Matthew 27:1-66
27 Abínígo aláahgo náádaʼiiłniihii índa diné yá aląąjįʼ naazíinii Jesus deidiyoołhéełgo yaa nídaastʼįįd,
2 áko hwedaʼaztłʼǫ́ǫgo dah dahodiilóóz, áádóó [Pántiyas] Páílat naatʼáanii nilíinii yaa dahodeezʼą́.
Júdas daaztsą́ągi haneʼ (Acts 1:18,19)
3 Júdas, nináhodiníʼánígíí há nihootʼą́ągo bił bééhoozingo, yąąh bíniʼ yíiʼaʼ, áko béésh łigaii tádiinígíí aláahgo náádaʼiiłniihii índa diné yá aląąjįʼ naazíinii yaa néíʼnil,
4 kóníigo, Diné tʼáadoo ádąąh dah hastʼáanii bidił bitsʼádoonahgo ninádiníʼą́ągo bąąhági ásdzaa. Nidi ádahodííniid, Nihíísh nihikʼehdi, tʼáá ni haa shı̨́ı̨́ yitʼéego ánílééh.
5 Nítʼééʼ kin biiʼ sohodizin góneʼ éí béeso yah ayííłkaadgo dah diiyá, áádóó éí tʼáá yigáłí dah ádiidloʼ.
6 Aláahgo náádaʼiiłniihii éí béeso nídeidiinilgo ádadííniid, Díí béeso dił bikʼé niiʼnilígíí bąą kin biiʼ sohodizin bibéeso bitah dooʼniłgo doo bee hazʼą́ą da.
7 Áko yaa nídaastʼįįdgo, łeetsʼaaʼ ííłʼíní bił hazʼání hoolyéegi éí déʼéyóní danilíinii łeeheʼníił dooleełgo biniyé kéyah nidayiisniiʼ.
8 Éí bąą éí kéyah dííshjı̨́ı̨́góó Kéyah Diłii hoolyé.
9 Ákohgo Jeremáíyah, Diyin God yá halneʼii, kóníigo yee haadzíiʼii bohoolyaa,
Áádóó béésh łigaii tádiingo hakʼéniiʼniliiéí Ízrel dineʼé nídeidiinil,
10 áko Bóhólníihii áshidííniid yę́ęgi átʼéegołeetsʼaaʼ ííłʼíní bił hazʼání hoolyéegi yikʼé nideiznil.
Jesus éí Páílat nahódééłkid (Mk. 15:2-5; Lk. 23:3-5; Jn. 18:33-38)
11 Áádóó nítʼééʼ Jesus éí naatʼáanii bidááhdę́ę́ʼ nizhníyáago nahódééłkidgo ání, Daʼ niísh Jew dineʼé Aláahgo biNanitʼaʼí nílı̨́? Áko Jesus áhodííniid, Jó, bee háínídzííʼ.
12 Índa aláahgo náádaʼiiłniihii áádóó diné yá aląąjįʼ naazíinii hakʼi dahodiiʼaahgo, tʼáadoo hadzoodzíiʼ da.
13 Nítʼééʼ Páílat áháłní, Daa shı̨́ı̨́ néelą́ą́ʼ yee nikʼi dahodiiʼaahígíísh doo dintsʼaʼ da?
14 Nidi tʼáadoo bichʼįʼ hanáádzoodzíiʼ da, bee hakʼi hodiitʼaahii tʼááłáʼí nidi tʼáadoo baa nídzístʼįįd da, áko éidíígíí bikʼee naatʼáanii tʼáá íiyisí tʼóó bił ahayóí.
Jesus hodiʼyoolyéełjįʼ há nihootʼą́ (Mk. 15:6-15; Lk. 23:13-25; Jn. 18:39-19:16)
15 Hodílzingo áłah náʼádleeh góneʼ naatʼáanii éí diné áłah nádleehígíí awáalyaaí tʼááłáʼígo tʼáá deinízinígíí yá chʼééyiiłtʼeʼ łeh.
16 Íídą́ą́ʼ diné léiʼ Barábas wolyéego, tʼáá íiyisí bééhoʼdílzinii awáalyaaí nilı̨́.
17 Áko áłah dzizlı̨́įʼgo Páílat áhodííniid, Háishąʼ nihá béédíshchííd, Barábas daatsʼí, éí doodaiiʼ Jesus éí Christ wolyéhígíí daatsʼí?
