LECCIÓN 46
¿Nakú kánuu nakuáʼa-yo maa-yo ji kuanduté-yo?
Ta ɨn ñayí nakuáʼa-ji maa-ji nu̱u̱ Jeová, saʼa-ji ɨn sáʼan nu̱u̱-Ya nu̱u̱ kachi-ji ja matuʼun-Ya kuu ja chiñuʼun-ji de ja kánuu tuni nu̱u̱-ji kuu ja saʼa-ji tiñu ja kúni maa Yandios (Salmo 40:8, TNM). Ta, ni janduté, steʼen-ji nu̱u̱ nda̱ká ñayí ja ni nakuáʼa-ji maa-ji nu̱u̱ Yandios. Ja nakuáʼa-yo maa-yo nu̱u̱ Jeová kuu ɨn ja kánuu tuni ja ni ka̱ji-yo saʼa-yo. Ñukua kuu, ɨn ja kánuu tuni chi sa̱ma-ji ta ndee-yo. ¿Naguá ku̱ú skanda ini maa-ní ja saʼa-ní sukua?
1. ¿Naguá skanda ini-yo tágua nakuáʼa-yo maa-yo nu̱u̱ Jeová?
Ja too ini kuu ja skanda ini-yo tágua nakuáʼa-yo maa-yo nu̱u̱ Jeová (1 Juan 4:10, 19). Biblia kachi nu̱u̱-yo: “Túsaá de coo mani̱ ndasí ro jíín maá Je̱toʼo̱ ro Ya̱a̱ Dios jonde̱ jíín ini̱ áno̱ ro, jíín níí ja̱á ntúni̱ ro, jíín níí fuerza ro” (Marcos 12:30). Nda tuʼun ja kaʼan-yo ji nda tiñu ja saʼa-yo steʼen ja kutoo-yo nu̱u̱ Jeová. Tanu ɨn teé jín ɨn ñaʼan ja ka kutoo taʼan-ji ka tánda̱ʼá-ji, nú ja nda̱a̱ kutoo-yo nu̱u̱ Jeová nakuáʼa-yo maa-yo nu̱u̱-Ya de kuanduté-yo.
2. ¿Na ja vaʼa skutaʼvi Jeová nu̱u̱ ndɨʼɨ Testigo-Ya ja ni ka janduté?
Ta kuanduté-ní, kenda-ní kuu-ní ñayí ñuu Jeová, ɨn ñuu ja iyo sii ini. Ñukua de kuni-ní ja kutoo tuni Yandios nu̱u̱ maa-ní ji kuñati ka-ní nu̱u̱-Ya (kaʼvi-ní Malaquías 3:16-18, TNM). Jeová kenda kuu-Ya Ta̱tá-ní, de kunevaʼa-ní ɨn familia nu̱u̱ níí ñuuyɨvɨ́ ja ka kutoo-ji nu̱u̱ Yandios ji nu̱u̱ maa-ní (kaʼvi-ní Marcos 10:29, 30). Ja nda̱a̱, ta nchaʼa ka kuanduté-ní, jiniñuʼun saʼa-ní nda tiñu yaʼa. Kánuu kuni-ní sɨkɨ Jeová, kutoo ní-Ya ji steʼen-ní ja nevaʼa-ní fe nu̱u̱ Seʼe yɨɨ́-Ya. Ja sándiʼi, jiniñuʼun ja kaʼan ka̱jí-ní nu̱u̱ Jeová ja nakuáʼa-ní maa-ní nu̱u̱-Ya. Nú saʼa-ní ndɨʼɨ ja yaʼa ñukua de kuanduté-ní, ku̱ú kundetu-ní ja ichi nu̱u̱ kundee sii ini-ní nɨkani. Tuʼun Yandios kachi: “ja̱ jénduté ó mitan de cácu áno̱ o̱” (1 Pedro 3:21).
NÁ KUTUʼVA KA-YO SƗKƗ TUʼUN YAʼA
Ná kundeʼe-yo nakú kánuu ja nakuáʼa-ní maa-ní nu̱u̱ Jeová de kuanduté-ní.
