Gûte ’issertortumut issigissok’ ilumôrfigiuk

„[atâtat] issertortumĩtoĸ ĸínuvigûk. tauva atâtavit issertortumut issigissup akilísavâtit.“ — Matîuse 6:6.

1, 2. issertortúkut pisimassut avdlanit pâsineĸarsínauneránut ássersûtinik taissaĸarit. (1 Sâmuale 21:7; 22:9)

UKIUT ardlalialuit matuma sujornagut Jehovap nalunaiaissuisa ilâta arnap ĸatángúne angut Long Islandime, New Yorkimĩtume, ítoĸ sujanerfigâ. táuna avdlamik ugperissaĸarmat nalunaiaissup oĸalugtũpâ Gûtip neriorssûtânik ajússuseĸ nunamit pêrsíkumârâ píssutsitdlo pâratîsitut ítut atûtilerserĸigkumârdlugit. oĸaloĸatigîngneĸ nângmat, ĸatángúme telefûnip tordluaussâ ileriarmago, tupâtdlagpoĸ nipe tutsiungmat: „uvatsilâĸ, aperĸutigssaĸarfigilârpavkit.“

² arnaruna telefûnilerissoĸ. oĸaloĸatigîngnerat tusarnârpâ, telefûníkut átaveĸautit taimaníkut atugaussut tusarnâĸatauneĸ ajornarungnaersingmássuk, nauk tusarnâĸataussugssáungíkaluardlune, tusarnâĸataunerdlo nauk telefûninik pigingneĸatigît maligtarissagssiáinut akerdliugaluartoĸ. nalunaiaissup nuánârutigâ oĸautsine soĸutigingnilersitsingmata, soĸutigingnigtumutdlo pulaornigssane pilerssârutigalugo, tupâtdlautigâle oĸaloĸatigîngneĸ avdlamit tusâneĸarsimangmat. âp, ilâtigut issertortûsorissarput avdlanit takuneĸardlunilo tusâneĸartarpoĸ. — akugdlîssup oĸausê 10:20.

3. kristumiut inûnerat tamanut issigingnâgagssiaussoĸ ĸanoĸ pâsissariaĸarpa?

³ kristumiut ilumôrtut, Gûtimut ilumôrtuáinarnigssamingnut ilungersortut, tamána ajornartorsiutiginaviángilât. apustile Paulus oĸarsimavoĸ: „silamiunúme issigingnâgagssiaulerpugut íngilinutdlo inungnutdlo.“ (1 Korintumiut 4:9) pivâ romamiut issigingnârtitsivîne pângnigtitsiviussune sákuáutartut sákuáunerine ilerĸûssoĸ. sákuáunerit naggatâta sujunitsiánguagut sákuáutugssat, ilait toĸussugssaussut, atissaĸaratik savssartíneĸartarput ĸimerdlôrneĸarnigssamut. uvdlumíkut kristumiut „issigingnâgagssiau“ssarput sanilimingnut, suleĸatimingnut, atuaĸatimingnut erĸardlingmingnutdlo ugpeĸatigíngisamingnut. uvavtíne takussatik nâpertordlugit issigingnârtut kristumiússuseĸ ajúngitsumik ajortumigdlũnît isumaĸarfigilersarpât. — 1 Pîtruse 2:12.

4. avdlanit issigineĸardluta sianigiguvtigo ĸanoĸ súnerneĸarsínauvugut?

⁴ issigineĸardluta malugigângavtigo ímaĸa ilungersornerulersarpugut, Paulusitut kigsauteĸardluta: „taima iliorpugut kimutdlũnît nâgkiússutiginavêrsardluta kivfartûtigissarput agssuarineĸarĸunago.“ (2 Korintumiut 6:3) issigineĸardluta nalúngínavtigo ímaĸa erĸortumik iliornigssamut píssagtíneĸartarpugut. kisiánile ĸanormita ísaugut kristumiunut najorĸutagssanut aulajáissuserput misilingneĸarpat avdlanit issigineĸángínivtíne?

ĸagdlĩnákut issigíngitsoĸ

5. jûtit ugperissarsiornerup tungâtigut pissortaisa inûnere ĸagdlíkut ilordlíkutdlo sumik ássigĩngíssuteĸarpat?

