Matthew 23:1-39

23  Ákohgo Jesus éí diné haalʼáhígíí índa bídahoołʼaahii áyidííniid,  Bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii áádóó Férisii danilíinii Mózes dah sidáá nítʼééʼ yę́ęgi dah naazdá;  éí bąą yee nihił dahalneʼígíí tʼáá ałtso bidaʼołʼı̨́įgo baa naahkai, nidi ádaatʼínígi átʼéego éí tʼáadoo ádaahtʼíní, háálá éí yádaałtiʼ, nidi doo yikʼehgo ádaatʼı̨́į da.  Hééł doo dashdooyééł átʼéégóó nidaazgo yéédaʼatłʼóohgo diné yiwosgi dah nídeigééh, nidi tʼáá bí tʼéiyá dabílázhoozh tʼááłáʼí nidi doo tʼáá kʼad yee yidadeesniiʼ da.  Nidi ádaaníłígíí éí tʼáá ałtso tʼóó bee dabidiʼnílʼı̨́ yiniyé ádaatʼı̨́, háálá Diyin God bizaad bee akʼeʼashchínígíí biyiʼdóó saad łahgo dah naazhjaaʼ bizis danteelgo ádeileʼgo bídaastłʼǫ́ áádóó dabiʼééʼ bijánil danineezgo ádeileʼ,  áádóó ádaʼazįįdgóó índa kin biiʼ áłah nídaʼadleehí naaznil biyiʼgóó aląąjįʼ naazíinii bá nidahazʼą́ą́góó bił ayóó ádahootʼé,  índa nidaʼiiniihgóó diné kʼé dabiłníigo, índa naʼnitiní, dabiłníigo bił ayóó ádaatʼé.  Nidi naʼnitiní tʼáadoo bee danihiʼdójíhí, háálá tʼááłáʼí nihiNaʼnitiní nilı̨́, áádóó nihí tʼáá ánółtso ałkʼisóó danohłı̨́.  Áádóó nahasdzáán bikáaʼgi diné łaʼ shizhéʼé tʼáadoo dabidohníní, háálá tʼááłáʼí nihiTaaʼ nilı̨́, éí yáʼąąshdi hólǫ́. 10  Índa bóhólníihii tʼáadoo danihiʼdiʼníní, háálá tʼááłáʼí nihiBóhólníihii, éí Christ. 11  Nidi nihitahgóó aláahgo ayóó átʼéhígíí éí nihá naalʼaʼ doo, 12  áádóó tʼáá háiida ayóó ájítʼé ízhʼdólzinígíí éí aʼohgo ájítʼéego áhodiʼdoolnííł, áádóó tʼáá háiida aʼohgo ádaa nitsídzíkeesígíí éí ayóó átʼéii jílı̨́įgo áhodiʼdoolnííł. 13  Nidi bee hazʼáanii bíndaʼnołtinii índa Férisii danohłíinii, tʼóó ádahodołʼíinii, doo hojoobaʼ ájíníi da! Háálá yáʼąąshii bee bóhólníihgo bił hazʼáanii diné bitsʼą́ą́ʼ bidáńʼdaʼdołkał, háálá tʼáá nihí nidi doo yah adaahkáah da, índa kʼadę́ę yah adaakáhígíí nidi, yah adadookahgi bąąh daahʼı̨́. 14  [Bee hazʼáanii bíndaʼnołtinii índa Férisii danohłíinii, tʼóó ádahodołʼíinii, doo hojoobaʼ ájíníi da! Háálá asdzání bąąh ádahasdįįdii dabighan baa nidahodohkai, áádóó tʼóó ádahodołʼı̨́įgo nízaadgóó sodadołzin; éí bąą nihí aláahdi átʼéego nihá nidahodootʼááł.] 15  Bee hazʼáanii bíndaʼnołtinii índa Férisii danohłíinii, tʼóó ádahodołʼíinii, doo hojoobaʼ ájíníi da! Háálá tʼááłáʼí nidi łaʼda tʼáá nihí nidahohłáhígi átʼéego nahałá ádadoohłííł biniyé tónteel bikááʼgóó índa niʼ bikááʼgóó tʼáá átʼéé nítʼééʼ nídadohkah, áko łaʼda éigi átʼéego nahałá ádaałʼįįhgo naakidi nihiláahdi ánátʼéego hoolʼáágóó tiʼhooʼnííh bił hazʼáanii yą́ą́h nilı̨́įgo ádaałʼįįh. 