uvdluvut – ’sôrdlo Noa inûtitdlugo píssutsit’
uvdluvut – ’sôrdlo Noa inûtitdlugo píssutsit’
„nunale aserorsimavoĸ . . . uvinigdlit tamarmik avĸutertik aserorsimangmássuk nuname.“ — 1 Môrsase 6:11, 12.
1, 2. (a) uvdlumíkut nakûsernerit ĸanoĸ ítut Jehovap nalunaiaissuisa atortariaĸarpait? (b) sût pisimanerisigut Gûtip ínugtaisa makínigssamik neriugissaĸ tugpatdliutigissarpât?
NAKÛSERNEK’! sôrdlo Noa inûtitdlugo taimáitoĸ, ãmátaoĸ uvdlumíkut nakûserneĸ takornartaujungnaersimavoĸ. Noatut Gûte ilumôrtoĸ saĸeĸatigalugo inûssut agdlât nakûsernermit naláuneĸángitsôrsínáungitdlat. tamána sujorna julip 21-áne ersserĸigsumik takuneĸarpoĸ Jehovap nalunaiaissuisa rigssalîsa ilât Sydneyme Australiamĩtoĸ ilungersornartumik tusagagssiángorpatdlangmat. Gûtimut ilaĸútaminutdlo ilumôrneĸ bîbile túngavigalugo tamanut angmassumik oĸalugiarníkut oĸalugiautigineĸartitdlugo ĸârtartuliaĸ ĸârtíneĸarpoĸ. rigssale nunguvigdlune aserorpoĸ. nalunaiaissoĸ atauseĸ toĸutauvoĸ. inuit 40-t sivnerdlugit náparsímavingmut unigtíneĸartariaĸarput. tamatumale kingornagut tamarmik angerdlartíneĸarput, perĸarnîsârnerdle táuna píssutigalugo ilait sule angnertûmik ajoĸuteĸarput. politêĸ pinerdlugtorsiortoĸ oĸarpoĸ: „inuit 110-t tássanĩsimáput, tupingnáinarpordlo 110-nik toĸutaĸángingmat.“
2 silarssûp ilaine avdlane — sôrdlo Irlandime avangnardlerme, Libanonime ãmalo El Salvadorime — Jehovap nalunaiaissuisa „tusagagssaĸ nunánersoĸ“ oĸalũssíssutigissarpât nakûsernermik avatangîsseĸardlutik. atausiákât toĸutáuput, ilait oĸalũssiartortitdlutik. nunarpagssuarne ’nalautsorníkut pissut’, sôrdlo ajunârnerit nunavdlo sajugtarnere, ikíngutivta asangâgkat ilaisa inûnerinik akeĸartarsimáput, taimailissoĸarneranilo Jehovap ínugtaisa makínigssamik neriugissaĸ tugpatdliutigissarpât. — akugdlîssup oĸausê 9:11, NW; 1 Tásalûníkamiut 4:13, 14.
3. (a) Jehovap ínugtaisa ilait sumit naláuneĸarsínáupat, sôrdlo ungasíngitsúkut pisimassunit ãma Lúkarse 21:16-ime agdlagsimassumit takutíneĸartoĸ? (b) ’angnikitdliornartugssame angisûme’ Gûtip sernigingningnigssânik ĸanoĸ ĸularungnaersíneĸarpugut?