⁵ ukiune untritilingne sujugdlerne jûtine ugperissarsiornerup tungâtigut sujulerssuissut ilarpagssue ĸagdlíkut ingmíkut ítũssuseĸarput, ilúkutdle avdlamik ítũssuseĸardlutik. ĸáĸame oĸalûtsimine Jesus mianerssorĸussivdlune oĸarpoĸ: „misigssorniaritse iluartuliase inungnut nivtarĸunagit, táukunúnga takorĸunermit.“ (Matîuse 6:1, 2) ugperissarsiornerup tungâtigut sujulerssuissut ássigait ermutsit ĸâmíkut ipîtsut „ilumíkutdle tigdligkanik piumatûvatdlârnermigdlo imaligssû“ssut, ássigaitdlo „ilerfit marrartigkat . . . ĸâmíkut pínersûssâraluarput, ilumíkutdle toĸussut saorninik mingungnartunigdlo nalingínarnik imaligssũput“. — Matîuse 23:25-28; nalerĸiuguk Tussiaat 26:4.

6. uvavtíne Jehovap sût issigisínauvai?

⁶ oĸautsit táukua erĸaisípâtigut Jehovap inuit avdlat takusínaussáinait soĸutigíngíkai. Jesusip imáitumik ilitsersorpâtigut: „ivdlitdle ĸinussarângavit, inínguangnut iserit matualo  matuvdlugo, atâtatdlo issertortumĩtoĸ ĸínuvigûk. tauva atâtavit issertortumut issigissup akilísavâtit.“ (Matîuse 6:6) âp, inungnik avdlanik najorteĸángisitdluta ĸinugângavta ĸínutivut Gûtip tusâssarpai. táussumúnga issertortoĸángilaĸ. mêragssap nârtûnerane ineriartornera agdlât Gûtip issigisínauvâ, ímaĸalo sujuaissaminit kingornutai túngavigalugit inugtut ĸanoĸ ítûnigssâ nalilersínauvdlugo. (Tussiaat 139:15, 16; 1 Môrsase 25:23) ũmativta issertortúkut sángîvfê agdlât nalúngilai. (1 Sâmuale 16:7; 1 kúngit 8:39; Jerimia 17:10; apustilit suliait 1:24) misigssoriartigo piviussut tamákua ĸanoĸ erĸarsautigssísagâtigut.

7. uvagut kristumiut inûnivtíne sût pitsángorsaivfigisínauvavut?

⁷ kristumiúngorniaravta ilumôrtut sángĩssutit ajortuliorneritdlo sualugtut ajugauvfiginiardlugit tamaviârtariaĸarsimavugut, kristumiut sujugdlît iliorsimanerátut. (1 Korintumiut 6:9-11; apustilit suliait 26:20; 1 Pîtruse 4:1-4) sángĩssutíme inoĸativta sianigíngisait imalũnît nalussait? sángĩssuteĸaráine avdlanit ilisimaneĸángitsunik tássa imáingilaĸ pingãngínerussutut issigineĸartugssaussut. taimáitoĸ Davidip oĸausînit pâsineĸarsínauvoĸ: „ángiordlune tugdliminik oĸatdlisigingnigtoĸ pĩsavara, makitasûnik issilik nãmagsiuitsumik ũmatilik kamagisínáungilara.“ (tugsiaut 101:5, kalâtdlisũngortitaĸ atortugssautitaĸ) nauk inûp atausĩnauvdlũnît tusâssânik inoĸat mamardleráine, mamardlîneĸ erĸúngitsuliorneruvoĸ. taimáitumik Davidip issertortúkut ajortuliaĸ tamána ajúngínerarumángilâ.

8. ĸanoĸ nalúngísínauvarput issertortúkut ajortuliornerit Jehovap arajutsineĸ ajorai?

⁸ ajortuliortordlo ingminut sagdloĸításángilaĸ nautsorssûtigalugo Gûtip „issertortumut issigissup“ ajortuliaĸ arajutsísagâ. Gûtip ersserĸigsumik takutípâ inuit ĸanoĸ-iliornitik avdlanit ilisimaneĸángíkaluarpatalũnît ilumôrtuarnigssât soĸutigigine. Akanimut pisimassut erĸainiákit. Israelíkut igdloĸarfik Jeriko inuilo, kana’animiut iluaitsut, aserortugssauvait. sîlvit, kûltit kángúsatdlo kisimik aserortugssáungitdlat, Gûtip ivdlernartûtitâta erdlingnartûsivianut pisíneĸartugssaugamik. (Jôrsua 6:17-19) Akanile ússerniarneĸarame nákáinarpoĸ; ĸagdlersáumik akisôrssuarmik, sîlvimik kûltimigdlo tigusivoĸ. tigdlitat tuperme atânut torĸorpai, isumaĸardlunilo pâsineĸásángitsoĸ. kisiánile ’issertortumut issigissoĸ’ sagdloĸítarsínauvâ? nâgga. Akanip ajortuliornerata tamanut sarĸúmersíneĸarnera Gûtip isumagâ, Akanip inoĸutaisalo toĸúneĸarnigssãnik kinguneĸartumik. — Jôrsua 7:1, 16-26.