3. Ndɨʼɨ-yo jiniñuʼun ka̱ji-yo nu̱u̱ nde ɨn Yandios chiñuʼun-yo
Nu̱u̱ ñuu janaʼán Israel, sava nda ñayí ni ka jani ini-ji ja kuu chiñuʼun-ji nu̱u̱ Jeová ji suni kuu chiñuʼun-ji nu̱u̱ yandios túʼu̱n ja ni nani Baal. De kuachi kaʼnu ni ka saʼa-ji. Ñukua de Jeová ni tetiñu-Ya profeta Elías tágua kaʼan-de tuʼun nda̱a̱ nu̱u̱ nda-ji. Ka kaʼvi-ní 1 Reyes 18:21, TNM de ka ndatuʼun-ní sɨkɨ nda tuʼun yaʼa:
-
¿Naguá ni ka̱ji nda israelita ja ka saʼa-ji?
Tanu nda israelita, suni nda-yo jiniñuʼun ka̱ji-yo nu̱u̱ nde ɨn chiñuʼun-yo. Ka kaʼvi-ní Lucas 16:13 de ka ndatuʼun-ní sɨkɨ nda tuʼun yaʼa:
-
¿Nakú ma kuu chiñuʼun-yo Jeová ji suni nu̱u̱ ɨn ñayí axi inka ndatiñu?
-
¿Naguá kuu saʼa-yo tágua steʼen-yo nu̱u̱ Jeová ja̱ ja ni ka̱ji-yo chiñuʼun-yo nu̱u̱ matuʼun-Ya?
4. Kani ini-ní nasaa kutoo Jeová nu̱u̱ maa-ní
Jeová ja jeʼe-Ya kuaʼa tuni ndatiñu yiya̱ʼvi nu̱u̱-yo. ¿De naguá kuu kuáʼa-yo nu̱u̱ maa-Ya? Ka kundeʼe-ní VIDEO.
¿Na̱sa steʼen Jeová ja kutoo-Ya nu̱u̱ maa-ní? Ka kaʼvi-ní Salmo 104:14, 15, TNM ji 1 Juan 4:9, 10, de ka ndatuʼun-ní sɨkɨ nda tuʼun yaʼa:
-
Sɨkɨ ndɨʼɨ ja̱ ja ni skutaʼvi Jeová nu̱u̱-yo, ¿nde kuu ja jetaʼvi ka-ní?
-
Ta jani ini-ní sɨkɨ ja ni jeʼe-Ya nu̱u̱-ní, ¿naguá kuu ini-ní sɨkɨ maa-Ya?
Ta ɨn ñayí skutaʼvi nu̱u̱-yo ɨn ndatiñu ja taʼa̱n tuni ini-yo, kúni-yo ja kuni-ji ja nakuetaʼvi tuni-yo. Ka kaʼvi-ní Deuteronomio 16:17, TNM de ka ndatuʼun-ní sɨkɨ nda tuʼun yaʼa:
-
Ta jani ini-ní sɨkɨ ndɨʼɨ ja ni taji Jeová nu̱u̱ maa-ní, ¿a kúni-ní nakuáʼa-ní nu̱u̱-Ya ɨn ndatiñu? ¿Naguá kuáʼa-ní nu̱u̱-Ya?
5. Ja nakuáʼa-yo maa-yo nu̱u̱ Yandios níʼi̱n-yo kuaʼa ja vaʼa
Kuaʼa ñayí ka jani ini ja nú kuu-ji ɨn ñayí kánuu, ka skuaʼa tuni-ji axi nevaʼa-ji xu̱ʼún ñukua saʼa ja koo sii ini-ji. ¿A ja nda̱a̱ kuu ñukua? Ka kundeʼe-ní VIDEO de ka ndatuʼun-ní sɨkɨ nda tuʼun yaʼa:
-
Vese teé ni kee nu̱u̱ video ni taʼa̱n tuni ini-de fútbol, ¿nakú ni sndoo̱-de ja kasíkí-de?