3 ungasíngitsúkut Mexicome nuna sajungârmat, inuit 5000-it sivnerdlugit amerdlássuseĸartut inûnertik ánaivât. táukua ilagait inuit 23-t Jehovamut nalunaiaissûssut imalũnît Jehovap nalunaiaissuisa ugperissarsioĸatigîgfiánut atássuteĸartut. ungasíngitsúkut Puerto Ricome ĸarssússineĸarmat nunavdlo sisôrneratigut inuit 300-t ajunârtut Jehovap nalunaiaissuisa ilait arfineĸ mardluk ilagait. tamána ima pâsissariaĸarpa Jehovap kivfane sernigíngitsôrai? nâmerdluínaĸ. nalautsorníkutdle pissunit ajunârnernitdlo naláuneĸarsínáungitsûtíngilâtigut. malerssugaunerdlo pivdlugo Jesusip ajoĸersugkane oĸarfigai: „ilasilo toĸúkumârpait.“ sorssungnerssûp áipâta nalâne Hitlerip nazistiussup malerssuisitsineratigut ĸatángutivta ilait untritigdlit angutauserfigineĸarníkut toĸutáuput. Jehovap táuko tamaisa makivfigssame erĸaiumârpai. kisiáne, ’angnikitdliornartugssaĸ angisôĸ’ sujuligtûtigineĸartoĸ nunarssuarmut tamarmut nagdliugpat, Jehovap takutísavâ aterminik tordlorfigingnigtut ánáusínaugine, sôrdlo Noap uvdluine taimailiorsimassoĸ. — Lúkarse 21:16-19; Matîuse 24:14, 21, 22, 37-39; Isaia 26:20, 21; Jûîtdle 3:5; Rûmamiut 10:13.
4. píssutsinut Môrsasip agdlagaine sujugdlerne 6:11, 12-ime erĸartorneĸartunut nalerĸiutdlugit, uvdlumíkut píssutsit ĸanoĸ ítũpat?
4 1914-imíngãnîtdle nakûserneĸ nunarssuarme tamarme unigtitagssáungitsumik sualugsiartuínarpoĸ. ukiune untritilingne mãna atũtune inuit untritilingnik milliûnigdlit sorssungnerne toĸorainerssuarnilo toĸutáuput. inuiait tingmissartunik ímákutdlo angatdlatinik píngitsailîníkut tiguainerit, perĸarnîsârniat ĸârtartumêrinere, inugpagssuit atautsíkut toĸorarneĸarnere, ámivdlo ĸalipautâ pivdlugo ûmigssuinerit atugardliûtigingârpait, sákugssiatdlo atomitortut amerdlingârnerat ánilârutigalugo. ilumut, „nalorninartunik nagdliúto“ĸarpoĸ; „inuiaĸatigît ĸugsalavdlutigdlo aniguivfigssaĸ naluvât.“ (2 Timûtiuse 3:1-5, 13, NW; Lúkarse 21:25, NW) uvdlumíkutdle Jehovap ínugtai silarssuarme erdloĸinartoĸangârfiussume nakûsernermit ulorianarnerungârtumik, nakûsernermigdle nagsataĸartartumik, inũput. erdloĸinartoĸ tamána ukiut 4300-t sivnerdlugit matuma sujornagut, Noap uvdluine, autdlartísimavoĸ. sunauva?
Noap ugpíssusia silarssuarme ajortúngorsimassume
5, 6. (a) Satanip inuiait ĸanoĸ ilivdlune mingugtũngortíniarpai? (b) sutigut Noap ilaĸutaisalo silamiut ilagíngíkitik takutípât?
5 Edenime pikigtitsinerminîtdle Satan Djævelip „inuit najugãne nunalingnik tamanik támartitsiniar“nine tamaviârdlune sulíssutigâ. (sarĸúmersitat 12:9) Jehovap angut arnardlo perĸusimavai kinguâgssiorsínáussusertik Gûtip píngortitsinermigut túniússâ atarĸinartumik áiparîngnerme atorĸuvdlugo, ingmigsut ítunik ’nuna tamákerĸuvdlugo’. (1 Môrsase 1:28; Eprîarit 13:4) Djævelivdle inuit mingugtũngortíniarpai atoĸatigîngníkut píssusiussoĸ pârdlagdlugo periautsinik atulersitsiniarnermigut. ĸanoĸ ilivdlune? Gûtip ernerisa anersâjussut ilait Satanimut pikigtitsinerane ilángúput. táuko íngilipilúngorput, Satan nâlagarilerdlugo. (Lúkarse 11:15) taimaníkutdlo íngilipiluit ĸanoĸ iliorpat? nunamut arĸarput, inugtut timeĸalerdlutik, angutitdlo panê kussanartut inôĸatigilerdlugit. ánilârnartumik kinguneĸarpoĸ!