9. Gûtimut iluaritíkumaguvta iluaritítuarumavdlutalo ĸanoĸ iliortariaĸarpugut?

⁹ Elihup silatûvdlune Jehova navsuerutigâ oĸardlune: „mássa issai inuit tamarmik avĸutigissainut sangmíput; avdlortarnere tamaisa takuvdluarpai.“ (Jûpe 34:21, 22) taimáitumik Jehova Gûtimut iluaritíkumaguvta iluaritítuarumavdlutalo, táussuma najorĸutagssiai najorĸutaralugit inûniartariaĸarpugut avdlanit issigineĸardluta nalúngíkângavtigo ãmátaordle ĸanoĸ-iliornivut issertugaussut nautsorssûtigigângavtigo. tamatigut táussuma „issai inuit tamarmik avĸutigissainut sangmíput“.

10. (a) issertortúkut ilerĸune pivdlugit Paulus ĸanoĸ iliordlune maligagssiuivdluarpa? (b) sutigut issertortúkut sángĩssuteĸarsínauneĸ sangmissariaĸarparput?

¹⁰ kristumio ímaĸa misilingneĸásaoĸ ugpeĸatime ilisimángisãnik. Paulusip parnaerússaugame tamána misiligpâ. jûtit Paulus únerdlûtigât ’pikigtorssuángortitsi’nerardlugo „nâlagfigdlo agdlât nalingínautíniaraluar“nerardlugo. (apustilit suliait 24:1-6) Paulusip pissũngínine nalunaiautigâ romamiut nunamut nâlagâtitâta, Feliksip, sâne. silamiut ingerdlausiánik atuagkiortut nâpertordlugit Feliks nãkigtaitdlunilo inûnerdlugpoĸ. Feliksip Paulus parnaerússaujuartípâ neriugkame „Paulusip aningaussanik tunísagâne“. (apustilit suliait 24:10-21, 26) apustilip nalúngilâ bîbilime inássutigineĸartoĸ  pajugutinik tunisserĸusáungitsut tiguserĸussáungitsutdlo erĸartũssutigssaĸ avdlángortíniardlugo, isumaliorsínaugaluarpordle Feliks akilerdlugo perĸuserdlugtulissugssángortíniaraluaruniuk parnaerússaujungnaersíneĸarnigssaminut iluaĸutáusagaluartoĸ. akilîvdlune perĸuserdlugtulissugssángortitsineĸ avdlanit pâsineĸásángingmat, avdlanik mamiatsagtitsinigssâ ârdlerinásángíkaluarpoĸ. (2 Môrsase 23:8; Tussiaat 15:1, 5; ússatit 17:23) Paulusile taimatut isumaliúngilaĸ. uvdlumíkut Jehovap nalunaiaissuisa ilarpagssue avdlanik misilingneĸartarput, sôrdlo auk pivdlugo Gûtip inatsisâ pivdlugo, ingminut nãmagsitíneĸ pivdlugo, ãma imigagssanik atornerdluineĸ pivdlugo. ivdlit asassatitdlo tamákunínga ĸanoĸ misilingneĸarsínáusassuse misigssoriartigo.

auk pivdlugo nâlangnigssamíkut misilingneĸartut

11. kristumiut aup atorneĸarnigssânik isumãnut aulajangerfigissãnut suna túngaviuva?