18 Háálá oochʼı̨́ı̨́d biniinaa Jesus haa deideezʼą́ągo hoł bééhózin.
19 Áádóó bikááʼdóó ánihwiitʼaahii bikááʼdóó dah dzizdáago, hweʼasdzą́ą́ haa níłʼaʼgo ání, Eii diné tʼáá ákogi átʼéii tsʼídá tʼáadoo baa nánítʼíní, háálá abínídą́ą́ʼ biidiiyeelgo yéego bikʼee tiʼhwiiséniiʼ.
20 Áádóó aláahgo náádaʼiiłniihii índa diné yá aląąjįʼ naazíinii diné áłah nilínígíí yídeinił kadgo, Barábas dayídóohkił, áádóó Jesus éí diyoolyééł dadidoohniił, deidííniid.
21 Nidi naatʼáanii hanáánáádzíiʼgo áhodííniid, Diné naakiígíí háidíígíishąʼ nihá béédíshchííd? Nítʼééʼ, Barábas lą́ą, dadííniid.
22 Páílat ánááhodooʼniid, Ákoshąʼ Jesus éí Christ wolyéhígíí haa deeshłííł? Áko tʼáá ałtso ádadííniid, Bíniʼdii tsin ałnáoszid bikáaʼjįʼ bił eʼelkaałgo daatsxaah.
23 Áko ábizhdííniid, Haʼátʼéegoshąʼ? Haʼátʼíí doo aaníí shı̨́įshąʼ yaa naayá? Nidi tʼah yówehígo hanáádadeeshghaazhgo ádaaní, Bíniʼdii tsin ałnáoszid bikáaʼjįʼ bił eʼelkaałgo daatsxaah!
24 Áko Páílat tʼáadoo biniyéhígóó ájítʼı̨́įgo, nidi tʼóó hahodidlaadgo jiiłtsą́ągo, tó nízhdiiką́ áádóó kójíníigo áłah ílínígíí binááł hálaʼ táádzízgiz, Díí diné tsʼídá tʼáá ákogi átʼéii bidił doo bá naashtłizh da; tʼáá nihí bá nanohdeeh doo.
25 Áádóó diné tʼáá ałtso hadaasdzíiʼgo ádadííniid, Nihí lá bidił bá naniideeh ni, nihaʼáłchíní tʼáá bił.
26 Áko Barábas bá chʼéézhníłtʼeʼ, nidi Jesus éí hazaad kʼehgo nibíʼíltsxasgo tsin ałnáoszid bikáaʼjįʼ bił iʼdoolkał biniyé baazhdiníʼą́.
Jesus éí siláo há nidahastʼiʼ (Mk. 15:16-20; Jn. 19:2,3)
27 Ákohgo naatʼáanii bikin góneʼ Jesus yah adeizlóozgo naatʼáanii bisiláo tʼáá yinélee haa áłah ádayiilaa.
28 Áko haʼééʼ haa deidiinilgo éénééz tsídídééh nahalingo łichííʼ léiʼ yiih dahastı̨́,
29 áádóó chʼil hooshahii nídeiniisxodgo chʼah ádayiilaago hakʼi deideezʼą́, índa lókʼaatsoh nishʼnáájí hálákʼee deiztą́. Áádóó hadááhdę́ę́ʼ nitséédadigohgo kódaaníigo há nidahałtʼiʼ, Yáʼátʼéhéii, Jew dineʼé Aláahgo biNanitʼaʼí nílíinii!
30 Áádóó hakʼídahidizheeh, áádóó éí lókʼaatsoh yee hatsiitsʼiin nínádeidiiłhał.
31 Índa há nidahastʼiʼdóó bikʼijįʼ éí éénééz haa nídeidiiłtsoozgo, tʼáá hó haʼééʼ yee háádahodiidlaa, áádóó tsin ałnáoszid bikáaʼjįʼ hoł adaʼdoołkał biniyé dah dahodiilóóz.
Tsin ałnáoszid bikáaʼjįʼ Jesus hoł oʼoolkaal (Mk. 15:21-32; Lk. 23:26-43; Jn. 19:17-27)
32 Áko chʼínínáago, Sairíinii hoolyéédę́ę́ʼ diné léiʼ Sáíman wolyéego yikʼékai; éí Jesus bá tsin ałnáoszid yootı̨́įł doo biniyé áajįʼ adeineeshchxą́ą́ʼ.
33 Áko Gálgatha hoolyéegi yíkaigo éí tsiitsʼin siʼání jiníigo óolyé,
34 wáin atłʼizh nahalingo díchʼíiʼii bił ałtahgo* jidoodlı̨́ı̨́ł biniyé haa deizką́, áko dzizlįhgo, tʼáadoo joodlą́ąʼ da.