6 akussanik kinguâĸarput, inorujugssuit uviniliussut, íngilipilungnik atâtagdlit inungnigdlo anânagdlit. „nefilim“-inik taineĸarput, tássa inungnik „ikugtaissut“ toĸutsiumatût, sôrdlo oĸalugtuame takutíneĸartoĸ: „nunale aserorsimavoĸ Gûtip tákuane, iluaitsuliornernik [perssugtaissarnernik, NW] ulivkârdlune. Gûtip tauva nuna issigilerpâ ârit aserorsimassoĸ, uvinigdlit tamarmik avĸutertik aserorsimangmássuk nuname.“ nakûserneĸ kinguâgssiûtitigutdlo ilerĸupiloĸarneĸ ima angnertusisimatigigput Noa kisiat pivdlugo oĸartoĸarsínausimavdlune: „Nûa inôĸatimine angutauvoĸ iluartoĸ inûsia tamarmiussoĸ; Gûte saĸeĸatigâ.“ inuiangne tamane táussuma nulia, táukua ernere táukualo nuliait kisimik ugpíssuseĸarput Gûtimigdlo mianeringnigtûvdlutik. ilaĸutarît Noákut kinguâgssiûtitigut ilerĸupiloĸalerneĸ taimane atugaungârtoĸ mingugtitauvfigisimángínguatsiarpât. — 1 Môrsase 6:4, 9-12, New World-nugtigkame ĸinerdlerfigssialingme ĸúpernerup atâne navsuiausiutdlugo ilángússaĸ.
7. sôrdlo Noap uvdluine nalunarungnaersíneĸartoĸ, Jehovap ĸanoĸ ilivdlugit iluaitsut iluartutdlo erĸartũtarpai? (nalerĸiuguk Matîuse 25:40, 45, 46.)
7 Jehovap silarssuaĸ nakûsernermik ulivkârtoĸ, atoĸatigîngnerup tungâtigut perdlerorsimassoĸ íngilipilungnitdlo súnigaussoĸ, sûjungnaersípâ. ulerssuartitsigame ajortut tamaisa súpúneĸartípai. „nefilim“ akussaussut inuitdlo ilerĸupiloĸalersimassut sûjungnaersíneĸardlutik ĸarssúneĸarput, Gûtivdlo ernerigalue íngilipilúngorsimassut anersât najugãnut uterdlutik ĸimãput — Gûtip erĸartũssiumârnigssâ utarĸivdlugo. ánagtoĸarsimavordle! Noa ilaĸutailo ĸaningnerussut aniguisíneĸarput. suna pivdlugo? ugpertûgamik, ugpernertigdlo takutípât umiarssualiornermíkut silamiunutdlo pitdlagagssángortitaussunut iluarnermik oĸalũssinermíkut. — 2 Pîtruse 2:4, 5.
uvdlumíkut inûssut: mianerssoritse!
8. sutigut Noap uvdlue uvagut uvdluvtínut sujumut ássersûtáupat?
8 Noap uvdlue uvagut uvdluvtínut ássersûtáuput. tamána ĸanoĸ nalúngísínauvarput? Jesusip sujuligtûtigigâ ukiut nakûserneĸangârfiussut, inatsisaitsuliortoĸangârfiussut asangniuitsoĸangârfiussutdlo „nalunaerĸut“áusassut ’nâgdliungnartoĸangârnerup silarssuaĸalerĸârneranit mánalo tikitdlugo naleĸángisáinartup kingornalũnît naleĸásángitsup’ ĸanigdlisimanigssânut. oĸarportaoĸ: „uvdlugssamigdle táussumínga uvdluvdlũnît ĸanoĸ ilinigssânik ilisimassoĸángilaĸ, . . . atâtama kisime nalúngilâ.“ tauva oĸarĸigpoĸ: „sôrdlule Nûa inûtitdlugo ítoĸ, taimátaoĸ íkumârpoĸ inûp ernerata tikiuvfigssâne. sôrdlume uvdlune táukunane ulerssûp sujornagut iliortut nerivdlutigdlo imerdlutigdlo nuliardlutigdlo uvinigdlutigdlo uvdloĸ táuna Nûap umiarssuarmut iserfia tikitdlugo pâsinagulo [sianiginagulo], aitsâtdle ulerssuaĸ nagdliungmat tamaisa nungutitdlugit, taimátaoĸ íkumârpoĸ inûp ernerata tikiuvfigssâne.“ — Matîuse 24:3-21, 36-39.
