Leviticus 14:1-57

14  Áko Bóhólníihii éí Mózes yichʼįʼ haadzíiʼgo ííłní,  Díí éí łóód atsʼíís yiyáanii naałdzidii bee bąąh dahazʼáanii biʼdidééh bijı̨́ bee hazʼáanii chooʼíinii átʼé; jó, nááʼiiłniihii yaa dabidoolóós.  Ákohgo nááʼiiłniihii éí níbaal haalʼá bitsʼáhwiiníʼą́ąjįʼ baa doogáałgo bidínóołʼįįł; jó, naałniih łóód atsʼíís yiyáanii naałdzidii bee hąąh dahooʼaʼígíí náádzíiʼgo  nááʼiiłniihii éí biʼdidééh ábiʼdilnéhígíí yá ádidooniił, Tsídii yidánígíí tʼáá hináago naakigo bá nídoohʼnííł índa dilkʼis áádóó naʼatʼą́hí łichxíʼígíí índa chʼil hísap wolyéhígíí ałdóʼ nídoohʼnííł.  Áko nááʼiiłniihii ánáádidooʼniiłgo éí tsídii tʼááłáʼígo tó nílínídę́ę́ʼ tóhígíí hashtłʼish łeetsʼaaʼ bee siką́ągo bikʼijįʼ sołhé,  áádóó tsídii hinánígíí éí néididoołtéełgo dilkʼis áádóó naʼatʼą́hí łichxíʼígíí índa chʼil hísap wolyéhígíí éí tsídii hinánígíí biłgo tó nílínídę́ę́ʼ tóhígíí bikʼijįʼ seesyínígíí bidił yił yiih didoolchił,  áádóó łóód atsʼíís yiyáanii naałdzidii bidoolnaʼgo biʼdidééh ábiʼdilnéhígíí tsostsʼidi yikʼínéidoołtahgo índa, Doo ánítʼéhí da, hodidooniił, áádóó tsídii hinánígíí éí halgaigóó yéididoochił.  Áádóó éí biʼdidééh ábiʼdilnéhígíí éí biʼééʼ yidoogis áádóó tʼáá bí ałtso ádá nídoolzhih índa nidoobeeł, áko biʼdidoodah, áádóó bikʼijįʼ níbaal haalʼáajįʼ nídoodááł, nidi biníbaaldóó tʼáá tłʼóoʼdi tsostsʼid biidoołkááł.  Áádóó tsostsʼid yiską́ągo tʼáá bí ałtso ádá nááʼdoolzhih áádóó bidághaaʼ áádóó binátʼéézh índa bitáshtłʼoh tʼáá átʼé yidooshih; biʼééʼ ałdóʼ yidoogis áádóó nidoobeeł, áko biʼdidéeh doo. 10  Áádóó tseebíí yiską́ągo dibé yázhí bikąʼígíí naakigo hadaałtʼéii néididoojih índa dibé yázhí łaʼ binááhaí biʼádígíí tʼááłáʼígo hadaałtʼéii néididoołtééł, áádóó akʼáán nááhániihii éí ómer* bee íʼneelʼąąhí bee táadi akʼáán dibahí haaką́ągo akʼah bił ałtahgo índa bąąh haʼíízhahí biiʼ akʼah hadeezbingo néididookááł. 11  Áko nááʼiiłniihii éí diné biʼdidééh ííléehgo éí biʼdidééh ábidiʼdoolníłígíí yá néidiyoołnihii tʼáá bił Bóhólníihii binááł níbaal biiʼ dahozdísinii bichʼéédą́ąʼjįʼ yił nidooʼash. 12  Áádóó nááʼiiłniihii éí dibé yázhí bikąʼígíí tʼááłáʼígo néididoołtéełgo doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdjí nááhániihii átʼéego néidiyoołnih áádóó akʼah yíkánígíí ałdóʼ náásee bił nídiʼdilnihgo nááhániihii átʼéego Bóhólníihii yinááł néidiyoołnih. 