanjel, abʼan taabʼaanu saʼ tuulanil. Ut maare moqon chik taawaj xpuktesinkil li Raatin li Yos rochbʼeenebʼ laj Testiiw re li Jehobʼa. Wi nakaawaj xpuktesinkil li Raatin li Yos, naru nakaaye re laj Testiiw li yook chaatzolbʼal chirix li Santil Hu. Wi laj Testiiw aʼin tixkʼe reetal naq yookat xyuʼaminkil li naxye li Santil Hu, tixye re jun rehebʼ li cheekel winq re naq aʼan tixkʼuubʼ joqʼe teechʼutubʼ eeribʼ rikʼin wiibʼ li cheekel winq.

10 Ut naq texʼaatinaq rikʼinebʼ, taanawebʼ ru chiʼus li nekeʼkʼamok bʼe saʼ li chʼuut (Hechos 20:28; 1 Pedro 5:2, 3). Ebʼ li cheekel winq aʼin teʼxkʼe reetal ma nakaapaabʼ ut nakaataw ru li naxye li Santil Hu, ma yookat xyuʼaminkil ut ma nakaawaj wank choʼq aj Testiiw re li Jehobʼa. Wi joʼkan yookat xbʼaanunkil, teʼxye aawe naq tatruuq xpuktesinkil li Raatin li Yos, usta maajiʼ nakatsubʼeʼk saʼ haʼ.

11. Kʼaru li naʼlebʼ tento tixkanabʼ xbʼaanunkil junaq li qas qiitzʼin wiʼ naraj xpuktesinkil li Raatin li Yos rochbʼeenebʼ laj Testiiw re li Jehobʼa?

11 Maare ebʼ li cheekel winq teʼxkʼe reetal naq junaq li poyanam inkʼaʼ truuq chi xik xpuktesinkil li Raatin li Yos rochbʼeenebʼ laj Testiiw re li Jehobʼa, xbʼaan naq toj yook xyuʼaminkil junaq li naʼlebʼ li inkʼaʼ nawulak chiru li Yos. Wi saq ru laayuʼam, tatruuq xpuktesinkil li Raatin li Yos usta maajiʼ nakatsubʼeʼk saʼ haʼ. Inkʼaʼ yooqat chi maakobʼk saʼ muqmu joʼ li kalaak, li muxuk ibʼ malaj roksinkil li bʼan li nakanobʼresink u (droga) (chaawil 1 Corintios 6:9, 10; Gálatas 5:19-21).

CHAAYOTʼ AACHʼOOL UT CHAAJAL AANAʼLEBʼ

12. Kʼaʼut aajel ru naq tqayotʼ qachʼool chiru li Yos?

12 Wi nakaawaj subʼeʼk saʼ haʼ, toj wank li naʼlebʼ tento taabʼaanu. Li Apostol Pedro kixye: «Yotʼomaq bʼiʼ eechʼool ut jalomaq eekʼaʼuxl re naq teʼkuymanq teʼsachmanq leemaak» (Hechos 3:19). Naq laj maak naxyotʼ xchʼool chiru li Yos naxkʼutbʼesi naq inkʼaʼ chik naraj xbʼaanunkil li yiibʼru aj naʼlebʼ. Abʼan, moko kaʼaj tawiʼ li nekeʼxmux ribʼebʼ tento teʼxyotʼ xchʼool, tento teʼxbʼaanu ajwiʼ li inkʼaʼ yookebʼ xmuxbʼal li xyuʼam. Abʼan kʼaʼut? Qajultikaq naq chiqajunilo aj maak, joʼkan naq naʼajmank naq li Yos tixkuy tixsach qamaak (Romanos 3:23; 5:12). Naq toj maajiʼ nakat-ok chi tzolok chirix li Santil Hu; inkʼaʼ nakaanaw kʼaru li Rajom li Yos. Joʼkan naq inkʼaʼ nakaabʼaanu li naraj li Yos. Joʼ xaakʼe reetal, tento naq chiqajunilo tqayotʼ qachʼool chiru li Yos.

