ivdlit ugperissat Gûtip ilumut iluarinerpâ?

’GÛTE ularússinermut Gûtiúngilaĸ, erĸigsinermutdle.’ (1 Korintumiut 14:33) taimáitumik ugpeĸatigît ássigĩngitsorpagssuit ássigĩngitdluínartunik ugperissagdlit Gûtip tamaisa iluarinaviángilai. ugpeĸatigît Gûtip erĸortumik patdlorfigingningnermut piumassainik erĸortitsissut atausĩnausínáuput. ugpeĸatigît Gûtip iluarissânik Gûtimik patdlorfigingnigtut ĸanoĸ nanineĸarsínáupat?

inugpagssuit isumaĸásáput tássa sôrdlo ivigkane katerssane ĸalerîgsane merĸúmik ujajaissivdlune — sapernardluínangajagtoĸ! merĸutdle erĸarsautigalugo ajornángínerussumik periauseĸarpoĸ — magnîte, tássa savît kajungerissât, sákortôĸ atorneĸarsínauvoĸ. táussuma merĸut saviminerussoĸ ingminut nusúsavâ ivigkanitdlo ingmíkôrtísavdlugo. taimatútaoĸ bîbilip ilumôrtut ilumũngitsunit avigsârsínauvai. ĸanoĸ? gûtisiorneĸ Gûtip erĸortûsorissâ píssusiagut bîbilime agdlautigineĸarmat.

apustile Paulus ima agdlagpoĸ: „agdlagkat ivdlernartut tamarmik Gûtip súnîneratigut isumagssarsiarititáuput iluaĸutauvdlutigdlo ajoĸersûtauvdlutik, inerterĸutauvdlutik, iluarsiartûtauvdlutik, iluarnermut perorsautauvdlutik, inuk Gûtip pigissâ ineritdluarĸuvdlugo ajúngitsuliornernutdlo tamanut pigínãngorsagaorĸuvdlugo.“ (2 Timûtiuse 3:16, 17, NW) bîbilimik erĸordluartumik ilisimassaĸartariaĸarpugut kúkussumik isumaĸarĸunata inûp nangmineĸ atoruminarnerutitane kajungerissanilo maligdlugit gûtisiornigssâ ajúsángitsoĸ.

ãmátaoĸ Jesus Kristus, Gûtip ernera, oĸarpoĸ: „Gûte anersauvoĸ, táussumíngalo patdlorfigingnigtut anersãkut ítumik ilumôrtumigdlo patdlorfigísavât.“ (Juánase 4:24) ĸanoĸ ilivdluta „anersãkut ítumik ilumôrtumigdlo patdlorfigi“sínauvarput? najorĸutagssat únerĸarigsut Gûtip súnînermigut isumagssarsiarititai oĸautsiminutdlo bîbilimut ivdlernartumut agdlangneĸartitai najorĸutariguvtigik.

erĸortumik patdlorfigingnigtut asangningnermik nivtáiput

Gûtip oĸausia nâpertordlugo erĸortumik patdlorfigingnigtunit suna utarĸisínauvarput? akíssutigssaĸ oĸautsine mardlungne ukunane navssâgssauvoĸ: „Gûte asássutauvoĸ.“ (1 Juánase 4:16) taimáitumik Gûtip iluarissânik patdlorfigingningnerup piviussumik asangningneĸ túngavigísavâ.

 asangningneĸ ĸanoĸ nivtarneĸásava? Gûtip iluarissânik patdlorfigingnigtut inungnik ûmigssuisínáungitdlat ûmigssuisârisínaunatigdlũnît. bîbilime inássut pâsiuminartoĸ tássauvoĸ: „tugdlit iligtut asásavat.“ (Matîuse 22:39) taimatut asangnigtut silarssuaĸ mána ûmigssuinerisigut, paĸumigissaĸarnerisigut akerdlerĩssuteĸarnerisigutdlo peĸatigisínáusángilât. asangningnermik taima ítumik nivtaissut sorssungnermik ilíniásángitdlat, erĸigsinerdle norĸáissutigísavât. — Isaia 2:2-4.

erĸarsauterssûtáinaussumik erĸarsariarta: oĸarta apustile Paulus franskiussoĸ ãmalo apustile Peter tyskiussoĸ. áipâta áipane toĸúkiartúsanerpâ nangmineĸ nunâta avdlap nunâ sorssugfigísavdlugo nalunaerfigĩnarmago? taimailiornaviángilaĸ, ilâ? sorssungnerssûvdle áipâne ugpeĸatigît amerdlanerit nunamik sorssungneránut akuliúsimavdluínaramik palasinik sákutûnut sorssugtunut palasíngortitsissarput! akerdlerîngne tamane atautsíkut palasit „kristumiûnerartut“ Gûte táunaussoĸ ĸínuvigissarpât ajugauterĸuvdlutik. Gûtile avgornerpa? inuiaĸatigĩssutsimik pingârtitsivatdlârnermut professore Albert Einsteinip „mêrarpalússusermik . . . mêrĸat nápautãnik inuiait nápautigissãnik“ taissânut Gûte akuliúneĸarsínaunerpa? sôruname nâgga! taimáitumik Gûtip iluarissânik Gûtimik patdlorfigingnigtut akerdlerîngnut agtûmássuteĸartunut ilángúnavêrsârtariaĸarput piviussumigdlo asangningnermik nivtaissariaĸardlutik. (Juánase 13:34, 35; 17:16) kristumiut ilumôrtut ’uviníkut sorssugtũngitdlat’. — nalerĸiúkit Korintumiunut agdlagkat áipait 10:3, 4.