13  Áko dibé yázhí yidiyoołhéłígíí éí ádił niʼiidzííhjí nááhániihii áádóó didlidgo nááhániihii naatseedígi éí hodiyingo hazʼánígi yidiyoołhééł; jó, ádił niʼiidzííhjí nááhániihii éí nááʼiiłniihii bííʼ átʼéego doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdjí nááhániihii ałdóʼ bí; éí tsʼídá aláahgo dílzinii átʼé. 14  Áádóó nááʼiiłniihii éí doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdjí nááhániihii bidił łaʼ néididookáałgo éí diłígíí yee biʼdidéehii bijaaʼ nishʼnáájí yaa ninítʼiʼígi áádóó bílátsoh nishʼnáájí índa bikétsoh nishʼnáájí dah deidoołchih. 15  Áko nááʼiiłniihii éí akʼah yíkánígíí łaʼ binishtłʼají bílákʼeejįʼ yeidooziłgo 16  nááʼiiłniihii tʼáá bí bílaʼ nishʼnáájí yee nishtłʼajįʼ bílákʼeejįʼ akʼah yiih nídílchiʼgo Bóhólníihii binááł tsostsʼidi iidoołtah. 17  Áádóó łahjįʼ akʼah hálákʼee siziidígíí éí diné biʼdidéhígíí bijaaʼ nishʼnáájí yaa ninítʼiʼgi áádóó bílátsoh nishʼnáájí índa bikétsoh nishʼnáájí éí doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdjí nááhániihii bidił yee dah dayiiłchiiʼ yę́ęgóó akʼah yąąh íidoolííł. 18  Áko nááʼiiłniihii bílákʼeegi akʼah yidziihígíí éí diné biʼdidéhígíí bitsiitʼáagi yąąh íidoolííł, áádóó Bóhólníihii binááł éí diné bá kʼééhozhdoołdǫǫł. 19  Áádóó nááʼiiłniihii éí náádiʼyoołnihgo ádił niʼiidzííhjí nááhániihii diné bííłchxǫʼii bitsʼą́ą́dóó biʼdidéhígíí yee yá kʼééhodoołdǫǫł, áádóó bikʼijįʼ didlidgo nááhániihii yidiyoołhééł. 20  Áko nááʼiiłniihii éí didlidgo nááhániihii áádóó akʼáán nááhániihii bikááʼ nááʼiiniihí yikáaʼjįʼ néidiyoołnih; kótʼéego nááʼiiłniihii éí há kʼééhodoołdǫǫł índa hoʼdidéeh doo. 21  Tʼáá hahojoobáʼígo nááhizhdoołnihígíí biʼoshneelʼą́ągo éí dibé yázhí tʼááłáʼígo jidoołtééł; doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdjí nááhániihii átʼéego náásee bił nídiʼdilnihgo nááhizhdoołnih, áko há kʼééhodoodǫǫł, áádóó ómer* bee íʼneelʼąąhí bee akʼáán dibahí tʼááłáhídi haaką́ągo éí akʼah bił ałtahgo áádóó bąąh haʼíízhahí biiʼ akʼah hadeezbingo nááhizhdoołnih. 22  Áádóó hasbídí naakigo, doodaiiʼ hasbídí łigaii yázhí naakigo tʼáá shójoostʼeʼígíí tʼááłáʼígo éí ádił niʼiidzííhjí nááhizhdoołnih índa łaʼígíí didlidgo nááhizhdoołnih. 23  Áádóó éí tseebíí yiską́ągo nááʼiiłniihii baazhdoojihgo hoʼdidéhígíí biniyé níbaal biiʼ dahozdísinii bichʼéédą́ąʼjįʼ Bóhólníihii binááł nááhidoonih. 24  Áádóó nááʼiiłniihii éí dibé yázhí doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdjí nááhániihii áádóó akʼah yíkánígíí nááyiiłniihgo Bóhólníihii binááł náásee bił nídiʼdilnihgo néidiyoołnih. 25  Áko dibé yázhí doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdjí nááhániihii yidiyoołhééł áádóó nááʼiiłniihii éí doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdjí nááhániihii bidił łaʼ néididookááł; éí biʼdidéehgo ábiʼdilnéhígíí bijaaʼ nishʼnáájí yaa ninítʼiʼígi áádóó bílátsoh nishʼnáájí índa bikétsoh nishʼnáájí dah deidiyoołchih. 