Luke 9:1-62

9  Áko naakitsʼáadahígíí áłah ájiilaago níłchʼi biʼiiníziinii tʼáá ałtso ayiʼdę́ę́ʼ hadeiniiłkaad doo biniyé, índa bąąh nidahałniihii doo átʼéhí da áńdeidleʼ doo biniyé bee adziilii áádóó bee óhólnííh bitaazdeezʼą́,  índa Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii baa dahojilneʼ doo biniyé, áádóó hadaałtʼé áńdazhʼdoodlííł ałdóʼ biniyé adziisʼaʼ.  Áko ábizhdííniid, Dasidoohkaigóó haʼátʼíhída tʼáadoo dayínóhłéhí, gish dooda, azis bee naʼaljidí dooda, yistʼéí dooda, béeso nidi dooda, ééʼ naakigo ałdóʼ dooda.  Áko tʼáá haaʼída hooghangi yah adahisoohkaigo, dah náádahidoohkaijįʼ tʼáá ákwii nahísóotą́ą doo.  Tʼáá háiida doo danihinízinígíí éí bee hwéédahózin doo biniyé kin haalʼáádóó dah náádahidoohkáahgo nihikeeʼ łeezh bąąh nidahinołdéeh doo.  Áko dashdiikaigo kin dah naazhjaaʼgóó chʼíjiikáahgo, tʼáá átʼéé nítʼééʼ haneʼ yáʼátʼéehii baa dahojoolneʼ, áádóó tʼáá ałtsogóó hadaałtʼé áńdaʼjiidlaa. Hérad tʼóó bił haada (Mt. 14:1-12; Mk. 6:14-29)  Hérad, naatʼáaniishchíín nilíinii, ádahóótʼįįdígíí tʼáá ałtso yiyííniiʼgo bikʼee tʼóó bił haada, háálá łaʼ ádaaní, John yę́ę daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náádiidzáá lá,  łaʼ éí ádaaní, Iiláíjah yę́ę nádzáá lá, áádóó náádaałaʼ éí, Ałkʼidą́ą́ʼ Diyin God yá dahalneʼii yę́ę łaʼ daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náádiidzáago átʼı̨́ı̨́ lá, náádadiʼní.  Áko Hérad ání, John laʼ bitsiitsʼiin kíníłneʼ niʼ, ákodashąʼ díí háí átʼı̨́įgo kótʼéego baa hodiistsʼaʼ? Áko hwiideestsééł hóʼní. Diné ashdladi mííl yiltʼéego baʼíltsood (Mt. 14:13-21; Mk. 6:30-44; Jn. 6:1-14) 10  Áko daalʼaadii nákaigo, ádáátʼįįdígíí yee hoł dahoolneʼ. Áko dashdiiʼeezhgo Bethséyida hoolyéego kin haalʼáhígíí bitʼáahjįʼ tʼáá sáhí bił jíkai. 11  Diné tʼóó ahayóí éí bił béédahoozingo, hakééʼ yíkai, áko baa hoł hózhǫ́ǫgo Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii bee bichʼįʼ hadzoodzííʼ, áádóó hadaałtʼé nídeeshdleeł danízinígíí éí hadaałtʼé áńdajiidlaa. 12  Áko doozhǫǫgo yaa adeezʼą́ągo naakitsʼáadahígíí haa yíkaigo ádahodííniid, Diné yílʼáhígíí nídayínóhkááh bidiní, áko kin naazhjaaʼgóó índa kéyah binaagóó ahidookah, áadi dabiidoołkááł, áádóó chʼiyáán nideidiyoołnih, jó, díí doo naagháhígi ádeiitʼı̨́. 13  Nidi ábizhdííniid, Tʼáá nihí badaʼnołtsóód. Nítʼééʼ ádaaní, Łeesʼáán tʼáá ashdlaʼí índa łóóʼ tʼáá naakíhí tʼéiyá nideijaah; tʼóó daatsʼí níláhgóó diikahgo díí diné tʼáá ałtso bá chʼiyáán nidahidiilnih. 14  Háálá ashdladi mííl daatsʼí diné ánéelą́ą́ʼ lá. Áko hódahoołʼaahii ábizhdííniid, Ashdladiin daníjaaʼgo dinohbįįh dabidohní. 15  Ákódabizhdííniidgo tʼáá ałtso dadineezbin. 