naligîgsitaunigssamik norĸainiarneĸ

KINALŨNÎT nikanartitaujumángilaĸ. „uvanga kinalũnît pitsaoĸatigâra,“ oĸartarput. pingâkujugtûneĸ igpigissarparput, ilâ? inoĸatine naligigine misigissaĸardlune erĸigsiatdlangnarpoĸ. kisiánile naligîgsitauniarneĸ erĸarsautigísavdlugo naligîgsitsiniarnerdlo oĸalûtigísavdlugo anguniarneránit ajornángínerussarpoĸ, sôrdlo inugpagssuit misigisimagât. una ássersûtigeriartigo:

1776-ime tuluit nunasiáine Amerika avangnardlermĩtune najugaĸartut ingmingnut túngassut nâlagkersornigssãnut nangminerssorniarnertik aulajangiúpât. átavîtsũssutsimingnik nalunaerusiât tusâmassaĸ ingmíkôrtortaĸarpoĸ ’ilumôrtut nalunángitsut’ pivdlugit. ilumôrtutut taineĸartut ilagât „inuit tamarmik naligîgsitauvdlutik píngortitaunerat“. ãmátaoĸ nalunaerutigât nunap inuisa tamarmik „inûneĸ, kivfáungíssuseĸ, pivdluarnigssamingnigdlo norĸainiarneĸ“ pissugssauvfigigait.

nunasiat 13-iussut Storbritanniamut átaveĸarungnaernerata nalâne inue 3.000.000-it migssãnik amerdlássuseĸarput. táukua ilait milliûne agfaĸ inugsiáuput. ukiut 100-t migssiliordlugit ĸângiungmata aitsât Amerikame inugsiauteĸarneĸ atorungnaersíneĸarpoĸ. Thomas Jefferson, nalunaerúmut tamatumúnga pissûnerpât ilât, inûnine nâvdlugo inugsiauteĸartuarpoĸ. anguniagkat nalunaerúme tássane sarĸúmiúneĸartut nersornaĸaut, ukiorpagssuitdle atortariaĸarput naligîgsitaunerup túngaviussup ilâtalũnît timitalerniarnigssânut.

silarssuarme tamagingne inuit ilarpagssue sule kivfáungíssusikíput, ilarpagssuilo ássigĩngisitsinermik atugaĸardlutik. tamáko takussaramíkik inuit ilaisa nukitik tamaisa atorniarpait nâpertuivdluángitsuliornernik ássigĩngisitsinernigdlo ĸanoĸ íkaluartunigdlũnît pêrsitsiniarnermut. kivfáungíssuseĸ pivdlugo naĸitigkame FN-ip ungasíngitsúkut naĸitertitâne, naligîgsitaunigssaĸ naligîgsitsinigssavdlo pissariaĸássusia taineĸartaĸátârpoĸ. anguniagaĸ tamána sule angujumináinguatsiaĸaoĸ. suna píssutigalugo?

angujumináipoĸ naligîgsitsiniarneĸ ássigĩngitsorpagssuarnit issigineĸarsínaugame píssusersioruminaitsûvdlunilo. naligîgsitsineĸ naligîgsitaunerdlo inuit ássigĩngitsumik isumaĸarfigissarpait, nangmingneĸ píssutsitik erĸarsautigalugit. sût erĸarsautigalugit inuit naligîngnerarneĸarsínáupat? mãnákut sujunigssamilo naligîgsitauniarnerput erĸarsautigalugo tupigusûtigineĸarsínáungitsumik sumik ilimagissaĸarsínauvugut?

naligîgsitauneĸ — uvdlumíkut ĸanoĸ piviussutigâ?

uvdlorme atautsime igdloĸarfingmilo atautsime pisôrssuarne pîtsunilo inúngortoĸarsínauvoĸ, ilimanardluínarpordle ingmíkut pisínautitauvfît pisôrssuarne inúngûserissane áipáinâta iluaĸutigiumârai, áipâtale pîtsune inúngûserissane atugardliûtigísagai. ilâtigut tamána píssutigalugo oĸartoĸarsínáungilaĸ uvdlumíkut inuit tamarmik naligîgsitauneĸ inúngûserigât.