9. ’sianigingníngitsut’ atugagssaisigut ĸanoĸ ilagíngitsôrniarsínauvavut?
9 tássame, ’sianigíngilât’. ivdlitdle táuko ássigissariaĸángilatit. ivdlit aniguisínauvutit Nâlagaĸ Jesus ĸilangmit sarĸúmilerpat, Gûtip akiniainera nãmagsiartordlugo ’Gûtimik ilisimassaĸángitsut Nâlagkavtalo Jesusip îvangkîliuanut nâlagkumángitsut’ aserordlugit. (2 Tásalûníkamiut 1:7, 8) silamiut ássigissariaĸángilatit, silamiúme nangmingneĸ nuánarissamingnik piniarneĸ kiserdluínât soĸutigingmássuk, atarĸineĸangârniarnigssartik soĸutigalugo, atorfingmingne iluagtíkiartorneĸ imalũnît nunap pîsigut pisũngorniarneĸ pingârtitdlugit, Gûte erĸarsautiginago inûvdlutik. ilumut táukua „nássatik Gûtigait“. — Filípimiut 3:19.
„ajortoĸ ûmigisiuk“
10, 11. (a) Gûtimut iluaritísaguvta, iluaitsuliornerit sût ingalagtariaĸarpavut? (b) sákutũssutit sût atissariaĸarpavut, sunalo pivdlugo?
10 ’uvdlune kingugdlerne’ mákunane inuit ilarpagssuisa inûnermingne atoĸatigîngneĸ, áiparissamingnik áiparíngisamingnigdlũnît, pingârnerutítarpât. avingnerit takornartaujungnaerput. kristumiûneraĸatigîngne ugpeĸatigîngnut ilaussortaussut ilarpagssuisa Jesusip ajoĸersugaisa mianerssorĸússutât paitsûgagssáungitsoĸ sumigínarpât angutitdlo anguteĸatimingnik arnatdlo arnaĸatimingnik atoĸatigingnigtardlutik. ilaisa ’akigssaĸ nãmagtoĸ ingmingne pigilerêrpât’ AIDS-imik nápautinigdlo avdlanik kinguâgssiûtitigut âtsornartûssartunik nápauteĸalersimavdlutik. táukule agdlât ánangnigssamingnik neriugissaĸarsínáuput. erĸaimajuk arnat akilersitdlutik atortítaraluardlutik inûnerdlugkungnaertut Jesusimutdlo ugpertúngortut Jesusip iluaralugit erĸartorai, ugperissarsiorneruvdle tungâtigut pissortaussut pingârniartut avdlamigdlo isumatârumángitsut nalimine inûssut ajornerardlugit. — Rûmamiut 1:26, 27; 2 Pîtruse 2:9, 10; Jûtarse 6, 7; Matîuse 21:31, 32.
11 Jehovap ínugtaisa akornáne inoĸarpat kángunartuliornermit mingugtíneĸarsimassunik, imalũnît kángunartuliornerit pilerigilerdlugit ôĸátârerusugtunik, itertariaĸalerput sákutũssutinigdlo tamanik Gûtip pigssarsiainik atississariaĸardlutik! (Evfisumiut 6:11-18) uvdluvut ilumut ’sôrdlo Noa inûtitdlugo píssutsit’. ’lîuverssuaruna uiánissârtoĸ’ Djæveliussoĸ íngilipiluilo ilerĸupiloĸalersimassut uningneĸ ajordlutik ilungersortuáinarput Gûtip kivfai iláinit ingmíkôrtíniardlugit nakutíniardlugitdlo. akerĸat táuko agssortortariaĸarpavut, ugperníkut aulajangerdluta. — 1 Pîtruse 5:8, 9.
12. únersũssut tugsiaut 97:10-me agdlagsimassoĸ maleruásavdlugo suna pivdlugo pingâruteĸarpa?