¹¹ auk pivdlugo Gûtip inatsisâ nutâjunanilo pâsiuminaitsũngilaĸ. inuit tamavta sujuaissarput, Noa, avĸutigalugo Jehovap inuiait tamaisa perĸuvai: „neĸe tarnilik — tássa auk — nerísángilarse.“ (1 Môrsase 9:4, NW) aup, tássa imáitup inûnerup Gûtimit pissup, ivdlernarnera Mosesip inatsisaine ersserĸigsarneĸartarpoĸ. auk tunissivingme atortugssauvoĸ, tamatumale saniatigut ’nunamut kuineĸartásaoĸ imertut’. (3 Môrsase 17:11-14; 5 Môrsase 12:23-25) aup inũssutitut atorneĸángínigssânik inássut Mosesip inatsisaisa atortûjungnaersíneĸarnerata kingornagut atortûjuarpa? ilauna. atautsimêrssuarnermingne (inuit ilaisa taijumásavât ilagîngnut túngassut pivdlugit atautsimêrssuarnermik sujugdliussumik) apustilit utorĸaunertatdlo — taimane sujulerssuissoĸatigîussut — isumaliut una inerpât kristumiut ’gûtipilugsiornavĩsassut, kángunartuliornavĩsassut, ãmalo ipissumik [augtagdlit] aungmigdlo nerísángitsut’. aungmik atornerdluineĸ ilerĸugssatigut ajortuliorneruvoĸ kinguâgssiûtitigut kángunartuliornertut sualugtigissoĸ. — apustilit suliait 15:20, 21, 28, 29.

12. kristumiut sujugdlît aup atorneĸarnigssâ ĸanoĸ isumaĸarfigât?

¹² kristumiut sujugdlît auk pivdlugo Gûtip inatsisâ nâlagpât. taimanerssuaĸ nauk inuit ilaisa itsaĸ Romame issigingnârtitsivingne sákuáutartut auat imertaraluarât noĸardlune inukutdlersarnermut „katsorsautiginerardlugo“, kristumiut ilumôrtut taimailiorneĸ ajorput. nerissagssatdlo aungmik akugdlit nerineĸ ajorpait, agdlâtdlo neriumángíkunik nangmingneĸ ĸitornatigdlo toĸúneĸarnigssamingnik sujôrasârneĸaraluarunigdlũnît. taimanernîtdle gûtisiornerup pînik ilíniarsimassut ássigĩngitsut avdlatdlo miserratigíngilât Gûtip inatsisâ aup inûnermut atatitsíssutiginigssânik inerterĸuteĸartoĸ kristumiunut atortûssoĸ.

13. (a) aup atorneĸarnigssâ pivdlugo aperĸut sôĸ ilâtigut misilingneĸautíngorsínauva? (b) kristumiut aulersortíkumángínigssãnut píssut pingârneĸ suna erĸarsautigiuartariaĸarparput?

¹³ ukiune kingugdlerne aulînerit nakorsainíkut atorneĸartaĸaut. angnertûmik atorneĸartarmata kristumiut aulînermut atatitdlugo ímaĸa misilingneĸarsínáuput. ímaĸa nakorsat, niviarsiat agdlâtdlo erĸardlîsa kimigîserfigísavait aulersorterĸuvdlugit. inuitdle ĸáumarsagauvdluartut nalúngilât aulersortíneĸ navianartorujugssûsínaussoĸ. atuagagssiame Time-ime 5. november 1984-ime sarĸúmersume agdlagsimavoĸ „ukiut tamaisa amerikamiut 100.000-it aulersortínermit tingûp aserũtôrnera nápautigilersarât“, amerdlanertigut píssutigalugo „virus (tássa nápauteĸalersitsissartoĸ takugssáungitsoĸ) pâsigssáungitsoĸ pissũngitsut pâsineĸarêrpata aitsât pâsineĸarsínaussoĸ“. ãmátaoĸ Time-ime nalunaerutigineĸarpoĸ inuit 6500-t sivnerdlugit AIDS-imik (tássa âtsugagssáungíníkut amigauteĸarnerup ilisarnaĸutai atautsíkôrtut inúngûtsimit pigissáungitsut) nápauteĸartut, ilait „aulersortínermíkut tunitdlagtítut“. nalunaerusiame agdlagsimavoĸ: „tunitdlagtítut agfait patdligdlugit toĸorêrsimáput, ilimanarpordle 90 procentê amerdlanerussutdlũnît toĸujumârtut.“ sôruname Jehovap nalunaiaissuisa aulersortíkumángínermingnut aulînerup nakorsautaunerdlungnera píssutigíngilât. aulersortínerup navianauteĸángitdluínarneranik nakorsat ĸularungnaersísínaugaluarpatigutdlũnît, Gûtip oĸausiane perĸuneĸarpugut ’auk atornavêrĸuvdlugo’. — apustilit suliait 21:25.

