1. Haʼátʼíí biniyé diyingo ndaalʼaʼí baa íhwiidiilʼááł?

JIIHÓVAH bił hazʼánígi nihił béédahózin doo nihóʼní. Bá ndaalʼaʼí ałdóʼ baʼáłchíní danilı̨́. Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ éí “Diyin God bidiyingo nidaalʼaʼí” baʼáłchíní dabidiʼní. (Job 38:7) Díí diyingo ndaalʼaʼí haʼátʼíí bindaanish? Haitʼéego diné yíká anájah ńtʼééʼ? Áko kʼad éí haitʼéego nihíká anájah?​—Endnote 8 níníłʼı̨́.

2. Diyingo ndaalʼaʼí háí ábiilaa? Díkwíishąʼ diyingo ndaalʼaʼí ályaa?

² Diyingo ndaalʼaʼí ábiilaaígíí nihił bééhózingo yáʼátʼéeh doo. Colossians 1:16 ání, Jiihóvah éí “yádiłhił biyiʼdi áádóó nahasdzáán bikáaʼgi dahólóonii” tʼah doo íílééh yę́ędą́ą́ʼ Jesus áyiilaa. Diyingo ndaalʼaʼí ałdóʼ áyiilaa. Díkwíishąʼ diyingo ndaalʼaʼí ályaa? Diyin Bizaad ání, “tʼáadoo bee néelą́ʼígóó míildi míilgo” ádaalyaa.​—Psalm 103:19, 20; Revelation 5:11.

3. Job 38:4-7, haʼátʼíí níigo diyingo ndaalʼaʼí yaa halneʼ?

³ Diyin Bizaad yee nanihinitingo éí Jiihóvah tʼah doo nahasdzáán íílééh yę́ędą́ą́ʼ bá ndaalʼaʼí áyiilaa. Áko díí diyingo ndaalʼaʼí nahasdzáán deiníłʼı̨́įgo haʼátʼíí daniizı̨́ı̨́ʼ? Job biiʼdę́ę́ʼ áníigo, bił nidahozhǫǫhgo dahóótáál. Éí áhánígo Jiihóvah yił dahólǫ́ǫ́ ńtʼééʼ.​—Job 38:4-7.

4. Haitʼéego diyingo ndaalʼaʼí éí bílaʼashdlaʼii bíká adiijah danízin?

⁴ Diyingo ndaalʼaʼí tʼáá ałkʼidą́ą́ʼ bílaʼashdlaʼii bił  danilı̨́. Áádóó Jiihóvah éí nahasdzáán dóó bílaʼashdlaʼii yiniyé áyiilaagi hoł béédahodoozįįł dazhnízin. (Proverbs 8:30, 31; 1 Peter 1:11, 12) Ádam dóó Íiv éí God doo yikʼeh hółʼı̨́ı̨́ yę́ędą́ą́ʼ yaa yínííł daazlı̨́ı̨́ʼ. Áko dííshjı̨́įdi, God doo yikʼeh dahółʼínígíí yaa yínííł danilı̨́. Ákondi, łaʼda God yichʼįʼ tsíńdeezkéezgo yikʼeh hółʼı̨́įgo, éí yaa bił dahózhǫ́. (Luke 15:10) God bidineʼé  bíká adeeshwoł danízin. Jiihóvah choboołʼı̨́įgo bidineʼé yá yichʼą́ą́h ndaakai. (Hebrews 1:7, 14) Kodóó łaʼ dadíníilʼįįł.