16  Nihí doo daʼohʼı̨́ı̨́góó nidaʼohʼeeshii doo hojoobaʼ ájíníi da, háálá ádadohní, Tʼáá háiida kin biiʼ sohodizin bee ádee hadziidziihígíí éí tʼáadoo átʼéhí da, nidi tʼáá háiida kin biiʼ sohodizin góneʼ óola hólónígíí bee ádee hadziidziihígíí, tʼáá éí bá nijitłizh. 17  Nihí doo daʼohʼı̨́ı̨́góó tʼóó ádahodoołgisii! Háishąʼ aláahgo ayóó átʼé, óola daatsʼí, éí doodago kin biiʼ sohodizin óola diyingo áyósinígíí daatsʼí? 18  Áádóó tʼáá háiida bikááʼ nááʼiiniihí bee ádee hadziidziihígíí, éí tʼáadoo átʼéhí da, nidi tʼáá háiida bikááʼ nááʼiiniihí bikáaʼgi nehelyéhígíí bee ádee hadziidziihígíí, éí bá nijitłizh, dadohní. 19  [Doo ádahołyą́ą́góó] doo daʼohʼíinii! Háishąʼ aláahgo ayóó átʼé, nááhániihii daatsʼí, éí doodaiiʼ bikááʼ nááʼiiniihí éí nááhániihii diyingo áyósinígíí daatsʼí? 20  Éí bąą tʼáá háiida bikááʼ nááʼiiniihí bee ádee hadziidziihígíí, tʼáá éí índa bikáaʼgi nehelyéhígíí tʼáá ałtso bee ádee hadziidziihgo átʼé, 21  áádóó tʼáá háiida kin biiʼ sohodizin bee ádee hadziidziihígíí, tʼáá éí bee índa yiyiʼ kééhatʼínígíí bee ádee hadziidziihgo átʼé, 22  áádóó tʼáá háiida yáʼąąsh bee ádee hadziidziihígíí, Diyin God yikááʼdóó nahaʼáii índa tʼáá éí yikʼi dah sidáii bee ádee hadziidziihgo átʼé. 23  Bee hazʼáanii bíndaʼnołtinii índa Férisii danohłíinii, tʼóó ádahodołʼíinii, doo hojoobaʼ ájíníi da! Háálá chʼil, tólchiin áádóó dil índa kómin daolyéhígíí neeznáá daníjoolígíí éí tʼááłáʼígo shijool Diyin God baa nídahidohʼaah, nidi bee hazʼáanii biyiʼdóó aláahgo ádaatʼéii tʼáá óʼólneʼ góneʼ átʼéii áádóó aa aʼááh hasin índa oodlą́ éí doo baa áńdahodółtʼı̨́į da. Éí baa nidaahkai dooleeł nítʼééʼ áádóó łaʼígíí ałdóʼ tʼáá bił baa naahkai doo nítʼééʼ. 24  Nihí doo daʼohʼı̨́ı̨́góó nidaʼohʼeeshii, bee haʼalʼeełí bee tsiiyánii hadahołʼeeł, nidi ghą́ą́ʼaskʼidii adahołneeh! 25  Bee hazʼáanii bíndaʼnołtinii índa Férisii danohłíinii, tʼóó ádahodołʼíinii, doo hojoobaʼ ájíníi da! Háálá bee adlání índa łeetsʼaaʼ bikááʼdę́ę́ʼ tʼéiyá táádaahgis, nidi aghaʼílyé áádóó áchą́hwíídéeniʼ biiʼ hadadeezbin. 26  Férisii nílíinii doo ííníʼíinii! Bee adlání índa łeetsʼaaʼ bikááʼdę́ę́ʼ ałdóʼ chin bąąh ádin dooleeł biniyé áłtsé biyiʼ tááhógis. 