erĸortumik patdlorfigingningníkut Gûtip arĸa akitsisíneĸartoĸ

ugperissarsiornermut Gûtip iluarissânut ilisarnaĸut avdla apustile Paulusip tíkuarpâ oĸarame nauk amerdlasût gûtinik nâlagkanigdlo taineĸaraluartut, erĸortumik patdlorfigingnigtut ’atausĩnaĸ Gutigigât, tássa atâtaĸ’. (1 Korintumiut 8:5, 6) taimáitumik Gûtip iluarissânik iliortut táussuma arĸa ilisimásavât atortásavdlugulo.

bîbilime agdlagsimarĸârfingne Gûtip arĸa torĸáinartumik 7000-eriardlune agdlagsimavoĸ. ássersûtigalugo tugsiaut 83:18-ime (NW) agdlagsimavoĸ: „ilisimarĸuvdlugo ivdlit, arĸit tássaussoĸ Jehova, ivdlit kisivit K’utsingneruvsârtutit nunarssuarme tamarme.“ (kalâtdlisũngortitame verse 19) taimaingmat, tauva suna pivdlugo ugpeĸatigîngnut taima amerdlatigissunut  ilaussortaussut Gûte ateĸángitsoĸ patdlorfiginerpât? sunalo pivdlugo Gûtip arĸa bîbilimik nugtigkamingne atorneĸ ajorpât? taimailiornermíkut Gûtimut iluaritínaviángitdlat, Jesusime ĸinuvoĸ: „arĸit ivdlernarsile.“ — Matîuse 6:9.

ugperuseĸ Gûtip iluarissâ

ugpeĸatigîgfeĸarnerpa silarssuarme tamarme ilaussortalingmik erĸortumik gûtisiornermit piumassarineĸartunik túngaviussunik mardlûssunik matuma sujulîne erĸartorneĸartunik erĸortitsissumik? ugpeĸatigîgfeĸarnerpa asangningnermik Kristusip ajoĸersûtigissânik nivtaissumik? patdlorfigingnigtutdlo táukûssut Gûte nâlangnarsisítarpât mãnákutdlo ukiut 2000-gssãne arĸa atarĸinartítardlugo?

ugpernarsagauvdluarpoĸ Jehovap nalunaiaissue inuiaĸatigît sorssũnerinut ilángúnavêrsârtartut. tamána píssutigalugo parnaerússivingne pitdlaivigtutdlo najugarititane nâgdliugtitausimáput. najorĸutagssat bîbilimut túngaveĸartut akerdliánut akuerssĩnarumángínamik kristumiut sujugdlît ugpernertik pivdlugo nâgdliugtitauvdlutik toĸúneĸartut maligagssiât maligkumaneruvât. Gûtimik inoĸatimingnigdlo asangningnermit taimailiorput. erĸortumik gûtisiornerup Gûtip iluarissâta asangningneĸ taima ítoĸ ilisarnaĸutaisa ilagât.

tamána pivdlugo Jehovap nalunaiaissuisa maligagssauvdluarnerat inugpagssuarnit malugineĸarsimavoĸ. ássersûtigalugo, ukiorpâlúnguit matuma sujornagut Amerikame kujatdlerme avîsimik naĸiterisitsissup oĸautigâ nalunaiaissut „nalúngeĸatigingníssutertik nâpertordlugo sákutũngorumángínerat“. nangitdlune oĸarpoĸ: ’mêrauvdlutik agdlât Jehovap nalunaiaissuisa nalúngilât 18-inik ukioĸalernermingne sákutûnut ilángúnavêrsârnertik píssutigalugo sivisungâtsiartumik parnaerússaujumârdlutik. pitdlagauneĸ tamána gûtisiordlutik ugperissâta ilagigât isumaĸarput. inũput saimassut erĸigsisimassutdlo.’

Gûtip iluarissânik gûtisiortut piumassarineĸartut erĸortítariaĸagaisa suna áipagssarât? kíkũpat Gûtip arĸanik, Jehovamik, atarĸinartitsissut? nalunángivigpoĸ Jehovap nalunaiaissuisa kisimik ateĸ táuna atarĸinartíkât, silarssuarme tamarme oĸalũssissarnermíkut ãmátaoĸ inôriautsimíkut atarĸinartitdlugo. — Rûmamiut 10:13-15.