13. Kʼaru naxbʼaanu li naxjal xnaʼlebʼ?

13 Li nekeʼsubʼeʼk saʼ haʼ, xbʼeenwa nekeʼxyotʼ xchʼool ut chirix chik aʼan nekeʼxjal xnaʼlebʼ. Li naxjal xnaʼlebʼ, na-ok chi xbʼaanunkil li nawulak chiru li Yos. Joʼkan naq laj maak narahoʼk saʼ xchʼool ut naxtzʼeqtaana li yiibʼru aj naʼlebʼ. Ut naq ak xjal xnaʼlebʼ tixkʼe xchʼool chi xbʼaanunkil li us. Re naq toosubʼeʼq saʼ haʼ tento naq tqayotʼ qachʼool ut tqajal qanaʼlebʼ.

CHAAQʼAXTESI LAAYUʼAM CHIRU LI YOS

14. Kʼaru chik tento taabʼaanu re naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ?

14 Joʼkan ajwiʼ re naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ, tento taaqʼaxtesi laayuʼam chiru li Jehobʼa.

Ma xattijok re xqʼaxtesinkil laayuʼam chiru li Yos?

15, 16. Chanru naqʼaxtesimank li yuʼam chiru li Yos ut kʼaru ttenqʼanq qe chi xbʼaanunkil?

15 Chanru naqʼaxtesimank li yuʼam chiru li Yos? Naqaqʼaxtesi li qayuʼam re li Jehobʼa naq nokootijok chiru ut naqaye re, naq kaʼaj chik Aʼan tqaloqʼoni ru saʼ li qayuʼam (Deuteronomio 6:15). Abʼan, kʼaʼut naq ebʼ li qas qiitzʼin nekeʼxqʼaxtesi li xyuʼam chiru li Yos? Qilaq jun li eetalil: naq jun li winq nawulak chiru jun li ixqaʼal, traj xnawbʼal ru. Wi junelik naʼaatinak rikʼin, tixnaw ru chiʼus ut t-oq xraabʼal chi anchal xchʼool. Ut moqon chik tsumlaaq rikʼin. Usta chʼolchʼo chiru naq li sumlaak naxkʼam chaq naabʼal li kʼanjel, abʼan nasumlaak xbʼaan naq naxra li ixqaʼal chi anchal xchʼool.

16 Naq naqanaw ani li Jehobʼa, naqara chi anchal qachʼool ut naqaj kʼanjelak chiru. Li naraj xtaqeenkil li Jesus inkʼaʼ tixkʼoxla ribʼ (Marcos 8:34). Naqakʼutbʼesi naq inkʼaʼ naqakʼoxla qibʼ naq inkʼaʼ naqasikʼ xbʼeenwa li naqaj, naqakʼe bʼan qachʼool chi xbʼaanunkil li naraj li Yos. Re naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ, tento naq chʼolchʼooq chaawu naq maajunwa taakanabʼ xbʼaanunkil li Rajom li Jehobʼa (chaawil 1 Pedro 4:2).

MATXUWAK XQʼAXTESINKIL LAAYUʼAM RE LI YOS

17. Kʼaʼut wankebʼ inkʼaʼ nekeʼraj xqʼaxtesinkil li xyuʼam chiru li Yos?

17 Wankebʼ li qas qiitzʼin inkʼaʼ nekeʼraj xqʼaxtesinkil li xyuʼam chiru li Jehobʼa xbʼaan naq nekeʼxkʼoxla naq chʼaʼaj xbʼaanunkil li naraj li Yos. Nekeʼxuwak xyeebʼal re li Yos li yookebʼ xbʼaanunkil. Nekeʼxkʼoxla naq maare teʼxchʼina xchʼool li Jehobʼa wi teʼmaakobʼq chiru.

