Jehova Gûte sukangnersok imalũnît asangnigtok?

„BÎBILIP Gûtiutitâ Gûtiuvoĸ sukangnersoĸ,“ taima angut japanimio aulajangiutdlugo isumaĸarpoĸ. táussuma matuata erĸânĩtup ajoĸersuiartortitap nalúngilâ Gûtip oĸausianik, bîbilimik, ilisimassagdlup akiane ĸeĸardlune.

„ulerssuaĸarneratigúme Gûtip ajunârtitai?“ angut nangípoĸ. „igdloĸarfĩme, Sodama ãma Gomorra, ingnermik ikuatdlagsáumigdlo nungutitai, ingangmigdlo kana’animiunik nungutserĸussivdlune Israelíkúnut perĸússutâ? avdlatut oĸarneĸ ajornaĸaoĸ kisiáne Gûte táuna sukangnersûssoĸ nãkigtaitsûvdlunilo. ’tastamantitâvdle’ Gûtiutitâ avdlauneruvdluínarpoĸ. Gûte táuna Jesusip erĸartugâ tássauvoĸ erĸigsinerup asangningneruvdlo Gûtiat.“

„tastamantitorĸap“ Gûtiutitânik sukangnernerainerit sorssugkumatûneraineritdlo inungne amerdlasûne isúmiutivingneĸarsimáput. taimáitumik inuit ilaisa avdlat „tastamantitâp“ Gûtiutitâ asangnigtoĸ ugperivatdlãngilât. suname kivdlîsínauva Gûtimut píssusê ingmingnut akerdliuvdluínartut kivfartũssinigssamut?

„avĸutigissai tamarmik ínardluíssutáuput“

kisiáne inuit Gûtip periusînut issornartorsiuinigssãnut píssutigssaĸarsorinángitdlat. mêrârĸap tássûguínaĸ pâsisínaunerpâ sôĸ atâtame kigutit nakorsãne ániarnigssane akuerisínaunerâ? taimáinaviángilaĸ, ímaĸa ãma uvagut Gûtip iliûsê tássûguínaĸ pâsisínaunaviángilavut. tugsiausiortoĸ oĸarpoĸ: „Misiginiaritse [Jehova] guutiummat, taassuma pinngortippaatigut, taassumalu pigaatigut.“ — Tussiaat 100:3.

tauva sianîtdliorneruvdlunilo nukingerneruvatdlãsángínerpa Gûte suliamigut sukangnerásavdlugo? „mássa erĸarsautíka ilivse erĸarsautigíngilase, avĸutisilo uvanga avĸutigíngiláka, oĸarpoĸ [Jehova]. sôrdlo ĸilak nunamit ĸutsigsoĸ, taimátaoĸ avĸutíka ĸutsigput avĸutivsinit, erĸarsautíkalo erĸarsautivsínit.“ (Isaia 55:8, 9) ãmátaoĸ bîbilip ĸularungnaersípâtigut táussuma ’avĸutigissai tamarmik ínardluíssutaussut’. Jehova erĸartorneĸarpoĸ: „Gûtiuvoĸ ilumôrtoĸ iluáissuseĸángitsoĸ, iluartûvoĸ perĸusersuitdlunilo.“ (5 Môrsase 32:4) atago Gûtip erĸartũssutiminik nãmagsingnigtarsimanerisa ilait misigssoriartigik.

ulerssuaĸarnera

„[Jehovap] takulerpâ inuit ajorssusiat angingârtoĸ nuname, ũmataisalo erĸarsautaisa isumaliûtigissait ajorsínartut uvdlut tamaisa.“ (1 Môrsase 6:5) tássa silarssuaĸ ulerssuaĸarnera sujorĸutdlugo taimáisimavoĸ. âp, Jehova Gûtip „tauva nuna issigilerpâ ârit aserorsimassoĸ, uvinigdlit tamarmik avĸutertik aserorsimangmássuk nuname“. (1 Môrsase 6:12) ímaĸa inuit ilait oĸásagaluarput Gûtip inuit ilagínáinarsimassariaĸaraluarai, ĸanoĸ iliornere tamaisa akueralugit akuliússisimassariaĸángíkaluartoĸ. kisiáne taimaníkut sule únerĸarigsunik ilerĸorigsunigdlo nuname inoĸarsimavoĸ. Gûtip ajortut akuerĩnarsimagaluarpagit taimailivdlunilo inuit ilerĸorigsut sivnerútortai nungutitdlugit, tauva Gûte nãkigtáisimásagaluaĸaoĸ. ilumúme, taimáitumigdlo nunarssuaĸ tamákerdlugo ulerssuaĸartípâ nunamik aseruissut pêrsíniardlugit.

Gûtip asangníngitsup inuit ûmassutdlo ánangnigssãnik periarfigssísimanaviángíkaluarpai. kisiáne Jehova ánáussivoĸ. Gûte nãkigtaitsoĸ ulerssuagssamik pissugssamik mianerssorĸussinaviángíkaluarpoĸ. kisiáne Jehovap Noa ’iluarnermik oĸalũssi’ssutut mingnerpâmik ukiune 40-níngãnît 50-inut oĸalũssitípâ! (2 Pîtruse 2:5) inuit ánangneĸ toĸulũnît ĸinigagssarisimavât.