14. aup atorneĸarnigssâ pivdlugo ĸanoĸ „issertortúkut“ misilingneĸarsínauvit?

¹⁴ oĸarta ivdlit oĸarfigineĸartutit píngitsôrnatit aulersortítariaĸartutit. auk pivdlugo Gûtip inatsisâ erĸáingitsôrnaviángilat, ilâ? ĸanordlo kinguneĸásagaluarpatdlũnît Gûte nâlásavdlugo aulajangernigkut píssagtíneĸásagaluarputit kristumioĸativit ilaisa najorpátit. (nalerĸiuguk Dâniale 3:13-18.) ĸanorme avdlanik najorteĸángisitdlutit nakorsap erĸartũssissuvdlũnît  kimigîserfiginiarpatit aulersorterĸuvdlutit, ímaĸalo agdlât oĸardlune Gûtimut akissugssautíkumavdlune?

15. nakorsat náparsímavingnilo pissortat ilaisa aup atorneĸarnigssânik isumarput ĸanoĸ pâsinerdlugpât?

¹⁵ nunanit amerdlasûnit nalunaerutinit pâsineĸarpoĸ ilâtigut nakorsat, náparsímavingne pissortat erĸartũssissutdlo pâsinerdluivdlutik isumaĸartut Jehovap nalunaiaissue avdlanit issigineĸarângamik aulersortíkumaneĸ ajortut, ilumíkutdle imalũnît avdlanit issigineĸángíkângamik avdlamik isumaĸartartut. pisimassut ilãne erĸartũssissoĸ píssuteĸángivigdlune nalunaerpoĸ „ajornartorsiutip píssutigíngíkâ [náparsimassup] ugperissâ, píssutaussordle aulînigssamut akuerssíssut agdlagsimassoĸ atsiorumángingmago. nakorsagauneĸ pineĸartoĸ ajoríngíkaluarpâ — kisiánile tamatumíngarpiaĸ nakorsagaunigssane ĸínutigiumanago.“ taimáingilardle. Jehovap nalunaiaissue sángîtsumik isumaĸángitdlat oĸáinardlutik ’aulînigssamut akuerssíssut agdlagartaĸ atsiorumanago’. naluneĸángilaĸ Jehovap nalunaiaissue agdlagdlutik nalunaerumangmata aulersortíkumanatik, atsiorumangmatalo aulersortíkumángínertik ĸanoĸ kinguneĸásagaluarpatdlũnît náparsímavingme sulissut akissugssautísángíkitik — nalunaerut agdlagsimassoĸ  taimáitoĸ nunane amerdlasûne atortûssutut issigineĸartarmat atarĸineĸartardlunilo. Jehovap nalunaiaissuisa amerdlanerssaisa nagsartuáinarpât agdlagartánguaĸ aulajangiússamingnik imaĸartoĸ atsiorsimassoĸ.

16. tusarnârteĸarnak kimigîserfigineĸaruvit aulersorterĸuvdlutit, suna puiornavêrtariaĸarpiuk?

¹⁶ nakorsat erĸartũssissutdlo ímaĸa kimigîserfiginiásavãtit aulersorterĸuvdlutit takusimagamíkik avdlanik ugperissarsiortut nakorsagaunerit ilât ajorigaluardlugo kisiánile tusarnârteĸaratik nakorsagauneĸ táunarpiaĸ ajoriungnaerdlugo nakorsartítartut. pissortat ilait nalúngisaĸarnerarput nalunaiaissumik issertortúkut aulersortíkumassumik. ilumut taimáitoĸarsimagpat ímaĸa tássausimásaoĸ Jehovap nalunaiaissuinut angnikitsuínarmik atássuteĸartoĸ. Gûtip kivfaisa túniutdluínarsimassut nalúngilât erĸortûssup akerdlianut akuerssĩnarneĸ taimáitoĸ Gûtip arajutsinaviángíkâ. erĸainiaruk suna pisimassoĸ David ajortuliormat Batseba Uriasilo pivdlugit. pisimassut tamaisa Jehovap issigai, Natanilo autdlartípâ tusardliússaĸ una tusardliuterĸuvdlugo: „ivdlitdle [David] issertordlutit pigavit, uvanga taimailiorumârpunga Israîlíkut ilũngarmik tákuáne seĸínersitdlugulo.“ Gûtip oĸarneratut, Davidip ’issertordlune’ ajortuliame kingunere alianartut kingusingnerussúkut atorpai. — 2 Sâmuale 11:27-mît 12:12 ilángutdlugo; 16:21.

