Judges 19:1-30
19 Éí yoołkááł yę́ędą́ą́ʼ Ízrel dineʼé bitahgi aláahgo naatʼáanii doo hólǫ́ǫ da nítʼéeʼgo Líívai diné léiʼ Dził Íífreiyimdę́ę́ʼ níyáago Júdah kéyah nahósʼaʼgi Béthlehem kin shijaaʼdóó asdzání nilı̨́įgo hweʼasdzą́ą́ jíłʼíní ájiilaa.
2 Áko hweʼasdzą́ą́ jíłʼíní ałjiłgo hatsʼą́ą́ʼ dah yilwoʼ silı̨́ı̨́ʼ; Júdah nahósʼaʼ Béthlehem kin shijaaʼgi bizhéʼé bighango ákǫ́ǫ́ eelwod. Áko dı̨́ı̨́ʼ nídeezidjįʼ áadi sidáá nítʼééʼ.
3 Ákohgo hahastiin nídiiʼnaʼgo hakééʼ dah diiyá índa bá áhwiinítʼı̨́ʼígo hachʼįʼ yáłtiʼgo áádę́ę́ʼ hoł nídootʼash yiniyé dah diiyá. Bá naalʼaʼí yił dah diiʼáázh índa télii ałdóʼ naakigo. Áko asdzání tʼáá bí bizhéʼé bighan góneʼ hoł yah ííʼáazhgo bizhéʼé hoołtsą́ągo haa bił nihoozhǫǫhgo haa níyá.
4 Áko baadaaní jílíní, éí chʼikę́ę́h bizhéʼé tʼáá ákwii dzizdáa doo hóʼníigo bił dzizkéego tááʼ hwiiską́; tʼóó ajiyą́ągo áádóó doodlı̨́įłii jidlą́ągo bighangi hwiiłkááh nítʼééʼ.
5 Áko dı̨́ı̨́ʼ yiską́ągo tʼah abíínídą́ą́ʼ nídiijéeʼgo dashdidoogááł biniyé hashtʼeʼázhdílnééh nítʼééʼ. Áko chʼikę́ę́h bizhéʼé éí baadaaní áyidííniid, Átsé, bááh łaʼ niyą́ągo índa bikiin nidziilgo náádáał doo.
6 Ákohgo tʼáá ájíłah tʼááłáhígi dzizkéego ajííyą́ą́ʼ áádóó doodlı̨́įłii joodlą́ą́ʼ; jó, íídą́ą́ʼ chʼikę́ę́h bizhéʼé éí diné áyidííniid, Nił hózhǫ́ǫgo tʼáá kǫ́ǫ́ náániyólkaʼ baa nánooshkąąh, áko nijéí bee nił nihoozhǫǫh doo.
7 Áko diné nídiiʼnaʼgo niheeghááh nítʼééʼ; tʼáá ákwii nááhwiidoolkáałgo baadaaní jílíní yaa náhooskan. Áádóó tʼáá ákwii nááhwiiską́.
8 Áko ashdlaʼ hwiiską́ągo tʼah abínídą́ą́ʼ nízhdiiʼnaʼgo dashdiighááh nítʼééʼ; chʼikę́ę́h bizhéʼé ání, Nikʼi hataʼ dooígíí baa nánooshkąąh, áko tʼáá ákǫ́ǫ́ dzizkéego hidideeshchʼįʼgo tʼáá ájíłah ajííyą́ą́ʼ.
9 Áko diné nízhdiiʼnaʼ áádóó hweʼasdzą́ą́ jíłʼíní índa há naalʼaʼí ałdóʼ bił dashdiikáahgo baadaaní jílíní chʼikę́ę́h bizhéʼé nilíinii áhodííniid, Jó, kʼad tʼáá íídą́ą́ʼ eʼeʼaah. Nánooshkąąh, tʼáá akǫ́ǫ́ náániyółkááł. Jó, ayáhíjįʼ inááʼootʼą́; tʼáá kǫ́ǫ́ náániyółkááł, áko nijéí bił hózhǫ́ǫgo yiską́ągo tʼah abínídą́ą́ʼ nídidoohjahgo hooghangóó nihéédoohkah.
10 Nidi doo ákwii náánihiidoolkáał da nízingo diné nídiiʼnaʼgo dah diiyá. Áko Jííbas kin haalʼáajįʼ jiníyá; ákwii Jerúsalem hoolyé. Télii naaki bikʼi dah aznilgo joolóós áádóó hweʼasdzą́ą́ jíłʼíní ałdóʼ hoł yiʼash.
11 Jííbas kin haalʼá bíighahgi jookahgo kʼadę́ę eʼeʼaah, áko naalʼaʼí binanitʼaʼí áyidííniid, Tįʼ, díí Jííbas dineʼé bikin haalʼáhíjįʼ diikahgo tʼáá ákwii danihiidoołkááł.
12 Áko honanitʼaʼí áhodííniid, Dooda, díí déʼéyóní bikin haalʼáajįʼ doo diikah da, háálá doo Ízrel dineʼé danilı̨́į da. Nidi tʼóó bíighah chʼídiikahgo Gíbiyah kin haalʼáágóó diikah.
13 Áko há naalʼaʼí ánáábizhdooʼniid, Haaʼíshąʼ kin haalʼáhí bitʼáahjįʼ diikah. Gíbiyah kin haalʼáagi, doodaiiʼ Réímah kin haalʼáagi danihiidoołkááł.
14 Áko tʼóó bíighah chʼíjíkai áádóó nihináájíkaigo iʼííʼą́ągo Bénjamin dineʼé bikin haalʼá Gíbiyahjįʼ jíkai.