18. Kʼaru taatenqʼanq aawe chi xqʼaxtesinkil laayuʼam chiru li Jehobʼa?

18 Naq tnimanq laarahom chirix li Jehobʼa, taawaj xqʼaxtesinkil laayuʼam chiru ut taakʼe ajwiʼ aachʼool chi xbʼaanunkil li xaaye re naq xaaqʼaxtesi laayuʼam chiru (Eclesiastés 5:4). Naq ak xaaqʼaxtesi laayuʼam chiru li Jehobʼa, taawaj xbʼaanunkil «joʼ chanru xkʼulubʼ li Qaawaʼ, [ut] tzʼaqal joʼ nawulak chiru [Aʼan]» (Colosenses 1:10). Wi nakaara li Yos, inkʼaʼ chʼaʼajkaq chaawu xbʼaanunkil li Rajom, joʼ kixye li Apostol Juan: «Aʼan aʼin li xraabʼal li Yos: naq chiqapaabʼ ebʼ li xchaqʼrabʼ. Ut ebʼ li xchaqʼrabʼ moko aalebʼ ta» (1 Juan 5:3).

19. Kʼaʼut inkʼaʼ tatxuwaq chi xqʼaxtesinkil laayuʼam chiru li Yos?

19 Li Yos inkʼaʼ naxye naq li tixqʼaxtesi li xyuʼam chiru, maajunwa tpaltoʼq. Li Jehobʼa naxnaw chanru yoobʼtesinbʼilo, joʼkan naq inkʼaʼ naxpatzʼ qe li inkʼaʼ nokooruuk xbʼaanunkil (Salmo 103:14). Li Yos tatxtenqʼa chi anchal xchʼool xbʼaan naq naraj naq us wanqat (chaawil Isaías 41:10). Joʼkan naq li Yos «tixtiikobʼresi laabʼe» wi kʼojkʼo aachʼool rikʼin (Proverbios 3:5, 6).

LI SUBʼEʼK SAʼ HAʼ NAXKʼUTBʼESI NAQ XAAQʼAXTESI LAAYUʼAM CHIRU LI YOS

20. Kʼaʼut naq moko kaʼajwiʼ laaʼat tatnawoq re naq xaaqʼaxtesi laayuʼam chiru li Jehobʼa?

20 Ut naq ak xaataw ru li naʼlebʼ aʼin, maare taawaj chik tijok aajunes re xyeebʼal re li Jehobʼa naq taaqʼaxtesi laayuʼam chiru. Li nekeʼxra li Yos toj wank jun chik li naʼlebʼ nekeʼxbʼaanu. Li Santil Hu naxye: «Li nachʼolobʼank xyaalal rikʼin xtzʼuumal re, aʼan taakoleʼq» (Romanos 10:10). Abʼan, chanru nabʼaanumank aʼin?

Naq nokoosubʼeʼk saʼ haʼ chanchan tawiʼ «xookamk», xbʼaan naq xqatzʼeqtaana chixjunil li xqabʼaanu chaq, ut xooʼok xbʼaanunkil li Rajom li Yos

21, 22. Chanru taakʼutbʼesi xyaalal laapaabʼal rikʼin xtzʼuumal aawe?

21 Taaye re jun rehebʼ li cheekel winq, li nekeʼkʼamok bʼe saʼebʼ li chʼuut naq nakaawaj subʼeʼk saʼ haʼ. Li cheekel winq aʼin tixye re wiibʼ oxibʼ li cheekel winq re naq teʼxbʼaanu li patzʼom aawe chirix li Santil Hu. Wi ebʼ li cheekel winq aʼin teʼxkʼe reetal naq nakaanaw li naxye li Santil Hu, teʼxye aawe naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ saʼ li nimla chʼutam. * Saʼ li xhoonal li subʼeʼk saʼ haʼ nachʼolobʼamank xyaalal aʼin saʼ jun li seeraqʼ. Ut naq naraqeʼk li seeraqʼ chirix li subʼeʼk saʼ haʼ, laj chʼolobʼanel naxbʼaanu wiibʼ li patzʼom ut ebʼ li teʼsubʼeʼq saʼ haʼ teʼxsume li patzʼom chi kaw ut chi anchalebʼ xchʼool. Chi joʼkan nekeʼxkʼutbʼesi naq xeʼxchʼolobʼ xyaalal li xpaabʼal rikʼin xtzʼuumal rehebʼ.