12 uivssũminangâraluartoĸ Jehovap peĸatigîgsortaine nuimamassûsimassut ilait kángunartuliornernut, sôrdlo anguteĸatinik atoĸatigîngnermut, ’nulianik taortigîngnermut’ mêrĸanigdlo tînganíkut atornerdluinermut, nákáinarsimáput. malugissariaĸarportaoĸ ukiup kingugdliup ingerdlanerane inuit 36.638-t ilagîngnut kristumiunut ilaussortaujungnaersíneĸartariaĸarmata, amerdlanerssait kángunartuliorsimanertik píssutigalugo. Jehovap peĸatigîgsortai minguitsûtitaussariaĸarput! (1 Korintumiut 5:9-13) uvdlumíkut ússernartut taima amerdlatigingmata, ilagîngne utorĸaunertat, ilagîngne kivfartortut, tássame ĸatángutivut angutit arnatdlo tamarmik, píssutsit kángunartuliornermik kinguneĸaratarsínaussut sûtdlũnît ingalagtariaĸartarpait. Jehovap najorĸutagssiainik ilumôrtumik maleruaissut akilerneĸarumârput, sôrdlo tugsiaut 97:10-me (NW) agdlagsimassoĸ: „Jehovamik asangnigtuse-â, ajortoĸ ûmigisiuk. ilumôrfigissime tarnait pârai; iluaitsut agssáinit aniguisítarpai.“
13. apustilit Paulus Peterilo sunik silatûnik únersũssuteĸarpat?
13 sujusingnerussúkut píngíkune, tauva kingugdlerpâmik ’angnikitdliornartume angisûme’ „maujungnartut“ pêrneĸarumârput. taimáitumik pingârtítariaĸardluínarparput silamiut inûnerdlugtúngorsimanermíkut ilerĸupilue ûmigísavdlugit, agdlâtdlo maujugísavdlugit! „kángunartuliorneĸ ĸimarratigi“ssariaĸarparput! (sarĸúmersitat 21:8; 1 Korintumiut 6:9, 10, 18, NW) tunússisimassut ĸulalersitsissut mianerssorĸússutigerêrdlugit ’Jehovavdlo uvdlugssâta’ nagdliutíngitsôrsínáungínera erĸartorêrdlugo, apustile Peterip kajumigsârpâtigut ’iluartumik ilerĸoĸarĸuvdluta Gûtimigdlo mianeringnigdluta suliaĸarĸuvdluta’. tauva oĸarĸigpoĸ: „únersûtâle nâpertordlugo ilimagissaĸarpugut ĸilagssanik nutânik nunagssamigdlo nutâmik iluarssuseĸarfigssanik. taimáitumik, asassáka, tamákunínga ilimagissaĸaravse ilungersorniaritse táussumúnga nâperĸuvdluse ínardluitsuse agssuarnaitsusilo erĸigsivdluse.“ tauva nuánârnássusigssâ ’nuname nutâgssame’ inûneĸ angúsavdlugo, tássanime Gûtip ’sût tamaisa nutãngortísavai’ minguitsúngortísavdlugitdlo! — 2 Pîtruse 3:3-7, 10-14; sarĸúmersitat 21:1, 4, 5.
’anusíngorsautit’ ilíniarfigíkit
14. suna píssutigalugo nunarssûp ulerssuákut minguiagaunera utarĸîsáinauva?
14 ulerssûp angnertôrssûp nuna íngilipiluit inuitdlo mingugtitsinerinik salerêrmago, Jehovap perĸússut Adamimut nalunaerutigerĸâgkane uterpâ, Noamut ernerinutdlo oĸardlune: „kinguâgssissardluse amerdliartoritse nuna tamákerdlugo.“ (1 Môrsase 9:1) táukua ’erĸardlerît’ 70-it kinguârait — kisitsisiussoĸ ássersûtíkut nãmagdluartoĸ — Môrsasip agdlagaine sujugdlerne kapitale 10-me agdlagtorneĸartut. inuitdle ajortip Adamimit kingornússarisimassamik kingunere sule nâgdliûtigait. íngilipiluitdlo súnîneratigut inuit kinguâgssiûtitigut ilerĸupilugtúngorĸigput.