ínugtaoĸatigît sordlît inûvfiginerivut ukiutdlo ingerdlanerine naligîgsitsinerup ínugtaoĸatigîngne táukunane ĸanoĸ angnertutigissumik ineriartortíneĸarsimanigssâ aperĸutaussorujugssũput. Encyclopædia Britannica-me tamána navsuiarneĸardluarpoĸ:

„ínugtaoĸatigît tamarmik pisũssutit, píssauneĸ naligdlitdlo avdlat avguagaunigssãnik ârĸigssũssissarput, tamána pissariaĸarmat. inuit atausiákât inôĸatigîtdlo akornáne ârĸigssũssaunerit tamáko angnerussumik mingnerussumigdlũnît naligîgsitsissumik naligĩngisitsissumigdlũnît timitalerneĸartarput.“

ínugtaoĸatigîngne tamane inuit atausiákât tamarmik túniússagssaĸarput kialũnît avdlap túniúsínáungisânik. taimáitumik nunat iláine inuit atausiákât tamarmik ingmíkut pigínáussusê sapíngíssusîlo iluaĸutiginiarneĸarsimassarput pisũssutitdlo niorĸutigssiorsínaussutdlo ássigîgsumik avguarneĸarniartardlutik. isúmap tamatuma pilersísimavai oĸautsit erĸarsautigssĩssutaussut kommunistit najorĸutait uko: „tamarmik sapíngisamingnik túniússilit, tamarmigdlo pissariaĸartitamingnik tunineĸardlit.“ ãmalo uko: „tamarmik sapíngisamingnik túniússilit, tamarmigdlo suliatik nâpertordlugit tunineĸardlit.“ itisûmik erĸarsauterssûtit taimáitut nauk tusáinardlugit iluarinaraluaĸissut, nâlagkersueriautsine inuit ârĸigssũssaunerine tamane naligĩngisitsinerit atũtuarput.

 imáipordle: politikíkut nâlagkersuinermik ârĸigssũssiniartut ilaisa, naligîgsitsiniarneĸ sujuarsarniarnago, ámip ĸalipautâ imalũnît kíkúnik nagguveĸarneĸ túngavigalugo ássigĩngíssutitut isumaĸarfigineĸartut iluanârniarfigissarpait. nazistit „nagguveĸatigît tamanit akimanerussut“ pivdlugit pingârnerpautitdlugo isumaliutât ássersûtitut taineĸarsínauvoĸ. kisiánile nagguveĸatigît nagguveĸatimingnit tamanit akimanerusínaunigssãnik erĸarsaut ĸangale itigartíneĸarsimavoĸ. timíkut ássigĩngitsunik issíkoĸarnerit nalunaitsut táisángíkáine, „nagguveĸatigît ássigĩngitsut ĸanoĸ iliornermíkut poĸíssutsimíkutdlũnît assigĩngíssuteĸarnersut aulajangersumik oĸautigiuminaitsorujugssûvoĸ“, Encyclopædia Britannica-me agdlagsimavoĸ. tamákunûnatigut nagguveĸatigît tamarmik naligîngnerat túngaviuvoĸ.

ilíniartitauneĸ pigínáussuseĸarnerdlo

ilíniartitsineĸ angnertûmik naligîgsitsisínauvdluarpoĸ, ilíniartitaunermut periarfigssat ajornaitsut atorneĸarsínaugângata. ilíniartitaunermutdle ássigîgsumik periarfigssaĸarneĸ ajorput. nunat ilarpagssuine atuarfingme ilíniartitauneĸ túngavilîssûssoĸ agdlât akilerneĸartariaĸarpoĸ erdloĸivdlune aningaussarsiat akiliutigalugit.

ássersûtigalugo nunarssûp agfâne kujatdliussume nunat ilãne inuit 20 procentĩnait atuarsínauvdlutigdlo agdlagsínáuput. tássane takornartáungilaĸ ilaĸutarîngne mêrĸat angajugdliussut mardluk nãmáinartumik ilíniartitaussut, ĸatángutaitdle nukardliussut ilíniartíneĸarsimángivigsut, atuartitaunigssât ilaĸutarît akigssaĸarfigíngingmássuk. nunane sujuarsarniagkane avdlane tamatumúnga ássingussumik píssuseĸarpoĸ.