-
Ni ka̱ji-de nakuáʼa-de maa-de nu̱u̱ Jeová ma sú nu̱u̱ fútbol. ¿A káʼán-ní ja ni ka̱ji vaʼa-de ja saʼa-de? ¿Nakú?
Ta nchaʼa ka kuu apóstol Pablo cristiano, ni nevaʼa-de ɨn carrera kánuu tuni. De, ni steʼen nu̱u̱-de ɨn teé tuʼva nu̱u̱ ley judía. De ni sndoo̱ ndɨʼɨ-de tágua kuu-de cristiano. ¿A ni ndakani ini-de ta ni ya̱ʼa kɨvɨ? Ka kaʼvi-ní Filipenses 3:8 de ka ndatuʼun-ní sɨkɨ nda tuʼun yaʼa:
-
¿Nakú ni kachi Pablo ja tiñu ni saʼa-de ta nchaʼa ka kuu-de cristiano “ya̱cá-ni cúu”?
-
¿Naguá ni níʼi̱n-de sɨkɨ ndɨʼɨ ja ni sndoo̱-de ichi yáta̱?
-
¿A káʼán-ní ja kundee vaʼa ka-ní nú satiñu-ní nu̱u̱ Jeová? ¿Nakú jani ini-ní sukua?
Ta ni kuu Pablo cristiano, kuaʼa ka ni níʼi̱n-de sa ja ni skinaa-de.
JA KACHI SAVA NDA ÑAYÍ: “Nduu kánuu ja nakuáʼa-ní maa-ní nu̱u̱ Yandios”.
-
¿A jani ini-ní ja nakuáʼa-ní maa-ní nu̱u̱ Jeová kuu ɨn ja vaʼa? ¿Nakú?
JA NI KUTUʼVA-YO
Ja kutoo-yo Jeová skanda ini-yo ja nakuáʼa-yo maa-yo nu̱u̱-Ya ji kuanduté-yo.
Tuʼun núku̱ʼun ini
-
¿Nakú vaʼa kuu ja kutoo-yo jín ndɨʼɨ anu-yo nu̱u̱ Jeová ji chiñuʼun-yo nu̱u̱-Ya?
-
¿Na ja vaʼa skutaʼvi Jeová nu̱u̱ ndɨʼɨ Testigo-Ya ja ni ka janduté?
-
¿A kúni-ní nakuáʼa-ní maa-ní nu̱u̱ Jeová?
NU̱U̱ NDANIʼI KA-NÍ TUʼUN
Kundeʼe-ní nakú ɨn ñaʼan ni jíta yaa̱ ji ɨn teé ja ni kasíkí ni ka jani ini nda-de nakuáʼa-de maa-de nu̱u̱ Jeová.
Ja jikatuʼun nda suchí kua̱chi... ¿Naguá saʼa-sa jín ja teku-sa? Ta ndeʼe-sa ichi yáta̱... (6:54)
Kutuʼva ka-ní tuʼun ja skanda ini-ní tágua nakuáʼa-ní maa-ní nu̱u̱ Jeová.
“¿Nakú jiniñuʼun ja nakuáʼa-yo maa-yo nu̱u̱ Jeová?” (La Atalaya, 15 yo̱o̱ enero kuiya 2010)
Kundeʼe-ní video nu̱u̱ jíta yaa̱ ja kusii ini nda ñayí ja nakuáʼa-ji maa-ji nu̱u̱ Jeová.
Kaʼvi-ní nakú ɨn ñaʼan ni jani xini tuku-ña sɨkɨ tiñu kánuu tuni nu̱u̱ tuʼun sɨkɨ ñayí “Nu̱u̱ kuaʼa tuni kuiya ni jikatuʼun-sa maa-sa nakú iyo-yo yaʼa”.
“Tuʼun nda̱a̱ Yandios ni sa̱ma ini-ji” (La Atalaya, 1 yo̱o̱ noviembre kuiya 2012)