17. (a) issertortúkut aulersortísaguvit ĸanoĸ ilivdlutit inuit avdlat ajornartorsiornerulersísínáusagaluarpigit? (b) ĸatángutit arnat ilâta ĸanoĸ iliordlune aup atorneĸarnigssâ pivdlugo aulajangiússane issertortúkut agdlât aulajangiúkâ navsuiaruk, inerneralo oĸalugtuariuk.

¹⁷ ãmátaoĸ ĸatángutingnik kristumiûssunik asangningnerpit píssagtísavâtit akiũnigssangnut píngitsailiniarneĸaruvit Gûtip auk pivdlugo inatsisâ issertordlutit uniorĸuterĸuvdlugo. ĸanoĸ píssagtísavâtit? nakorsap erĸartũssissuvdlũnît píngitsailiniaraluarpatit aulersorterĸuvdlutit, issertortúkut agdlât aulersorterĸuvdlutit, tugdliane nalunaiaissut ardlãnik tamatumúnga ássingussumik atugaĸartugssamik ajornartorsiortitsinerunigssaraluat erĸarsautigissariaĸarpat. misigisimassaĸ mána malugiuk:

ĸatángut arnaĸ Rodriguez tunitdlagtíneĸarnerminut katsorsarneĸarpoĸ. tauva ajorsiatdlagpoĸ; nakorsâta pâsivâ iluamigut aunârneĸartoĸ sujúnersordlugulo náparsímavigssuarmut uníkasuásassoĸ. ĸatángutip Rodriguezip náparsímavingmut unigkame sulissûssut oĸarfigai: „ĸanoĸ pissoĸásagaluarpatdlũnît aulersortíkumángilanga.“ kingornatigut tamána aulajangiútuáinarpâ niviarsiat píngitsailiniarmáne oĸardlutik nalunaiaissut ilait aulersortísimanerardlugit. uvdlut ardlalialuit ĸatángut táuna aunârtuarpoĸ sángîtdliartordlunilo, kîsalo nákutigineĸartuáinarfingmut nûgtíneĸardlune. tauva náparsímavingme pissortat nâlagauvfingme erĸartũssivingme pingârnerssaussume erĸartũssissut ilât ĸaerĸuvât.

ĸáumatit ardlagdlit ĸângiútut náparsímaviup inerssuâne atuartitsiviussume erĸartũssissup táussuma nakorsat 150-init amerdlanerussut oĸalugiarfigai aperĸut „inûneĸ kiap pigâ?“ oĸalugiautigalugo. táunátaoĸ oĸarpoĸ nâpitaĸarsimavdlune inungnik aulersortíkumángíkaluartunik, erĸartũssissuvdle aggerĸuneĸarnerane akuerssĩnarsimassunik. ĸatángúme Rodriguez? erĸartũssissoĸ oĸalugtuarpoĸ tusarnârteĸaratik kimigîserfiginiaraluarine ’akissugssauterĸuvdlune’ erĸartũssissup nâlagkîneratigut aulersorterĸuvdlugo. arnaĸ táuna ĸanoĸ iliorpa? erĸartũssissup nakorsat atautsimĩtut oĸalugtũpai mrs. Rodriguezip sángîtdlisimagaluaĸalune tamaviâvigdlune oĸarfigigâne aulersortíkumanane ilagínarĸuvdlunilo inimitdlo anerĸugâne. taimáitumik, erĸartũssissoĸ navsuiaivdlune oĸarpoĸ, náparsimassup kigsautâ akiordlugo aulersorneĸarnigssânik perĸussinigssaminut píssutigssaĸarnane.

18. auk pivdlugo aulajangersimanerput ĸanoĸ oĸardluta ersserĸigsardluínartariaĸarparput, taimailiornerputdlo sumik kinguneĸarsínauva?