35 Áádóó tsin ałnáoszid bikáaʼjįʼ hoł adaʼaskaalgo, haʼééʼ biniyé yááʼiiltʼeʼ yaa naaskaigo ałtaadeisʼniiʼ. [Diyin God yá halneʼii kóníigo,
Shiʼééʼ ałtaadeisʼniiʼ,índa shiʼéʼígíí yiniyé yááʼiiltʼeʼ yaa naaskai,nínígíí bohodoolnííł biniyé ákódzaa.]
36 Áádóó tʼáá ákǫ́ǫ́ naháaztą́ągo haa ádahalyą́.
37 Yee hakʼi dahodiiʼánígíí éí bee akʼeʼashchı̨́įgo hakʼigi dah deiztą́ kóníigo, Díí Jesus, Jew dineʼé Aláahgo biNanitʼaʼí nilı̨́.
38 Áádóó aniʼįįhii nidiltʼéego ałdóʼ tʼáá ałʼąą tsin ałnáoszid bikáaʼjįʼ bił adaʼaskaal, łaʼ éí honishʼnáájí dah hidiiltʼeʼ, łaʼ éí honishtłʼají.
39 Áko hwíighah dahidikáhígíí há nidahałtʼiʼgo bitsiitsʼiin deiłneʼgo
40 ádaaní, Kin biiʼ sohodizin tídeeshłííł áádóó tááʼ yiską́ąjįʼ áńdeeshdlííł, dííníniid niʼ, haaʼíshąʼ yisdáʼádílteeh! Diyin God biYeʼ nílı̨́įgo, tsin ałnáoszid bąąhdę́ę́ʼ hadááńdááh.
41 Tʼáá ákótʼéego ałdóʼ aláahgo náádaʼiiłniihii áádóó bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii índa diné yá aląąjįʼ naazíinii há nidahałtʼiʼgo ádadííniid,
42 Náánáłaʼ yisdáńdziiznil nidi, tʼáá hó tʼéí doo yisdáʼázhdóltééł átʼée da. Jó, Ízrel Aláahgo biNanitʼaʼí jílı̨́įgo hániʼdii kʼad tsin ałnáoszid bąąhdę́ę́ʼ hadajighááh, áko índa dahwiidiidląąłgo haa dadzííníidlíi doo.
43 Diyin God beijólí; tʼáá aaníí honízin ládą́ą́ʼ hániʼdii kʼad yisdáháłteeh, háálá, Diyin God biYeʼ nishłı̨́, jiní.
44 Aniʼįįhii tsin ałnáoszid bąąhjįʼ hoł, bił adaʼaskaalígíí ałdóʼ tʼáá ákótʼéego hóóʼįįd.
Jesus dadziztsą́ (Mk. 15:33-41; Lk. 23:44-49; Jn. 19:28-30)
45 Nítʼééʼ ałníʼníʼą́ą́dóó táadi ahééʼílkidjįʼ tʼáá átʼéé nítʼééʼ chahóółhéél.
46 Áko táʼígi daatsʼí oolkiłgo Jesus yéego hadoolghaazhgo ání, Éílii, Éílii lama sabákthanii? éí, ShiDiyin God, shiDiyin God, haʼátʼéegoshąʼ yóóʼashidííníʼą́? jiníigo óolyé.
47 Áko łaʼ ákǫ́ǫ́ naazínígíí éí deidiiztsʼą́ąʼgo, Díí diné Iiláíjah yíká ání, dadííniid.
48 Tʼáá áko łaʼ dah diilwodgo, tó náyiitsʼǫsígíí chʼil naʼatłʼoʼii bitooʼ dókʼǫ́zhígíí yínéízʼą́, áádóó lókʼaatsoh bílátahgi dah yizʼą́ągo bąąh jidootsʼǫs biniyé haa yíʼníłtsih.
49 Áádóó łaʼígíí ádadííniid, Átsé, tʼáadoo baa nídaahtʼíní! Haaʼíshąʼ, Iiláíjah daatsʼí haa doogáałgo yisdáhodoołtééł dadíníilʼįįł.
50 Áádóó Jesus yéego hanáázhdoolghaazhgo hwiiʼ sizíinii ninázhdiníʼą́.
51 Nítʼééʼ jóʼakon, kin biiʼ sohodizin biyiʼ góneʼ achʼą́ą́h naníbaal* wódahdę́ę́ʼ yaago atsʼáádláád, áádóó niʼ hideesʼnáaʼgo, tsé éí daazdlad,
52 índa dajishchááʼ ąą ádaadzaago, ląʼí Diyin God bidiyı̨́ı̨́ʼ daneeznánígíí náádabiʼdiyiiljééʼ,
53 áádóó Jesus daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náádiidzáádóó bikʼijįʼ éí dajishchááʼdę́ę́ʼ chʼééjiiskaigo diyingo kin haalʼáá góneʼ aheeskai, áko ląʼí yichʼįʼ ídaʼdiilyaa.