15. Jehovap Sodomamut erĸartũssutâ sumik ilíniarfigisínauvarput?
15 tauva ’Jehovap ikíngutâ’ Abraham táussumalo jorngua angut Lot Kana’anip erĸâne najugaĸalerput. Lot aulajangerpoĸ Jordanip erĸânut ’Jehovap nautsîvia’tut ítumut nûgkumavdlune. ilerĸugssatigutdle taimatut alianaitsigâ? nâmerdluínaĸ! igdloĸarfingme Sodomame igdloĸarfingmilo erĸânĩtume Gomorrame angutit anguteĸatimingnut atoĸatigîngnerat atugaungârpoĸ. inuit iluartut ĸuligdlũnît tássane navssârineĸarsínáungitdlat. tamána píssutigalugo Jehovap igdloĸarfît táuko „ingnermik ĸamiutsumik pitdlarneĸar“típai. igdloĸarfît ilerĸupiloĸalersimassunik inugdlit táuko ĸarmarĸingneĸángisáinásáput! Gûtip Sodomamut erĸartũssutâ, Noap uvdluine pisimassut ilángutdlugit, Jesusip íssuarpai uvagut mianerssortariaĸarnigssarput ersserĸigsaramiuk! — 1 Môrsase 13:10; 18:32; Jûtarse 7; Lúkarse 17:26-30.
16. íngilipiluit ĸanoĸ iliornere píssutigalugit ugpernerput igdlersortariaĸarparput?
16 támarnavêritse! Satan íngilipiluilo sule ajoĸusîumatûvdlutik támartitsiniardlutigdlo angalaorput! nauk ássersûtíkut ’ĸârusungnut târnerssûp pînut pisíneĸar’simagaluardlutik, inugtutdlo uvinilingmik timeĸalersínaujungnaersitauvdlutik, anersâpiluit ilerĸupiloĸalersimassut táukua inungnik, ingangmigdlo Jehovap kivfainik, ajortúngortitsiniarnertik tamaviârdlune sulíssutigât. (2 Pîtruse 2:4-6) ĸularnángitsumik íngilipiluit Kana’an súnerpât âtane Noa kángunartuliorfigerĸuvdlugo. (1 Môrsase 9:22-25) súnîsimásápútaoĸ píssusiussoĸ pârdlagdlugo kángunartuliornernik ’Kana’anip nunâne ilerĸorineĸalersimassunik’, tamatuma kinguneralugo nunap inune oriarai. (3 Môrsase 18:3-25) taimatútaoĸ, uvdlumíkut íngilipilũput inungnik súnîssartut atoĸatigîngníkut píssusiussoĸ pârdlagdlugo iliorĸuvdlugit ínugtaoĸatigîngnut taima amerdlatigissunut nâgdliûtaussunik. ugpernerput igdlersorumavdlugo tamaviârnivtíne íngilit ajortúngorsimassut táukua sãssússinere tamaisa agssortortariaĸarpavut, inuit súnertarmatigik ’ingassagtumik kángunartuliorĸuvdlugit avdlanertanigdlo uvinigsiorĸuvdlugit’. — Jûtarse 3, 6, 7.
ánangnigssavtínut piarêrsaisa
17. Noatut ilaĸutaisutdlo ĸanoĸ ilivdluta erssersísínauvarput silamiut ilagíngíkivut?
17 uvdluvut taima ilungersornartigingmata, aniguivfigssarsiordluta ĸanoĸ iliorsínauvugut? Noákut ilaĸutailo aniguivfigssarsiordlutik ĸanoĸ ilioramik? „ugperníkut Nûap . . . silarssuarmiut pitdlagagssaunerarpai.“ (Eprîarit 11:7) taimatut uvdlumíkut Jehovap nalunaiaissuisa silamiut ajortut „ilagíngilait“. ãmátaoĸ, ugpernerput erssersíparput Jehovamut túniutdluínardluta imermutdlo morssugtitauníkut kuisitdluta Jesus Kristusimut ajoĸersugángorumavdluta. — Juánase 17:14, 16; Matîuse 28:19.
18. umiarssualiorneĸ sumut sujumut ássersûtauva?