taimatut píssuseĸarnerup naligĩngisitauneĸ atatĩnarpâ, ínugtaoĸatigîngnime nutaunerussune ilíniagaĸartut ilíniartitaunerussutdlo amerdlanertigut atorfingme ĸagfagtitauniarnigssamut aningaussat aperĸutauvdlutik periarfigssaĸarnerussarput. ãmátaoĸ, universitetit iláine aulajangersimassune tusâmassauvdluarnerussune ilíniartitauniarnigsaĸ iníssúmigdlo soraerúmêrnerup agdlagartânik piniarnigssaĸ universitetit iláine avdlane piniarneĸarsínaussunit piuminarnerussarput. taimáitumik uvdlumíkut naligĩngisitaunermik ajornartorsiut ilíniartitsiníkut inârutaussumik anigortíneĸarsínaunaviángilaĸ.

pisínautitauvfît túngaviussut

inuit sujuaissamingnit kingornutatik perĸutigalugit inuit tamarmik tamatigut ássigîgsínaunaviángitdlat; imáingínerpale inuit pisínautitauvfê túngaviunerussut erĸarsautigalugit naligîgsitaussariaĸaraluartut? inuiait tamarmik pitsaunerussumik atugaĸalísángínerput mákunûna sujuarsaineĸarsínaussûgpat:

ÁMIP K’ALIPAUTÂ SOK’UTIGINAGO NALIGÎGSITAUNEK’: nagguveĸatigíngisanik ínugtaoĸatigíngisanigdlũnît nikagingningneĸ ĸanoĸ ĸaĸugulũnît taimaititíneĸarsínaunerpa? ajuatdlagtitaunerit puiorneĸ ajornartarput ajornartorsiortitsissardlutigdlo. ĸanoĸ iliortoĸarsínauva inuit tamarmik ingmíkut naligîgsitaussutut pineĸarnigssât ĸulákêrniardlugo, atarĸissaussugssaunerat nâpertordlugo?

NERISSAGSSAT: mêrĸat perdlilersut ássinge takugângagkit, atuardlutitdlo timip pissariaĸagai inordlugit nerissaĸarsimaneĸ nápautitdlo tamatuma kingunerissartagai píssutigalugit ukiut tamaisa milliûnigdlit toĸussartut, ĸanoĸ ĸisuariartarpit? silarssûp inuinut tamanut nãmagtunik nerissagssaĸaraluarnera agssortorneĸarsínaujungnaersimavoĸ. taimaingmat, tauva suna píssutigalugo nerissagssat naligîngnerussumik avguarneĸarsínáungínerpat, nâgdliugtut nâgdliungnerat nipaitdlisarniardlugo?

SULIVFEK’ARNEK’: sulivfeĸángíneĸ aliasungnermut pakatsinermutdlo — agdlât ingminornermut — píssutausínauvoĸ. inuit tamarmik pigssarsivfigivdluarnartumik sulivfeĸalernigssât ârĸigssorneĸarsínáungínerdlune? inuit tamarmik sulivfeĸarniarníkut ássigîgsumik periarfigssíneĸarsínáungínerpat?

ILÍNIARTITAUNEK’: inuit tamarmik mingnerpâmik túngaviussumik ilíniartitaunigssamut periarfigssíneĸásángínerpat, tamavingmik atuarsínaulernigssât agdlagsínaulernigssâtdlo piviussúngortíniardlugo? ínugtaoĸatigît pigissamíkut naligĩngíneránik sákortusainane (’pisût pisôrssuángortut pîtsutdlo sule pîtsúngornerussut’), inuit tamarmik píssusê atugaitdlo ilíniartitauníkut pitsángorsarneĸarsínáusángínerpat? tamatuma anguneĸarumârnigssâ ilimanarnerúsagaluarpoĸ ingmíkut suliaussuínait ilíniartitsíssutigineĸángíkaluarpata, ãmátaordle ilerĸulersûtit najorĸutagssiatdlo inuit ingmingnut nuánernerussumik píssuseĸarniarnigssãnut iluaĸutigineĸarsínaussut ilíniartitsíssutigineĸaraluarpata.

ĸularnángitsumik isumaĸatigĩssutigisínauvarput inuit tamarmik naligîgsitaulernigssât sule anguneĸarĸajángitsoĸ! (wD 15/8 85)