16  Áko łeesʼáán ashdlaʼígíí índa łóóʼ naakiígíí nízhdiinilgo dego yáʼąąshgóó dzidéezʼı̨́įʼgo sozdoolzin, índa nijiitíihgo hódahoołʼaahii bitaa jiniih, éí diné yílʼáhígíí yitaa deidoonih biniyé. 17  Áko daʼjííyą́ąʼgo tʼáá ádzíłtso hwiih dadzizlı̨́ı̨́ʼ. Áádóó nidahaastiʼgo biʼoh daʼjííyą́ʼígíí náádajiizdláaʼgo tsʼiizis naakitsʼáadah hadazdeesbin. Peter éí, Christ Diyin God biYeʼ nílı̨́, yidííniid (Mt. 16:13-19; Mk. 8:27-29) 18  Łah hódahoołʼaahii tʼéí bił nijikaigo tʼáá sáhí sozdoolzin, nítʼééʼ ábijiní, Diné ádaaníigoshąʼ háí ájítʼı̨́ dashiłní? 19  Áko hoł dahoolneʼgo ádaaní, John Tó Yee Ası̨́įhii yę́ę átʼı̨́, nidi łaʼ éí, Iiláíjah átʼı̨́, daaní; náánáłaʼ éiyá, Ałkʼidą́ą́ʼ Diyin God yá dahalneʼii yę́ę łaʼ daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náádiidzáago átʼı̨́, daaní. 20  Áko ábizhdííniid, Nidi nihíshąʼ éí háí ájítʼı̨́ dashidohní? Peter áhodííniid, Diyin God biChrist* nílı̨́. Jesus bidiʼyoolyéłígíí yaa halneʼ (Mt. 16:20-28; Mk. 8:30-9:1) 21  Nidi tʼáá íiyisí hazhóʼó bee bichʼįʼ hadzoodzíiʼgo ábizhdííniid, Tʼááká diné łaʼda díí bee bił dahoołneʼ yíilaʼ, 22  kójíníigo, Diné Silı̨́įʼii éí tsʼídá ląʼígóó tiʼhwiidoonih, áko diné yá aląąjįʼ naazíinii áádóó aláahgo náádaʼiiłniihii índa bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii doo dahodínóozįįł da, áko hodiʼyoolyééł, áádóó tágí jı̨́ aleeh góneʼ nááhodiʼdoodlááł. 23  Áko tʼáá ałtso ábizhdííniid, Diné tʼáá háiida shikééʼ dashdiigháhígíí éí ádeizhdiyooʼnah, áádóó tʼáá ákwíí jı̨́ tʼáá hó hatsin ałnáoszid jootı̨́įł doo, áádóó shikééʼ joogáał doo. 24  Háálá tʼáá háiida jiinánígíí bąąh hą́ą́sniizı̨́įʼgo éí yóóʼazhdootłish, nidi tʼáá háiida shí shiniinaa jiinánígíí ninázhdiníʼą́ągo éí jiináa dooleeł. 25  Háálá diné łaʼda nahasdzáán tʼáá siʼą́ą́ nítʼééʼ hóóʼ dooleeł biniyé hwiiʼ sizíinii yóóʼazhdííʼą́ągo, doodaiiʼ tʼáá ákójínéehgo jiinánígíí yóóʼazhdííʼą́ągo, haa néelą́ą́ʼ há bínéidoodił? 26  Háálá tʼáá háiida shí índa shizaad baa yázniizı̨́ʼígíí, éí Diné Silı̨́įʼii tʼáá bí bee bitsʼádiʼnílíidii áádóó biTaaʼ índa diyingo nidaalʼaʼí bee bitsʼádiʼnílíidii yił níyáago hó ałdóʼ haa yádínóozįįł. 27  Nidi tʼáá aaníígóó ánihidishní, Kǫ́ǫ́ naazínígíí łaʼ Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii tʼáadoo dayiiłtséhí aniné tsʼídá doo deidoolįh da. Łahgo ázhnoolningo áhoʼdiilyaa (Mt. 17:1-8; Mk. 9:2-8) 28  Díí ádahodooʼniidóó bikʼijįʼ tseebíí daatsʼí neiłkaʼ góneʼ Jesus éí Peter áádóó John índa James yił dah diikaigo sozdidoolzįįł biniyé dził bighą́ąʼjįʼ hadziskai. 29  Áko sozdilzingo, haniiʼjįʼ łahgo ánoolningo ályaa, áádóó haʼééʼ łigaigo bitsʼádiʼnílííd silı̨́ı̨́ʼ. 30  Áádóó jóʼakon, diné nidiltʼéego, Mózes índa Iiláíjah éí Jesus yił ałchʼįʼ yádaaltiʼgo, 31  éí ałdóʼ tʼáadoo bahatʼaadí bitsʼádiʼnílíidgo bił nidzizı̨́. Áko Jerúsalemgi Jesus dazdootsaałgo bee nihootʼáanii łazhʼdoolíłígíí yaa yádááłtiʼ. 