15 Áko dahwiidoołkááł biniyé Gíbiyah kin haalʼáá góneʼ yah ajookai. Áko kintah daʼnítiingóó dzineezdáago tʼáá ákwii shiidoołkááł, dziniizı̨́ı̨́ʼ, háálá diné łaʼ baʼałkʼee dahwiidoołkáłígíí doo łaʼ náhodiiníił da.
16 Nítʼééʼ shoo, iʼííʼą́ągo diné haastih léiʼ niilnishgo dáʼákʼehdę́ę́ʼ náádááł; éí ałdóʼ Dził Íífreiyimdę́ę́ʼ naagháago Gíbiyah kin haalʼáagi tʼóó átsééd níyáá lá, nidi Bénjamin dineʼé éí íiyisí ákwii kéédahatʼı̨́.
17 Áko hastiin sání háághalgo kintahgi atiin bąąhgóó diné léiʼ sidáago yiyiiłtsą́ áádóó hastiin sání ání, Háágóoshąʼ díníyá? Háádę́ęʼshąʼ yínááł?
18 Áko ábizhdííniid, Júdah nahósʼaʼ Béthlehem kin shijaaʼdę́ę́ʼ Dził Íífreiyimgóó yiikahgo ádeiitʼı̨́; tʼáá áádę́ę́ʼ naashá. Júdah nahósʼaʼ Béthlehemjįʼ niséyáago Bóhólníihii bikin biiʼ sohodizin siʼánígóó nááshdáałgo áshtʼı̨́. Nítʼééʼ doo łaʼda bighan góneʼ shá hoołʼaahí da.
19 Nihitélii deidoołchoshígíí índa deidooʼáłígíí nihee hólǫ́; bááh índa wáin ániidíii ałdóʼ nihee hólǫ́. Éí shí áádóó asdzání ná naalʼaʼí niidlíinii índa dinééh bił neiikaígíí ałdóʼ nił dadiidı̨́ı̨́ł. Tʼáadoo bídin daniidlínígóó yiikah.
20 Áko hastiin sání ání, Nihichʼįʼ hózhǫ́ǫ leʼ. Haʼátʼíhída danohsingo éí bee nihaa áháshyą́ą doo, nidi kintah daʼnítiingóó éí doo danihiidoołkáał da.
21 Ákohgo bikin góneʼ bił yah ajookai áádóó télii yá nidaʼazhjaaʼ, áko hakeeʼ táádadzizgiz áádóó daʼjííyą́ą́ʼ índa doodlı̨́įłii dajoodlą́ą́ʼ.
22 Kótʼéego ił hózhǫ́ yaa naakai nítʼééʼ; jó, kintahdę́ę́ʼ diné doo yáʼádaashóonii kin yináztʼiʼgo dáádílkał nídeiniłhałgo kin yee bóhólníihii hastiin sání ádeiłní, Diné nikin góneʼ yah ííyáhígíí béédahodiilzįįł biniyé bił chʼíníʼaash.
23 Áko hastiin sání, kin yee bóhólníihii nilíinii, diné yichʼįʼ chʼíníyáago áyidííniid, Dooda, shikʼisóó danohłíinii, tʼáadoo doo yáʼáshónígi ádaahtʼíní. Díí diné shighan góneʼ yah ííyáhígíí tʼáadoo doo aa nínígi ádaołʼíní.
24 Shoo, kóoní shitsiʼ bizháán naagháhígíí índa diné beʼasdzą́ą́ yíłʼínígíí kʼad nihichʼįʼ chʼíhonishʼéésh. Tʼáá nihí danohsinígi átʼéego nábidaʼayołnaad, nidi díí dinéhígíí bíká ádaahtʼínígíí tʼáadoo doo aa nínígi ádaołʼíní.
25 Nidi diné danilíinii doo dahwíistsʼą́ąʼ da. Ákohgo diné beʼasdzą́ą́ yíłʼíní yisxiłgo diné yichʼįʼ chʼíhóníyil áádóó tłʼééʼ bíighah nídayiʼiyiiłnaadgo hoosʼįįd, áko hoosʼįįdjįʼ tʼóó yikʼi deeskai.
26 Áko abínígo asdzání dah diiyáago diné bighangi habóhólníihii sidáago bichʼéʼétiinjįʼ tséʼyaa ajíígoʼgo tʼáá ákǫ́ǫ́ hwee haʼííʼą́.
27 Áko tʼah abínídą́ą́ʼ habóhólníihii nídiiʼnaʼgo kin siʼánígi dáádílkał ąą ádeileʼgo ákǫ́ǫ́ chʼíghááh nítʼééʼ; jó, hweʼasdzą́ą́ jíłʼíní kin bichʼéʼétiingóó kʼídéesʼniiʼgo sitı̨́.
28 Nítʼééʼ ábizhdííniid, Nídiidááh, tįʼ yiikah. Nidi tʼáadoo haadzíiʼ da. Ákohgo diné hachʼįʼ dah diiyáago télii yikʼi dah hastı̨́įgo bighangóó hoł dah néidiilóóz.
29 Áko hakin góneʼ yah anídzoodzá áádóó béésh nízhdiiʼą́ągo hweʼasdzą́ą́ jíłʼíní yę́ę naakitsʼáadahgóó ałtsʼájiizhgizh. Áko Ízrel dineʼé bił nahazʼą́ą́góó tʼáá átʼé aheeshjaaʼ.
30 Áko éí dahoołtsánígíí tʼáá átʼé ádadííniid, Tsʼídá tʼah doo kóhánéeh da nítʼééʼ, doodaiiʼ Ííjip kéyahdę́ę́ʼ Ízrel dineʼé chʼíkaidóó díí jı̨́ı̨́góó tʼah doo kótʼéego deiiltséeh da nítʼééʼ. Baa nitsídaahkees áádóó baa nídaahtʼı̨́ índa baa yádaałtiʼ.