Jehovap nalunaiaissue ímaĸa ilisarineruniarugkit? nalunaerssugkane uvane ugperissait pingârnersiorneĸarput bîbilimilo agdlagsimavfît sût ugpernarsautigigait taineĸardlutik. nalunaiaissut ugperusiat misigssoriaruk: sagdlusuíssut Gûtip najorĸutagssiâ bîbilime agdlautigineĸartoĸ nâpertorpâ? asangningnermik erĸigsinartûssumik gûtisiornermut erĸortûssumut ilisarnaĸutaussumik inerititaĸarpa? Gûtip arĸa atarĸinartípâ? nalunaiaissut ugperusiata tamáko tamaisa erĸortíkai pâsisimagugko, tauva gûtisiorneĸ Gûtip nangmineĸ iluarissâ nanisimásavat.

 [Qupp. 16-mi ungalusaq]

JEHOVAP NALUNAIAISSUISA UGPERISSAIT

Ugperissak’ – Bîbilime ugpernarsaut

Gûtip arĸa tássa Jehova – 2 Môrsase 6:3; Tussiaat 83:18

bîbile Gûtip oĸauserâ – Juánase 17:17; 2 Timûtiuse 3:16, 17

Jesus Kristus Gûtip ernerâ – Matîuse 3:16, 17; Juánase 14:28

inuit píngortitsiníkut pilerput, ineriartorníkũngitsoĸ – 1 Môrsase 1:27; 2:7_

inuit toĸussarnerat Adamip ajortuliorneranik perĸuteĸarpoĸ – Rûmamiut 5:12

tarneĸ toĸúkut pêrútarpoĸ – akugdlîssup oĸausê 9:5, 10; Hisĩkiale 18:4, NW;

unerivfik tássauvoĸ inuit atautsimut ilerfat – Jûpe 14:13; sarĸúmersitat 20:13

makititaunigssaĸ tássauvoĸ toĸussunut neriûtigssaĸ – Juánase 5:28, 29; 11:25; apustilit suliait 24:15

Kristusip nuname inûnera inungnut nâlagtunut akiliutauvoĸ utertitsíssut – Matîuse 20:28; 1 Pîtruse 2:24; 1 Juánase 2:1, 2

ĸínutit taimâgdlât Kristusíkut Jehovamut apũsínáuput – Matîuse 6:9; Juánase 14:6, 13, 14

bîbilip ilerĸoringnigssamik túngavigititai malingneĸásáput – 1 Korintumiut 6:9, 10

ássilíssat gûtisiornerme atorneĸásángitdlat – 2 Môrsase 20:4-6; 1 Korintumiut 10:14

anersâlerissoĸásángilaĸ – 5 Môrsase 18:10-12; Galâsiamiut 5:19-21

avdlap auanik pissoĸásángilaĸ – 1 Môrsase 9:3, 4; apustilit suliait 15:28, 29

kristumioĸ silamiunit avigsârsimásaoĸ – Juánase 15:19; 17:16; Jâko 1:27; 4:4

kristumiut nalunaiaissariaĸarput, „tusagagssaĸ nuánersoĸ“ oĸalũssíssutigalugo – Isaia 43:10-12; Matîuse 24:14; 28:19, 20

imermut morssugtitauvdlune kuisíneĸ Gûtimut túniutdluínarsimanermik erssersitsineruvoĸ – Mákorse 1:9, 10; Juánase 3:23; apustilit suliait 19:4, 5

ilagîngne kivfartûtigdlit ingmíkut atarĸinautigssamik taigûteĸarnerat bîbilimut akerdliuvoĸ – Jûpe 32:21, 22; Matîuse 23:8-12

uvdlumíkut „naggatigssap nalâne“ inûvugut – Dâniale 12:4, NW; Matîuse 24:3-14; 2 Timûtiuse 3:1-5

Kristus anersãkut najũpoĸ – Matîuse 24:3, NW; Juánase 14:19; 1 Pîtruse 3:18

Satan silarssûp nâlagarâ takugssáungitsoĸ – Juánase 12:31; 1 Juánase 5:19

píssutsit ârĸigssũssaunerat ajortoĸ mãnákut atũtoĸ Gûtip aserorumârpâ – Dâniale 2:44; sarĸúmersitat 16:14, 16; 18:1-8

nâlagauvfiup Kristusíkut nuna nâpertuivdluartumik nâlagkersulerumârpâ – Isaia 9:6, 7; Dâniale 7:13, 14; Matîuse 6:10

’savarpánguit’ Kristus ĸilangme nâlagaoĸatigísavât – Lúkarse 12:32; sarĸúmersitat 14:1-4; 20:4

avdlat Gûtip iluarissai nuname pâratîsiussume inûneĸ nâgssáungitsoĸ piumârpât – Lúkarse 23:43; Juánase 3:16 (wD 15/7 85)

[Qupp. 5-mi assiliartat]

ĸanoĸ ilivdlugo merĸut ivigkane katerssane ĸalerîgsane naniniásaviuk?

ĸanoĸ ilivdlugo erĸortumik ugperuseĸ naniniásaviuk?