¹⁸ tamatuma ersserĸigsarpâ pissariaĸardluínartoĸ ersserĸigdluartumik nalunáisassugut auk pivdlugo aulajangiúsimassarput avdlángortitagssáungivigsoĸ. apustilit malartitagssáungitsumik  aulajangiússaĸarput nalunaeramik: „Gûte nâlagkavtitut inungnit nâlagtariaĸarneruvarput.“ (apustilit suliait 5:29, NW) ĸatángut Rodriguezimut pisimassut takutípãtaoĸ erĸortûssup akerdlianut nalunaiaissoĸ akuerssĩnaraluarpat avdlanut ĸanoĸ súniuteĸarsínaugaluarnera. náparsimatitdlune timíkutdlo sángîtdlisimavdlune pissariaĸángíkaluartumik tatineĸarneĸ atortariaĸarpâ sujornatigut ardlâta Gûtip inatsisâ ímaĸa issertortúkut uniorĸutísimangmago. sôruname uniorĸutitsineĸ taimáitoĸ ’silarssuarmut erĸartũssissumut’ issertortũngilaĸ. (1 Môrsase 18:25) ĸujanartumik, ĸatángut Rodriguezip tusarnârteĸángíkaluardlune tusarnârteĸartûgune iliornigssamisut erĸortûssup akerdlianut akuerssĩnarumángínine aulajangiútuarpâ. kingornatigutdlo, perĸigsisimavdlune, nakorsat atautsimĩtut táukûssut navsuiáupai Gûtimut ilumôrtuásavdlune aulajangiússinerminik.

19. piviussoĸ suna erĸarsautigiuáinartariaĸarparput?

¹⁹ uvagútaoĸ ilumôrtariaĸarpugut ĸanoĸ iliornivut avdlanit takuneĸaraluarpata takuneĸángíkaluarpatalũnît. Jehovap ilumũssuseĸ taimáitoĸ tipaitsûtigissarâ ilumôrtutdlo akilerumârdlugit; ãmátaoĸ najorĸutagssiaminut ilumũngitsut — issertortúkut sarĸumissumigdlũnît iliornermíkut — nâpertuivdluartumik erĸartũkumârpai. (Tussiaat 51:6; Jûpe 34:24) asangnigtuliordlune nãmagdluartumik sujúnersortarpâtigut ilitsersortardlutalo ikiordluta issertortúkut sángĩssuteĸaruvta sángĩssutinik táukunínga akiuiniarnivtíne, sôrdlo ilángutagssiame tugdliútume tikísagigput.

pingârtut uko erĸainiákit:

□ Gûtip pigínáussusia suna ĸanoĸ iliornivtínut súniuteĸarsínauva?

□ Akanimut pisimassoĸ ilíniagagssamik pingârtumik sumik ilíniarfigisínauvarput?

□ Gûtip auk pivdlugo inatsisâ kristumiup issertortúkut uniorĸutísagaluarpago, sunik kingunipiloĸarsínauva?

□ Jehovap auk pivdlugo isumaĸarnera pivdlugo ĸanoĸ iliúsavdluta aulajangertariaĸarpugut?

[Atuaqqissaarnermi apeqqutit]

[Qupp. 9-mi ungalusaq]

auk pivdlugo Gûtip inatsisai sule atũtut

JOSEPH PRIESTLEY (1733-1804) ilisimatûtut iltimik navssârtutut ilisimaneĸarneruvoĸ, ãmale gûtisiornerup pînik ilíniarsimassûvoĸ. táuna agdlagpoĸ:

„aungmik nererĸussíngíssut Noamut túniúneĸarsimassoĸ kinguâvinut tamanut ãma agtûmássuteĸánguatsiarpoĸ.“ kristumiunut inerterĸúmik táussumínga atortûgatdláinartûsoringningneĸ pivdlugo, Priestley nangitdlune agdlagpoĸ: „atortûgatdláinartûneranik navssâgssaĸángilaĸ, ãmalo inerterĸutip ĸaĸugo atorungnaernigssâ taineĸarsimanane. . . . kristumiut sujugdlît, inerterĸutip tamatuma píssusigssamisôrtûneranik angnertússusianigdlo pâsinerdluisimanaviarunángitsut, akornáne pâsingningneĸ nalingínaussoĸ túngavigalugo navsuiásaguvtigo, isúmiutĩnartariaĸásavarput inerterĸut táuna miserratigineĸ ajornartugssaussoĸ atauartugssaussordlo.“