18 tamatuma saniatigut Jehovap sulineranut uvdlumíkut pingârnerussumut peĸatauvugut, tássa anersãkut sananermut Noap angnerussup, Jesus Kristusip, nákutigdlîneratigut ingerdlassumut. torĸigsisimârfigssatut aniguivfigssatutdlo umiarssuaĸ ássersûtauvoĸ anersãkut pâratîsimut Jehovap 1919-imîtdle patdlorfigingnigtime akornáne atûtilersíkiartorsimassânut. tamána ássersûtauvoĸ Gûtimut erĸigsisimassumik píssuseĸarnermut atulerserĸitaussumut. tássauvoĸ Jehovap ârĸigssũssinera Noap angnerussup ilaĸutaisa ássersûtaussut ’angnikitdliornartugssame angisûme’ aniguisíneĸarnigssãnut. — Matîuse 24:21, NW; 1 Korintumiut 3:9, 11; 2 Korintumiut 12:3, 4; sarĸúmersitat 7:13, 14.
19. Noa, ilaĸutai, sulineratdlo sumut sujumut ássersûtáupat?
19 „Noa sáimáunarsivoĸ Jehovap issainut.“ táuna ássersûtauvdluarpoĸ Jesus Kristusimut, nunamĩkatdlarame táussuma Gûte manigûtdlune saĸeĸatigingmago, isúmaminik ĸanoĸ-iliornane! (1 Môrsase 6:8, NW; Matîuse 17:1, 5; Juánase 8:28) tamarmik iluarnermik oĸalũssissũput — Jehovap nalunaiaissuinut tamanut maligagssauvdluardlutik. ĸularnángilardlo Noap nulia, tanitaussut sivnerútortáinut sule nuname inûssunut sujumut ássersûtaussoĸ, nâlagkaminut nâlagtigitínermigut maligagssiuivdluartoĸ. (2 Pîtruse 2:5; Lúkarse 4:14-19; Evfisumiut 5:21-24) umiarssuarmik ánagfigssaussumik sananermut atatitdlugo suliagssap angnertungârsimássusia erĸarsautigiguvtigo, takordlôrsínauvarput Noap utorĸassâp pivdluarsimássusigssâ ernine suliumatût pingasûssut nuliaitdlo ikiortigigamigit! táuko nalerĸutdluartumik sujumut ássersûtáuput „amerdlangârtu“nut tákúsimassunut, ulerssuarmut ássersûtaussup ĸanigdliartornerata nalâne anersãkut sananerup tungâtigut suliagssat ilarpagssuinik suliaringnigtunut. — sarĸúmersitat 7:9, 15.
20, 21. (a) Jehovamik gûtisiortut nuname minguiagaussugssame sunik nuáningârtunik ĸilanârutigssaĸarpat? (b) mãnákutdle agdlât suna nuánârutigisínauvât?
20 nunarssuaĸ mána minguiarneĸarêrpat, pâratîsiussugssángordlugo, Noap ernerinut ukuainutdlo sujumut ássersũneĸartut ímaĸa iluartúkut ĸitorniortaratdlásáput. tauva makititsinerup tupingnartuliartâta nãmagsineĸarneratigut nuna inungnik tamákerneĸarumârpoĸ. Jesusip ’savautainut avdlanut’ ilángúnigssamut ingmíkut pisínautitauvfingmik ilagsingnigtut tamarmik nãmagdluínartúngortíneĸarumârput, Kristusivdlo nâlagauvfingmik atâtaminut túniússerêrneratigut, táuko inûnermut nâgssáungitsumut iluartûtitaujumârput. — Juánase 5:28, 29; 10:16; 1 Korintumiut 15:24-26; Tussiaat 37:29; sarĸúmersitat 20:7, 8.
21 Jehovamik gûtisiortut ilumôrtut nuánârutigiumâgagssaisa ila amerdlássusê! mãnákutdle agdlât nuánângârneĸ misigineĸarsínauvoĸ „umiarssuarmik“ ánagfigssaussumik ássersûtaussumik sananermut ũmatíkut ilũngardlune peĸatauníkut. sulineĸ tamána ĸanoĸ ingerdlavdluartigâ? tamána ilángutagssiame atuarĸigsâĸatigĩssutaussume tugdliútume sangmineĸásaoĸ.
ivdlit ĸanoĸ akísavigit?
