Matthew 13:1-58
13 Tʼáá éí bijı̨́ Jesus éí kin siʼánídóó chʼízhníyáago beʼekʼid bąąhgi jineezdá.
2 Áko diné yílʼáhígíí haa áłah silı̨́ı̨́ʼ, éí bąą tsinaaʼeeł biih jííyáago biiʼdóó dah jineezdá, áádóó diné yílʼáhígíí tʼáá átʼé tábąąhdóó naazı̨́.
3 Nítʼééʼ kójíníigo ląʼígóó haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii bee bichʼįʼ yájííłtiʼ, Kʼééʼdídléehii léiʼ álástsiiʼ kʼiididooléélgóó chʼíníyá.
4 Áko álástsiiʼ łaʼ nihiyiiłkaad nítʼééʼ łaʼ atiinjįʼ ahineezdeeʼ. Atiinjįʼ ahineezdeeʼígíí tsídii nidahaastʼaʼgo ałtso yaa nahodeeskai.
5 Náánáłaʼ tsétahjįʼ ahineezdeeʼ, ákweʼé łeezh doo hózhǫ́ hólǫ́ǫ da, áko łeezh doo ditánígíí biniinaa tʼáadoo hodíínaʼí hadaneesą́,
6 nidi doozhǫǫgo dah adiiʼą́ągo hadaneesánígíí yideez, índa bihétłʼóól ádingo biniinaa daniiłnaʼ.
7 Náánáłaʼ chʼil dadeeníinii bitahgóó ahineezdeeʼ, áko chʼil dadeeníinii bilááh daneesą́ągo ałtso bííghą́ą́ʼ.
8 Índa náánáłaʼ łeezh yáʼátʼéehjįʼ ahineezdeeʼ, áko bineestʼąʼ dahazlı̨́įʼgo, łaʼ neeznádiindi, łaʼ hastą́diindi, łaʼ tádiindi bilááh nídaasdlı̨́ı̨́ʼ.
9 Éí bąą tʼáá hajaaʼ hólónígíí, hániʼ ajíistsʼą́ą́ʼ.
Haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii biniyé átʼéii (Mk. 4:10-12; Lk. 8:9,10)
10 Ákohgo hódahoołʼaahii haa yíkaigo ádahodííniid, Haʼátʼíí lá biniyé haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii bee bichʼįʼ yáníłtiʼ?
11 Nítʼééʼ Jesus áháłní, Nihí nihichʼįʼgo yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii bee naʼnitinii doo bééhózin da yę́ę éí nihił béédahózin dooleełgo nihaa deetʼą́, nidi bí, éí doo baa deetʼą́ą da.
12 Háálá tʼáá háiida haʼátʼíida hwee hólónígíí biláahgo łaʼ haa náádoolyééł, áko ląʼígo hwee hólǫ́ǫ doo, nidi haʼátʼíida hwee ádinígíí, éí tʼáá hwee hólónígíi nidi haghadoolyééł.
13 Díí biniinaa haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii bee hoł dahashneʼ, háálá dazhníłʼı̨́į nidi, doo dajiiłtséeh da, áádóó dajíistsʼą́ąʼ nidi, doo dazdiitsʼı̨́įh da, doo nidi bikʼidazhʼdiitįįh da.
14 Áko Aizéíyah kóníigo haa hoolneʼígíí tʼáá aaníí silı̨́ı̨́ʼ:
Tʼáá aaníí dadoohtsʼaʼ dooleeł nidi, tsʼídá doo bikʼidadiʼdoohtı̨́įł da,áádóó tʼáá aaníí daahʼı̨́į dooleeł nidi, tsʼídá doo deidoołtséeł da.
15 Háálá díí dineʼé bijéí tsézhin nidahalináádóó jééʼádahodeeskał,índa daniilchʼiil,doodago éí dabinááʼ yee daʼiidoołtsééł,áádóó dabijaaʼ yee dadiʼdootsʼı̨́ı̨́ł,índa dabijéí yee akʼidadiʼdootı̨́ı̨́ł,áko shichʼįʼ ninádookahgo náádabidideeshłááł.
16 Nidi nihí danihinááʼ bikʼidahojidlí, háálá éí bee daʼoohʼı̨́, áádóó nihí danihijaaʼ bikʼidahojidlí, háálá éí bee daʼdoohtsʼaʼ.