32  Peter índa yił naakaígíí tʼáá íiyisí bił daniizı̨́ı̨́ʼ, nidi tʼáá dadéezʼı̨́įʼgo hatsʼádiʼnílídígíí áádóó diné naaki hoł sizínígíí dayiiłtsą́. 33  Ákódzaago diné éí Jesus yitsʼą́ą́ʼ dah diiʼáazhgo Peter éí Jesus áyidííniid, Bóhólníihii, dooládóʼ yáʼátʼéeh da kweʼé neiikaígíí; haaʼíshąʼ chahaʼoh táaʼgo ádadiilnííł, łaʼ ni ná, łaʼ Mózes bá, łaʼ éí Iiláíjah bá, nidi bee hadzoodzíʼígíí doo hoł bééhózingóó ázhdííniid. 34  Díí tʼah baa yájíłtiʼgo, kʼos hoł łeeshoogizhgo nídadzisdzííd. 35  Nítʼééʼ kʼos biyiʼdę́ę́ʼ iinééʼ diistsʼą́ąʼgo ání, Díí shiYeʼ ayóóʼóóshʼníinii átʼé, dayísółtsʼą́ą́ʼ. 36  Iinééʼ dazdiiztsʼą́ą́ʼdóó bikʼijįʼ Jesus tʼáá sáhígo dajiiłtsą́. Áko díí doo baa dahojilneʼ dago, éí yoołkáłígíí biyiʼ dajiiłtsánígíí diné tʼáadoo łaʼ bee bił dahojoolneʼ da. Jesus éí ashkii níłchʼi nichǫ́ʼíii biiʼ hólóonii hadaałtʼé ánáyiidlaa (Mt. 17:14-18; Mk. 9:14-27) 37  Ákódzaago biiskání dziłghą́ą́ʼdę́ę́ʼ hadáájookaigo, diné tʼóó ahayóí hadááh nánízą́. 38  Áádóó jóʼakon, diné yílʼáhígíí łaʼ hadoolghaazhgo ání, Naʼnitiní, nánooshkąąh, shiyeʼ nilíinii tʼáá éí tʼéiyá sheʼawéʼígíí shá dínííłʼįįł; 39  jó, níłchʼi biʼiiníziinii bikʼi néilwoʼ, áko tʼáadoo hooyání háádílwosh, áádóó éí naaʼanábiilghą́ąhgo bizhééʼ hahagháahgo ánábiilʼįįh, índa doo bitsʼáoyaʼ átʼéégóó atíbíłʼı̨́. 40  Áko nídahoołʼaahii, Éí biiʼdę́ę́ʼ hadanołchééh, bidishníigo néisiskan, nidi chʼééh ádayííłʼįįd. 41  Áko Jesus haadzíiʼgo ádííniid, Doo daʼoodláanii índa bízhą́ daʼílı̨́įgo ahoolchíiłii danohłíinii, haash nízáagi nihił honishłǫ́ǫgo nihichʼįʼ haʼííníshníi dooleeł? Níláhdę́ę́ʼ niyeʼ shaa nílóós. 42  Áko éí ashkii tʼah hachʼįʼ yigáałgo, níłchʼi biʼiiníziinii bikʼiilwodgo naaʼanáábiyííłhango ditsxizgo anáábiidlaa. Nidi Jesus éí níłchʼi nichxǫ́ʼígíí yideezteh, áádóó ashkii hadaałtʼé ánáyiidlaago bizhéʼé yaa néiníłtı̨́. Jesus bidiʼyoolyéłígíí yaa nááhálneʼ (Mt. 17:22,23; Mk. 9:30-32) 43  Áko tʼáá ádzíłtso Diyin God bibee adziil ayóó átʼéii bąą tʼóó hoł adahayóí. Nidi tʼah nidi tʼáá ádzíłtso tʼáá ałtsoní yaa naayáhígíí bąą tʼóó hoł adahayóigo, Jesus bídahoołʼaahii áyidííniid, 44  Díí saadígíí nihijeeh dahidódlaad, háálá Diné Silı̨́įʼii éí diné bílákʼeejįʼ ninábidiʼdootʼááł. 45  Nidi bee hadzoodzíʼígíí tʼáadoo yikʼidaʼdiitą́ą da. Doo bił béédahózin da doo biniyé bił chʼaaʼóolzin nítʼééʼ, áko yee haadzíʼígíí tʼóó bíndabídízhdóołkiłgi nidi bitsʼąą dajíítiid. Háishąʼ aláahdi ayóó átʼéii nilı̨́? (Mt. 18:1-5; Mk. 9:33-37) 46  Áko nítʼééʼ, Háí lá aláahdi átʼéé lá, dajiníigo ałghadazhʼditʼááh. 