1646-me atuagagssiaĸ taigûtilik A Bloody Tenet Confuted, or, Blood Forbidden (auk pivdlugo ajoĸersût narĸigssorneĸartoĸ, imalũnît: aungmik inerterĸut) naĸitertíneĸarpoĸ. ĸúpernerit arfineĸ pingajuáne ima agdlagsimavoĸ: „aungmik pølseliatigut gûtîtsutigut ûmassup inûneranik nerineĸ Tuluit nunavtíne tamane ilerĸorineĸangârtoĸ taimaitíniartigo, taimailioruvta nãkigtássuserput nãkigtaitsũngínerputdlo takutísavarput, ãmalo taimailivdluta Gûtimut inássutânutdlo erssarigsumut nâlángitsutut issigineĸalísanata, piumassânutdlo nâlagtûnerarneĸásavdluta, ãmalo issaine ajúngitsumik iliortutut issigineĸásavdluta, tamatumûnalo Gûtimit iluarissáusavdluta, . . . inuiaĸativtínitdlo avigsârtíneĸásanata ajunârnigssavtínutdlo Gûtimit iluaríngíneĸásanata.“

Caspar Bartholin ukiut 1700-gssãne Københavnip ilíniarfigssuane timip pisatainik katiternerinigdlo ilisimatusautine (anatomi) ilisimatûtut atorfeĸarsimavoĸ. oĸalûserissaĸ ’aungmik atornerdluineĸ’ pivdlugo ima agdlagpoĸ: ’nápautinik katsorsainerme inûp auanik atuinermik autdlarnîssut aungmik atornerdluissutut ajortuliorujugssuartututdlo issiginarput. inugtûmassut ajornerarneĸartarput. sôrdle iggiamingnik inûp auanik mingugtitsissut maujugalugit alarniángilavut? tarĸákut angmassúkut, ĸaníkut aulersûtitdlũnît atordlugit inûp avdlap auanik pigaluaruvta tamarmik ássigîgput, tamarmingme inûp avdlap auanik augtornerúput. iliûtsimik tamatumínga autdlarnîssut Gûtip inatsisai nâpertordlugit pitdlagagssaulerput, tássa aungmik nerineĸ inerterĸutaungmat.’

atuagagssiame Revelation Examined with Candour (sarĸúmersitat piviússusersiortumik misigssorneĸartut) 1745-me sarĸúmersume, auk pivdlugo Gûtip perĸússutai sangmineĸarput. túngaveĸartumik erĸarsaut una atuagagssiame agdlauserineĸarpoĸ: „perĸússut Gûtimit nangminermit Noamut túniúneĸartoĸ, Mosesimutdlo ingerdlaterĸingneĸartoĸ, Jesus Kristusivdlo apustilînit ugpernarsarneĸartoĸ; ulerssuaĸarêrneratigut silarssuaĸ nutâmik autdlartítutut oĸautigineĸarsínaulermat kisiartauvdlune perĸússutigineĸartoĸ; inuiangnut Gûtip inuiaĸatigîngnit tamanit ingmíkôrtitdlugit nangmineĸ ínugtagssamisut iluartutut ĸinigainut atarĸinangârtumik nagdliútorsiorpalugtumik utertíneĸartoĸ; jûtinut takornartanutdlo perĸússúmik táussumínga uniorĸutitsissunut Gûtip akiniainigssânik sujôrasârinertalingmik nangerĸingneĸartoĸ; ãmalo ugpernarsarneĸartoĸ nuname mâne sujúnersuissoĸatigîngnit tamanit ugperdluarnerpânit ivdlernarnerpânitdlo, Gûtivdlo anersâvanit torĸáinartumik súnerneĸardlutik ingerdlassunit! sujúnersuissoĸatigîngnit ivdlernartunit ilagîgpagssuarnut nunane sanilerissane ítunut túniúneĸarĸigtoĸ sunauvfame avdláungitsut biskorpit mardluk apustilitdlo mardluk kivfaralugit . . . tauva tamáko ilisimavdlugit inûp kialũnît perĸússut tamána uniorĸutíniarsínaunerpâ? inûp kialũnît erĸarsardluarsínaussup, inássut táuna taimatut túniúneĸarsimassoĸ, taimatut ingerdlaterĸingneĸartardlunilo nangeĸátârneĸarsimassoĸ taimatutdlo Gûtimit nangminermit ugpernarsarneĸarsimassoĸ, túngaveĸángitsûnerarsínaunerpâ isumaĸángitsûnerardlugulo?“