17 Tʼáá aaníí ánihidishní, Diyin God yá dahalneʼii índa diné tsʼídá tʼáá ákogi ádaatʼéii ląʼí yiltʼéego daahʼínígíí kʼadę́ę dayiiłtsééh, nítʼééʼ tʼáadoo dayiiłtsą́ą da, áádóó dadoohtsʼaʼígíí kʼadę́ę deidiitsʼı̨́ı̨́h, nítʼééʼ tʼáadoo deidiiztsʼą́ąʼ da.
Kʼééʼdídléehii binahjįʼ haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii ááhyiłníinii (Mk. 4:13-20; Lk. 8:11-15)
18 Kʼad kʼééʼdídléehii baa haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii ááhyiłníinii dadoohtsʼı̨́ı̨́h.
19 Tʼáá háiida yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii saad baa hozhdiitsʼı̨́ı̨́h, nidi doo bikʼizhʼdiitįįhgóó, bąąhági átʼéii nilíinii yigháahgo, hajéí biyiʼ saad kʼidoolyáhígíí hááyiiʼnííł; éí atiinjįʼ ahineezdeeʼígíí ájítʼı̨́.
20 Tsétahgóó ahineezdeeʼígíí, éí saad jidiitsʼı̨́įhgo tʼáá áko baa hoł hózhǫ́ǫgo nízhdiiléhígíí ájítʼı̨́,
21 nidi saadígíí bihétłʼóól hayiʼdi ádin, éí bąą tʼóó kónígháníjįʼ hwee hodinaʼ, áko saadígíí biniinaa hachʼįʼ nahwiiʼnáago, doodaiiʼ atíhoʼdilʼı̨́įgo haa níʼdiildahgo tʼáá áko bitsʼáńjílwoʼígíí ájítʼı̨́.
22 Chʼil dadeeníinii bitahgóó ahineezdeeʼígíí, éí saad jidiitsʼı̨́ı̨́h, nidi nahasdzáán bikáaʼgi bee daʼiináanii baa nitsáhákees áádóó atʼı̨́ hodíníʼahgo éí saad ałtso yighą́ąhgo, bineestʼąʼ tʼáadoo haleeh da.
23 Índa łeezh yáʼátʼéehii biyiʼjįʼ ahineezdeeʼígíí, éí saad jidiitsʼaʼgo bikʼizhdiʼyiitįįhígíí ájítʼı̨́; éí tʼáá aaníí honeestʼąʼ haleehgo, łaʼ neeznádiindi, łaʼ hastą́diindi, łaʼ tádiindi bilááh ninádahadleeh.
Tłʼoh naadą́ą́ʼ éí chʼil bitahgi hólóonii binahjįʼ haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii
24 Áádóó kóníigo náánáłaʼ haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii hoł chʼínáánéítʼą́, Yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii éí kótʼé: diné léiʼ bidáʼákʼehgi kʼeelyéí yáʼátʼéehii kʼiidíílá,
25 nítʼééʼ diné daʼałhoshgo, hweʼanaʼí níyáago tłʼoh naadą́ą́ʼ bitahgóó chʼil tʼáá tłʼoh naadą́ą́ʼ nahalinígíí kʼiidííláago dah nídiidzá.
26 Áko tłʼoh naadą́ą́ʼ hadaneesą́ą́dóó bineestʼąʼ dahazlı̨́įʼgo, chʼil éí tłʼoh naadą́ą́ʼ nahalinígíí ałdóʼ bił yílʼá silı̨́ı̨́ʼ.
27 Áko naatʼáanii jílíinii há nidaalʼaʼígíí haa yíkaigo ádahodííniid, Nihinanitʼaʼí, daʼ doósh álástsiiʼ yáʼátʼéehii nidáʼákʼehgi kʼidííníláa da niʼ? Ákoshąʼ haʼátʼéego bitahgóó chʼil nichxǫ́ʼígíí hazlı̨́ı̨́ʼ?
28 Nítʼééʼ áhodííniid, Éíyeeʼ anaʼí łaʼ átʼı̨́ı̨́ lá. Áko nidaalʼaʼí ádahałní, Áko daatsʼí ákǫ́ǫ́ jidookahgo chʼil dazhdoonishgo ahandahizhdoołjoł nihííníʼní?