□ ulerssûp sujornatigut pisimassut ĸanoĸ mianerssorĸússutáupat?
□ Matîuse 24:37-39 sumik ilíniarfigisínauvarput?
□ suna pivdlugo ’ajortoĸ ûmigísavdlugo’ taima pissariaĸartigâ?
[Atuaqqissaarnermi apeqqutit]
[Qupp. 7-mi ungalusaq]
’sôrdlo Noa inûtitdlugo píssutsit’
„ilíniarfigssuarne religiûnimik ilíniartitsissut 40 procentĩnaisa . . . angutip arnavdlo katísimángitsut atoĸatigîngnerat kángunartuliornertut issigât.“ — Saturday Oklahoman & Times, 29. december 1984
[Qupp. 8-mi ungalusaq]
najorĸutagssiat bîbilimĩtut atortugssáupat?
episkopalilerissune palasit ilâta ilissinermut atatitdlugo Jehovap nalunaiaissuisa ilâta oĸalugiarnera tusarnârpâ. tamatuma kingornagut, palasip táussuma ĸaerĸussineratigut, oĸalũssissartut mardluk Vagttårnip peĸatigîgfianêrsut ilagîngne nalingínarne kivfartûtigdlit ardlagdlit oĸaloĸatigîngnerat Brooklyn Heightsime, New York Citymĩtume, pisimassoĸ najorpât.
angutit anguteĸatimingnik atoĸateĸartarnerat sangmineĸarpoĸ. nalunaiaissut ersserĸigsarpât tamána bîbilime inerterĸutaussoĸ, oĸardlutigdlo nalunaiaissune ĸanoĸ ítunigdlũnît kángunartuliortartut ilagîngnut ilaussortaujungnaersíneĸartarmata. (Rûmamiut 1:24-27; 1 Korintumiut 6:9, 10; Jûtarse 7) nalunaiaissut palasit aperivait tamána pivdlugo ĸanoĸ isumaĸarneránik, imáitumigdlo akineĸardlutik:
ilagîngne kongregationalilerissune palase: „uvagut ilagîgsivta maligtarissagssiait ilaĸánguatsiarput ilagîngnut ilaussortaujungnaersitsinermut najorĸutagssamik — piumagaluaĸalungale erĸaimasínáungivigpara inatsit táuna ĸangalũnît atorsimanerigput!“
episkopalilerissune palase: „inatsit táuna uvagut atoraluaruvtigo, ilagîngnut ilaussortaerúsimásagaluarpugut.“
katûgdline palase nuimanerussoĸ: „inatsit táuna uvagut atoraluaruvtigo, palasêrúsimásagaluarpugut.“
palasit táukua oĸautsimíkut nauk ímaĸa píssusiussut ingassáusínausimagaluarait, Jehovap nalunaiaissue nuánârput aulajaitsumik isumaĸaramik ilagît minguitsûtitdlugit. ’silamiut ilagíngilait.’ — Juánase 15:19.
[Qupp. 9-mi ungalusaq]
’sôrdlo Noa inûtitdlugo píssutsit’
„New York Cityme inûsugtuarĸat angutit anguteĸatimingnik atoĸatigingnigtartut atuarfiat Manhattanime angmarneĸarpoĸ.“ tássane ilíniartitsissoĸ oĸarpoĸ: „kigsautigâvut avatangîssit inûsugtut anguteĸatimingnik arnaĸatimingnigdlo atoĸatigingnigtartut inûsugtuarĸanit mêrarpalugtumik isumalingnit akornusersorneĸángivfigissait.“ — The New York Times, 6. juni 1985
[Qupp. 10-mi ungalusaq]
’sôrdlo Noa inûtitdlugo píssutsit’
„igpagssaĸ Riverside Church-imut ilaussortat aulajangerpât angutit anguteĸatimingnik arnatdlo arnaĸatimingnik atoĸatigingnigtartut ajorinagit isumaĸásavdlutik, kristumiututdlo ilaĸuarîgdlutik inôĸatigîgsutut nalingínaussutut ilagsísavdlugit.“ — New York Post, 3. juni 1985