5. Diyingo ndaalʼaʼí haitʼéego God bidineʼé yíká anídaalwoʼ ńtʼééʼ?

⁵ Sádam dóó Gomárah ábidiʼniildįįdgo, diyingo naalʼaʼí nidiltʼéego Lat dóó baʼáłchíní yisdádookah biniyé, Jiihóvah ákǫ́ǫ́ ahóółʼaʼ. (Genesis 19:15, 16) Áádóó ląʼí nináánááhaigo, Daniel éí náshdóítsoh bitsiijįʼ daditłʼooígíí bitahjįʼ abidiʼyoolghan. Éí tʼáadoo atídabiilaa da. God bá naalʼaʼí łaʼ yiníłʼaʼgo, náshdóítsoh bitsiijįʼ daditłʼooígíí dáádadéestsxahgo áyiilaa. (Daniel 6:22) Tʼahádóó, Peter awáalyaa sidáago, Jiihóvah bá naalʼaʼí łaʼ ayííłʼaʼgo awáalyaadę́ę́ʼ Peter chʼéiníłtʼeʼ. (Acts 12:6-11) Náá ałdóʼ diyingo ndaalʼaʼí éí Jesus nahasdzáán yikááʼ naagháhą́ądą́ą́ʼ háká anídaalwoʼ ńtʼéé. Łah, taah hoʼdooltı̨́ı̨́dóó bikʼijįʼ diyingo ndaalʼaʼí háká anájah ńtʼééʼ. (Mark 1:13) Jesus bidiʼniilyı̨́ bichʼįʼ hoolzhiizhgo “hadziil áhodoolííł biniyé” łaʼ haa níyá.​—Luke 22:43.

6. (a) Diyingo ndaalʼaʼí haitʼéego God bidineʼé yíká anájah? (b) Haʼátʼíí bíndaʼídíkidígíí nihił ííshjání ádoolnííł?

⁶ Dííshjı̨́įdi, diyingo ndaalʼaʼí éí bílaʼashdlaʼii biidoołtséełgo doo ádaʼdilʼı̨́į da. Ákondi God bidineʼé tʼahdii yíká anájah. Diyin Bizaad ání, diyingo ndaalʼaʼí éí Jiihóvah dabidósinii binaagóó yináákahgo yisdáyiinííł. (Psalm 34:7) Haʼátʼíí biniyé nihaa áháyą́ą doo? Jó, anaaʼí ayóó ádabóodziilii dahólǫ́, éí atídahodeeshłííł danihóʼní. Éísh éí háí ádaatʼı̨́? Háádę́ę́ʼ deiyíkááh? Haitʼéego atídahodeeshłííł danihóʼní? Ádam dóó Íiv ábiʼdiilyaa bikéédóó áhóótʼįįd yę́ę daníilʼı̨́įgo éí díí nihił ííshjání íidoolííł.

7. Séítan binaʼadloʼgo biniinaa diné haa daatʼı̨́?

⁷ Diyingo naalʼaʼí łaʼ doo akʼeh hółʼı̨́į da, índa shí shíhólníih doo niizı̨́ı̨́, díí Bíhooʼaah 3 góneʼ bíhwiilʼą́ą́ʼ. Diyin Bizaad éí “Séítan” Devil nilíinii yiłníigo yee yózhí. (Revelation 12:9) Séítan éí bílaʼashdlaʼii ałdóʼ God doo yikʼeh dahółʼı̨́į da doo niizı̨́ı̨́. Séítan éí Íiv yiʼdeezloʼ, éí tʼahdii diné yiʼooloh. Ndi Éíbel, Íínak, dóó Nóah éí God yikʼeh dahółʼı̨́įgo hoolzhiizh.​—Hebrews 11:4, 5, 7.

8. (a) Diyingo ndaalʼaʼí łaʼ, haitʼéego demons ádadiilyaa? (b) Tó yíląąd yę́ędą́ą́ʼ, demons haitʼéego yisdáákai?

⁸ Nóah bíyoołkááłdą́ą́ʼ diyingo ndaalʼaʼí łaʼ doo akʼeh dahółʼı̨́į da. Yáʼąąshii yitsʼą́ąjįʼ dah diikai, nahasdzáán bikááʼ kéédahoniitʼı̨́į doo daniizı̨́įʼgo bílaʼashdlaʼii ádadiilyaa. Éí haʼátʼíí biniyé? Diyin Bizaad ání, éí nihedaʼasdzą́ą́ dahodooleeł daniizı̨́ı̨́ʼ. (Genesis 6:2 yíníłtaʼ.) Díí doo bá bee hazʼą́ą da. (Jude 6) Bílaʼashdlaʼii ałdóʼ tsiʼdeeskaigo atídaʼałʼı̨́įgo yaa nídiikai. Áko Jiihóvah iiniizı̨́ı̨́ʼ, nahasdzáán tó bił dideeshkǫǫłgo bílaʼashdlaʼii doo yáʼádaashóonii bee ádeeshdįįł. Bikʼeh dahóółʼįįdígíí tʼéiyá yisdáyíínil. (Genesis 7:17, 23) Diyingo ndaalʼaʼí doo yáʼádaashxóonii yę́ę, yisdádííkah daniizı̨́įʼgo yáʼąąshgóó nídáasdlı̨́ı̨́ʼ. Éí demons dabidiʼníigo bee dabiʼdójí. Séítan bididiikah daniizı̨́ı̨́ʼ, áko honaatʼáanii sílı̨́ı̨́ʼ.​—Matthew 9:34.