29 Nidi áhodííniid, Dooda; chʼil ahandahołjoołgo, tłʼoh naadą́ą́ʼ ałdóʼ tʼáá bił dadoohnish shaʼshin.
30 Bíniʼdii tʼáá áłah danéeséehgo daʼiigéeshjįʼ ahalzhíísh, áko daʼiigéeshjįʼ ahoolzhiizhgo daʼiigéeshii ábidideeshniił, Chʼil áłtsé náádahołjoołgo didoodlił biniyé bidaʼohtłʼoʼ, nidi tłʼoh naadą́ą́ʼ tʼéiyá nooh náʼáshchíí góneʼ yah adahohheeh, bidideeshniił.
Mástad bílástsiiʼ binahjįʼ haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii (Mk. 4:30-32; Lk. 13:18,19)
31 Áádóó kóníigo náánáłaʼ haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii yee hoł nááhoolneʼ, Yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii éí díí nahalin: diné łaʼ mástad bílástsiiʼ néidiiʼą́ągo, bidáʼákʼehgi kʼiidíílá;
32 éí tʼáá aaníí kʼeelyéí tʼáá ałtso tsʼídá biʼoh áníshéhígíí átʼée nidi chʼil tʼáá ałtso yilááh áníłtsogo ninisééh, áko tsin sikaadii yileehgo tsídii nidahatʼahgo tsin bitsʼáozʼaʼ bąąhgóó bitʼoh ádayiiłʼįįh.
Bááh bee niilyółí binahjįʼ haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii (Lk. 13:20,21)
33 Áádóó náánáłaʼ haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii yee hoł nááhoolneʼ, Yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii éí asdzání łaʼ bááh bee niilyółí néidiiʼą́ągo akʼáán táadi haaką́ągo yił tayoozniiʼgo niilyółígíí éí nahalin.
Jesus haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii yinahjįʼ naʼnitin (Mk. 4:33,34)
34 Áko haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii binahjįʼ Jesus díí tʼáá ałtso diné yílʼáhígíí yee yił hoolneʼ, áádóó haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii tʼáágéedgo doo haʼátʼíhída yee yił nahasneʼ da.
35 Diyin God yá halneʼii kóníigo yee haadzíiʼii bohodoolnííł biniyé kótʼéego Jesus naʼnitin:
Haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii bee hahideesdzih,nahasdzáán niitʼą́ą́dóó nidanilʼin yę́ę bee hadeesdzih.
Tłʼoh naadą́ą́ʼ éí chʼil bitahgi hólóonii baa haneʼígíí ááhyiłníinii
36 Ákohgo diné yílʼáhígíí yitsʼą́ą́ʼ dah diiyáago, kin biyiʼ góneʼ yah ííyá. Áádóó bídahoołʼaahii, Chʼil dáʼákʼehgi hazlı̨́įʼii binahjįʼ haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii ááhyiłníinii bee nihił hólneʼ, daaníigo haa yíkai.
37 Áko hachʼįʼ haadzíiʼgo áhodííniid, Álástsiiʼ yáʼátʼéehii kʼiidííláhígíí éí Diné Silı̨́įʼii átʼı̨́,
38 áádóó dáʼákʼeh éí nihokááʼ dineʼé átʼé, índa álástsiiʼ yáʼátʼéehii éí yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii baʼáłchíní danilíinii ádaatʼé, áádóó chʼilígíí éí bąąhági átʼéii nilíinii baʼáłchíní danilı̨́.
39 Anaʼí chʼil kʼiidííláhígíí éí níłchʼi bidaʼiiníziinii binanitʼaʼí átʼı̨́, índa agizhígíí, éí díí hoogáłígíí bił nihoolzhíshígíí átʼé, áádóó daʼdooyishii éí diyingo nidaalʼaʼí ádaatʼı̨́.
40 Éí bąą chʼil ahandahaashjoolgo adoolkʼą́ʼígi átʼéego, nihoolzhiizhdi ádoonííł.
41 Diné Silı̨́įʼii bidiyingo nidaalʼaʼí iidiyoołʼaałgo, bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biyiʼdóó biniinaa bąąhági ádahatʼíinii tʼáá ałtso índa bąąhági ádaatʼíinii nídeidiyoolahgo,
42 hodookʼą́ą́ł góneʼ adeidiyoołtłʼił; áadi diné daachxa áádóó biwooʼ ahídeidiłkʼash doo.
43 Áko índa tsʼídá tʼáá ákogi ádaatʼéii biTaaʼ bee bóhólníihgo bił hazʼáanii biyiʼdi jı̨́honaaʼéí nahalingo dadiʼníłdíin dooleeł. Éí bąą tʼáá hajaaʼ hólónígíí hániʼ ajíistsʼą́ą́ʼ.
