Matthew 17:1-27

17  Áko hastą́ą́h yiską́ą́dóó bikʼijįʼ Jesus, éí Peter áádóó James índa bitsilí John ałdóʼ dziłghą́ą́ʼgóó tʼáá sáhí hajizhʼeezh.  Ákohgo tʼáá binááł łahgo ázhnoolningo áhoʼdiilyaa, haniiʼjįʼ jı̨́honaaʼéí nahalingo bitsʼádiʼnílííd silı̨́ı̨́ʼ, haʼééʼ łigaigo bee adinídíín nahalin silı̨́ı̨́ʼ.  Áádóó jóʼakon, Mózes índa Iiláíjah éí Jesus yił ałchʼįʼ yádaałtiʼgo dajiiłtsą́.  Áko Peter éí Jesus áyidííniid, Bóhólníihii, kweʼé neiikaígíí dooládóʼ yáʼátʼéeh da; íinínízin ládą́ą́ʼ kweʼé chahaʼoh táaʼgo nidadiiʼnił, łaʼ ni ná, łaʼ éí Mózes bá, áádóó łaʼ éí Iiláíjah bá.  Áko tʼah yájíłtiʼgo jóʼakon, kʼos bitsʼádiʼnílíidgo hoł łeeshoogizh, áko biyiʼdę́ę́ʼ iinééʼ diistsʼą́ąʼgo ání, Díí shiYeʼ ayóóʼóóshʼníinii jílı̨́, tʼáá íiyisí hąą shił hózhǫ́; dahwíísółtsʼą́ą́ʼ.  Hódahoołʼaahii díí deidiiztsʼą́ąʼgo, tséʼyaa aníídeeʼgo tʼáá íiyisí nídaasdzíidgo bił dahodííyįįd.  Áko Jesus hachʼįʼ dah diiyáago hohidilchíidgo áháłní, Nídoohjeeh, tʼáadoo nídaałdzidí.  Áko dazhdééʼı̨́ı̨́ʼ, nítʼééʼ tʼáadoo diné łaʼ dajiiłtsání da, tʼáá hazhóʼó Jesus tʼéiyá.  Áko dziłghą́ą́ʼdę́ę́ʼ hadah níjookahgo Jesus kótʼéego hachʼįʼ haadzííʼ, Nihił ádzaaígíí diné łaʼda tʼááká bee bił dahoołneʼ yíilaʼ, Diné Silı̨́įʼii daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náádiidzáago índa. 10  Áko hódahoołʼaahii kódaaníigo nidahódééłkid, Ákoshąʼ haʼátʼíí biniyé bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii éí Iiláíjah áłtsé doogááł daaní? 11  Nítʼééʼ ánáábizhdooʼniid, Iiláíjah tʼáá aaníí áłtsé doogáałgo tʼáá ałtsoní hashtʼéidoodlííł, 12  nidi shí ánihidishní, Iiláíjah tʼáá íídą́ą́ʼ níyá, nidi tʼáadoo yéédahoosįįd da, áko tʼáá bídanízinígi ádayííłʼįįd. Tʼáá ákótʼéego ałdóʼ Diné Silı̨́įʼii atídeidoolííł. 13  Áko índa John Tó Yee Ası̨́įhii baa yájíłtiʼgo ídahoołʼaahii akʼidaʼdiitą́. Jesus éí ashkii níłchʼi biʼiiníziinii biiʼ hólóonii hadaałtʼé ánáyiidlaa (Mk. 9:14-29; Lk. 9:37-43) 14  Áko diné yílʼáhígíí baa níjíkaigo diné léiʼ haa níyá, áádóó kóníigo hachʼįʼ nitsidinígoʼ, 15  Bóhólníihii, shiyeʼ baa jiiníbaah, háálá tsiʼnídídááh, áko tʼáá íiyisí tiʼnáhooʼnih; jó, tʼáá ahą́ą́h tsídza nágoh, áádóó tʼáá ahą́ą́h taah nágoh. 