9. (a) Demons yáʼąąshdi nákaigo, haa dabiʼdiilyaa? (b) Haʼátʼíí baa íhwiidiilʼááł?

⁹ Doo akʼeh dahojíłʼı̨́ı̨́góó biniinaa, Jiihóvah doo honiizı̨́įʼ da. (2 Peter 2:4) Demons éí bílaʼashdlaʼii ádazhdiilyaa yę́ęgi doo ákónáádazhdooʼnííłgóó ádabiʼdiilyaa. Ndi diné yindaʼaloʼgo hoolzhish. (Revelation 12:9;  1 John 5:19) Kodóó éí demons yee bindaʼadloʼígíí baa íhwiidiilʼááł.​—2 Corinthians 2:11 yíníłtaʼ.

10. Demons haitʼéego diné yindaʼaloʼ?

¹⁰ Demons ląʼígóó diné yindaʼaloʼ. Łaʼda tʼáá bí doodaiiʼ náánáłaʼ diné bee, demons yił ałchʼįʼ yádaałtiʼ, éí psychic ádaatʼéii. Kótʼéego ádaʼałʼínígíí éí álílee kʼehgo nahaghá wolyé. Diyin Bizaad ánihiłníigo demons bił ahídadéétʼiʼii doo baa níjítʼįįh da. (Galatians 5:19-21) Haʼátʼíí biniinaa? Naalzheehii yíká naalzheehígíí yiʼdoolohgo yił dahidideeł. Demons tʼáá ákótʼéego diné yindaʼaloʼgo yił dahidideeł nahalin, áádóó yikʼeh dadidlı̨́.​—Endnote 26 níníłʼı̨́.

11. Divination haʼátʼíí óolyé? Haʼátʼíí biniyé doo baa náhátʼı̨́į da?

¹¹ Demons łaʼ yee bindaʼadloʼígíí divination wolyé. Éí diné ndayiiłáago ádahodooníiłii yaa dahalneʼgo ádaʼałʼı̨́. Sǫʼ yee ndaʼałkaah, álátłʼááhdę́ę́ʼ wóltaʼ, horoscope deiłnínígíí bee nadahadlá. Áko diné tʼóó ahayóí díí tʼáadoo átʼéhída danízin, ndi doo ákótʼée da, háálá báádahádzidgo átʼé. Demons dóó fortune tellers ahił naalnish níigo Diyin Bizaad biiʼ baa haneʼ. Acts 16:16-18 ání, atʼééd yázhí léiʼ áhodooníiłgoígíí yaa halneʼgo, demon nabiiłáá ńtʼééʼ. Paul éí díí atʼééd yázhí biiʼdę́ę́ʼ demon hainííłchąąʼgo, áhodooníiłgoígíí yaa chʼíhwiiʼaah yę́ę doo bá átʼı̨́į da sílı̨́ı̨́ʼ.

12. (a) Ádaadinę́ę bichʼįʼ hadíídzih niizı̨́įʼgo, haʼátʼíí biniinaa báhádzid? (b) Haʼátʼíí biniyé demons bibee ádaʼoolʼįįłii doo baa náhátʼı̨́į da?