47  Nidi Jesus éí dahajéí biyiʼdi baa nitsídadzikeesígíí bił bééhoozingo, áłchíní yázhí łaʼ nízhdiiłtı̨́įgo hwíighahgi bijiisįʼ, 48  áko ábizhdííniid, Tʼáá háiida díí áłchíní yázhí shízhiʼ bee bichʼįʼ kʼéznídzinígíí éí shichʼįʼ kʼéznídzin, áádóó tʼáá háiida shichʼįʼ kʼéznídzinígíí, éí shiníłʼaʼii bichʼįʼ kʼéznídzin, háálá nihitahgóó tʼáá háiida tʼáá aʼohgo ájítʼéhígíí, éí ayóó átʼéii jílı̨́. Doo nihitsʼą́ą́jí jílínígíí éí nihichʼijí jílı̨́ (Mk. 9:38-40) 49  John haadzíiʼgo ádííniid, Bóhólníihii, diné łaʼ nízhiʼ bee níłchʼi biʼiiníziinii hainiiłkaadgo dahwiiltsą́, áko, Tʼáadoo ánítʼíní, dahodiiʼniid, háálá doo hoł nikééʼ neiikai da. 50  Nidi Jesus áhodííniid, Tʼáadoo ánítʼíní, tʼáadoo dabidohníní, háálá doo nihitsʼą́ą́jí jílínígíí éí nihichʼijí jílı̨́. Samériya bikin sinilgi Jesus doo deiniizı̨́įʼ da 51  Áko yáʼąąsh góde Jesus ahodiʼdooltéełjįʼ hodideeshzhiizhgo, Jerúsalemgóó dah dideeshááł jinízingo tʼáá íiyisí hániʼ áhojiilaa. 52  Áádóó nidaalʼaʼí álą́ąjįʼ ayííłʼaʼ, áko dashdiikaigo Samériya dineʼé bikin sinil léiʼgi jíkai, bá hashtʼedahozhdoolííł biniyé, 53  nidi tʼáadoo bahatʼaadí Jerúsalemgóó joogáałgo biniinaa doo dahoniizı̨́įʼ da. 54  Áko hóhoołʼaahii James áádóó John díí yiyiiłtsą́ągo ádííniid, Bóhólníihii, Iiláíjah ádzaaígi átʼéego yádiłhił biyiʼdę́ę́ʼ kǫʼ dayídíikiłgo díí diné íidoołdįįłgoósh nił tʼáá áko? 55  Nidi nídzízyizgo dzideezteh. [Áádóó ázhdííniid, Ádanohtʼéii doo nihił béédahózin da, 56  háálá Diné Silı̨́įʼii doo diné íidoołdįįł yiniyé níyáa da, nidi yisdéídiyoonił yiniyé níyá.]* Áko náánáłaʼ kin sinilígóó dashdiikai. Jesus yikééʼ dayíkáah dadooleeł nítʼéeʼii (Mt. 8:19-22) 57  Áádóó tʼáá jookahgo diné léiʼ łaʼ áhodííniid, Tʼáá nanináágóó nikééʼ naasháa dooleeł. 58  Áko Jesus áháłní, Mąʼii dootłʼizhí beʼaʼáán dahólǫ́, áádóó tsídii wódahgo nidaatʼaʼígíí bitʼoh dahólǫ́, nidi Diné Silı̨́įʼii éí tʼáadoo nizhnótʼáałgi da. 59  Áádóó náánáłaʼ ábizhdííniid, Shikééʼ yínááł. Nidi áhodííniid, Bóhólníihii, átsé shizhéʼé łeeh deeshtééłgóó nídeeshdáałgo bee shaʼdiʼníʼaah. 60  Nidi Jesus ábidííniid, Bíniʼ daneeznáanii tʼáá bí łeeh daʼahiiʼnííł, nidi ni, dah diináahgo Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii tʼáá níłtéél nítʼééʼ baa nahólneʼ. 61  Náánáłaʼ ałdóʼ ání, Bóhólníihii, nikééʼ naasháa dooleeł, nidi áłtsé shighandiígíí bílákʼee dadideeshnihgo bee shaʼdiʼníʼaah. 62  Nidi Jesus áhodííniid, Diné łaʼ bee nihwiildlaadí jiiłtsoodgo tʼą́ąjįʼ nízdéestʼı̨́įʼgo hojoołdlałígíí éí Diyin God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biyiʼ chojooʼı̨́į dooleełígíí doo bą́ą́h jílı̨́į da.

Footnotes

Christ éí, Yiyíísı̨́įʼii, jiníigo óolyé. Jn. 6:68,69.
Saad łaʼ áádóó saad naazhjaaʼ łaʼ kótʼéego daasdzohígíí [ ] bitaʼgi dabikáʼígíí éí Diyin God bizaad tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ bee akʼedaʼashchínígíí doo tʼáá ałtso dabikáaʼ da, nidi łaʼ tʼéiyá dabikááʼ.