22 Naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ, taakʼutbʼesi naq ak xaaqʼaxtesi laayuʼam chiru li Yos ut naq laaʼat chik aj Testiiw re li Jehobʼa. Ebʼ li nekeʼxqʼaxtesi li xyuʼam chiru li Yos, nekeʼsubʼeʼk li xtibʼel saʼ haʼ.

KʼARU XYAALAL LI SUBʼEʼK SAʼ HAʼ?

23. Kʼaru xyaalal li subʼeʼk saʼ haʼ ‹saʼ xkʼabʼaʼ li Yuwaʼbʼej, li Kʼajolbʼej ut li santil musiqʼej›?

23 Li Jesus kixye naq ebʼ li xtzolom teʼsubʼeʼq saʼ haʼ «saʼ xkʼabʼaʼ li Yuwaʼbʼej, li Kʼajolbʼej ut li Santil Musiqʼej» (Mateo 28:19). Joʼkan naq li nekeʼsubʼeʼk saʼ haʼ, nekeʼxnaw chi tzʼaqal kʼaru xwankil li Jehobʼa ut li Jesus (Salmo 83:19 [83:18, TNM]; Mateo 28:18). Ut, chʼolchʼo ajwiʼ chiruhebʼ naq li santil musiqʼej aʼan li metzʼew li naroksi li Yos re xbʼaanunkil li Rajom (Gálatas 5:22, 23; 2 Pedro 1:21).

24, 25. a) Kʼaru reetalil li subʼeʼk saʼ haʼ? b) Kʼaru li patzʼom twanq xsumenkil saʼ li jun chik tzolom?

24 Wank tzʼaqal xyaalal li subʼeʼk saʼ haʼ, maawaʼ yal xchʼikbʼal qibʼ rubʼel haʼ. Naq tatsubʼeʼq saʼ haʼ chanchan tawiʼ «xatkamk», xbʼaan naq xaatzʼeqtaana chixjunil li xaabʼaanu chaq naq toj maajiʼ nakat-ok chi tzolok chirix li Santil Hu. Ut, naq nakat-elk saʼ haʼ chanchan tawiʼ xatyoʼlaak re xbʼaanunkil li Rajom li Yos. Maajunwa tsachq saʼ qachʼool naq xqaqʼaxtesi qayuʼam chiru li Jehobʼa ut maawaʼ chiru junaq winq, junaq kʼanjel, junaq naʼlebʼ malaj chiru junaq molam. Naq naqaqʼaxtesi li qayuʼam re li Yos ut naqasubʼ qibʼ saʼ haʼ nokooʼok chi wank choʼq ramiiw li Jehobʼa (Salmo 25:14).

25 Abʼan li subʼeʼk saʼ haʼ moko nakʼamok ta chaq re li kolbʼa ibʼ, joʼkan naq li Apostol Pablo kixye: «Chexkʼanjelaq chi kaw chirix leekolbʼal chi wanq eexiw ut texsiksotq» (Filipenses 2:12). Naq nokoosubʼeʼk saʼ haʼ, nokooʼok chi jilok chixkʼatq li Yos. Abʼan, chanru toowanq chi junelik chixkʼatq li Yos ut tookanaaq saʼ li xrahom? Saʼ li jun chik tzolom tqatzol aʼin.

^ párr. 21 Rajlal chihabʼ nawank li subʼeʼk saʼ haʼ saʼebʼ li nimla chʼutam li nekeʼxbʼaanu ebʼ laj Testiiw re li Jehobʼa.