27  Bee hazʼáanii bíndaʼnołtinii índa Férisii danohłíinii, tʼóó ádahodołʼíinii, doo hojoobaʼ ájíníi da! Háálá kin biiʼ yóóʼádaʼalneʼii bikááʼdę́ę́ʼ łigaigo daashdléezhgo ayóó ádanoolnin, nidi biyiʼdi diné daneeznáanii bitsʼin índa doo yáʼádaashóonii tʼáá ałtso hadadeezbinígíí nidahonohłin. 28  Tʼáá ákótʼéego nihí ałdóʼ tʼáá ákogi ádanohtʼé nidahonohłingo danihidiʼnílʼı̨́, nidi tʼóó áhodíʼı̨́ índa doo ákǫ́ǫ́ átʼéii nihiiʼ hadadeezbin. 29  Bee hazʼáanii bíndaʼnołtinii índa Férisii danohłíinii, tʼóó ádahodołʼíinii, doo hojoobaʼ ájíníi da! Háálá Diyin God yá dahalneʼii yę́ę dabijishchááʼ bikáaʼgi kin danizhónígíí ádaahłeʼ, bee béédahaniih biniyé, áádóó diné tʼáá ákogi ádaatʼéii yę́ę dabijishchááʼ bikáaʼgi bee bééhániih biniyé haʼátʼíida nidaasʼnilii nidaahchʼąąh. 30  Áko ádadohní, Danihizhéʼé bídayéełkaah yę́ędą́ą́ʼ dahiniiʼnáago, Diyin God yá dahalneʼii nideistseedgo bidił bitsʼádaazlı̨́ yę́ę doo bitah dasiidlı̨́įʼ da doo nítʼééʼ. 31  Jó, nítʼééʼ Diyin God yá dahalneʼii nideistseed yę́ę baʼáłchíní danohłı̨́įgo tʼáá nihí ádaa dahołneʼ. 32  Hágoshı̨́ı̨́ lą́ą, danihizhéʼé bąąhági átʼéii yaa naaskai yę́ę bíighah daʼohłeeh. 33  Naʼashǫ́ʼii danohłíinii, tłʼiish baʼáłchíní danohłíinii, hoolʼáágóó tiʼhooʼnííh bił hazʼą́ąjįʼ ánihwiitʼaahígíishąʼ haa yitʼéego baa dáádidoohkah? 34  Éí bąą jóʼakon, Diyin God yá dahalneʼii áádóó diné dahóyáanii índa bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii nihichʼįʼ ahishʼá, áko łaʼ nidadoołtsił áádóó łaʼ tsin ałnáoszid bikáaʼjįʼ bił idaʼdoołkał, łaʼ kin biiʼ áłah nídaahdleehí biyiʼgóó nabídadíʼnóołtsxis índa kin hadaasʼáágóó atídaałʼı̨́į doo. 35  Áko nahasdzáán bikáaʼgi tʼáá ákogi ádaatʼéii bidił dadeeznaʼ yę́ę tʼáá ałtso, tʼáá Éíbel, tʼáá ákogi átʼéii, bidił deeznaʼ yę́ędóó Zekaráíyah, éí Berakáíyah biyeʼ jílíinii, kin biiʼ sohodizin índa bikááʼ nááʼiiniihí bitaʼgi dasoołhı̨́ yę́ęjįʼ bidił bá nanohdeeh doo. 36  Tʼáá aaníí ánihidishní, Díí oochíłígíí éidí tʼáá ałtso yá nandeeh dooleeł. Jesus éí Jerúsalem yąąh bíniʼ (Lk. 13:34,35) 37  Jerúsalem, Jerúsalem nílíinii, Diyin God yá dahalneʼii naniłtseedii áádóó nichʼįʼ nídabiʼdilʼaahígíí bił nidziyíłneʼii! Tʼáá naaʼahóóhai bitʼaʼ biyaa góneʼ biyázhí anéíʼniłígi átʼéego haadashąʼ néelą́ąʼdi naʼáłchíní áłah ánéishdlaa doo nítʼééʼ, nidi éí doo danohsin da! 38  Jóʼakon, nihighan yóóʼadííʼą́. 39  Háálá ánihidishní, Kodóó doo náádashiidoołtséeł da, Bóhólníihii bízhiʼ bee biʼdójíigo yigáłígíí bikʼihojidlíi doo, dadooniidgo índa.

Footnotes