16  Áko nídahoołʼaahii bił baa níʼáazhgo, náádeidiiłáahgo chʼééh ádayííłʼįįd. 17  Áko Jesus haadzíiʼgo áhodííniid, Doo daʼiinohdláanii índa diné bízhą́ daʼílı̨́įgo ahoolchíiłii danohłíinii, haash nízáagi nihił honishłǫ́ǫ doo? Haash nízáagi nihichʼįʼ haʼííníshníi dooleeł? Níláhdę́ę́ʼ hoł shaa nohkááh. 18  Áko Jesus éí níłchʼi biʼiiníziinii yideezteh, áko ashkii yiyiʼdę́ę́ʼ hahóóleʼgo tʼáá áko ashkii náábiʼdiilzá. 19  Nítʼééʼ ídahoołʼaahii éí Jesus tʼáá sáhí yaa yíkaigo ádeidííniid, Haitʼéegoshąʼ nihí hadaniilchéehgo chʼééh ádeiilʼįįd? 20  Áko ábijiní, Tʼįįhdígo niheʼoodląʼ bee aa dadzíínóhłíhígíí lá biniinaa ni. Háálá tʼáá aaníígóó ánihidishní, Niheʼoodląʼ éí chʼil mástad wolyéhígíí bílástsiiʼgi áníshéii nidi, díí dził siʼánígíí, Kodóó hidíʼnááh áádóó níléidi niníltsʼííd, bidooniidgo hidooʼnááł, áko tʼáá ałtsoní doo chʼééh ádaałʼı̨́į da doo. 21  [Nidi sohodizingo áádóó hodílzingo doo adą́ą́góó tʼéiyá níłchʼi bidaʼiiníziinii kódaatʼéhígíí hadínóolkał.] Jesus bidiʼyoolyéłígíí yaa nááhálneʼ (Mk. 9:30-32; Lk. 9:43-45) 22  Áko Gáliliigi nidzíiztą́ągo Jesus áhodííniid, Diné Silı̨́įʼii diné bílákʼeejįʼ ninádidootʼáałgo, 23  dabidiyoołhééł, áádóó tágí jı̨́ aleeh góneʼ náábidiʼdoodlááł. Áko tʼáá íiyisí bąąh dahániʼ. Kin biiʼ sohodizin béeso bá nandeehgo nahalyéii 24  Áádóó Kapérniyamgi jíkaigo, kin biiʼ sohodizin bá béeso ahindéhígíí áłah áńdayiilʼįįhii Peter yaa yíkaigo ádeidííniid, Daʼ Jesus nanihinitiníísh kin biiʼ sohodizin bá béeso ahindéhígíí nayiilé? 25  Áko, Aooʼ, jidííniid. Áádóó hooghandi nídzídzáago, tʼáadoo hadzidziihí Jesus hachʼįʼ haadzíiʼgo áháłní, Sáíman, díí haa yinízingo baa nitsíníkees? Nahasdzáán bikááʼgóó aláahgo naatʼáanii danilínígíishąʼ háí tax bichʼįʼ nidayiilé? Bidineʼé daatsʼí, éí doodago déʼéyóní daatsʼí? 26  Peter tʼą́ą́ʼ hanáádzíiʼgo ání, Déʼéyóní lą́ą. Jesus ábidííniid, Éí lá bąą bidineʼé doo bidahodiitʼiʼ da ni. 27  Ákondi doo ákǫ́ǫ́ átʼéii doo yee nihaa nídadóotʼįįłígíí biniyé beʼekʼidgóó dínááh, áádóó áadi łóóʼ bee hahadleehí taah dííłdił, áko łóóʼ áłtsé háíníloʼígíí bizééʼ ąą íinilaago béeso, shékel wolyéhígíí, bizééʼ siʼą́ą doo; éí dah didííʼáałgo bee shá índa tʼáá ni ádá niʼdíílééł.

Footnotes