¹² Demons łaʼ yee bináádaʼadloʼígíí deidiidląął danihóʼní: éí ádaadin yę́ę bichʼįʼ hadíídzih, háadi shı̨́ı̨́ tʼahdíí dahiiná áko nihichʼįʼ hadoodzih, doodaiiʼ  atídanihidoolíiłgo átʼé. Łaʼda bikʼis doodaiiʼ bikʼéí ádin silı̨́įʼgo, spirit medium yichʼįʼ doogááł, ádaaníigo éí ádin yę́ę bichʼįʼ hadiidzihgo átʼé. Áko ńtʼééʼ tʼáá ní tʼéiyá, ádinée bee bééhonísin ńtʼééʼ yę́ę, yaa chʼíhodooʼááł, éí doodaiiʼ biinééʼ yeʼełʼı̨́į doo. (1 Samuel 28:3-19) Ádaadinę́ę tʼahdii dahiná hwiindzin. Áko łaʼda yóóʼábiʼdilnéehgo binaalyeʼé yę́ę bił yóóʼábiʼdilʼįįh, doodaiiʼ łaʼ ałyóígóó yá ádaʼałʼı̨́. Áko díí doo bee ajítahgóó biniinaa hakʼéí doo bił yáʼádaatʼéeh da doo, dahódziih doo, doodaiiʼ yóóʼadahodidooʼááł. Diyin Bizaad áníigo éí ádaadinę́ę doo háadi da náádahiináa da. Bichʼįʼ hadíídzihgi doo bohónéedzą́ą da, índa doo atídanihidoolíił da. (Psalm 115:17) Ádaadinę́ę dóó demons bił ałchʼįʼ hadeesdzihgo bidínéeshtah noozı̨́ı̨́ʼ lágo. Demons bibee ádaʼoolʼįįłii tʼáadoo baa nánítʼíní. Díí bee ádaa áhólyą́.​—Deuteronomy 18:10, 11 yíníłtaʼ; Isaiah 8:19.

13. Ląʼí éí demons ayóó bee dajildzid ńtʼééʼ, haitʼéego doo ákódajítʼée da dajizlı̨́ı̨́ʼ?

¹³ Demons éí doo naʼadloʼ tʼéiyá yee daʼnóʼáah da, éí ayandahałhiz. Séítan dóó demons ayóó átʼéego bádahachįʼ. Háálá bił béédahózin, tʼóó kónígháníjįʼ hwee náádahodidooʼnaał, áádóó God éí nahjįʼ kóhodoolííł. (Revelation 12:12, 17) Ląʼí éí demons ayóó béédajildzid ńtʼééʼ, kʼad éí doo ákódajítʼée da. Díí haitʼéego demons bitsʼąąʼ ádajítʼéego ádazhʼdiilyaa?

14. Haitʼéego nihí ałdóʼ demons bitsʼádíínááł?

¹⁴ Diyin Bizaad éí kótʼéego demons bitsʼąąʼ ánítʼéego bitsʼádíínááł nihiłní. Éfesasgi kéédahatʼínę́ę, tʼah  doo Jiihóvah yéédahoosįįd yę́ędą́ą́ʼ demons yił ałchʼįʼ yádaałtiʼ ńtʼééʼ. Haitʼéego yitsʼáhaaskai? Diyin Bizaad ání: “Áko diné naʼadloʼ bee nidahojiłáii ląʼí handaaltsoos áłah ádajiilaago diné tʼáá ałtso dabinááł dazhdííłid.” (Acts 19:19) Díí oodlání deeshłeeł danízingo, naaltsoos magic bikʼehgo ádaʼjiłʼínę́ę ałtso adahizdeeskʼą́ą́ʼ. Dííshjı̨́įdi tʼáá ákótʼéego ázhdoolííł. Jiihóvah bá naashʼaʼ doo jinízingo éí demons bibee ádaʼoolʼįįłii ałtso nahjįʼ kózhdoolííł. Éí naaltsoos, horoscopes, ndaalkidígíí, sin, honeeni bee nidaʼaʼnéii, posters ádaatʼéii. Díí yeeʼ tʼóó baa honeeni índa tʼáadoo átʼéhída hwiinidzin. Áádóó áchʼą́ą́h naalyéego bee naʼadá doodaiiʼ tádeidijaah.​—2 Corinthians 6:17.