54 Ákohgo siláo neeznádiingo binanitʼaʼí índa Jesus yaa ádahalyą́ągo yił naazíinii niʼ hideesʼnááʼ áádóó ádahóótʼįįdígíí dayiiłtsą́ągo, kódaaníigo tʼáá íiyisí nídaasdzííd, Díí tʼáá aaníí Diyin God biYeʼ nilı̨́ı̨́ nítʼééʼ lá!
55 Ákweʼé ałdóʼ asdzání ląʼí nízaadę́ę́ʼ dadéezʼı̨́įʼgo naazı̨́, éí Gáliliidę́ę́ʼ Jesus yá nidaalʼaʼgo yikééʼ yíkai;
56 Mary Mágdaliin áádóó Mary, éí James áádóó Jóseph bimá, índa Zébedii biyeʼké bimá ákweʼé atah naazı̨́.
Jesus yóóʼáhoʼdiilyaa (Mk. 15:42-47; Lk. 23:50-56; Jn. 19:38-42)
57 Áko Arimathíya hoolyéédę́ę́ʼ diné atʼíinii léiʼ Jóseph wolyéego, éí ałdóʼ Jesus yíhoołʼaahii nilı̨́įgo, hííłchʼįʼgo níyá.
58 Éí Páílat baazhníyáago Jesus bitsʼíís yę́ę bíjííkeed. Áko Páílat éí atsʼíís haa nídooltéełgo yee haadzííʼ.
59 Áko Jóseph éí atsʼíís haa náltı̨́įgo, áłtsʼóózígo yisdizígíí bee naʼatʼą́hí łigaii ditsʼidgo ályaii chin bąąh ádinii bił dzizdis,
60 áádóó tʼáá ániidígo tséníʼootséél, tʼáá hó ádá hashtʼehojiilaaí góneʼ nizhníłtı̨́, áko tsé ayóó áníłtso léiʼ bidáázhdiníłmááz áádóó dashdiiyá.
61 Áko Mary Mágdaliin índa Mary łaʼígíí ałdóʼ éí tséníʼootsélígíí binaashiidę́ę́ʼ siké.
Siláo éí tséníʼootséelgi jishchááʼ yaa ádahalyą́
62 Hashtʼehodiʼnééh biiskání, aláahgo náádaʼiiłniihii índa Férisii danilíinii Páílat yaa áłah silı̨́ı̨́ʼ,
63 kódaaníigo, Nihinanitʼaʼí nílíinii, éí anóʼáahii tʼah hiná yę́ędą́ą́ʼ, Tááʼ yiską́ągo náádideeshdááł, dííniidii béédeiilniih.
64 Éí bąą tááʼ yiską́ąjįʼ tséníʼootséél yéego baa áháyą́ą doogo bee nihoníʼaah, éí doodago bídahoołʼaahii [tłʼéeʼgo] baa dookahgo nídabidínóoʼı̨́įłgo yóóʼadabidoołtééł, áko diné ádeididooniił, Dadziztsą́ą́dę́ę́ʼ náázdiidzá, áko akéeʼdi woochʼíid dooleełígíí átséhígíí biláahgo tʼóó tséʼédinda ádoonííł.
65 Áko Páílat áhodííniid, Nihílááh, jishchááʼ yaa ádahalyą́ą dooleeł biniyé siláo łaʼ nidanohnííł, áko yéego baa áháyą́ągo ádaahłééh.
66 Áko dashdiikai, áádóó tséníʼootséelgi tsé dáádeelmáazgo tʼááłáhígi hashtłʼish* nidadziztłééʼ áádóó bikʼi nidadzizʼą́.* Áádóó siláo nidadziznilígíí ádabizhdííniid, Yéego baa ádahołyą́.
Footnotes
^ Wáin áádóó azeeʼ dadiniihii yineełkʼeʼígíí bił ał tahgo haa deizką́.
^ Achʼą́ą́h naníbaal éí hodílzingo hazʼą́ áádóó aláahgo hodílzingo hazʼą́ bitaʼ naníbaal. Ex. 26:31-33; 36:35,36.
^ Éí doodago, akʼah niilkʼíhígíí.
^ Doo łaʼ ąą ázhdoolííłgóó naatʼáanii yee hoołʼaʼígíí éí bee bééhózin.