26  Áádóó nááʼiiłniihii éí nishtłʼají bílákʼeejį akʼah łaʼ yeidooziłgo 27  nááʼiiłniihii bílaʼ nishʼnáájí yee nishtłʼajįʼ bílákʼeejįʼ akʼah yiih nídílchiʼgo Bóhólníihii binááł tsostsʼidi iidoołtah. 28  Áádóó nááʼiiłniihii éí akʼah bílákʼee siziidígíí łaʼ diné biʼdidéhígíí bijaaʼ nishʼnáájí yaa ninítʼiʼígi áádóó bílátsoh nishʼnáájí índa bikétsoh nishʼnáájí éí doo ákǫ́ǫ́ ájíítʼįįdjí nááhániihii bidił yee dah dayiiłchiiʼ yę́ęgóó akʼah yąąh íidoolííł. 29  Ákohgo nááʼiiłniihii bílákʼeegi akʼah yidziihígíí éí diné biʼdidéhígíí bitsiitʼáagi yąąh íidoolííł, áko Bóhólníihii binááł há kʼééhodoodǫǫł. 30  Áádóó hasbídí, doodaiiʼ hasbídí łigaii yázhí tʼáá shójoostʼeʼígíí łaʼ nááhizhdoołnih. 31  Tʼáá shójoostʼeʼígíí éí łaʼ ádił niʼiidzííhjí nááhániihii átʼéego áádóó łaʼígíí éí didlidgo nááhániihii átʼéego akʼáán nááhániihii biłgo nááhizhdoołnih, áko nááʼiiłniihii éí diné hoʼdidéhígíí Bóhólníihii binááł há kʼééhodoołdǫǫł. 32  Díí éí kótʼéego naałniih łóód atsʼíís yiyáanii naałdzidii hodoolnaʼii há bee hazʼáanii átʼé; éí hoʼdidééh biniyé nááhizhdoołnihígíí tʼáá biʼoshneelʼáanii há átʼé. 33  Áádóó Bóhólníihii éí Mózes índa Éran yichʼįʼ haadzíiʼgo ííłní, 34  Kéyah Kéínan hoolyéego danihííʼ dooleełgo nihaa dinishʼaahígíí biih woonáago éí kéyah nihííʼ dooígíí bikáaʼgi kin łaʼ biyiʼgi łóód atsʼíís yiyáanii háíłniiʼgo 35  éí haghan ílíinii nááʼiiłniihii baazhdoogáałgo kóbizhdidooniił, Kin biiʼ naałniih hólǫ́ǫgi átʼé nisin. 36  Nááʼiiłniihii naałniih tʼah doo yiníłʼı̨́ı̨́góó, Kin biiʼ naaznilígíí ałtso chʼídahohjááh, hodidooniił; kótʼéego kin biiʼ naaznilígíí tʼáá ałtso doo tʼóó baaʼih dadooleeł da áádóó bikʼijįʼ índa nááʼiiłniihii yah adoogáałgo kin yidínóołʼįįł. 37  Áko naałniih yinéełʼı̨́įʼgo, jó, naałniihígíí éí kin bá nástłʼinígíí bitákʼizgóó tátłʼid nahalinígíí yee yidiiłtłʼiizhgo, doodaiiʼ yiyiiłchíiʼgo binídahasdzą́ągo áádóó tʼáadoo bahatʼaadí daabąąhgo 38  éí nááʼiiłniihii kindę́ę́ʼ chʼéédoodáałgo tsostsʼid yiską́ąjįʼ kin déidiʼdoołkał. 39  Áádóó tsostsʼid yiską́ągo nááʼiiłniihii náádoodáałgo kin néidínóołʼįįł; jó, hontʼahgóó naałniih kʼeeʼąą deeshzhiizhgo 40  nááʼiiłniihii éí, Naałniih tsé bąąh hólónígíí nahjįʼ hadaohnííł, hodidooniił áádóó kin haalʼá bitsʼáhwiiníʼą́ądi doo yáʼátʼéehii kódaalʼı̨́įjįʼ yadahooheeh, 41  áádóó, Kin biyiʼdę́ę́ʼ bídaohaas, hodidooniił áádóó ítłʼinígíí bitákʼizdę́ę́ʼ łeezh bąąh naagazígíí kin haalʼá bitsʼáhwiiníʼą́ądi doo yáʼátʼéehii kódaalʼı̨́įjįʼ yadahooheeh. 