Kodhó lo adi zø ná kpa dhu ná lo
Paulo ká ngʉ ji ndi pori ngbǎ ke ddingʉe ndi “nzá ndidhó ddo tso ka ro gøni ná ngba” na ná saa na? (1 Wakorinto 15:8)
Paulo pongʉeri 1 Wakorinto 15:8 nǎ ɨ: “Ya mwisho ke vengʉe ndi dho ma dho maddi, nzá ndidhó ddo tso ka ro gøni ná ngba bbai.” Anziro ko ngʉ fø lo nanga tú nari kʉ, ri njani Paulo ngʉ loti iga maono nǎ ndi njangʉe Yesu ra nǎ kadha nǎ ná saa na, ndi dangʉe lu ná lo djo nari bbai. Ri ngʉ njini ke bangʉe madha ndi gøni inga ndi ga nja ndi ba kiroho nǎ shinga d’e, nzá fø di gadha tso d’engʉe ngani nari njí nari bbai. Ro bbo ko ve longane fø verse djo ro, ko njari nari kʉ, ko thɨ fø verse djo ko turie nanga ná lo thika thɨ.
Bbʉbbʉ dhé, iga Paulo ngʉ loti Mukristo ndi leni ná saa na, bangʉe nga ná lo djo. Ro, ndi gøni “nzá ndidhó ddo tso ka ro” nari chulu ká ke ngʉ ji ndi pori ngbǎ? Fø ke pongʉeri dho ná lo kʉ bí.
Ke lengʉeni chʉ ndirigoti nzadha kana. Bí ina nzá ndi ddo tso ka ro gøni ná ngba adi si chʉ. Sauli (luti ndi ngʉngʉe Paulo ro) ngʉ ra Damasko nǎ ngʉe ná Wakristo nza ro ke nzá chungʉe ndi si gaga ná Yesu dhó maono nja nari ro ri. Paulo leni nari nzá singʉe chʉ ke nganga dho dhé ri, ro ke ngʉ ra nza ná bbagʉ ngʉe ná Wakristo dho maddi. Føri kina, ke dangʉe nzadha kalu dhonalo ke dingʉe nzɨ ndi nyǒ nganja ro ddikpa saa ro dho.—Mdo. 9:1-9, 17-19.
Ke lengʉeni “che kʉ ná saa na.” Kigiriki nǎ le ripo “nza ndidhó ddo tso ka ro gøni ná ngba” ná fø lo ki le ka le po “che kʉ ná saa na gøni ná ngba” maddi. La Bible de Jérusalem tu fø verse nanga ɨ: “Ri njani nari kʉ ma gøeni nzá ddikpa le ma ddieri ro ná saa na nari bbai.” Paulo lengʉeni nari ngʉe b’lo Yesu ngʉ ra nǎ ri. Anziro e ná verse nǎ Paulo tie ná lo ró ro njonjo, ke nzá njangʉe Yesu ro ra na Yesu dji nari njí ri. (1 Ko. 15: 4-8) Føri dho Yesu dhongʉe ndi ke dho nzá ke pɨpɨ ná saa na, ná føri ngʉe théi Paulo ba ke ndi ka ndi nja ná chu ro ri, nì mai føri ngʉ njani “che kʉ ná saa” ro.
Ke ngʉ adi loti ndi djo kiasi na. Ngazø ná ddikpa ke pori, iga Paulo njinjí na ná lo njani che kʉ ná lo ke e ti na ndi djo nari bbai. Njati rie fø Paulo ngʉ ripo ri ró, føri ridho ke njangʉe ndi nzá ka mutume le kʉ ná fø pendeleo dho nari bbai. Føri dho luti ke pongʉeri ɨ: “Ma kʉ mitume kana sese pli kʉ ná ke ndirigoti ma ro nzá ka le nzi ma mutume maddi ri, dhonalo ma nzangʉe Mungu dhó kutaniko. Ro ri kʉ Mungu dhó nzá tso ka ndi koe le djo ná zølo chulu i ma kʉ ddiddi ma kʉ nari bbai ri.”—1 Ko. 15:9, 10.
Føri dho ri njani nari kʉ, Paulo ngʉ loti iga djo nari kʉ, ngbaribbai ma Yesu dhongʉe ndi ndi dho nzá ndi pɨe ná saa na ndirigoti chʉ nari djo nari bbai, nzá ndi pɨpɨ ro ndi lengʉeni ro inga ndi nzá kangʉe ndi nja ké dho le nanga keni ná fø maono ro ri nari djo nari bbai. Rie ngbǎ ma ringʉe ri ró, bbʉbbʉ dhé Paulo njangʉe ndi da lu ná fø lo mana na bbo. Fø lo dhongʉeri dho ke dho nari kʉ, bbʉbbʉ dhé Yesu gaga bʉ ndrŭ kana ro. Føri dho, Yesu dhó gadha djo ke lod’ra ná saa na, ke ngʉ adi loti bí ina chʉ lu ndi dangʉe ná fø kpakpalo djo, ná føri nzá ka ndi ké ko nanga ri.—Mdo. 22:6-11; 26:13-18.