15. Séítan dóó demons bitsʼą́ąjįʼ ádaniitʼéego, haʼátʼíí ádadiiʼnííł?

¹⁵ Éfesasgi kéédahatʼínę́ę magic binaaltsoos ałtso adahizdeeskʼą́ą́ʼdóó bikʼijįʼ demons tʼahdii tʼáá awołí bee bitsʼą́ąjįʼ kódajítʼé, níigo Paul akʼeʼeshchı̨́. (Ephesians 6:12) Azhą́ shı̨́ı̨́ handaaltsoos ałtso adahizdeeskʼą́ąʼ ndi, demons éí tʼáadoo hakʼi deeskai da. Tʼáá atídahodiilnííł danízin. Áko haa náádazhdooʼnííł? Paul áháłní, Séítan nihikʼijįʼ ayiiłtłʼiidígíí niheʼoodląʼ hólǫ́ǫgo éí bee nahjįʼ kwíilʼı̨́į doo. (Ephesians 6:16) Diné naabaahii áchʼą́ą́h neiʼáhígíí bichʼą́ą́h hólǫ́ǫ łeh, ákótʼéego niheʼoodląʼ nihichʼą́ą́h hólǫ́ǫ doo. Jiihóvah éí nihichʼą́ą́h naagháa doo daniidzingo, éí Séítan dóó demons wołí bee bitsʼą́ąjįʼ ádaniitʼée doo.​—Matthew 17:20.

16. Haitʼéego éí Jiihóvah deiniidlą́ągi bidziilgo ádadiilnííł?

¹⁶ Haitʼéego éí Jiihóvah deiniidlą́ągi bidziilgo ádadiilnííł? Diyin Bizaad tʼáá ákwíí jı̨́ deiyíníiltaʼ doo. Índa Jiihóvah badaʼííníidlı̨́įgo ádeiyíníilzin doo. Tʼáá awołí  bee Jiihóvah bá daʼííníidlı̨́įgo éí, Séítan dóó demons doo atídanihidoolíił da.​—1 John 5:5.

17. Haʼátʼíí ałdóʼ nihichʼą́ą́h naagháa doo?

¹⁷ Éfesasgi oodlání danilínę́ę, haʼátʼíí ałdóʼ ádazhdoolnííł? Tʼóó ahayóí demons bibee ádaʼoolʼįįłii bitah kéédahojitʼı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Áko Paul ábidííniid: “Tʼáá áłahjįʼ . . . sodadołzin.” (Ephesians 6:18) Éí Jiihóvah tʼáá áłahjįʼ nihichʼą́ą́h naniná dabijiníi doo. Ákoshąʼ nihí? Nihí ałdóʼ tʼóó ahayóí demons bibee ádaʼoolʼįįłii bitah kéédahoniitʼı̨́. Áko Jiihóvah nihichʼą́ą́h naniná dabidiiʼníigo bízhiʼ chodeiniilʼı̨́įgo bichʼįʼ sodadiilzin doo. (Proverbs 18:10 yíníłtaʼ.) Jiihóvah tʼáá áłahjįʼ bichʼįʼ sodadiilzingo, Séítan bitsʼą́ąjįʼ yisdáshiiłteeh bidiiʼníigo nihididootsʼı̨́ı̨́ł.​—Psalm 145:19; Matthew 6:13.

18, 19. (a) Haitʼéego Séítan dóó demons bikʼeh dadidiidleeł? (b) Haʼátʼíí Bíhooʼaah 11 góneʼ bíhwiidiilʼááł?

¹⁸ Demons bibee ádaʼoolʼįįłii ałtso nahjįʼ kódeiilyaago, Jiihóvah nihichʼą́ą́h naagháago ádeiyíníilzin doo. Áko Séítan dóó demons wołí bee bitsʼą́ąjįʼ kódaniitʼée doo. Tʼáadoo éí béédeiildzidí doo. (James 4:7, 8 yíníłtaʼ.) Jiihóvah éí demons yiláahdi ábóodziil. Nóah bíyoołkááłdą́ą́ʼ demons atídabiʼdiilyaa, áádóó náasdi ałtso ádooldįįł. (Jude 6) Béénílniih, díí éí doo tʼáá sáhí bił daʼahiigą́ą da. Jiihóvah éí bá ndaalʼaʼí choyoołʼı̨́įgo nihaa ádahályą́. (2 Kings 6:15-17) Tʼáá aaníí Jiihóvah badaʼííníidlı̨́įgo, éí Séítan dóó demons bikʼeh diidlı̨́įgi nihíká análwoʼ doo.​—1 Peter 5:6, 7; 2 Peter 2:9.

¹⁹ Séítan dóó demons ayóí átʼéego achʼįʼ nidahwiiłná, ákoósh haitʼéego God doo ííłdįįh da? Díí éí Bíhooʼaah 11 góneʼ bíhwiidiilʼááł.