Sodama ãma Gomorra

íngilit mardluk Sodoma tikerârmássuk inuisa kángunartuliorumatússusertik ernĩnaĸ erssersípât. sodomamiut angutit Lotip igdlua avatangerpât, „inûsugtutdlo utorĸaitdlo inuit tamarmik tamagingnit. Lútilo tordlorpât oĸardlutik:  nauk táuko angutit únuaĸ ilingnut isertut? uvavtínut anisíkit ilisarísagavtigik [kángunartuliorfigísagavtigik]“. (1 Môrsase 19:4, 5) tássauvoĸ ’avdlanertanik uvinigsiorneĸ’. — Jûtarse 7; ãma takúkit Rûmamiunut agdlagkat 1:26, 27.

Gûtip ’ũmatinik kigdlisiuissup’ takuvâ igdloĸarfît táuko ánangneĸ ajornarsissut. nungutíneĸarnerat erĸortumik iliorneruvoĸ. (Rûmamiut 8:27) âp, Sodomame angutit nâpertuivdluartut ĸulitdlũnît angumángilait! (1 Môrsase 18:32) Sodomap inuisa píssusiat Lotimik nâpertuivdluartumik ilaĸutainigdlo piviussumik navianartorsiortitsineruvoĸ. taimáitumik Gûte asangnigtumik iliorpoĸ Lot panîlo mardluk ánáukamigit! — 1 Môrsase 19:12-26.

kana’animiunik nungutitsineĸ

Jehovap Abraham neriorssorsimavâ kinguâvisa Kana’anip nunâ pigilerumârât. malugiugdle Abrahamip nalâne erĸartũssut nãmagsineĸartugssáungingmat. sôĸ? „Amoríkut [kana’animiune nagguveĸatigît pingârnerit] ajortulinerit sule nãmagtíngingmat,“ Jehova oĸarsimavoĸ. (1 Môrsase 15:16) ukiut 430-t migssait ingerdlassugssausimáput táukua inuiaĸatigît ajorssusiat ima ajortigilersínago agdlât Moses ima oĸarsínãngordlune: „[Jehovap] Gûtivit akimángitsut uko [kana’animiut] sujunigkut ĸimâtíkumârpai iluáissusiat píssutigalugo.“ — 5 Môrsase 9:5.

sôrdlo atuagkame Archaeology and the Old Testament-ime agdlagsimassoĸ: „kana’animiut gûtîsa oĸalugtuatorĸane oĸalugtuarissaussut sorĸusáinerata, pileríssusiata ĸîmarujugpatdlârneratalo . . . píngitsôratik patdlorfigingnigtitik ajornerpânik píssuseĸartilersimásavait ãmalo píssutaoĸatausimásavdlutik píssutsinut ilerĸordlungnerpânut taimane atugaussorujugssuarnut, sôrdlo nâlagfingne atortítartûnermut, mêrĸanik pigdlîssarnermut ãmalo pulateriârssungnik patdlorfigingningneĸ . . . ilerĸordlugdluínarnermut ugperissarsiorníkutdlo nákâvdluínarnermut.“ taimáikaluartordle gibeonimiut igdloĸarfîtdlo avdlat pingasut inue piunêrúneĸángitdlat. (Jôrsua 9:17, 18) tamána Gûtip asangníngitsup akuerisimásagaluarnerpâ?

Gûte ingminut akerdlilersortumik píssuseĸarpa?

inuit ilaisa „tastamantitorĸap“ Gûtiutitâ „tastamantitâme“ avdlamik kináussuseĸalernerartarpât. ’Jesusip ajoĸersûtâ asangningnermut túngavoĸ,’ taima oĸartarput. — Matîuse 5:39, 44, 45.

kisiáne Jerusalemip aserornera ukiume 70-ime pivoĸ, sôrdlo Jesus taimatut sujuligtuisimassoĸ, Jehovap erĸartũssutâ nâpertordlugo. (Matîuse 23:37, 38; 24:2) ãmátaoĸ inuit atausiákât, sôrdlo ajortuliortut Ananias, Safira ãmalo Herodes, inûnertik ánaissariaĸarpât. Gûte avdlángorsimángilaĸ. (apustilit suliait 5:1-11; 12:21-23; Malakia 3:6) ãmalo Jesusip asangningnermik ajoĸersûtâ nutâjúngilaĸ aitsâtdlo tusarneĸalernane. sujusingnerujugssuákut Mosesip inatsisaine perĸússutigineĸarpoĸ: „tugdlit iligtut asásavat.“ (3 Môrsase 19:18) kisiáne Jesusip ingminut túniutdlune asangningnermik ajoĸersûtâ inatsímit táussumánga itinerungârpoĸ. (Juánase 13:34) ãmátaoĸ erĸaimajuk ugperissarsiortut sujulerssortait ilumôrtûssârtut pivdlugit sákortûmik agssuaralugit oĸalugtarsimangmat. Matîusip agdlagâne kapitale 23 nâvdlugo atuaruk, nangminerdlo takungningnigkut ugpernarsiuk ĸanoĸ sákortutigissumik agssuarigai.

taimáitumik bîbilip ugpernarsisípâ Gûtip sukangnersũngitsoĸ asangníngitsûnanilo, ugpernarsarpâle inungnut itisûmik soraijángitsumigdlo asangníssusia. tamatuma kivdligpâtigut Jehovamik avĸutainigdlo asangnigtumik sule ilíniarĸingnigssavtínik. (wD 15/3 85)