Naalyeʼé daʼílíinii nídeesʼı̨́įʼii
44 Áádóó yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii éí díí nahalin: naalyeʼé dáʼákʼehgi néesʼı̨́ı̨́ʼ, éí diné łaʼ yikʼíníyáago nínéideesʼı̨́ı̨́ʼ, áko bił hózhǫ́ǫgo dah diiyáago, bee hólóonii ałtso baa néhéezniiʼ, áko índa dáʼákʼeh yikʼé naʼníláago nayiisniiʼ.
Diichiłí ayóó átʼéego ílíinii
45 Nááʼáłdóʼ, yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii éí díí nahalin: diné naʼiiłniihí nilı̨́įgo diichiłí yáʼátʼéehii haintá,
46 éí diichiłí tʼááłáʼí agháago ílı̨́ı̨́ léiʼ yikʼíníyáago dah diiyá, áádóó bee hólóonii ałtso baa néhéezniiʼgo diichiłí yikʼé naʼníláago nayiisniiʼ.
Łóóʼ bee hahaltsósí
47 Nááʼáłdóʼ yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii, éí díí nahalin: łóóʼ bee hahaltsósí taah deistsoozgo łóóʼ tʼáá ałʼąą ádaatʼeełii áłah áyiilaa;
48 éí hadéébįįdgo tábąąhjįʼ hadeistsoozgo dadineezbin, áádóó yáʼádaatʼéehii ásaaʼ biih dadziiznil, nidi doo yáʼádaatʼéehii tʼéiyá yóóʼadadziiskaad.
49 Tʼáá éigi átʼéego nihoolzhiizhdi ádoonííł. Diyingo nidaalʼaʼí éí tsʼídá tʼáá ákogi ádaatʼéii bitahdóó bąąhági ádaatʼéii yitsʼádeidiyoonił,
50 áádóó hodookʼą́ą́ł góneʼ adeidiyoołtłʼił; áadi diné daachxa áádóó biwooʼ ahídeidiłkʼash doo.
Naalyeʼé daʼílíinii daʼałkʼidą́ą́ʼ índa ádaaniidígíí
51 Díidíísh tʼáá ałtso bikʼidaʼdootą́? bizhdííniid. Áko, Aooʼ [Bóhólníihii], dahodííniid.
52 Áko ánáábizhdooʼniid, Éí bąą bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii tʼááłáʼí nítínígo yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii yíhoołʼaahii silı̨́įʼii, éí diné léiʼ kin bee bóhólníhígíí binaalyeʼé daʼílíinii bitahdóó ádaaniidíii índa tʼáá daʼałkʼidą́ʼígíí chʼíyiiníiłii nahalin.
Jesus éí Názarethdi doo bidiʼniidzı̨́įʼ da (Mk. 6:1-6; Lk. 4:16-30)
53 Ákohgo Jesus, éí haneʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłii ałtso yaa hoolneʼgo, áádóó dah diiyá,
54 áko tʼáá hó hakéyahdi nídzídzáago dabikin yiiʼ áłah nádleeh góneʼ nazʼneeztą́ą́ʼ, áko bikʼee tʼóó bił adahóóyóigo ádadííniid, Háádę́ęʼshąʼ díí bee hódzáanii ákótʼéii shóyoostʼeʼ, índa áhooníiłii ayóó ádaatʼéii yaa naagháii silı̨́ı̨́ʼ?
55 Daʼ díísh doo kin ííłʼíní biyeʼ átʼı̨́į da? Daʼ bimáásh doo Mary wolyée da? Áádóó daʼ dabitsilíísh doo James índa Jóseph áádóó Sáíman índa Júdas daolyée da?
56 Áádóó daʼ dabideezhíísh doo tʼáá ałtso bił kéédahwiitʼı̨́į da? Áko díí diné lá háádę́ę́ʼ díidí tʼáá ałtso shóyoostʼeʼ lá?
57 Áko hachʼįʼ doo bił dahóózhǫǫd da. Nidi Jesus áhodííniid, Diyin God yá halneʼii tʼáá ałtsogóó diné bił dajílı̨́, nidi tʼáá hakéyahgi índa bił hajííjééʼ, éí doo bił ajílı̨́į da.
58 Áko doo daʼoodlą́ą́góó biniinaa ákweʼé áhooníiłii ayóó ádaatʼéii doo ląʼí baa nijiyáa da.