42  Áko tsé nahjįʼ hadeiznilí góneʼ tsé náánáłaʼ anídeidiyooʼniłgo hashtłʼish náánáłaʼ yee kin biyiʼdę́ę́ʼ nídeidoodlish. 43  Áádóó kin biiʼdóó tsé nahgóó kójiilaago índa bídzííghazgo níjízhdléézh yę́ędóó bikʼijįʼ éí kin biiʼ naałniih hanáánááłniiʼgo 44  nááʼiiłniihii doogáałgo yidínóołʼįįł, áko jó, naałniih kin góneʼ kʼeeʼąą deeshzhiizh lágo éí łóód atsʼíís yiyáanii naałdzidii kin góneʼ hólǫ́; éí tʼóó baaʼih. 45  Áko éí kin táidooʼnił; tsé áádóó tsin neheeshjííʼ índa hashtłʼish bee kin náshdlézhígíí tʼáá átʼé éí kin haalʼá bitsʼáhwiiníʼą́ą́góó doo yáʼátʼéehii kódaalʼı̨́įjįʼ yadeidiyooyééł. 46  Nááʼáłdóʼ tʼáá háiida kin dáʼdeelkaal yę́ędą́ą́ʼ ákóneʼ yah ajííyáhígíí éí iʼííʼą́ąjįʼ doo hoʼdidoodah da. 47  Tʼáá háiida éí kin góneʼ jineeztı̨́įgo éí haʼééʼ jidoogis, áádóó tʼáá háiida éí kin góneʼ ajííyą́ąʼgo éí haʼééʼ jidoogis. 48  Nidi nááʼiiłniihii yah ííyáago yinééłʼı̨́įʼgo nítʼééʼ; jó, kin náshdléézhdóó bikʼijįʼ naałniihígíí kin góneʼ tʼáadoo hanáánááłniiʼgóogo nááʼiiłniihii éí kinígíí, Biʼdíídeeʼ, didooniił, háálá naałniih bąąh ásdįįd lá. 49  Áko kin biʼdidoodah biniyé tsídii naakigo áádóó dilkʼis áádóó naʼatʼą́hí łichxíʼígíí índa chʼil hísap wolyéhígíí néididoonił. 50  Áádóó tsídii tʼááłáʼígo tó nílínídę́ę́ʼ tóhígíí hashtłʼish łeetsʼaaʼ bee siką́ągo bikʼijįʼ yidiyoołhééł. 51  Ákohgo dilkʼis áádóó chʼil hísap wolyéhígíí áádóó naʼatʼą́hí łichxíʼígíí índa tsídii hinánígíí néididooniłgo éí tsídii seesyínígíí bidił áádóó tó biyiʼjįʼ dił náánaʼígíí yiih yił didoolchiłgo kinígíí tsostsʼidi yikʼíidoołtah. 52  Kótʼéego kin yidiʼdoołdah biniyé tsídii bidił tó biłgo áádóó tsídii hinánígíí áádóó dilkʼis áádóó chʼil hísap wolyéhígíí índa naʼatʼą́hí łichxíʼígíí yee yidiłdéeh doo. 53  Nidi tsídii hinánígíí éí kin haalʼá bitsʼáhwiiníʼą́ąjįʼ halgaigóó yiididoochił; kótʼéego kinígíí bá kʼééhodoodǫǫłgo biʼdidéeh doo. 54  Díí bee hazʼáanii éí naałniih łóód atsʼíís yiyáanii naałdzidii ałʼąą átʼéii tʼáá ałtso índa łóód ílchʼiiłígíí bá átʼé, 55  áádóó łóód atsʼíís yiyáanii naałdzidii ééʼ bąąh naałniihii áádóó kin bąąh naałniihii 56  áádóó ąąh hadzííyáii áádóó łóód bisgąʼii índa dah yiigaiígíí bá átʼé. 57  Díí bee naʼnítin doo: doo biʼdidéehii, doodaiiʼ biʼdidéehii baa ákohwiindzin; díí éí łóód atsʼíís yiyáanii naałdzidii biniyé bee hazʼáanii átʼé.

Footnotes

Deal jiníigo éí Hííbrew kʼehjígo íífa jiníigo óolyé. Ex. 16:36.
Deal jiníigo éí Hííbrew kʼehjígo íífa jiníigo óolyé. Ex. 16:36.